Zvětšit obrázek

Blíží se lov asteroidů? Kredit: NASA.

Ke hvězdám asi ještě nějaký čas nepoletíme, ale mohli bychom se už konečně vydat alespoň do Sluneční soustavy, dál než na doplivnutí od rodné planety. Poslední dobou se stále častěji mluví o asteroidech i v jiné souvislosti, než jako o hrozbě civilizaci a vůbec všemu živému na Zemi. V NASA je chtějí chytat do pytlů a nedávno o tom uveřejnili podivuhodné obrázky, Planetary Resources a jiní je vnímají jako zajímavý zdroj surovin, které je hřích nechat jen tak volně poletovat po okolí. Scifi příběhů už o tom bylo napsáno dost. Teď se zdá, že bychom snad ještě za našich životů mohli zažít první nesmělé pokusy o využití kosmického kamení. S jakými asteroidy ale začít?

Daniel García Yárnoz. Kredit: University of Strathclyde.

Intenzivně na tom pracuje kupříkladu Daniel García Yárnoz z Univerzity ve Strathclyde se svými kolegy. Nedávno popsali novou kategorii již známých asteroidů, které by mělo být relativně snadné ulovit a využít. García Yárnoz a spol. důkladně probrali databázi známých NEO, čili objektů blízkých Zemi (Near-Earth Objects) a snažili se vytipovat takové, které by bylo možné navést do dobře přístupného prostoru změnou rychlosti menší než 500 metrů za sekundu. Dotyčné asteroidy zamýšlejí navádět na oběžnou dráhu kolem Lagrangeových bodů L1 nebo L2, které jsou v případě soustavy Slunce – Země vzdálené zhruba milion kilometrů od Země.

Zvětšit obrázek

Prozatím skromné plány na ovládnutí asteroidů. Kredit: García Yárnoz et al (2013).

Badatelé našli takových asteroidů celkem 12 a pojmenovali je ERO, čili snadno dostupné objekty (Easily Retreivable Objects). Jedním z nich je i asteroid 2006 RH120 o průměru 2 až 7 metrů, který by podle výpočtů mohl být odeslán na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 změnou rychlosti o pouhých 58 metrů za sekundu. García Yárnoz a spol. tvrdí, že by k tomu stačil jediný zážeh nepříliš silného motoru umístěného na asteroidu, který bychom uskutečnili 1. února 2021. Asteroid 2006 RH120 by pak doletěl na zvolenou oběžnou dráhu za dalších 5 let. Uvedený počet ERO určitě nebude konečný, objektů blízkých Zemi jsou ve skutečnosti asi miliony.

Zvětšit obrázek

NASA loví asteroid do pytle. Kredit: NASA/ Advanced Concepts Lab.

Je příznačné, že podobné představy, aniž je vůbec jasné jak, kdy a zda vůbec se uskuteční, už teď vzbuzují četné obavy. Prozatím ale není důvod se bát dopadu lovených asteroidů na Zemi. Ne, že by to bylo zcela vyloučené, ale naše dnešní technologie postačují pouze na posouvání kosmického kamení, které nás tady dole nemůže vážněji ohrozit. Také je pravda, že podle našich zkušeností se sondami jako SOHO anebo Planck jsou oběžné dráhy kolem Lagrangeových bodů poměrně nestabilní a případné asteroidy na nich bude nutné aktivně udržovat. To by ale nemusel být až takový problém.

A co pak s takovým uloveným asteroidem? Budeme ho moct prozkoumat, trénovat na něm naše technologie či přímo lidské posádky a když nás přestane bavit, tak ho vytěžíme anebo na něm vyzkoušíme planetární obranu. Každopádně by to mohla být zábava.

Literatura

Physics arXiv Blog 12.8. 2013, Celestial Mechanics and Dynamical Astronomy 116: 367-388. Wikipedia (Asteroid mining, Lagrangian point).