Aktuální vývoj dění kolem chemických úderů v Sýrii se stává ukázkou syrové a nevybíravé mezinárodní politiky, od jaké jsme si ve fakticky unipolárním světě tak trochu odvykli. Nakolik je to dobře a nakolik je to bezpečné pro další vývoj světa, to se uvidí. Prozatím takzvaně neúmyslná přihrávka ministra zahraničí USA Kerryho poskytla Rusku a jeho klientskému syrskému režimu šanci vyřešit hanebnost s použitím sarinu, aniž by Američané museli použít své sofistikované zbraně a riskovat přitom katastrofu ve veřejném mínění a ještě hůř, vodu na mlýn radikálním syrským milicím.
Současně na veřejnost unikly závěry ze zprávy inspektorů OSN, kterou oficiálně zveřejní nejspíš v pondělí. Neoznačí prý přímo viníka, protože k tomu nemají mandát. Analýzy vzorků z těl obětí a z půdy, jakož i analýzy použitého typu munice, a celkové situace při útocích na předměstích Damašku prý ale vedou k jasnému a jednoznačnému obvinění jednotek Asadova režimu jako původce vražedného chemického útoku sarinem. Jak asi bude na mezinárodní scéně vypadat Putinovo Rusko, které stále vehementně tvrdí, že u Damašku chemicky útočili povstalci, ale doposud nepředložilo jediný důkaz, si jistě domyslí každý sám. Nicméně, i povážlivě ztrapněná mocnost se nejspíš bude hodit k rozlousknutí syrského chemického patu. Podle ruského plánu by se Sýrie jako jedna z posledních zemí nejprve připojila k Úmluvě o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní. Pak by oznámila jaké chemické zbraně a v jakém množství vlastní, proběhla by kontrola mezinárodních inspektorů a nakonec by došlo ke zničení syrských chemických zbraní pod mezinárodním dohledem. To vše by se mělo odehrát v rozervané zemi zmítané občanskou válkou, kde bojuje široké spektrum místních oddílů i zahraničních žoldáků. Zároveň je jasné, že se syrský režim bude vzdávat zbraní s velkým potenciálem pro vyjednávání jen velice, velice neochotně. Asi se bude muset stát nefalšovaný zázrak, aby se něco takového povedlo.
Připusťme na chvíli, že žádná ze zúčastněných stran neodstřelí snahy o likvidaci syrských chemických zbraní a že se podobný plán doopravdy začne uskutečňovat. Jak náročné asi bude samotné zničení chemických bojových látek? Podle dostupných informací není v Sýrii ani jediná laboratoř či tovární zařízení, kde by bylo možné bez zdlouhavých úprav bezpečně likvidovat chemické zbraně. Za takových okolností by mohlo zničení veškerých syrských chemických zbraní, kterých jsou možná tisíce tun, trvat celé roky. Naštěstí už ale existuje technologie, s níž by bylo možné zlikvidovat syrské chemické zbraně přímo na místě a dost rychle. Americká vojenská agentura Defence Threat Reduction Agency (DTRA) letos v únoru pověřila výzkumné středisko americké armády Edgewood Chemical Biological Center (ECBC) v Marylandu vývojem soběstačné mobilní laboratoře, která by dovedla bezpečně zlikvidovat chemické zbraně a bylo by možné ji pohotově zprovoznit kdekoliv na světě. Vývojáři kupodivu dodrželi časový plán a od června letošního roku (2013) se prototyp mobilní laboratoře vybavuje přístroji. Jde o zařízení Field Deployable Hydrolysis System (FDHS) a brzy by jich mělo být k dispozici několik.
Jak taková mobilní laboratoř funguje? Likvidovanou bojovou látku nejprve načerpají do titanové nádrže o objemu přes 8 tisíc litrů. Tam se smísí s vodou, hydroxidem sodným a chlornanem sodným a směs se zahřeje těsně pod bodu varu. To spustí intenzivní hydrolýzu, která rozseká molekuly bojových látek. Spojené státy vyvinuly tuhle technologii k likvidaci vlastních rozsáhlých zásob chemických zbraní, až doposud se ale používala jen ve velkých továrních provozech. Systém FDHS potřebuje k likvidaci jedné nádrže chemické bojové látky zhruba 3 hodiny. Jedna mobilní laboratoř zničí za den 5 až 25 tun chemických zbraní, v závislosti na typu likvidovaných látek. Likvidace chemických zbraní není zrovna ideálním ekologických provozem. Vznikne hodně odpadu, ten ale už není smrtící a lze ho umístit na běžné skládky nebezpečného odpadu.
Mobilní laboratoře FDHS mají celou řadu záložních a podpůrných systémů, které mají pomoct v extrémních situacích. Jsou také vybavené analytickým pracovištěm s plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií, které má za úkol ověřovat identitu likvidovaných látek a zároveň také hlídat neškodnost produkovaného odpadu. Každá mobilní laboratoř FDHS se skládá z několika kontejnerů, které je nutné dopravit na místo určení. Tam jsou pak patnáctičlennou obsluhou připraveny ke spuštění do 10 dnů od příjezdu. Pokud jde o technickou stránku věci, největší problémy lze čekat s likvidací chemických látek v munici. Její zneškodňování bývá velmi zdlouhavé a nebezpečné.
Pokud situace v Sýrii dospěje k hromadné likvidaci chemických zbraní, což není zdaleka jisté, bude to nejspíš hodně komplikované a riskantní. Prozatím není jasné, kde by jejich případná likvidace probíhala, ani to, jak bude zajištěna bezpečnost osádek likvidačních laboratoří i mezinárodních inspektorů, kteří by na likvidaci smrtících jedů měli dohlížet. Možná bude nevyhnutelná přítomnost rozsáhlých kontingentů mezinárodních jednotek. Všechno teď záleží na úspěších či selháních rozvířené mezinárodní politiky.
Literatura
NewScientist 11.9. 2013, Gizmag 12.9. 2013, Wikipedia (Edgewood Chemical Biological Center).
Diskuze:
