Někdo má tu smůlu, že dostane cirhózu jater, aniž by se o to přičinil „propálením si kotle“ alkoholem. Onemocnění ztvrdlých a protučnělých jater, na němž se nepodílí alkohol, má svůj odborný název NAFLD ( z anglického Non-alcoholic fatty liver disease). To, co o této nemoci víme nejlépe, odpovídá rčení, že lékař musí umět chorobu pojmenovat, ne ji léčit. S příčinou a léčbou to je zkrátka horší. Častěji se s ní setkávají sportovci, zvláště ti, co si své šance na umístění na bedně zvyšují vylepšováním svalů steroidy. Rizikové je i užívání antivirotik. Častěji mají protučnělá játra i ti, kteří berou lék na podporu srdeční arytmie Amiodaron. K játrům “jako zvon” ale prý stačí u někoho polykat obyčejné tetracyklinové antibiotikum a nebo dokonce i obyčejný aspirin. Asi je zbytečné dodávat, že tučnění jater kamarádí s obezitou, inzulínovou rezistencí, cukrovkou druhého typu a že se s ní častěji setkávají ti, kdož holdují vysoce energetickým nápojům a nebo jinak podléhají sladkému kouzlu fruktózy a sacharózy.
Určitou roli u NAFLD hraje i genetika a známo je několik genů predispozice. Říci ale s jistotou, kdo bude mít smůlu a kdo navzdory špatné životosprávě vše přečká ve zdraví, neumíme. Jisté je jen jedno, že počty nemocných rok od roku rostou a že už jsou oblasti, kde tento novodobý neduh sužuje více než třetinu populace. Trošku nás může potěšit, že nepatříme k rasám, které jsou na tom nejhůře a že nejnáchylnější k tučnění jater jsou Indiáni. Odhaduje se v USA tímto neduhem trpí zhruba dvacet procent populace a o moc lépe na tom prý nebudeme ani my v Evropě. O něco hůře jsou na tom muži, protože ženy, zvláště ty mladší, chrání jejich hormon estrogen.
Problém je, že onemocnění začíná plíživě. Ukládání tuku v játrech je postupné a dlouho si nemusíme ničeho všimnout. Když pak nastanou komplikace, ve změněné tkáni propuknou záněty a mění postupně detoxikační orgán v nefunkční zvazivovatělou a tvrdou kouli, zbývá už často jen transplantace. A protože to s tou příčinou není jednoznačné, jediné, co nám doktoři mohou doporučit, co vždy alespoň trochu zabírá a oddaluje případné zlé konce, jsou dieta a cvičení. A možná k tomu přibude i kafíčko!
Kávička
Ti, co propadli nějakému zlozvyku, si svůj poklesek rádi ospravedlňují. Vyznavači kávového moku jsou na tom v tomto směru nejlépe. U kávy se slovy, že všechno zlé je k něčemu dobré, vymlouvá nejsnáze. Ze závěrů výzkumných zpráv, a většinou se jedná o výsledky na velkých populacích, takže jim lze celkem věřit, se toho zlého pro pijáky kávy moc nenašlo a spíše opak je pravdou. Některé práce avizují až třicetiprocentní snížení rizika vzniku cukrovky. Výzkumníci z Univerzity v Britské Kolumbii pomocí chemických analýz potvrdili, že správným pražením kávy, při takzvané Maillardove reakci, se prospěšné antioxidanty ze zrn neztrácejí, ale naopak, další vznikají. Nejvíce jich má káva středně tmavá. Pití kávy snižuje riziko i příznaky těžkých neurologických poruch jako je Alzheimer nebo jiné typy demence a působí pozitivně i při Parkinsonově nemoci. Podle některých autorů přispívá i k léčbě dny.
Z toho mála mínusů, u nichž by vyznavači černého moku měli zpozornět, patří riziko hloupějších potomků. Souvisí se zvyklostmi savčích neuronů. Ty se zpočátku vyvíjejí v jedné části mozku a teprve později migrují do těch správných míst aby tam plnily co se od nich očekává. Čas této hromadné migrace se omezuje jen na určité období vývoje mozku. Pokud se v čase stěhování setkávají s kofeinem, má to na ně neblahý vliv. Nějak jim to naruší jejich navigační systém a neurony pak bez cíle bloumají sem a tam, a neví co by jak by. Nás mužů se toto odpírání si požitku z kávy, protože plod nenosíme, naštěstí netýká. Navíc se neblahý vliv kofeinu prokázal jen u myší, a i kdyby to náhodou platilo i pro člověka, týkalo by se to doby okolo třech měsíců po početí. To je totiž ta doba, kdy naše neurony posednou cestovatelské choutky a pak migrují asi tak jeden až dva týdny. Pokud si maminy kafíčko v této době odpustí, kofein neurony plodu nepoblázní a ty se usadí tam, kam mají, čímž je riziko hloupějších dětí zažehnáno. Podrobnosti zde.
Nám kávovým závislákům a milovníkům tlačenky, škvarků a tučného od kosti, udělali v minulém týdnu další velkou radost vědci ze světoznámé soukromé univerzity v Durhamu v americkém státě Severní Karolína. Ve všeobecnou známost dali výsledky, které vyjdou ve specializovaném odborném časopisu Hepatology. Týkají se pokusu na myších, u nichž simulovali hříšné chování většiny obyvatel vyspělých zemí – jídelníček s přemírou kalorií.
Záměrně myším nezdravým krmením protučňovali játra se vším, co k tomu patří. Stejné problémy dělají kalorie navíc i nám. A nyní pozor - myši, kterým přidávali kofein v dávce odpovídající u lidí čtyřem šálkům kávy denně, na tom byly po zdravotní stránce, i co do přežívání, významně radostněji. Kofein přežírajcím se myším stimuloval proces beta oxidace v buňkách a lysozomárním enzymům jaterních buněk se dařilo tukové kapičky likvidovat účelněji. Myším dopřávajíchsi kofein, navzdory nezdravé životosprávě, játra tolik netvrdla. A to je zatím vše. Koho by zajímaly hladiny transamináz, sfingolipidů a dalších ukazatelů spokojenosti jaterního parenchymu, najde je v připravovaném vydání časopisu Hepatology. DOI: 10.1002/hep.26667
Literatura: Rohit Anthony Sinha et al. Caffeine stimulates hepatic lipid metabolism via autophagy-lysosomal pathway. Hepatology, 2013
Zamyšlení nad šálkem kávy a včelami
Autor: Josef Pazdera (21.06.2024)
Alkohol a kofein, jak se to rýmuje?
Autor: Miloslav Pouzar (22.01.2023)
Alkohol, kofeín a srdce
Autor: Matej Čiernik (18.03.2019)
Šálek kávy odhání slepotu
Autor: Josef Pazdera (01.05.2014)
Požehnání kofeinu přímo skrz pokožku se Sprayable Energy
Autor: Stanislav Mihulka (31.08.2013)
Diskuze:
Kofein nejen v kávě
Pavel Hudecek,2013-09-03 14:47:47
Mě třeba káva nechutná, ale zas mám rád energydrinky. Ovšem vůbec netuším, jaký je přepočet mezi šálky kávy a plechovkami energydrinků. Obzvlášť proto, že jak šálky, tak plechovky, jsou různě velké a obsah kofeinu mají taky různý. Ocenil bych tedy miligramy, či jiné rozumně použitelné jednotky.
Obecně bych tedy u Osla čekal, že v článku budou šálky až v závorce za těmi miligramy. Výhradní použití lidových jednotek-nejednotek je normální na serverech, kde si pod tím pak diskutující nadávají do voličů levice a pravice.
Pavle
Josef Pazdera,2013-09-03 16:44:45
Možná Vás to překvapí, ale i ve vědeckých pracích je již při plánování pokusů myšleno na to, aby z údajů vyplynulo něco praktického a pokud to jde tak i zvířatům se aplikují dávky podobné těm, které do sebe dostáváme – zde v oněch průměrných šálcích kávy. Takže i ve vědeckých publikacích tyto údaje (šálky) často najdete. Počítá se s tím, že v šálku turecké kávy je zhruba 100 mg kofeinu. U šálku čaje se počítá s polovinou (50 mg).
Standardní plechovky Koly mívají 40 mg.
Ono je těžké v každém článku napsat vše. Některé známější věci již neopakujeme, nebo uvádíme na ně odkazy v souvisejících článcích. Tak tomu je i tentokrát. Stačí když juknete třeba do prvního ze souvisejících článků připojených pod tímto článkem. "Kofein má vliv na hmotnost novorozenců". Jsou tam i údaje o čokoládě a Vámi zmiňovaném energy drinku.
Pavel Hudecek,2013-09-03 18:42:42
Nemusí tam být vše, ale neměl by chybět by ten základní údaj, tedy mg:-) Z toho už si každý ty pro sebe praktické hodnoty udělá.
Po prohlédnutí přehledu u článku o novorozencích mě napadlo, že uvádět obsah v kofeinu v šálku čaje je zcela mimo. Někdo si ten šálek naleje z litrové konvice, do které vyluhoval jeden pytlík, jiný ten pytlík dá do toho šálku. Mnohem užitečnější by bylo vědět, kolik je v pytlíku, nebo 1 g sypaného čaje (hlavně ne ve lžičce, těch tady mám min. 3 velikosti s rozsahem asi 1:6). Odpověď na tuto otázku jsem kupodivu nenašel na žádné krabičce čaje v kuchyni, ani ve večerce za rohem. Za to jsem zjistil, že se 4 tam prodávané energiťáky shodují na 320 mg/l, tedy 80-160 mg/plechovka při objemech 250-500 ml.
Tyhlety "praktické" údaje jsou všeobecně dost zavádějící už jen proto, že jsou zcela určitě zatíženy místními zvyklostmi. Průměrný šálek kávy v ČR tak může být výrazně odlišný od světového průměru, či místa vzniku studie.
Prvním problémem je už samotný objem, který má tu smůlu, že závisí na 3. mocnině velikosti, takže 2x objemnější hrnek je jen o 26 % větší, resp. po započítání faktu, že budou mít oba podobně a zároveň nezanedbatelně silné stěny, bude rozdíl velikosti často pod 20 %.
Druhá část problému je, že přes veškerou globalizaci se sortiment potravin v různých částech světa velmi liší.
Celkově to se šálky bude asi podobné, jako s těmi plechovkami, kde mi vyšlo 1:2, nebo spíš horší, protože káva je přírodní produkt a podíl kofeinu se nejspíš bude taky dost lišit. Když k tomu přidám těžkosti s rozpouštěním, zmíněné v článku o "požehnání skrz pokožku", tak by mě nepřekvapilo, kdyby běžný rozptyl nalezený v rámci šálků obyvatel jednoho domu byl 1:5...
Možná by z toho byl zajímavý námět na diplomku:-)
pro Pavla Hudečka
Stanislav Kaštánek,2013-09-03 22:51:19
Pod obrázkem kávy v článku je údaj:"Pro kávu má největší význam kofein, purinový alkaloid (derivát xantinu), který je v kávě obsažen v pražené arabice cca 0,7-1,4%, v robustě 2,2-2,4%. "
Nevím, co se ještě řeší, nevidím námět na diplomku bádání nad tím, že jsou různé lžičky a různé objemy uvařené kávy mají různý obsah koefeinu. Místo toho bych doporučil opakování pojmu procenta.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kofein
" Takže jeden šálek kávy obsahuje od 40 mg u espressa z odrůdy Arabica (30 ml) až po 100 mg na 120 ml v obyčejné překapávané kávě.. nápoje jako Red Bull v sobě mají od 80 mg v jedné plechovce
Čaj
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=418&ch=13&typ=1&val=27889
"Účinná látka zjištěná v čaji byla nejprve označena jako thein a posléze bylo zjištěno, že se jedná o chemicky totožnou sloučeninu s účinnou látkou z kávy – kofeinem (1,3,7-trimetylxantin). Jedná se o purinový rostlinný alkaloid vytvářející v kyselém prostředí soli rozpustné ve vodě. V sušeném černém čaji je jeho obsah až 5 %, v zeleném, maté nebo paraguayském čaji 0,3 až 2,5 %, v kávových zrnech ve vazbě na kyselinu chlorogenovou 1 až 1,5 %, v ořechách cola kolem 1,5 %, v pastě z guarany až 6,5 %, v semenech kakaa 0,2 %. V závislosti na řadě faktorů obsah kolísá – nejvyšší je v prvních a druhých čajových lístcích. Podle způsobu přípravy může 1 l černého čaje obsahovat 350 až 1 100 mg kofeinu. Ačkoliv obsah kofeinu je v sušině listů čaje vyšší než v kávových zrnech, jeho obsah v připraveném čajovém nápoji je nižší než v kávě (k přípravě čaje se použije menší množství suroviny než u kávy)...Kolik kofeinu člověk snese
Vzhledem k tomu, že zvýšení tlaku u „kofeinových začátečníků“ je přechodné, vychází se dnes z toho, že i osoby s vysokým tlakem mohou bez nebezpečí přijímat 250 – 300 mg kofeinu denně, což odpovídá 5 – 6 šálkům čaje...Jak působí kofein z čaje?
Kofein z čaje působí jinak než z kávy. Účinky kofeinu z kávy se projeví rychle, ale také rychle odezní. Kofein z čaje účinkuje mírněji, ale delší dobu. Vysvětluje se to jednak jeho nižším obsahem v nápoji, jednak tím, že kvůli vazbě na aminokyseliny a třísloviny není organismem zcela přijat. Biologická účinnost kofeinu z čaje je však v literatuře posuzována velmi rozdílně.
Kofein z čaje především stimuluje vegetativní nervový systém, zatímco kofein z kávy způsobují přímé uvolnění adrenalinu. Znamená to, že kofein z čaje vázaný na koloidy působí na sympatikus i na parasympatikus, stimuluje tyto nervy, a teprve podle míry jejich podráždění jsou nadledvinky drážděny k produkci adrenalinu. Protože však proces je pozvolný a kontinuální, není organismus nucen rychle štěpit nadměrné množství adrenalinu, takže účinek trvá déle."
S tím obrázkem jste mě dostal:-)
Pavel Hudecek,2013-09-04 03:47:42
Popisu pod ním jsem si fakt nevšiml.. No ale je to spíš "voda na mlýn" pro mě. Ale to je teď celkem jedno. Mě šlo primárně o to, kolik mg měli na mysli autoři studie, o jejíchž výsledcích referuje zdejší článek, přičemž originál si přečíst nemůžu, nemajíce k němu přístup.
Takže abych z toho udělal nějaký konstruktivní závěr: Budu předpokládat, že použili p. Pazderou zmíněný standard 100 mg/šálek, tedy 400 mg/den, což znamená:
- 1,25 litru energydrinku, tedy 5 malých, nebo 2,5 velké plechovky.
- 4,6 pytlíku černého čaje, pokud by měly 1,75 g a 5 % kofeinu.¨
- A teď ještě na wiki upřesním údaj o plechovkách.
Pavle
vitezslav Volejnik,2013-09-04 08:14:49
Zkuste zapřemýšlet. Smrtelná dávka je pro někoho 10 gramů kofeinu, jiného 24 gramů. Když jeden šálek má těch 100 miligramů. Z toho Vám vyplyne, proč ty miligramy jaksi ztrácejí smysl a proč i vědci (reakce zvířat je na kofein rovněž rozdílná) často, když popisují ty své experimenty, přirovnávají dávky, kterými své svěřence obšťastňují, k šálkům kávy.
kávička
Lukáš Píše,2013-09-03 08:03:31
Jediný zlozvyk ,který mi zbyl neumím si představit pracovní den bez kávy. :)
Od doby, kdy nesedím s Pazderou v kanceláři,
Ota Beran,2013-09-03 12:35:36
mi ty zlozvyky docela prořídly. Už mi zbývají jen ženy a víno. Obojí má (pokud mohu soudit) na mé zdraví příznivý vliv. Pepo dej si jedno kafe za mne. Ať slouží!
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
