Pro korelaci inteligence s výškou existují minimálně tři velmi odlišná vysvětlení.
První asi napadne každého biologa – když někdo vyrůstá v příznivých podmínkách, má dostatek potravy, vitamínů, pozitivních podnětů ze svého sociálního prostředí a působí na něj málo negativních vlivů (patogenů, jedů, sociálních stresů), bude se vyvíjet dobře jak po fyzické a psychické stránce a bude tedy v dospělosti jak
vysoký, tak inteligentní.
Druhé vysvětlení napadne genetika. Většina genů vykazuje pleiotropní účinky, tj. ovlivňují současně řadu znaků. A varianta genu (alela), která negativně ovlivňuje výšku, bude s větší pravděpodobností ovlivňovat inteligenci také negativně, už proto, že se nejspíš bude jednat o alelu poškozenou, či dokonce inaktivovanou mutacemi.
Třetí vysvětlení nejspíš napadne evolučního biologa. U člověka často dochází k pozitivně asortativnímu párování partnerů – tak jako vrána k vráně sedá, tak si inteligentní člověk spíše vybere ke společnému soužití a k plození dětí inteligentního partnera a vysoký vysokého partnera. To by samo o sobě ještě nezajistilo, aby si inteligentní vybírala vysokého a hloupá nízkého (pánové prominou, ale na tom, koho by si chtěli vybírat oni zase tak moc nezáleží).
Ovšem jak inteligence, tak výška (ta pouze u mužů) jsou vlastnosti zvyšující hodnotu jedince na trhu pohlavních partnerů. Kdo má jedno nebo druhé má větší šanci, že nakonec získá partnera, který bude mít opět jedno nebo druhé, nebo dokonce obojí. A díky tomu se budou geny pro vysokou postavu a vysokou inteligenci často u potomků vyskytovat pohromadě a v populaci tak bude inteligence pozitivně korelovat s výškou.
Které vysvětlení tedy u člověka platí?
Rozsáhlá studie provedená na 7905 osobách z Ameriky a z Austrálie, vesměs jednovaječných a dvouvaječných dvojčatech a jejich rodičích ukázala, že platí vysvětlení číslo 2 a 3, tedy že se uplatňuje vliv genů i vliv asortativního párování. Oba vlivy jsou přitom zhruba stejně silné. Vliv prostředí byl naopak velmi nízký, což patrně souviselo s tím, že věk studovaných osob byl relativně vysoký (29-78 u rodičů a 10-35 u potomků). Jak již ukázaly dřívější studie, u dětí nerozhodují o inteligenci ani tak geny, jako spíše sociální prostředí, vliv genů se projeví až později, zato však nakonec zcela převáží.
Naše nedávné studie ukázaly, že korelace mezi inteligencí a tělesnou výškou sice
existuje i u studentů biologie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy, ale má to několik velkých „ale“. Nadprůměrně vysocí studenti v anonymních dotaznících o sobě vypovídají, že jsou nadprůměrně inteligentní. Netvrdí však, že by jejich tvář, postava či chování byly nadprůměrně atraktivní, takže to asi nebude tím, že by si jen slepě fandili. Výsledky získané pomocí podrobného IQ testu na jiném souboru našich studentů však ukázaly, že situace bude asi trochu složitější, než se obvykle píše v odborné literatuře. U našich 191 studentek totiž korelovala výška s většinou složek inteligence negativně, pouze v případě složky verbální znalosti však byla tato korelace statisticky významná. U 88 studentů nekorelovala výška s inteligencí vůbec, jejich hmotnost (nikoli ovšem tloušťka vyjádřena jako BMI) však statisticky významně korelovala pozitivně s figurální inteligencí a fluidní inteligencí, přičemž v případě figurální inteligence byla tato korelace vysoce statisticky významná.
Obě tyto složky inteligence (zejména inteligence fluidní) jsou přitom ovlivňovány především geny, nikoli učením. Možná by tedy stálo zato se napřed podívat, která morfologická vlastnost primárně koreluje s inteligencí a zda se příslušná závislost neliší u mužů a u žen, a teprve poté pátrat po tom, co je příčinou této závislosti.
Jestli vás náš výzkum zaujal a jste ochotní se do něj zapojit v roli pokusných
králíků, tak máte právě nyní skvělou příležitost. Na stránce bio.natur.cuni budete požádáni o ohodnocení 80 fotografií z hlediska 3 vlastností (nutno ohodnotit všechny, jinak se data nedají použít). Pozor, hodnocení trvá tak 30 minut (omlouváme se, jinak to nejde). Na konci se dozvíte, o co nám v tomto konkrétním výzkumu jde a co jsme zatím zjistili. Kdo se chce dozvědět něco o sobě, například právě o své inteligenci, má také možnost si vyplnit náš dotazník Morální dilemata. A kdo nám chce pomáhat ve výzkumech pravidelně, může se přihlásit mezi naše pokusné králíky na www stránce http://bio.natur.cuni.cz/~flegr/kralici/
Pramen: Keller MC, Garver-Apgar CE, Wright MJ, Martin NG, Corley RP, et al. (2013) The Genetic Correlation between Height and IQ: Shared Genes or Assortative Mating? PLoS Genet 9(4): e1003451.
Stárnutí duchů ve stroji? Pokročilé generativní inteligence trpí demencí
Autor: Stanislav Mihulka (21.12.2024)
AlphaDog: Rozeznávání obrazu umělou inteligencí je nepříjemně zranitelné
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2024)
Brečíš jako čmelák! Stresovaný hmyz je pesimistický a prožívá emoce
Autor: Stanislav Mihulka (09.10.2024)
Zkreslení vnímání: Lidé značně podceňují majetek 1 procenta nejbohatších
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Inteligentní sociální síť SocialAI oživuje konspiraci o Mrtvém internetu
Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2024)
Diskuze:
asi je to opat omyl
Miloš Trnavský,2013-11-13 21:16:03
Napriek tomu, ze si pana Flegla vazim (ako evolucneho biologa ho povazujem za kapacitu c. 1 celosvetovo) v tomto pripade sa zrejme jedna o systematicku chybu. V podstate to opisal pan Jan Kment nizsie. Ano vyssi ludia su atraktivnejsi, sú viac v socialnych kontaktoch a preto budu budu mat vyssiu inteligenciu najmä verbálnu, ktorá sa myslim da najlepsie natrenovat. Tym si zdvihnu celkove IQ nad priemer. Ale klasickeho IQ (tak ako je postavena vacsina starsich a orientacnych IQ testov), ktore je orientovane logicko matematicky sa to nedotkne a myslim, ze v takychto testoch by vykazovali priemerne vysledky (nemam to podlozene nejakou studiou ale len svojimi chabymi empirickymi skúsenostami). Preto si myslim, ze aj druhe a tretie vysvetlanie v tomto clanku je scestne.
Ale chcelo by to studiu na velkej vzorke s prisne logickymi IQ testami.
Zaujimave by bolo pozriet sa na MENSU - či je to spolok "dlouhanu" alebo nie a ci a o kolko su vyssi ako priemer populacie. Ja odhadujem, ze o nejaky centrimetrik by vyssi boli ale nejak vyznamny rozdiel by tam nebol.
a co puberta?
Petr Pospíchal,2013-08-11 20:29:24
Napadá mě jedno mnohem logičtější vysvětlení - lidé, kteří jsou vysocí mají často o něco opožděnější pubertu. Jelikož čím dříve člověk začne se sexuálním životem, tím dříve ho přestane bavit škola, je tam jasná vidět jasná tendence.
...
Jan Kment,2013-07-04 17:37:40
Taky si střihnu jednu tezi od boku: Pokud nebudeme chápat inteligenci jako danost, ale jako něco, co se může během života měnit, co lze poněkud rozvíjet (schopnost řešení rozličných IQ testů se prokazatelně rozvíjet dá). Vysoká postava lidi, zejména muže, historicky předurčuje k přijetí vůdčí role, nebo prostě k tomu, že na nás dlouhán automaticky působí jako autorita. A toto postavení v komunitě pak dotyčného nutí, aby si kladl odpovídající otázky a tím ho vlastně posunuje k vyšší inteligenci. (...ale mohu se mýlit, mám jen 170)
Slaviboj Ošćěpić,2013-07-04 20:10:16
Popravdě velice podobné vysvětlení už tu bylo u dominantnosti tváří tmavookých mužů. Dalo by se to snadno otestovat na ženách za předpokladu, že platí, co jsem někde zaslech, že mezi sebou podvědomě určují hierarchii podle mohutnosti poprsí.
Ano.
Jan Kment,2013-07-05 15:22:12
Nepochybně se v ženské společnosti podvědomě vyzdvihují mateřské kvality a samosebou rysy viditelné jaksi na první pohled jsou hodnoceny na prvním místě. O autoritě černookých nic nevím. Ale autorita vysokých lidí je samozřejmá, už jenom z pocitu, že nás takový člověk lépe ochrání. A tím, že je (byla) vysokým častěji připisována vůdčí role jsou zkrátka nuceni více přemýšlet.
TEST
Liquid Oxygen,2013-07-03 16:12:13
Je tříposchoďovej dům, v tom domě je v každém poschodí 8 oken. Na střeše jsou dva vikýře a dva komíny. V každém poschodí jsou dva nájemníci. A teď mně řekněte, v kerým roce zemřela domovníkovi jeho babička?
Jako tahle hádanka ze Švejka mi přišlo hodnocení těch obličejů - bohatý/chudý nudný/zábavný... Hodnocení těch obličejů stejně není moc přesné, všiml jsem si že mám tendenci hodnotit každou tvář hlavně oproti té předchozí, takže jsem se po škále šiboval sem tam. Hodnotit to v jiném pořadí budou jiné hodnoty... Jinak muž výška 197cm, IQ neznámé. :-)
Rád bych touto cestou položil taky
František Houžňák,2013-07-03 13:19:09
jednu kvízovou otázku panu profesorovi Flégrovi. Smysl otázky na délku ukazováčku a prsteníku na obou rukou je
předvést, jak jsou evoluční biologové na štíru s kupeckými počty
předvést, jak mají evoluční biologové, potažmo studenti v textu zmínění, velké hnáty
nějaký jiný. Tento smysl nám, obyčejným
smrtelníkům, uniká
Slaviboj Ošćěpić,2013-07-03 13:34:23
Už i zákaznice všemožných salónů si štěbetají o všeobecně známé a dobře doložené souvislosti mezi délkou příslušných kůstek a hladinou testosteronu. Jste tedy oprávněn se stydět.
Ale Slaviboji, nedělejte se hloupým
František Houžňák,2013-07-03 13:49:33
na způsob Švejka. Přečetl jste si tu stránku pořádně? Učiňte tak, zkuste si změřit prsty podle návodu, zkuste naměřené vložit do připravených dropdown listů a pak mi hned dáte za pravdu. Možná vás pak napadne i nějaká další jízlivá otázka do mého kvízu.
Jo, abych ještě dodal,
František Houžňák,2013-07-03 13:57:09
to s tím testosteronem a prsty samozřejmě znám, to je starý. Akorát se to panu profesorovi, resp. jeho fámulům, nepodařilo převést do písemné formy tak, aby to dávalo smysl. Z naprosté většiny otázek čumí jejich účel jako kůl, zkuste si ten test, je to sranda, ale jako inteligenční test bych to teda neoznačil, asi holt na té Universitě íměni Karla nic lepšího neumějí, je to škoda, ale co se dá dělat.
Slaviboj Ošćěpić,2013-07-03 14:05:40
Já na problém nenarazil. Zmiňovaný sudý počet tlačítek je například jediný způsob jak vytřískat alespoň nějakou preferenci i u otázek, na které by se skoro nikomu odpovídat nechtělo tak ani tak. Co se týče třeba igelitky s milionem, tam by mne opravdu dost zajímalo, jak je otázka vyhodnocována, a vůbec mám trochu pochyby o spojitosti odpovědí na morální otázky s jednáním respondentů v reálu, nicméně co se vlastně snažíte sdělit?
dotaz
Jan Nowak,2013-07-03 12:38:55
Vzhledem k tomu, že píšete, že u 88 lidí jevy nekorelují - jak určíte, u kterého jedince jev koreluje, a u kterého ne? Dokáži si představit, že určíme jak korelují dva jevy u populace, ale jak je možné z těchto samých dat vyvodit, pro kterého jedince jevy korelují a pro kterého ne?
korelace
Jaroslav Flegr,2013-07-03 11:58:43
V odborném textu existence korelace znamená existenci statisticky signifikantní korelace. Pozitivní korelace znamená, že vysokým hodnotám jedné proměnné (zde výška) odpovídají tak často vysoké hodnoty druhé proměnné (zde IQ) že existuje pouze malá pravděpodobnost, že by to mohla být náhoda. Například korelace signifikantní na hladině 5% (p=0.05) znamená, že kdyby mezi veličinami nebyl žádný vztah, tak takto korelovaná data dostaneme maximálně v 5% případů. V naší studii byla tato hodnota pro figurální inteligenci menší než 1 promile.
Ano, nepříliš důvěryhodné, stejně tohle, ale ...
Jaroslav Mrázek,2013-07-03 11:32:00
http://cryptozoologie.xf.cz/2_opice/16_obri.htm
U 88 lidí jev nekoreloval????
Jan Nowak,2013-07-03 10:45:30
Zajímalo by mne, co si mám představit pod pojmem korelovat. Je možné psát, že u části populace jeden jev koreluje s dalším jevem?? Korelace by měla zahrnovat všechny jedince a buď dva jevy v této populaci korelují nebo nekorelují, ale napsat, že jev nekoreluje u 88 lidmi vůbec, to by zasluhovalo vysvětlení. Trochu se bojím, abychom se nedozvěděli, že barva očí koreluje se jménem souseda, ale jen u 2 lidí...
Přenos zbytků genů dávných mýtických nadrozměrných
Jaroslav Mrázek,2013-07-03 07:31:25
Jsou zmínky o míšení osob a o genetických kombinacích- samozřejmě spekulativní liiteratura typu Darwin se mýlil a podobně. Ale tak úplně bych to nezatracoval, když na celém světě máme stavby, které by dodnes naše civilizace nedokázala znovu realizovat a nemá na to dostatečně výkonnou techniku. Pověsti o obrech jsou u mnoha (i odloučených zeměpisně) národů a pokud se jejich geny smísily s tehdejší populací....viz narození atypických dětí v geneticky stejnorodé populaci, s naprostým vyloučením možnosti půsiobení jiného otce... berme to s rezervou, ale nezatracujme !
Tedy znalče ... vy jste se moc nepředvedl
Jenda Krynický,2013-07-02 19:52:56
Než začnete vyřvávat, naučte se číst! Slovo "partner", stejně jako slovo "jedinec" v té předchzí větě, vůbec nic neříká o pohlaví onoho organismu (abych čistě pro vaše ctěné pohodlí použil střední rod). Zkuste si v té první větě vynechat tu vsuvku! To je těch pár písmen v závorkách. Závorky to je takové to kulaté. Nic?
Tak to pro vás přepíšeme. "Ovšem jak inteligence, tak výška (ta pouze u mužů) jsou vlastnosti zvyšující hodnotu jedince respektive jedinky na trhu pohlavních partnerek respektive partnerů. Kdo má jedno nebo druhé má větší šanci, že nakonec získá partnerku respektive partnera." Joj to je krásné!
To vám včera přiznal synek, že je na chlapečky, nebo co že jste tak zpruzenej?
Slaviboj Ošćěpić,2013-07-02 22:08:45
Jako zdejší přední odborník na trolling spíše soudím, že původ hněvu vedle oligofrenie (čím dál tím populárnější termín; já na něm doceňuji, jak zavání kranioskopií) a funkční negramotnosti bude v malém zájmu samic o tento organismus (mužský neživotný), jejž i jen číst je utrpení. Ta emetická forma...
Einstein měl 175 cm, připomínám...
Antonín Kostlán,2013-07-02 15:47:36
Jinak koukám, že i přírodovědci našli svého Johna Komlose, který otázku výšky postavy rozvířil jako významný "třídně-sociální" faktor asi tak před třiceti lety - viz např. tady: http://econhist.userweb.mwn.de/press/mmerkur.gif nebo tady: http://econhist.userweb.mwn.de/index.html Trochu méně sociálních aspektů, trochu více genetické poetiky, mýtus zůstává:-)
Ve své době nadprůměr, byť mírný
Jaroslav Mrázek,2013-07-03 07:34:09
Rosteme, století přidalo 10 cm na průměru a nejen díky výživě...
Slaviboj Ošćěpić,2013-07-02 12:29:57
No, obecně platí, že významně vyšší mají krapet větší přehled. To je prosím jenom důkladně zamaskovaný bonmot. Určitá biologicky podmíněná inteligence by mohla souviset s pažravostí a tím i korelací s hmotností (rozdíly výšek ve vzorku pak určitě jsou sto zamazat korelaci vůči BMI, viz. níže) s tím, že bych kauzalitu odhadoval na směr: vyšší výkon -> vyšší spotřeba. Ono na užitečné látky bývá běžná potrava nevyváženě chudá a ne každej má dva metry nebo rychlej metabolismus aby spálil balastní energii.
Vzorek
Jan Špaček,2013-07-02 11:10:01
Podle mě dost ovlivňuje výsledek to, že byl experiment dělán na studentech přírodovědecké fakulty, kteří museli projít přijímacím řízením - takže ti neinteligentní (a možná statisticky nižší) byli už vyselektováni ze vzorku...
Srovnal bych průměrnou výšku VŠ studentů s průměrnou výškou lidí pouze s dosaženým základním vzděláním. (samozřejmě se budou muset odfiltrovat další vlivy - např. malí lidi můžou mít menší sebevědomí a ani se nepokusí jít na VŠ)
Nebezpečí hypotéz od boku
Jiří Vyhnalík,2013-07-02 13:33:10
Celkem souhlasím, až na ten závěr v závorce. Záleží na typu školy, ale mezi studenty vědeckých oborů je vždy výrazný podíl osob, pro které je excelence ve vybraném oboru naopak kompenzací jejich sníženého sebevědomí v rámci sociálních interakcí.
Na druhou stranu existují školy a obory, kde výrazně převládají sebevědomí extroverti (FTVS, částečně herectví). Určitě bude rozdíl mezi studenty matfyzu, nebo vědeckých přírodovědních oborů a studenty nějakého MBA programu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
