Chovatelsky významné země využívají při šlechtění skotu selekční indexy již po dobu pěti let. Jedná se o snahu   matematickým výpočtem se dobrat  co nejpřesnějšího odhadu chovné hodnoty zvířete. Pro výpočet indexů se jednotlivým znakům a vlastnostem jako jsou množství vyprodukovaného proteinu, mléčného tuku, dlouhověkost, znaky vemene, plodnost apod.,  přiřazují určité váhy (důležitost). Porovnání selekčních indexů u sedmnácti světově významných zemí, které šlechtí holštýnský skot vyplynulo, že vliv jednotlivých znaků na výsledné ohodnocení zvířete se rychle mění.  Tvrdí to Bert Wesseldijk, který se porovnáváním selekčních indexů zabývá od roku 1996 a jeho letošní rozbor (v pořadí již čtvrtý) jen potvrzuje další urychlení  již předchozího trendu. Vývoj šlechtění  se nyní orientuje na takzvaný Skandinávský model hodnocení zvířat podle celkového indexu, který poskytuje větší váhu typu, zdraví a užitkovým znakům. Děje se tak na úkor produkce bílkovin. Zdá se, že celosvětový trend, který produkci  proteinů  klade stále menší a menší význam, není k zastavení…

Zatímco v roce 1996 produkce (protein + tuk) představovala v selekčních indexech  celých 79% , nyní význam produkce spadl na hodnotu blížící se 60%!

Pokračování tohoto trendu, tedy  rychlá změna v prioritách hodnot, staví genetiky do obtížné situace. Úspěšná šlechtitelská práce je dlouhodobá činnost, která musí uvažovat v rámci časových intervalů daných reprodukčními schopnostmi daného druhu. Šlechtitelský záměr se projeví až na další generaci, přičemž pro selekci plemenných býků je potřeba připočíst dobu potřebnou k jejich prověření. Jinými slovy, býk nejenže sám musí nejdříve pohlavně dospět než je schopen dát potomstvo, také jeho dcery musí nejdříve pohlavně dospět, zabřeznout, porodit a teprve až začnou dojit, lze přikročit k porovnání jejich užitkovosti s užitkovostí jejich vrstevnic. Až to odhalí, jak si býk skutečně stojí v přenášení očekávaných vlastností a jaká je jeho chovatelská hodnota a využitelnost  v další plemenitbě. Pět let na seriozní hodnocení není mnoho a pokud se budou měnit  požadavky na vlastnosti, na které má genetik šlechtit, tak rychle jako je tomu nyní, vzniká otázka na co šlechtit.
Zdroj: Holstein International 7/2002