Vodík – ale kde ho vzít?
Vodík je ve vesmíru nejrozšířenějším prvkem, ale na naší planetě se vyskytuje skoro výhradně jako součást chemických sloučenin. Nejrozšířenější patrně bude di-hydrogen mono-oxid, populárně nazývaný voda. Zde na jeden atom kyslíku připadají dva atomy vodíku. Bohužel, vazba je velmi silná, proto je na její zrušení potřeba hodně energie. A energie není zadarmo. Možná i proto se v současnosti vyrábí vodík skoro výhradně ze zemního plynu, což je nehorázné plýtvání.
Zefektivnit výrobu vodíku z vody by mohl vhodný katalyzátor, který by umožnil reakci, aby byla méně energeticky náročná. Jedním z prvků, který to umožňuje je platina, ale to jsme se dostali z deště pod okap. Co ušetříme na energie, to utratíme za platinu. Vědci pod vedením profesora Raymonda Schaaka z Penn State University již delší dobu hledali náhradu platiny jako katalyzátoru a nyní publikovali v časopise Americké asociace chemiků svojí práci o použití niklo-fosfidových nanočástic jako levného a účinného katalyzátoru při výrobě vodíku z vody. Skoro kulové nanočástice mají ohromný povrch, který umožňuje silnou katalytickou reakci s vysokou účinností.
Snadná a levná produkce vodíku z vody, která je stejně jako nikl a fosfor velmi rozšířeným prvkem, může podstatně zvýšit účinnost a především regulovatelnost obnovitelných zdrojů energie, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny. Schopnost ukládat energii když je jí hodně a není potřeba a uvolnit ji podle požadavku by setřela vrásku na čele nejednoho technika přenosových sítí v Německu. Prozatím jediný způsob, jak ve velkém skladovat energii je ve formě přečerpávacích vodních elektráren. Pokud by si větrné a solární farmy mohly v období přebytku energii ukládat ve formě vodíku a v období nedostatku ji přes palivové články pouštět do sítě, jednalo by se o velký krok dopředu. A samozřejmě, levnější vodík bude dobrý i pro auta a autobusy, jezdící na vodíkové palivové články.
Zdroj: http://phys.org/news/2013-06-nanoparticle-door-clean-energy-alternatives.html
Diskuze:
