Zvětšit obrázek

Modrý horký jupiter. Kredit: NASA, ESA, M. Kornmesser.

Víme, že vesmír kolem nás je plný rozmanitých planet. Doslova jimi přetéká. Konkrétní podobu těchto světů jsme ale prozatím museli nechat vykreslovat v naší fantazii. Jaké ty planety asi jsou? Planetární vědy nelení a nedávno přišly s pozoruhodnou novinkou. Vůbec poprvé teď spolehlivě známe barvu cizí planety. Shodou okolností, s příjemným mrazením v zádech, je tahle planeta blankytně modrá. Prý skoro jako Země. Upřímně, kdo by to byl čekal?

Frédéric Pont. Kredit: University of Exeter.

Frédéric Pont z Univerzity v Exeteru a jeho spolupracovníci zaměřili legendární Hubbleův vesmírný dalekohled na exoplanetu HD 189733 Ab ze souhvězdí Lištičky (Vulpecula). A Hubble potvrdil pár let stará polarimetrická měření s tím, že dotyčná planeta, vůbec první u které se to povedlo důvěryhodně zjistit, je blankytně modrá. Není divu, že to vzbudilo pořádný rozruch. Že první exoplaneta, u níž rozeznáme barvu, bude napínavě modrá, to by hádal jen málokdo.

Soustava HD 189733, která je od nás vzdálená cca 63 světelných let, zahrnuje červeného trpaslíka HD 189733 B a pak oranžového trpaslíka HD 189733 A. Ten je o něco menší a o něco méně hmotný než Slunce a dosahuje zhruba jedné čtvrtiny svítivosti Slunce.

Zvětšit obrázek

Výhled ze soustavy HD 189733 A. Kredit: NASA, ESA, and G. Bacon (AURA/STScI).

A právě kolem oranžového trpaslíka obíhá inkriminovaná planeta. Navzdory podobné barvě toho ale planeta HD 189733 Ab nemá se Zemí zrovna moc společného. Ve skutečnosti jde z našeho pohledu o velice pekelný svět. Je to horký jupiter, plynný obr o 13 procent hmotnější než náš Jupiter. Obíhá hvězdu tak blízko, že to zvládne jednou za 2,2 pozemského dne a je tudíž notně rozpálený, podle odhadů na více než 1 000 stupňů Celsia. Pro představu, podle všeho tam prší sklo v bouřích, které se ženou rychlostí 7 000 kilometrů v hodině a planeta se postupně vypařuje.

Zvětšit obrázek

Srovnání barev těles Sluneční soustavy s planetou HD 189733 Ab. Kredit: NASA, ESA, and A. Feild (STScI/AURA).

Vědci v její atmosféře nalezli spoustu zajímavých věcí, například vodní páru, kyslík, oxid uhelnatý a také vůbec poprvé u exoplanety metan, přičemž není jasné, kde se tam bere. Na tak horké planetě by měl reagovat s vodou za vzniku oxidu uhelnatého, evidentně ale horkým jupiterům ještě úplně nerozumíme.

Jak už to u cizích planet bývá, i HD 189733 Ab se takřka ztrácí v záři mateřské hvězdy. Naštěstí je ale poměrně blízko, takže si ji můžeme pořádně podat našimi přístroji.

Zvětšit obrázek

Montáž spektrografu STIS. Kredit: NASA.

Pont a spol. pozorovali záření hvězdné soustavy HD 189733 A spektrografem STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), který je nainstalován na Hubbleově vesmírném dalekohledu. Pak porovnali data z doby předtím, než planeta zmizela za kotoučem hvězdy, data z doby, kdy planeta nebyla vidět, a také data z doby po objevení planety zpoza kotouče hvězdy. Ukázalo se, když zmíněná planeta obíhala z našeho pohledu za hvězdou, tak pokleslo záření celého hvězdného systému v modré části spektra. Záření v ostatních barvách spektra se přitom prakticky nezměnilo. Vše nasvědčuje tomu, že planeta HD 189733 Ab je blankytně modrá.

Není těžké uhodnout, že krásně modrou barvu planety nezpůsobují ohromné oceány vody plné života. Zřejmě ji mají na svědomí rozptýlené částice silikátů, tedy vlastně křemičitého skla, které Rayleighovým rozptylem dopadajícího záření vytvářejí spoustu modré barvy. Musí to být paráda. Horké jupitery ve Sluneční soustavě nemáme. Ve hvězdných soustavách jsou ale poměrně běžné, takže nás dráždí o to víc. Modrý horký jupiter soustavy HD 189733 A jistě přispěje k jejich lepšímu pochopení tady na Zemi.

Literatura

Hubble News 11.7. 2013, Wikipedia (HD 189733 b, Rayleigh scattering)