Zvětšit obrázek

Srážka neutronových hvězd. Kredit: Dana Berry, SkyWorks Digital, Inc, Harvard Smithsonian CfA.

Edo Berger. Kredit: Harvard Smithsonian CfA.

Přízračný lesk zlata blýská dějinami našeho druhu jako málokterý prvek z hlubších pater Mendělejevovy tabulky. Přitom nejde ani tak o to, že je chemicky odolné, luxusně tepelně i elektricky vodivé či měkké. Dají se z něho vyrábět hezké cetky a především, je vzácné. Nejen na Zemi, ale vlastně i prakticky všude ve vesmíru. Na rozdíl od řady lehčích prvků, jako jsou třeba uhlík, kyslík anebo železo, se zlato neupeče při zhroucení a následném výbuchu obřích hvězd.

Ačkoliv by se to zdálo skoro nemožné, ke stvoření zlata je nutná ještě divočejší událost – srážka neutronových hvězd, při níž se odpálí krátký gama záblesk, kratší varianta nesmírně energetických jevů ozařujících téměř celý vesmír.

Krátké gama záblesky, tedy takové, co trvají méně než 2 sekundy, byly ještě donedávna poměrně záhadné. Představují zhruba 30 procent všech známých gama záblesků a přitom jsme až do roku 2005 nepozorovali jejich dosvit.

Zvětšit obrázek

Pozdrav ze srážek neutronových hvězd. Kredit: Agnico-Eagle, Wikimedia Commons.

Dnes známe tucty dosvitů krátkých gama záblesků, přičemž některé z těchto záblesků pocházejí z oblastí, kde neprobíhá tvorba nových hvězd, například z velkých eliptických galaxií. To vylučuje jejich zrození z masivních a krátkověkých hvězd a ve hře je jako nejpopulárnější hypotéza vzniku krátkých gama záblesků právě srážka neutronových hvězd anebo srážka neutronové hvězdy s černou dírou.

Zvětšit obrázek

Neutronová hvězda. Její mocné gravitační pole přitahuje z okolí vše hmotné. Případné srážky s jinými vesmírnými tělesy jsou doprovázeny uvolněním velkého množství energie, indikovaným mohutnou emisí gama záření – gama záblesk. (Kredit: Wikipedia)

Edo Berger z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a jeho kolegové nedávno analyzovali gama záblesk GRB 130603B, který 3. června zachytila gama observatoř NASA Swift. Dotyčný gama záblesk přitom trval méně než 2 desetiny sekundy. Přišel z místa vzdáleného 3,9 miliardy světelných let a představuje tím pádem jeden z nejbližších známých gama záblesků. Zároveň ho doprovázel dosvit (afterglow) infračerveného záření trvající několik dní, který svými parametry neodpovídal obvyklým dosvitům gama záblesků. Jeho chování ukazovalo na původ v exotických radioaktivních prvcích.

Observatoř Swift. Kredit: NASA.

Když při srážce neutronových hvězd dojde k rozptýlení materiálu bohatého na neutrony, tak právě takové prvky vznikají a pak produkují dosvit infračervného záření. A to je i podle všeho i případ gama záblesku GRB 130603B.

Berger a spol. propočítali, že při odpálení gama záblesku bylo vyvržena asi jedna setina hmoty Slunce a bylo v ní i nějaké zlato. Badatelé odhadují, že ve srážce dvou neutronových hvězd by při krátkém gama záblesku mohlo vzniknout tolik zlata, že by vyvážilo deset Měsíců. Když to všechno dali dohromady, tak podle nich mohly krátké gama záblesky stvořit veškeré zlato, co je ve vesmíru. Berger pohotově parafrázuje Carla Sagana, že jsme všichni jsme z hvězd a všechno naše zlato je ze srážek mrtvých hvězd.

Literatura

Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics 17.7. 2013, arXiv:1306.3960, Wikipedia (Gold).