Jak praví půvabný úvodník NewScientistu 15. srpna (2013), byl jednou jeden výstřední americký podnikatel a ten navrhl revoluční způsob dopravy, při němž by lidé svištěli vysokou rychlostí dopravními trubicemi. Vtip je ovšem v tom, že NewScientist nemá na mysli Elona Muska, který před pár dny představil koncept Hyperloop (Hypersmyčka) pro rychlou a levnou pneumatickou dopravu mezi městy Los Angeles a San Francisco, nýbrž Alfréda Beacha, jehož systém Pneumatic Transit krátce vozil pasažéry v NewYorku, v roce 1870. Od té doby se podobných pokusů odehrála celá řada. To svědčí o velké oblibě myšlenky pneumatické hromadné dopravy a zároveň o tom, jak velmi obtížné to ve skutečnosti je.
Elon Musk je symbolem pokroku dnešní doby. Miluje velké výzvy a dovede je přetavit v komerční úspěch. Povedlo se mu to v případě online plateb PayPal, elektromobilů Tesla Motors a samozřejmě s první soukromou nákladní kosmickou lodí SpaceX. S přepravním systémem Hyperloop si ale podle komentátorů možná ukousl příliš velké sousto. Tento projekt je sice vědecky reálný a teoreticky ho lze postavit, zároveň ho ale nevyhnutelně bude provázet řada technických problémů, nemluvě o politických a finančních tahanicích.
Odborník na aeronautiku a astronautiku John Hansman z MIT k tomu poznamenal, že Muskův koncept pneumatické přepravy je vcelku správný a obecně vzato neporušuje žádné fyzikální zákony, mohl by ale dělat problémy při dotažení technických detailů. V Hypersmyčce se cestuje kabinami ve tvaru vozidel, které pojmou 28 pasažérů a letí v uzavřeném potrubí s nízkým tlakem atmosféry, na vzduchových polštářích rychlostí blízkou rychlosti zvuku. Vpřed je ženou lineární elektromotory.
Musk odhaduje, že Hyperloop postaví za 6 miliard dolarů a pak se s ním bude možné dostat z Los Angeles do San Franciska za zhruba 35 minut. Pokud se mu to takto opravdu povede, tak Hyperloop bude více než desetkrát levnější a zároveň pětkrát rychlejší, než připravovaný projekt vysokorychlostních železničních tratí. Všechny klíčové technologie projektu jsou prý reálné. Lineární motory pohánějí maglevy v Japonsku, na vzduchovém polštáři se běžné pohybují vznášedla.
Problém je prý v tom, že Musk sice vyčíslil náklady na stavbu Hyperloopu, ale zároveň prý ignoroval náklady na vývoj potřebných dílčích technologií. V tuto chvíli by hodně pomohl funkční prototyp, který by prokázal, že technologie Hyperloopu jsou v pořádku. Je otázkou, jak se budou chovat kabiny v potrubí, možná by je zlikvidovalo i nepatrné odchýlení jednotlivých dílů potrubí. Odborníci očekávají potíže také tam, kde se bude stýkat vnitřní prostřed potrubí se vzduchovými polštáři, na nichž kabiny Hypersmyčky jezdí. Expert na maglevy Roger Goodall z britské Univerzity v Loughborough připomíná, že lineární motory pohonu kabin a vzduchové pumpy pro zajištění potřebného podtlaku uvnitř potrubí Hypersmyčky určitě spotřebují mnohem více energie, než kolik by poskytly solární panely, navržené Muskem k provozu na objektech samotné Hypersmyčky.
Hyperloop by se mohl stát i terčem teroristů, kteří by využili situace a zaútočili na čerstvou, zranitelnou a jistě ne zcela ideálně chráněnou technologii. A kdyby se nenašli žádní teroristé, inženýři Hyperloopu se musejí obávat prostého prachu a špíny. Případná katastrofa Hyperloopu by po sobě určitě zanechala spoustu mrtvých. Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkeley je k projektu dost skeptický. Hyperloop vnímá jako další z řady scifi snů, který se prý nakonec předvede jako velmi nepraktický. Uvidíme.
Literatura
Physorg 15.8. 2013, NewScientist 15.8. 2013, Wikipedia (Hyperloop).
Diskuze:
pdf uvádí že kapsle bude mít 28 polštářů (lyží)
Josef Hrncirik,2013-08-25 23:45:53
S rostoucím počtem ale klesá využití nadnášejícího tlakového vzduchu, který má větší obvod únikové štěrbiny, relativně k ploše. Při 6 - 8 lyžích by se zmenšila spotřeba či zvýšil polštář.
Trocha šedého humoru:
Josef Hrncirik,2013-08-25 00:25:59
Protože k žádným haváriím nemá dojít, tak v rouře by mohl být vodík H2. To sníží aerodyn. odpor cca 14x a posune rychlost zvuku na 1,2 km/s. Kdo se bojí použije helium (7x;0,9 km,/s). Při tlaku 100 Pa jsou spotřeby přijatelné. Navíc to bude svařené a hermetické. Při 100 Pa nevybuchuje dokonce ani stech. směs 2 H2 + O2, protože je pod first pressure limit of explosion. Ať si klidně vybuchne, tlak stoupne na chvíli jen 10x tj. jen na 1 kPa.
výpočty nelze jednoduše kontrolovat, nejsou vzorce
Josef Hrncirik,2013-08-24 22:56:42
a podmínky. Kompresory se zdály být počítané pro ideálně vratný děj. Polštáře vypadaly reálně, nebo vrstva bude poloviční. Aerodynamika zhruba odpovídala.
Jak to bude rámusit v rouře nevím. Obávám se že tryska na zádi bude jako silná proudová vývěva. Prakticky si přitáhne cca 1 m vrstvu vzduchu tekoucí nad kapslí a znemožní ji hladce splývat po zádi a potlačit tak z části vznik vakua na zádi. Třeba to mají hravě spočítané. Více mě zajímá jak se poperou s teplotní dilatací, jinak to bude bobová dráha. Možná budou nuceni tam navařit vlnovce. Pokud však polštáře budou jen 0,5 - 1 mm tlusté, tak to může dostávat dost silné kopance na mezerách či vertikálním schodku. Bude to jak klasické šroubované koleje?
Kde jsou ty technické problémy?
Matěj Morávek,2013-08-24 19:30:39
Proč tedy v článku nejsou zmíněny ony technické problémy, místo obecného plácání?
Mě samotného napadá několikero technických problémů, spojených především s tou vakuovou složkou. Pročetl jsem tu 57 stránkovou dokumentaci, kde vcelku podrobně řeší právě problémy s tektonickou aktivitou v oblasti, ale problém se zčerpáváním a udržováním podtlaku v tak obrovském objemu (což je něco, co se zatím pokud vím nikdy neřešilo), jak z těch cca 100 Pa udělají dostatečný vzduchový polštář při nízkých rychlostech atp. Působením zrychlení (a především brždění) na cestující je tam taky naprosto opomenuto (zmiňují jen boční zrychlení v zatáčkách).
Celkově jsem z článku zklamán:(
Čtu článek a čekám na ty "opomenutí"
Jan Novák0,2013-08-23 11:07:06
a ejhle žádné jsem nenašel, jen spekulace, že vývoj bude nakonec dražší. Ale to víme všichni , vždyď žádný takový projekt, počínaje novým modelem letounu, konče tunelem, či novou lokomotivou nikdy nedodržel termíny ani první finanční limity a koukejte : tunel pod Lamanchem jezdí, A380 lítá.
Poznámky k výlukám, koleje jsou zranitelnější a přístupnější, tady jakákoliv porucha trati způsobí automatiky vzrůst tlaku a tím automatické brždění, kdežto strojvůdce v lokomotivě než uvidí a zereaguje ... Dneska stavíme sesíťované ropovody a plynovody po celém světě a na různých místech, pouště mořská dna, tundry, ... se divím, že někdo pochybuje o spojení dvou měst dvěma těsnýma trubkama. Nechci se pouštět do debaty o detailech. Však Musk vyzval všechny co k tomu něco mají ať dají vědět. Já třeba taky pochybuji o solární soběstačnosti (nákladovosti pořízení a regulace uložení energie, nakonec se stejně připojí do sítě), ale možná je to jen z perspektivy středoevropana, v kalifornii, to může být jiné.
Jak pravý půvabný úvodník NewScientistu
Leopold Kyslinger,2013-08-20 15:01:55
Jak praví půvabný úvodník NewScientistu...je asi lepší.
proc vzduchovy polstar
Jan Kotas,2013-08-19 19:20:34
U maglevu mate po cele delce trate rozmisten linearni elektromotor, a to jeste v nekolik radach. Spousta civek, elektroniky, k tomu byste pravdepodobne musel jeste resit magn. levitaci se supravodivym materialem chlazenym kapalnym heliem. Takze tady Musk sazi na ekonomicnost, chce mit co nejlevnejsi trat. Linearni motor ma byt umisten jen podel 1% delky trate..
Vakuum je taky drahe (to vyplyva z nizke ucinnosti vakuovych pump) a tezko udrzitelne.
Pri vysokych rychlostech kola nefunguji a vzduchovy polstar je jedno z mala reseni, co se da vymyslet. Protoze cesta by trvala jen 35min, nestalo by to zas tak moc energie.
Na co potřebuje vzduchový polštář?
Jakub Skála2,2013-08-19 13:33:20
Můžu se zeptat, proč do toho zakomponovali i ten vzduchový polštář? Proč to prostě není vakuová trubice, ve který by lítaly kapsle na magnetickým polštáři? Proč to neudělají jako maglev v trubce? Tam přece magnetický pole vlak podpírá a pohání zároveň...
Proč tolik skepse?
David Literák,2013-08-19 09:24:44
... kolik miliardářů na světě investuje svůj čas a peníze ve prospěch "lidstva"? Ano, je za tím profit pro investory, ale také jednoznačný profit pro společnost. Ikdyby se mu tuto myšlenku nepodařilo zrealizovat, určitě při vývoji přijde spousta novinek, které vylepší stávající technologie, ať už na tratích, v metrech, či třeba v bezpečnosti dopravy obecně ...
Doufám, že všem skeptikům, kteří si honí ego nad surovým draftem projektu řádně namůže čelistní svalstvo.
Dokonalost se skládá z maličkostí a Ďábel se skrýv
Josef Hrncirik,2013-08-18 11:47:58
á v detailech. Pokud by bylo konstatováno, že momentálně bylo na projektu stráveno x člověkohodin při tvorbě projektu a y člověkohodin při jeho oponování a že to stálo z čerstvě natištěných dolarů a to vše bylo doložitelné, tak řeknu Bohudíky za takového miliardáře. Jinak ale budu mít pocit, že miliardář hravě zastane (a sebere) práci celým týmům.
Může si započítat, že jsem se na ten "projekt" zhruba hopdinu zdarma díval a našel např. že u 1 proudu vzduchu deklarují teplotu 54 K, což je sice zjevný překlep, ale asi nejsou ani prachy na recenzi. Mám pocit, že Concorde skončilo tím, že najelo na kovovou lamelu. Ty na letištích nebývají a proto se s tím logicky nepočítalo.
Jan Čuberka,2013-08-18 11:05:37
Mne spis zarazi skutecnost, ze vsichni resi technicke detaily, ale nikoho jsem neslysel debatovat o bezpecnosti celeho projektu z hlediska geologicke stability teto casti sveta. Pod touto oblasti(LA-SF) se nachazi litosfericky zlom, ktery jak v minulosti, tak urcite i v budoucnosti bude delat problemy(viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/San_Andreas). Takze proc investovat takove mnozstvi financnich prostredku do neceho,co je takto rizikove?
Palo Priezvisko,2013-08-18 19:37:18
no tak bezpecnost musi byt predsa riesena aj u sucastnych rychlovlakov, takze by sa riesila nejak podobne.
superrychly vlak je iba otazkou penazi a vole. je to kombinacia existujucich rieseni, takze nevidim ziadne principialne prekazky - kombinacia maglevu, metra a vakua. vsetko mame perfektne zvladnute, uz to len elegantne zladit dokopy. rozhodne by to ale lacnejsie ako bezne rychlovlaky s dobre zvladnutymi technologiami nebolo, to je masakralny nezmysel.
v dokumente popisovany hyperloop zatial vyzera skor ako bakalarska praca, nez v rozumnom horizonte realny projekt.
Ano, bude to super trhák
Jaroslav Santner,2013-08-18 08:05:38
Lze to dokázat tím, že v jeho okolí přestává pro autora platit i malá násobilka.
... tak Hyperloop bude více než desetkrát levnější a zároveň pětkrát lacinější, než připravovaný projekt vysokorychlostních železničních tratí....
Jestli stejným způsobem zachází s matematikou i autor projektu, tak se nedivím, že se nakonec dopracuje k tomu, že s tím budeme cestovat i do vedlejších galaxií a zadarmo.
Když se
John Valenta,2013-08-18 09:59:09
lákají investoři, tak se přehání a malá násobilka jde stranou. Záleží na tom, co se pak do nákladů na stavbu a provoz všechno započítává. I zde, vezmete-li jedno prohlášení, má být projekt desetkrát levnější, skeptici se kloní spíše k polovině, stejně jako u rychlosti. A tak než se to skutečně postaví a spočítá, může si teď každý prakticky hlásat co chce.
hyperloop alpha spacex má na webu 57 str.
Josef Hrncirik,2013-08-17 15:53:07
technického návrhu s výpočty. Každopádně je pro mě nelogické, jak mají v nákresu, aby chladili vzduch do obtoku? a především do trysky! Uvedené bilance hmot vzduchů se mi nezdají přesvědčivé.
Obávám se také výluk na trati po období honů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
