Krung Thep Maha Nakhon, čili Bangkok, to je úplně jiný svět. Zkušenost se středoevropským velkoměstem k pochopení nestačí, vůbec. V metropolitní oblasti hlavního města Thajska žije 14 milionů lidí, což je více než pětina všech obyvatel Thajského království. Bangkok je džunglí zdivočelého betonu a asfaltu, s legendárními dopravními zácpami navzdory mnohaproudým dálnicím, rozpálenou do přízračných odstínů tropickým Sluncem. Zároveň je ale prosáklý opovážlivou tropickou přírodou, která se dere doslova na každé volné místo pod Sluncem, exotickými vůněmi, mnoha historickými památkami a také svůdnou atmosférou uliček a výkladů lásky. Jakpak se asi uvnitř takové betonové džungle udržitelně farmaří? Možnosti tu kupodivu jsou, jenom je nutné být odvážný a nápaditý.
Se zajímavým podnikatelským záměrem přišla společnost EnerGaia, sídlící právě v thajském Bangkoku. Pro městské farmáře vyvinuli flexibilní systém pěstování jedlých sinic historicky a nepřesně označovaných jako Spirulina v bioreaktorech, které lze poměrně snadno instalovat na střechách městských budov. Podle společnosti EnerGaia jsou takto pěstované spiruliny, na rozdíl od spirulin pěstovaných v otevřených venkovních nádržích, mnohem lépe chráněné před možnou kontaminací, ať už vodou anebo vzduchem. Společnost také tvrdí, že je jediným producentem čerstvých spirulin na světě, protože ostatní výrobci vyrábějí buď sušené anebo upravované produkty.
Proč právě tyhle bakterie? Spiruliny, tedy vlastně vláknité sinice rodu Arthrospira, jsou prý naprosto úžasnou potravinou. Řídké zelené bahno, které čerstvé spiruliny připomínají, je ve skutečnosti jedním z nejvíce na proteiny bohatých jídel, které známe. Obsahují jich více než 50 procent. Kromě toho jsou plné vitamínů, především vitamínu B12 a karotenů, ale i řady dalších, o minerálech a stopových minerálech ani nemluvě. Stručně řečeno, představují superstravu plnou vhodně zkoncentrovaných, netoxických a lehce vstřebatelných živin. Kdo neokusil spiruliny, snad jako by ani nežil. Jsou sice bez chuti, ale zase je můžete smíchat s čímkoliv a obohatit oblíbenou pochoutku intenzivně zelenými proteiny a vitamíny.
Pokud jde o samotné farmaření, spiruliny jsou poměrně vděční chovanci. Pocházejí sice z tropických a subtropických jezer s vysokým pH a vyšší koncentrací uhličitanů a hydrogenuhličitanů, ale na farmě potřebují hlavně horko a dostatek slunečního záření, čehož je na střechách v Bangkoku jistě dost. Podle společnosti EnerGaia spiruliny za běžných podmínek zdvojnásobí své množství každých 24 hodin. Patsakorn Thaveeuchukorn ze společnosti EnerGaia popisuje rychlost růstu biomasy sinic tak, že kdybychom chtěli získat kilogram hovězího, tak nám vyroste zhruba za půl roku, kdežto nutričně srovnatelné množství spirulin budeme mít za týden. Pokud svět překoná averzi vůči zelenému bahnu, tak jsme získali docela slibný zdroj obživy pro příští generace.
Vlastně bychom nebyli první, kdo by spiruliny intenzivně využíval. Rose Rolle ze světové Organizace pro výživu a zemědělství FAO popisuje, jak kupříkladu Inkové sbírali a pojídali spiruliny z mexického jezera Texcoco. Stejně tak podle ní sloužily jako obživa nárosty spirulin v africkém jezeře Čad. Rolleová ale také varuje před možnými riziky spirulinové stravy.
Kredit: HBÚ BC AVČR.
Spiruliny sice nejsou toxické, ale jako proteinové bomby mohou při nezřízené konzumaci vyvolat pakostnici, čili dnu. Pro případné nadšence jistě nebude od věci zjistit si předem všechna pro a proti a hlavně hrozící úskalí takové stravy. Specialistka na ekologii sinic Jitka Jezberová z Laboratoře ekologie fytoplanktonu Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích považuje střešní farmy s jedlými sinicemi v Bangkoku za zajímavý nápad. Spiruliny jsou podle ní relativně nenáročné a dozajista výživné, takže se možná časem stanou nezanedbatelnou složkou stravy mnohých lidí na planetě.
Literatura
AFP 27.8. 2013, Wikipedia (Bangkok, Spirulina).
Mikroreaktory v podobě živých kapiček vyrábějí vodík pro energetiku
Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2020)
Seznamte se s thiolávou, specialistkou na sopečné erupce!
Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2017)
Konec křídy a vražedný vodní květ
Autor: Vladimír Socha (27.03.2017)
Mohl život přežít náraz do Země?
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2013)
Tsunami řas na plážích města Čching-tao
Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2013)
Diskuze:
Inkové v Mexiku
Ludvík Urban,2013-09-02 10:35:57
Pátý odstavec článku:
"... jak kupříkladu INKOVÉ sbírali a pojídali spiruliny z MEXICKÉHO jezera Texcoco..."
Převzato z Epochy, 21. století anebo z Blesku? :-))
Ze zeměpisu a dějepisu to máte u mně za pět ...
a do té hydroponie musí být rozumně dávkován
Josef Hrncirik,2013-08-31 13:43:30
dusík a další živiny které máte pozřít. Kromě C, H, O.
Vitamin B12
Václav Vincik,2013-08-31 12:46:51
Watanabe F (2007). "Vitamin B12 sources and bioavailability.". Exp. Biol. Med. (Maywood) 232 (10): 1266–74. doi:10.3181/0703-MR-67. PMID 17959839. "Most of the edible blue-green algae (cyanobacteria) used for human supplements predominantly contain pseudovitamin B(12), which is inactive in humans. The edible cyanobacteria are not suitable for use as vitamin B(12) sources, especially in vegans."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce