Zvětšit obrázek

Ctihodný praotec kanec. Kredit: Richard Bartz, Munich Makro Freak, Wikimedia Commons

V očekávání bláznivě horkého víkendu přicházejí na mysli nevšední věci. Jako třeba nápad, jestli náhodou nejsme původem kříženci mezi primáty a prasaty. Je to úplná šílenost? Nejspíš ano, ale neuškodí se na celou věc podívat blíž. S touhle myšlenkou přišel jistý Eugene McCarthy, který se sice tituluje jako Ředitel webu Macroevolution.net, jinak je to ale vystudovaný genetik z University of Georgia. Má za sebou nějaké publikace na téma hybridizací, v čele s Příručkou ptačích hybridů světa (Handbook of Avian Hybrids of the World, Oxford University Press, 2006).

Zvětšit obrázek

Gene McCarthy. Kredit: Peter Frey, UGA.

McCarthy postupně dospěl k názoru, že Darwin byl úplně mimo a navrhl vlastní, alternativní vysvětlení evoluční historie, kterému říká Hypotéza hybridů. Až doposud byl McCarthy poněkud mimo zorný úhel médií, nedávno si ho ale všiml PhysOrg a věnoval jeho úvahám prostor v letní sezóně, zejména pokud jde o jeho představu, že lidé jsou vlastně původně kříženci primátů a prasat. McCarthy prohlašuje, že na rozdíl od většiny biologů nespoléhá na genetická data, ale na rozsáhlá srovnání anatomie, tedy například lidí, primátů a prasat. Na svém webu shromažďuje rozsáhlý materiál, kterým dokládá, že mezidruhoví hybridi nemusejí vždy být neplodní. Muly jsou podle něj známé a zároveň výjimečně neplodné, čímž kazí pověst ostatním mezidruhovým křížencům. Mluví třeba o ligerech, tedy křížencích lva a tygřice, jejichž samice se prý mohou křížit se lvi i s tygry.

Jak si McCarthy představuje vlastní akt křížení před vznikem lidstva? Podle něj byl pravděpodobně otcem kanec a matkou šimpanzice, která pak i nejspíš láskyplně vychovávala bizarní potomstvo. Mohlo k tomu prý dojít před vznikem nejranějších hominidů a divoké křížení hybridních rojů prasanzů a šimpat pak vedlo ke vzniku jednotlivých typů hominidů, včetně nás samotných. Anebo se prasata a šimpanzi kříží opakovaně a vytvářejí stále nové hominidy, možná dodnes, například prý v Jižním Súdánu.

Zvětšit obrázek

Zedonk. Kredit: sannse, Wikimedia Commons.

Co na to říct? Komentátoři si stěžují, že se k Hybridní hypotéze o původu člověka nechtějí vyjadřovat evoluční biologové. Inu, je to nechutnost, i když ne úplně triviální. Sodomie je sice docela běžná, ale představa, jak si praotec kanec podává pramáti šimpanzovou … Leckdo se také nejspíš bojí hněvu radikálů nejmenovaných světových náboženství, které mají na vepře poměrně vyhraněné názory. Co kdyby tohle někdo prozradil jejich bitkařům? To by pak byla mela.

Zvětšit obrázek

Kříženec divočáka a prasete domácího. Kredit: Sarah Hartwell (Messybeast), Wikimedika Commons.

Ponecháme-li stranou, jestli je McCarthy šílenec nebo jen osamělý myslitel, který musí ventilovat nevyužitý potenciál a jemuž neustále odmítají papery v prestižních časopisech, hrají nějaké argumenty ve prospěch jeho Hybridní hypotézy? Nějaké se překvapivě najdou. Kromě již zmíněných ligerů, takové samice zebroidů, či zedonků (kříženců zeber a oslů), se mohou zpětně křížit s rodiči a plodit potomstvo. Zebry mají přitom 44 chromozomů a osli 62 chromozomů, což by podle tradičních představ měla značná překážka k vytvoření alespoň embrya, nedej bože generace potomků. Také existuje jistý seznam znaků, které máme společné s prasaty, například absence kosti pyjové. Do prasat si ostatně s oblibou nadáváme. A hádejte, z jakého druhu zvířete se používá množství orgánů a částí těl na xenotransplantace? Existují prý i doklady o páření králíků s kočkami a dokonce s domácími slepicemi.

Ve skutečnosti je to samozřejmě asi celé nesmysl. V evoluci sice nikdy neříkej nikdy, ale v tomhle případě jen fakt těžko. Mezi šimpanzi a prasaty je hluboká evoluční propast a bylo by nesmírně zvláštní, šílené, kdyby takové křížení byť jen částečně fungovalo. Zebry a oslové jsou ve skutečnosti blízcí příbuzní a mládě králíka s kočkou nikdo nikdy na zahradě neviděl. Znaky podobné mezi lidmi a prasaty mohou být prostě náhodné podobnosti a z části snad starobylé znaky zděděné od společných předků, koneckonců jsme savci, my i prasata. A proč McCarthy nechce své myšlenky ověřit experimentem, který se tu vyloženě nabízí? Prý z humanitárních důvodů. Mohla by se zrodit inteligentní bytost, která by ale nebyla člověkem a v lidském světě by nenašla štěstí. Snad na tom naši prasošimpanzí předci byli líp.

Literatura

PhysOrg 25.7. a 3.7. 2013, Maroevolution.net