Jak je vidět, crowdfundingové financování nadšenou veřejností vstupuje do nadoblačných výšin. A je to dobře. Projekty vládních agentur kosmických mocností obvykle váznou, a možná je crowdfunding tou správnou cestou, která nám konečně doširoka otevře dveře do blízkého kosmického prostoru.
Americká společnost Planetary Resources, Inc. (dříve Arkyd Astronautics), která výhledově plánuje zahájit průmyslovou robotickou těžbu asteroidů, včetně transportu vytěženého materiálu na Zemi, nedávno zahájila online kampaň na Kickstarteru. V této kampani zamýšlejí získat 1 milión dolarů a vypustit za ně první crowdfundingovou vesmírnou observatoř Arkyd 100. Pokud by byli ve shánění financí úspěšní, tak ji slibují vypustit počátkem roku 2015. Každý, kdo projektu přispěje 200 a více dolary, získá 30 minut pozorovacího času, možnost zvolit cíl pozorování a také obdrží snímky, které za tu dobu observatoř pořídí. Vzhledem k nízké požadované částce se do projektu mohou zapojit i skupiny, které mívají hluboko do kapsy, jako studenti anebo vědci.
Planetary Resources ve skutečnosti tak úplně nezávisejí na libovůli online příznivců. Společnost založili pohádkově bohatí mecenáši, kteří tak jako tak hodlají zafinancovat vypuštění celé flotily malých a levných vesmírných teleskopů, aby v rámci velkolepých plánů na asteroidové doly vyhledávaly vesmírná tělesa se zásobami cenných materiálů. Spoluzakladatel společnosti Peter Diamandis se na dnešní tiskové konferenci na půdě Muzea letu v Seattlu nechal slyšet, že jejich crowdfundingový projekt přispěje k rozvoji výzkumu vesmíru s účastí veřejnosti.
Diamandis načrtl vizi blízké budoucnosti, v níž už nebude nutné čekat na osudové rozhodnutí vládních úřadů v USA či jinde po světě, kolik prostředků zase milostivě přidělí na kosmické projekty. Veřejnost si podle něj bude část výzkumu sama financovat a také ho sama uskuteční. Což nezní zle!
Nevelký orbitální teleskop Arkyd 100 očividně nepatří do váhové kategorie Hubbleova teleskopu a spíše se nebude podílet na zásadních vědeckých objevech, i když ani to nelze zcela vyloučit. Jeho výhodou je ale už jenom to, že se bude pohybovat mimo pozemskou atmosféru, čímž předčí veškeré dosavadní amatérské teleskopy. Bude imunní vůči počasí a také vůči střídání dne a noci. Měl by také umět rychle zareagovat na nečekané události, které se občas ve Sluneční soustavě přihodí. Pokud se vše podaří, tak první crowdfundingový orbitální teleskop bude po tři roky uspokojovat veškeré své příznivce. Pokud by to nestačilo, tak Planetary Resources vypustí další teleskopy. Diamandis a spol. by rádi vytvořili velkou skupinu nadšenců, kteří se nebojí riskovat financování takového projektu a také budou ochotni pomoci s provozem teleskopů, například s analýzou dat či psaním nezbytného software.
A jak si zatím Planetary Resources, Inc. na Kickstarteru vede? Skvěle. Dnes (30. května 2013) běží teprve druhý den z měsíce financování projektu ARKYD: A Space Telescope for Everyone a vybralo se už přes 300 tisíc dolarů, tedy takřka třetina požadované částky. Jestli to takhle půjde dál, tak se za pár let všichni potkáme na oběžné dráze. Jen houšť a větší kapky …
Literatura
NewScientist 30.5. 2013, Wikipedia (Planetary Resources).
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Jak předělat planetku na vesmírný habitat během pouhých 12 let
Autor: Stanislav Mihulka (10.08.2023)
Osídlíme vesmír v městech uvnitř rotujících nafouklých planetek?
Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2022)
Velký železný meteorit ukrývá na Zemi neznámé minerály
Autor: Dagmar Gregorová (01.12.2022)
Diskuze:
Tisíc teleskopů
Vojtěch Kocián,2013-05-30 14:23:45
Když jsem viděl propagační leták, který tvrdil, že do nákladního prostoru raketoplánu by se podobných teleskopů dalo naložit tisíc, napadlo mě, jestli by se to nedalo realizovat (samozřejmě už ne s raketoplánem). Bylo by možné tyto teleskopy na orbitě synchronizovat a využít je jako jeden velký teleskop? Pokud ano, mělo by to výhodu v tom, že by mohly pracovat i samostatně nebo v menších skupinkách podle toho, jaký by dostaly úkol. Servis by se asi nevyplatilo řešit, za nefunkční by mohl odstarovat jiný ve vyšší verzi klidně jako přívažek k jinému nákladu. Mohl by někdo znalý věci zhodnotit tento šílený nápad?
Re:
Vít Výmola,2013-05-30 15:15:24
Využít jako jeden teleskop - asi ne. Zesynchronizovat přístroje v optickém oboru je problém, pokud to má fungovat s vyšším rozlišením jako interferometr. Jestli se nemýlím, tak to (zatím?) ani nejde jinak než pomocí přímého optického propojení přístrojů (kdyžtak mě někdo opravte). Jedině snad, že by každý telskop dostal za úkol snímat svou část oblohy a pak by se ze všech snímků sestavil jeden sice s původním rozlišením, ale s podstatně větším zorným polem.
Re:
Roman Horváth,2013-05-30 15:59:02
Pán Kocián, priznám sa, že to bola tiež jedna z prvých myšlienok, ktoré mi napadli – keď som videl ich rozmery a uvedomil som si, že sa ich dá na obežnú dráhu poslať tak veľa, zamyslel som sa presne nad tým istým. Žiaľ som na tom podobne ako Vy… :-) Je to pre mňa len „bláznivý nápad“, ktorého reálnosť neviem posúdiť. Dúfam, že niekto z kompetentných ho v dohľadnej dobe preskúma. :-) Bolo by škoda to aspoň neskúsiť…
Synchronizacia
Michal Lichvar,2013-06-01 00:39:53
a nemohli by sa synchronizovat tak, ze sa zameraju vsetky napr. na pulsar?
Bola by tam priestorova aj casova znamka a od nej by sa odvijali zmeny pri rotacii kazdeho jednoho teleskopu. Interferencia by potom nemusel byt problem ... ci sa mylim?
Nemusia sa opticke pristroje spojit opticky len na zemy, kde je vela vplyvov, ktore ich rozsynchronizuju? Neodpadli by tieto problemy v beztiazovom stave?
Re:
Vít Výmola,2013-06-02 17:38:01
Není vůbec problém zesynchronizovat dalekohledy tak, aby směřovaly na určité místo. Ani synchronizace časová není problém. Pokud bysme ale z nich chtěli vytvořit jeden velký virtuální teleskop za účelem vysokého rozlišení, musíme nějak zkombinovat obrazy z jednotlivých přístrojů a vygenerovat z nich jeden výsledný. Tohle se dělá pomocí interference obrazů. Třeba u radioastronomie se dají přístroje propojit nějakými vlnovody nebo i výpočetní technikou, provede se pak korelace signálů atd. (takhle se to dělá třeba v observatoři ALMA), ale tam jde o frekvence v MHz nebo GHz. Oproti tomu světlo je řádově ve stovkách THz a tomu odpovídají i několikařádově vyšší nároky na výpočetní techniku a synchronizaci - myslím, že jinak, než přímým optickým propojením a přímou kombinací signálů to neumíme.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
