V posledních milionech let byla naše postupně chladnoucí planeta osídlená spoustou velikých a z našeho pohledu naprosto úžasných savců, takzvanou pleistocénní megafaunou. Skoro celý svět připomínal veselou africkou savanu. Pak velká část této megafauny zmizela na konci prozatím poslední doby ledové, jako když mávnete kouzelným proutkem. Vymřelo takřka 100 rodů velkých zvířat. Vlastně to není žádná záhada, pokud někomu nebrání v pochopení ideologie.
Ve světě se tehdy nezměnilo skoro vůbec nic, končila další z řady prakticky stejných ledových dob. Jenom postupně přicházeli lidé, naši dávní předci a ti megafaunu zlikvidovali. Prostě je vylovili. Je příznačné, že ztráty téměř nepostihly Afriku, kde lidé prodělali společnou evoluci s místní megafaunou a ta si na zručné primáty dokázala víceméně zvyknout. Jinde na to nebyl čas. Dnes je pleistocénní megafauna skoro celá pryč a my můžeme jen ronit slzy nad jejich fosiliemi a sekvencemi. Nejde ale jenom o lidské pocity. Vyhubení megafauny zřejmě dodnes dramaticky zasahuje celé ekosystémy.
Už delší dobu víme o tom, že vymření pleistocénní megafauny citelně nabouralo strukturu ekosystémů, pozměnilo albedo zemského povrchu a také zásadně narušilo šíření semen mnoha druhů rostlin. Chris Doughty z Oxfordské univerzity a jeho spolupracovníci teď pomocí důmyslných matematických nástrojů analyzovali biogeochemické cykly klíčových živin v ekosystémech, které postihlo vyhubení megafauny. Podařilo se jim zjistit, že velká zvířata pleistocénní megafauny nejspíš měla rozhodující vliv na šíření živin krajinou, směrem od životodárných vodních toků.
Autoři odhadují, že likvidace megafauny v Amazonii záhy vedla k nesmírně dramatickému propadu toku klíčové živiny fosforu napříč krajinou, o více než 98 procent. K podobným, i když ne tak dramatický omezením toku živin došlo po odstranění megafauny i jinde ve světě, pochopitelně s výjimkou Afriky. Nejhorší je, že tento krizový stav nejspíš stále trvá. Současný velmi omezující nedostatek fosforu v Amazonii může být alespoň z části důsledkem dávného rozbití toků živin v ekosystémech. Zdá se, že vyhubení megafauny našimi předky vedlo k rozrušení biogeochemických cyklů klíčových prvků na úrovni celých kontinentů a zvýšilo nerovnoměrnost rozložení živin ve světě.
Velká zvířata toho totiž spoustu snědí a dojdou mnohem dál, nežli malá zvířata. Přitom roznášejí živiny ve svém trusu a uvolní je i po smrti, ze svých rozkládajících se těl. A když je řeč o velkých zvířatech, tak to znamená hromady trusu a veliké mrtvoly. Doughty líčí velká zvířata megafaun jako zosobněné tepny oběhu živin na souši. Bez nich mají živiny jen omezenou možnost pohybu. Již po tisíce let od konce megafauny se živiny v Amazonii hromadí na zaplavovaných plochách v sousedství vodních toků a jinde zase scházejí. Jestlipak dokážeme nějakým způsobem napravit pragmatické skutky našich loveckých předků?
Literatura
University of Oxford News 12.8. 2013, Nature Geoscience online 11.8. 2013, Wikipedia (Quaternary extinction event).
Diskuze:
V porovnání s Frantou Vonáskem na traktoru
Jenda Krynický,2013-08-13 17:10:33
je mamut coby distributor fosforu žabař.
článek mi přijde dosti spekulativní
Roman Gramblička,2013-08-13 10:12:53
mlhavě se v něm mluví o jakýchsi geochemických cyklech, ale takřka nic konkrétniho. O jaké cykly šlo, jak byly narušené. Uvelkých zvířat lze souhlasit, že migrovali na velké vzdálenosti, ale co do objemu biomasy, kterou představovala, nešlo o nic zásadního. Nutno si uvědomit, že velikost zvířat limituje jejich četnost - na jednoho slona připadají tisíce zvířat velikosti hlodavců. kromě toho, zásadní roli v regionální distribuci semen hráli co do velikosti malí ptáci. takže, takhleta hypotéza se mi nějak nepozdáva
porovnanie
Martin Smatana,2013-08-13 17:05:25
Možn ste už počuli alebo čítali, že vyhubením veľrýb sa zastavil prísun/presun živín do určitých častí oceánu a vznikli neúrodné a na život chudobné oceánske "púšte".
Migrujúce tisícové stáda zveri podľa mňa znamenajú riadny presun biomasy a živín. A čo hromadenie guána v jaskyniach osídlených netopiermi alebo na tichooceánskych ostrovoch? Vysokozisková komodita.
Vylovení megafauny lidmi??
Miloš Trávníček,2013-08-13 09:21:16
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, z jakého zdroje autor vycházel pro tvrzení, že megafaunu vylovili lidé? Na konci pleistocénu bylo na planetě asi milión našich předků, viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace . Přijde mi to nemožné, ale je to jenom názor nepodložený žádnými výzkumy.
stačí
Mojmir Kosco,2013-08-13 12:04:34
vypálit severní Ameriku a Austrálii.Ale třeba to byl meteor. Nebo změna mořského proudění
s tou Austráliou
Michal Seko,2013-08-15 11:11:25
s tou Austráliou je to vypaľovanie dokonca podložené čo do rozlohy nezanedbateľnými vrstvičkami popola. Nejde o to koľko bolo ľudí a koľko zvierat reálne potrebovali k obžive, ale aké boli techniky lovu. Pri vypaľovaní zahynulo určite viac fauny ako bolo nutné k obžive + následne spálená vegetácia sa určite podpísala na "dostatku" potravy pre zver čo vypaľovanie prečila. Rovnako napr. pri plašení zvery z cieľom zahnať ju na okraj nejakej rokliny sa asi čo to aj "skazilo" a nestihlo sa zjesť. Vôbec by som nepochyboval o tom, že najsilnejším faktorom zmiznutia megafauny na celom svete bol práve človek, samozrejme asi nie jediným.
To těžko
Vojtěch Kocián,2013-08-13 08:33:56
Pokud je mi známo, tak terra preta vznikla postupným hromaděním organických látek z velkého území na menší a jejich zpracováním určitým způsobem. Tedy v podstatě opak toho, co popisuje článek. Dnes už nemáme v okolí své osady rozsáhlé neobydlené území, odkud bychom mohli odebírat organický materiál v takových množstvích, že by to nemělo negativní důsledky tam, ale zato výrazně pozitivní na našem poli.
Mám zahradu na hlinitopísčité půdě a důsledným kompostováním všeho včetně dřevěného popela se rodině podařilo za pár let na četných záhonech vytvořit černozem do hloubky zhruba 30 cm. Nicméně za cenu toho, že se využívalo i spadané listí z lesní části zahrady, kde pak začala půda degradovat, odhalily se kořeny stromů a tak. Vždycky máte něco za něco.
Jak vznikla
Mojmir Kosco,2013-08-13 12:02:57
terra preta je předmětem dohadů a možná i výzkumu .Každopádně je jedna z mála a možná jediná zemědělská půda ,která umožnila přežit zemědělské populaci v tropické deštné oblasti až do vyhubení epidemií v 16 st. po několik staletí .asi od 6 st.na ohraničeném území nezdá se totiž že by se plocha půdy zmenšovala spíš rostla .Na jejím tvorbě se podíleli 3 složky rostlinná a živočišná biomasa a anorganická část popel a místní matečná hornina . Každopádně zdrojem dusíku byl rostlinného zdrojem fosforu živočišná a zdrojem draslíků pravděpodobně matečná hornina .K tomu se přidávala zřejmě kombinace vtahu v rámci pěstovaných rostlin něco jako hrách a bakterie . v případě že máte zájem vyrobit si tera pretu doma mohl by jste zkusit použit všechny tři složky .
Jistě
Vojtěch Kocián,2013-08-13 13:36:51
Zkompostovat jde v podstatě vše biologického původu. Když zkoncentrujete draslík a fosfor v biomase tím, že ji spálíte na popel, přidáte rostlinné zbytky, zvířecí ostatky, výkaly zvířat i lidí, tak máte celkem solidní hnojivo. Z vlastních kompostovacích zkušeností si nedovedu představit, že by po několika staletích mohlo vzniknout něco jiného než tlustá vrstva úrodné černozemě, takže mi to jako velká záhada nepřipadá.
Stejně však bude platit, že pro vytvoření a údržbu hektaru terra preta budou potřeba zdroje z mnohem větší plochy. Amazonští indiáni si mohli dovolit lovit, sbírat plody, těžit dřevo a další rostlinný materiál ve velké části pralesa aniž by mu to významně uškodilo a zbylo jim dost odpadu na výrobu hnojiva pro jejich malá políčka. V dnešní době na zahrádku asi ideální, ale spásu lidstva v tom nevidím. Na to je nás moc na moc malém území. Alespoň v Evropě a podobně zalidněných oblastech.
terra preta
Martin Smatana,2013-08-13 17:00:25
Hľadal som, čo za zázrak je tá terra pretaa našiel som články, v ktorých sa píše, že jej rozhodujúcou zložkou je drevné uhlie (nie popol) a spracovanie rastlinných zvyškov mliečnym kvasením na spôsob siláže, nie iba bežné kompostovanie.
Dřevěné uhlí
Vojtěch Kocián,2013-08-13 21:15:27
je běžně součástí popela. Vtip je v tom, že popel se v zemině "rozpustí", kdežto dřevěné uhlí v ní zůstane nezměněné klidně staletí. Organické složky i ty anorganické z popela se postupně vyčerpávají, ale uhlí zůstane a koncentruje se. I když dřevo pálím v kamnech, dřevěného uhlí v kompostu mám dost. Z otevřeného ohniště nebo dokonce z vypálení části pralesa ho musí mít ještě víc. Tedy nepředpokládám, že by ho vyráběli záměrně, i když je nejspíš důležitou složkou.
pro p.Kociána
Mojmir Kosco,2013-08-14 08:07:17
to je ta záhada protože se zdá že zemědělci v pralese nepotřebovali zdroje z většího území koncentrovaná na zúrodnění pole .Zda se že buď uměli uzavřený recyklační proces živin v rámci většího celku cca 400 ha. nebo to fungovalo jako v Egyptě - záplavová nížina a anorganická část fungovala jako houba na živiny .Každopádně současné brazilské zemědělství koncentruje živiny ještě z větší plochy a jediným způsobem ,kterým umí udržet zemědělství je mohutné hnojení minerálními hnojivy ,nebo do 30 let po vykácení musí danou oblast opustit .
To není pravda
Vojtěch Kocián,2013-08-14 09:29:43
Předně to nebyli jen zemědělci, ale určitě chodili do pralesa lovit. Pak jistě i sbírat plody, které je snazší získat z místa přirozeného výskytu než pěstovat. Brali odtamtud listí na střechy chatrčí, těžili tam dřevo. To všechno jsou vstupy do systému.
A moderní zemědělství organické živiny nekoncentruje, ale naopak z půdy odebírá. Pokud nebudeme používat minerální hnojiva, jde v nejlepším případě o uzavřený cyklus. V reálu je to ještě horší, protože kaly z městských čističek se rozhodně nedostanou ze 100% zpět na pole (vzhledem ke znešistění těžkými kovy a jinými jedy to ani moc nejde). Pokud čistička není, jde vše rovnou do řeky. Popel z pálení biomasy také ne. Spousta kompostovatelného materiálu končí bez velkého užitku na skládkách atd. Jediným významným vstupem do systému jsou ta minerální hnojiva. Nově vytěžený prales kvůli získání zemědělské půdy nelze brát jako vstup do systému, ale jen jako rozšíření systému jako takového.
pralesní civilizace
Mojmir Kosco,2013-08-14 13:18:31
viz např článek http://www.osel.cz/index.php?clanek=4773 .Současné zemědělství je závislé na vzdálených zdrojích energetických informačních a genetických bez nich by se neudrželo ani rok . Moje připomínka je v tom že kdybychom uměli vytvořit terru pretu docela by to pomohlo
To se ale bavíme každý o něčem jiném
Vojtěch Kocián,2013-08-14 15:44:49
Vzdálené energetické zdroje ani informační technologie půdu nijak neobohatí. Jen umožní, aby se zemědělství mohlo věnovat méně lidí. Genetické možná v některých případech. Ano, výpadek těchto zdrojů by způsobil katastrofu, ale o tom není řeč.
Já mluvil o biologických zdrojích pro tvorbu hnojiva a to je něco úplně jiného. A je jedno, jestli je okolo tropický deštný les, les mírného pásu, lesostep nebo savana. Pokud chci zúrodnit plochu, musím k tomu využít okolní prostředí a pokud tím okolním prostředím nemá být důl na ledek, tak to bude biologický materiál z dosažitelného okolí. Zúrodnění pouze z lokálních zdrojů vlastního zúrodňovaného políčka by bylo hrozně zdlouhavé a políčko by po tu dobu mělo minimální výnosy. Po zúrodnění se dá cyklus uzavřít, ale to je v rámci současné civilizace nejspíš nadlidský úkol.
Ve skutečnosti
Mojmir Kosco,2013-08-14 22:26:05
se bavíme o tom samém.Nezdá se že by pralesní civilizace v oblasti Amazonie které vzhledem k početnosti byli zemědělské vyžívali vzdálené zdroje nebo zmenšovali půdu ornice na úkor plochy a to proto že hospodařili a vytvářeli něco co jsme nazvali terra preta a co dnes neumíme
Suroviny
Vojtěch Kocián,2013-08-15 07:36:28
Tedy chcete říct, že všechny suroviny biologického původu včetně palivového, stavebního dříví a podobně získávali z území, na kterém vytvářeli terra preta? Nic podobného nedělala žádná civilizace, vždy si pomáhali zdroji z divočiny. Tedy až na tu současnou moderní civilizaci, která divočinu prakticky k dispozici nemá, tak místo toho suroviny získává z podzemí. Netvrdím, že záměrně střádali spadané listí nebo suchou trávu z neobývaných oblastí, ale odpad - popel, dřevěné uhlí, shnilé dřevo ze starého domu, zbytky ulovených zvířat... určitě využít mohli. Určitě neměli kolem polností plot, za který nikdo nechodil.
Ano
Mojmir Kosco,2013-08-15 08:11:18
a to je ta záhada neboť to dělaly po staletí .A zdá se že tropický prales kolem nich nebyl. Přišli vyklučili vtvořili ornici a obhospodařovali .K těm zdrojům nezapomeňte na matečnou horninu , neboli zvyšovali hloubku ornice zdá se že o 30cm /50 let .
Dnes v Brazílii se během 50 let žádná ornice nevytváří a po pasteveckém ústupu se musí dál .anebo vrhnout na to vše co je k dispozici modernímu člověku s nejasnými dalšími 50 lety
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
