Na hlase a nejen lidském, posuzujeme čtyři hlavní parametry. Výšku, hlasitost, délku a barvu. Pod pojmem výška rozumíme frekvenci modelovanou hlasivkami a udáváme jí v hercích (Hz). Ti ze šoubyznysu operují ještě s pojmem formant. Školenému hlasu v klasickém zpěvu totiž dovoluje na pozadí hřmotu, který vydává orchestr, hlas a zpěv zvýraznit (nesprávně zesílit). Lidský hlas má totiž smůlu v tom, že jeho tónové spektrum je stejné, jaké vyluzuje většina nástrojů. Pokud je zpěvák skutečný pěvecký formát, tak svůj formant dovede posouvat, aby ho bylo lépe slyšet.
Lidský hlas vytvářejí hlasivky, vyluzují tón, který má zpočátku jen základní frekvenci (F0).
Teprve až v ústech, nosu, hrtanu,... dojde k rezonancím a některé části zvukového spektra se zesílují, jiné zeslabují. Formanty tedy vznikají až následnou rezonancí v dutinách a nezáleží na tom, zda jde o dutiny v hlavě, nebo v nějakém nástroji (i hudební nástroje mají specifiké formanty). V hudební branži se za nejdůležitější považují u vokálů formanty F1 a F2. Zpěváci znají celou řadu fíglů, kterými se svým hlasem dokáží dělat divy. Zvednutím přední části jazyka například snižují polohu formantu F1 a zvyšují polohu F2. Zvednutím zadní části jazyka své F2 zase poníží. Podobně funguje i špulení rtů, vystrkování brady, „otvírání“ hltanu, rezonance v hrtanu, průdušnicích,...
Formanty nejsou ale jen doménou operních primadon, docela dobře slouží i nám s průměrnými výdělky. S jejich pomocí nehuhňáme a jsou nám rozumět například samohlásky. Pojem formant se již zabydlel ve slovníku jazykozpytců i foniatrů, ale akustici jsou v jeho definici fyzikálně nejpřesnější. Vymezují jím oblast lokálního maxima (špičky) ve spektru složených tónů.
Tříčlenný kolektiv výzkumníků na University of Sussex, se pod vedením B. Charltona pokusil zjistit, zda ve schopnosti rozlišovat formantem zesilované kmitočty jsou lepší ženy, nebo muži. K pokusům přemluvili 18 mužů a 37 žen. Bylo jim mezi 17 a 20 lety. Přehráli jim šedesát syntetických hlasových záznamů. Byly vždy v párech a lišily se jen svým formantem. Účastníci pokusu měli za úkol určovat, který z nich má špičku spektra posunutou níže. Proč vědce schopnost rozlišit posunuté špičky ve spektru tak zajímalo? Jednoduše proto, že v zásadě platí, že čím větší vokální trakt, tím je posunutí větší. A protože logicky také platí, že čím větší člověk, tím větší je jeho vokální aparát, byla zde jistá pravděpodobnost, že to, co vyvolené školí hlasoví pedagogové, praxe využívá i jinak.
Výsledek vědce nepřekvapil tím, že schopností rozlišovat formanty vládneme, ale tím, jak nepatrné rozdíly v širokém spektru formantů, ke správnému úsudku nám stačí. Nejvíce toho na nás prozrazují formanty na našich samohláskách. Prý proto, že na jejich formování má délka hlasového traktu větší vliv. I když zmíněnou schopností rozlišovat rozdíly dané formanty oplývají obě pohlaví, muži jsou v posouzení jemností hlasového projevu mnohem lepšími borci. Vědci zatím neví, kde se zmíněná schopnost v nás bere a zda je vrozená či vypozorovaná. Šalamounsky proto připouštějí možnosti obě a dokonce i tu třetí - že může jít o obojí současně.
Angličané si pohrávají dokonce s myšlenkou, že by popsaná schopnost mohla u žen tahat za provázky při výběru partnera. Z dostupných údajů si lze nyní ale jen těžko udělat představu, jak moc formanty dívkám jejich hlavy motají. Dříve to jistý význam mít mohlo. Jedinec s většími dutinami a odpovídajícím rezonančním zesílením jistých frekvencí se mohl vyvolené pozdávat větší, než skutečně byl. Nicméně, delší dobu už robustnost tělesného skeletu o našem přežívání nerozhoduje a k propagaci příslušných genů by tímto způsobem docházet nemělo.
To, že jsme my muži, ve schopnoti rozlišovat jemné detaily mluvy lepší než něžné pohlaví, je vlastně logické. I ve tmě máme hned jasno, zda proti nám stojí větší hromotluk, než jsme sami a kdy nám sluší uctivost.
Zde si můžete vyzkoušet, zda při poslechu ukázky párů zvukových záznamů na jednotlivých frekvenčních hladinách postřehnete pětiprocentní rozdíl ve formantu:
10 Hz matched pair with a 5% upward shift in formants
20 Hz matched pair with a 5% upward shift in formants
40 Hz matched pair with a 5% upward shift in formants
80 Hz matched pair with a 5% upward shift in formants
160 Hz matched pair with a 5% upward shift in formants
320 Hz matched pair with a 5% upward shift in formants
Podrobnosti viz Data Supplement
Literatura: Charlton, B., Taylor, A. and Reby, D. „Are men better than women at acoustic size judgments?“, Biology Letters.
Diskuze:
