Zvětšit obrázek

Jestlipak existují kvarkové novy? Kredit: NASA, ESA & A. Feild.

Když se na konci krátkého života zhroutí masivní hvězda, odpálí přitom supernovu – explozi, která otřese širokým vesmírem. Když se výbuch supernovy rozplyne, tak se v místě zániku hvězdného obra obvykle objeví neutronová hvězda, velice malý a velice hmotný hvězdný vývržek, tvořený převážně neutronovým degenerovaným plynem. Svírají je extrémní magnetická pole, která neutronové hvězdy divoce roztáčejí a my je pak v některých případech pozorujeme jako pulsary, výjimečně jako nesmírně magnetické magnetary.

Zvětšit obrázek

Rachid Ouyed. Kredit: Kavli Institute for Astronomy and Astrophysics.

Ve výbuchu supernov ale mohou vzniknout i exotičtější věci. Při zhroucení opravdu hodně velké hvězdy dojde ke vzniku černé díry, která je tak hmotná, že už ji neopustí ani světlo. Ani to ale ještě nemusí být všechno. Pokud se s neutronovou hvězdou ještě něco stane, například když její hmotnost přesahuje takzvanou Tolmanovu-Oppenheimerovu-Volkoffovu mez (TOV limit), která by měla činit 3 až 5 Sluncí, tak se může odpálit exploze, označovaná jako kvarková nova (quark-nova).

Zvětšit obrázek

Neutronová hvězda versus kvarková hvězda. Kredit: NSF.

Kvarkové novy byly až doposud velice teoretické a zdaleka ne každý na ně věří. Při takové explozi by mohly vzniknout kvarkové hvězdy, taktéž velmi hypotetické objekty, kde už nejsou ani neutrony, jenom kaše plná kvarků – kvarková hmota (QCD matter). Vědci mají za to, že pokud kvarkové hvězdy existují, tak jsou každopádně velice vzácné. V Mléčné dráze bych ji bylo jen pár. I seznam podezřelých hvězd je zatím pochopitelně jen velmi stručný. Nějaký čas na něm byla poměrně blízká neutronová hvězda RX J1856.5-3754 v souhvězdí Jižní koruny. Ukázalo se ale, že je o něco větší, než si astronomové původně mysleli, takže to kvarková hvězda nejspíš není.

Zvětšit obrázek

Podvodná supernova SN 2009ip. Kredit: Joseph Brimacombe.

Nadějnějším kandidátem snad je pulsar 3C 58 v souhvězdí Kasiopeji. Tým badatelů Pekingské univerzity přišel v roce 2006 s hypotézou, že by kvarkovou hvězdou mohl být i zvláštní pulsar PSR B0943+10 v souhvězdí Lva. V podezření ze zrození kvarkových hvězd se postupně octly i supernovy SN2006gy, SN2005gj, SN2005ap a také SN1987A.

Rachid Ouyed z Univerzity v Calgary a jeho kolegové teď tvrdí, že nejlepšími kandidáty na stvoření kvarkových hvězd jsou supernovy SN 2009ip a SN 2010mc, již delší dobu považované za dost výjimečné. U obou byla v závěrečné explozi zaznamenána dvě zjasnění. Supernově 2009ip se říkalo podvodná supernova (supernova impostor), protože explodovala opakovaně až do závěrečné dvojité exploze. Ouyed a spol. si myslí, že v obou případech byla první explozí klasická supernova, po které zbyla horečně rotující a masivní neutronová hvězda. Když se tyhle neutronové hvězdy zpomalily, tak se zahustily natolik, že v nich vznikla kvarková hmota a po pár dnech až týdnech po supernově vybuchly jako kvarkové novy. Jak už to ale v případě kvarkových hvězd bývá, nic není definitivně jasné. Chce to víc pozorování. Každopádně ale máme o čem přemýšlet.

Literatura

NewScientist 31.8. 2013, arXiv:1308.3927, Wikipedia (Tolman–Oppenheimer–Volkoff limit, Quark-nova, Supernova impostor).