Z nějakého záhadného důvodu je stále ve hře hypotéza o panspermii, podle níž život vznikl jinde než na Zemi a na naší planetu posléze přiletěl z vesmíru. Jakoby bylo snazší zkoumat vznik života na Marsu, asteroidech, Titanu nebo čert ví kde ještě, nežli na Zemi, kde alespoň víme něco srozumitelného o geologické historii a kde jsme už nalezli nějaké fosilie. Ale budiž.
Připusťme pro jednou, že by život mohl létat vesmírem sem a tam a že by to bylo přínosné pro úvahy o vzniku pozemských organismů. Takový život by se samozřejmě musel dostat do kosmického prostoru s nějakým vhodným balvanem a pak přežít pobyt ve zdrcujícím mrazu a v lázni tvrdého kosmického záření. Pokud by tohle všechno život zvládl, tak by ještě musel ustát náraz do naší planety. Bylo by to vůbec možné?
Dina Pasini z Univerzity v Kentu a její kolegové před pár dny na Kongresu evropské planetární vědy na University College London (UCL) tvrdili, že to možné je.
Šli na to sympaticky přímočarým experimentem, pro který angažovali drobné, jednobuněčné, jednoduše stavěné a fotosyntetické eukaryoty z linie eustigmatofyt – Nannochloropsis oculata. Jejich buňky mají průměr kolem 2 mikronů. Zmrazili je a vyrobili z nich projektily, které pak stříleli vysokorychlostním plynovým dělem (2-stage light-gas gun) do vody a sledovali, jak si drobné organismy povedou.
Jak se dalo čekat, s rostoucí rychlostí dopadu střely se snižoval počet přeživších buněk. Malé množství jich ale přežilo i při rychlosti nárazu 6,93 kilometrů za sekundu. Taková rychlost je srovnatelná s rychlostí dopadu meteoritů, dejme tomu do pozemského oceánu. Jak se zdá, přílet jednoduchých organismů v kosmickém kamení na povrch planety jako je Země není úplně vyloučený. Samotný dopad na planetu zřejmě lze přežít.
Je skvělé, že malí eustigmatofyti vydrží náraz meteoritu do planety. Otázkou je, co nám vlastně podobný experiment říká. Nannochloropsis je sice maličký a jednoduchý mikroorganismus, zároveň ale náleží k jedné ze skupin sekundárně endosymbiotických eukaryot. Rozhodně nejde o žádného primitiva ze samého počátku života. Stojí za ním dlouhá a komplikovaná evoluce fotosyntetických bakterií, eukaryotních hostitelů a jejich společné primární, a na nakonec sekundární endosymbiózy. Kdyby podobné organismy poletovaly vesmírem, musely by za nimi být minimálně stamiliony let historie, která by se odehrála neznámo kde a neznámo jak. K čemu by nám taková panspermie vlastně byla?
Literatura
European Planetary Science Congress Media Press 12. 9. 2013, Wikipedia (Nannochloropsis, Light gas gun).
Diskuze:
