Před 1 500 lety vypukla strašlivá pandemie. Roku 541, tedy za panování východořímského císaře Justiniána I se poprvé v zaznamenané historii z ohnisek v Etiopii rozšířila infekce, kterou dnes známe jako Justiniánský mor. V roce 542 propuklo onemocnění v Konstantinopoli, kde zemřela asi jedna třetina obyvatel. Zasáhlo celé Středomoří, na východě se dostalo do Mezopotámie, na západě až do Galie a do Irska. Stejná nákaza se pak ještě mnohokrát vrátila a vždy pozabíjela množství lidí. Celkem jich měla na svědomí desítky milionů. V polovině 8. století se Justiniánský mor z nejasných důvodů vytratil.
Tato nemoc rozvrátila východořímskou říši a přilehlé země Evropy i Asie. Mnohé oblasti se pak vlastně už nikdy nevzpamatovaly. Vojenská moc Byzance byla na dlouho zlomena a právě Justiniánský mor byl podle všeho jednou ze zásadních příčin úspěchu Arabů ve válkách s Byzancí a rozšíření islámu ve Středomoří. Podle některých autorů dokonce zakončil éru antiky. Ohledně původce Justiniánského moru se přitom až do teď vedly spory. Odborníci ho podle historických pramenů sice určili jako gamaproteobakterii Yersinia pestis neboli mor, ale jisté nesrovnalosti mezi popisovaným průběhem Justiniánského moru a toho co dnes víme o moru způsobeném yersinií, vedly některé badatele k pochybnostem. Postupně se objevila celá řada více či méně realistických hypotéz, které hledaly původce Justiniánského moru mezi pestrou směskou patogenů.
Teď už ale asi bude všem pochybnostem konec. Do celé záležitosti se vložila Michaela Harbeck z německé Státní antropologické a paleoanatomické sbírky v Mnichově s dalšími kolegy a záhadu Justiniánského moru prozkoumali s nástroji molekulární biologie. Molekulární archologové přitom už před časem potvrdili, že yersinie byly skutečnými původci děsivé pandemie Černé smrti, která se v polovině 14. století objevila v Číně, a pak zmasakrovala Asii a Evropu. Harbeck a spol. si opatřili zuby obětí Justiniánského moru v Bavorsku, na raně středověkém hřbitově v Aschheimu nedaleko Mnichova. Na hřbitově je pohřbeno přes 400 lidí, přičemž právě v době Justiniánské pandemie se zde očividně odehrálo mnoho vícenásobných pohřbů. To by velmi pravděpodobně měly být oběti pandemie.
Badatelům se za přísných opatření proti případné kontaminaci vzorků nakonec povedlo ulovit DNA bakteriálního původce moru a potvrdit tak, že v šestém století doopravdy vraždila Yersinia pestis. Zjevně se ji podařilo překonat Alpy a i za nimi pokračovat ve zkázonosném díle. Získané sekvence rovněž prozradily, že bakterie Justiniánského moru původně přišly z Asie. Takže teď už víme, co srazilo východořímskou říši na kolena a můžeme si navzájem gratulovat že nás dnes nic tak příšerného jako mor v plné síle neohrožuje.
Vojtěcha Kasalického z Oddělení mikrobiální ekologie vody Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích na studii DNA morových bakterií zaujala důslednost použité metodiky. Aby se autoři vyhnuli možným pochybnostem a kontaminacím, provedli DNA analýzu nezávisle ve dvou laboratořích (v Mnichově a v Mohuči). K ověření dat zvolili celkem osm populačních markerů. U podobného výzkumu je důvěryhodnost naprosto zásadní komoditou.
Literatura
Northern Arizona University News 17.5. 2013, PLoS Pathogens 9: e1003349, Wikipedia (Plague of Justinian).
Diskuze:
