Blíží se doba, kdy si s genetickým vylepšováním organismů nebudou hrát jenom obrovské nadnárodní korporace. Na crowdfungingovém Kickstarteru právě probíhá kampaň zaměřená na vyrobení světélkujícího huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Crowdfunding je financování projektů skupinou nadšenců a je čím dál populárnější. Pokud potřebujete peníze na projekt, který by se mohl hodit i ostatním, máte možnost ho medializovat a uspořádat na Kickstarteru sbírku. Není to žádná vypečená charita, sbírku je možné technicky ošetřit tak, aby byl dárce chráněn před zneužitím prostředků a příjemce zase ušetřen složité účetní režie. A právě o tom je crowdfunding.
Skupina mladých nažhavených syntetických biologů kolem Omri Amirav-Droryho, Antonyho Evanse a Kyleho Taylora v projektu příznačně pojmenovaném Glowing Plant slibuje, že vytvoří světélkující huseníček a že těm, kteří pomohou projekt zafinancovat, zašlou semena. Posílat je budou ale jen na adresy v USA, kde je pěstování a šíření takové rostliny legální. Milovníci světélkujících rostlin v geneticky mátožné Evropě prozatím oficiálně utřou nos. V USA nejsou s vylepšeným huseníčkem spojeny žádné velké byrokratické obstrukce, neboť by měl být zařazen na úroveň bezpečnosti jedna (Biosafety Level 1), tedy nejméně ohrožující životní prostředí. Upřímně řečeno, asi jen málokdo by se cítil být ohrožen křehkým světélkujícím plevelem. Také jde o rostlinu s dobře definovaným genomem a ani po genetickém vylepšení nebude obsahovat patogeny ani geny produkující toxické látky.
Světélkující huseníček bude obsahovat slavný gen pro luciferin, jehož produkt zajišťuje světélkování, čili bioluminiscenci. Luciferin za přítomnosti adenosintrifosfátu vytvoří adenylluciferin a ten následně při oxidaci uvolňuje přízračnou záři, přičemž se ve světlo promění až 96 % energie. Už teď si můžeme udělat představu, jak asi budou vylepšené huseníčky vypadat. V každé moderní učebnici biologie je k vidění legendární světélkující tabák a stejný obrázek je i ikonou projektu Glowing Plants.
Jak Amirav-Drory a spol. světélkující huseníčky vyrábějí? Umožnil jim to prudký pokles cen nákladů na tvorbu syntetické DNA. Genetičtí mágové si navrhli DNA sekvence se softwarovým genetickým kompilátorem Genome Compiler. Jejich práce v tu chvíli připomíná spíš stříhání hudby či videa. Navržené sekvence pak vytiskli s novou technologií laserového tisku DNA společnosti Cambrian Genomics. Funguje tak, že si nejprve nasyntetizuje obrovské množství krátkých útržků DNA, které jsou přilepeny k mikroskopickým korálkům na tenké destičce. Tam jsou přečteny paralelním sekvencováním a je tudíž známa jejich sekvence na konkrétních souřadnicích. Při laserovém tisku syntetické DNA pak vždy laser nastřelí ty kousky DNA, které odpovídají požadované (naprogramované) nukleotidové sekvenci. Díky slušné rychlosti laserových pulzů je v současnosti možné za tři hodiny vytisknout milion korálků s kusem DNA. Takto vytvořenou DNA poté vstřelují do buněk huseníčků DNA pistolí.
Na celém projektu Glowing Plants je fascinující, že vzhledem k crowdfungingu si tvůrci světélkujících rostlin mohou dělat, co chtějí, uvnitř mantinelů americké legislativy. Rostliny nebudou zatěžovat patenty a i vypěstovaná semena budou ve vlastnictví těch, kteří projekt financovali a získají vylepšené rostliny. Úžasná je také možnost za 250 dolarů získat Maker Kit, tedy soupravu obsahující syntetickou DNA semena huseníčku a jednoduché vybavení, s níž každý domácí kutil může světélkující huseníčky vyrobit sám. Antony Evans k tomu poznamenal, že ho těší směřovat k „open source“ geneticky vylepšeným rostlinám, které si může vyrobit každý. Sám Evans je proti snahám kontrolovat pěstování GM plodin, jako například u společnosti Monsato. Snad se autorům projektu Glowing plants podaří změnit pohled na GMO i v zatuchlé Evropě. Napovídá tomu ostatně i bilance financování projektu Glowing plants na Kickstarteru. V tuto chvíli jej podpořilo 6 982 nadšenců, kteří již poskytli přes 395 tisíc dolarů. Financovat se přitom může až do 7. června (2013) a požadovaná částka činila pouhých 65 tisíc dolarů. Budoucnost klepe na dveře!
(redakčně upraveno)
Literatura
Kickstarter - Glowing Plants: Natural Lighting with no Electricity
Supranormální sluch
Autor: Josef Pazdera (08.07.2024)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy
Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace
Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?
Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Diskuze:
IP
Tomas Moravec,2013-05-30 17:38:32
Pokud by to bylo patentovano 1993, tak by to uz asi expirovalo. Ale jeden patent jaro nedela. Koukal jsem se na stranky projektu a tam to vypada, ze spise nez strilenim planuji dostat geny do A.t. pomoci agrobacteria. At tak ci onak, obe techniky jsou patentovane. Navic se diky sporum patentova ochrana vyrazne prodlouzila. Dale genova kazeta jiste neobsahuje jen gen pro luciferazu, ale i dalsi geny a dale promotory a terminatory, selekcni markery atd, a ty jsou z 95% take patentovane. Jiste budou pouzivat i takove laboratorni stalice jako je PCR, to vsechno je patentovane. Co se tyka samotne syntezy genu, tipnul bych si , ze okolo toho bude take houstina patentu.
jeste dotaz ohledne IP
Roman Sobotka,2013-05-30 15:58:50
Vyuziti genu pro luciferazu (nikoli pro luciferin, jak stoji v clanku)
bylo patentovano myslim v roce 1993. Tedy pokud by ti nadsenci
zacali delat velky business, nekdo by se mozna ozval. V nejhorsim pockaji
jeste deset let, nez ten patent expiruje. Nevim o jinem patentu, ktery by
branil modifikovat Arabidopsis.
Co se tyka svitivosti te rostlinky, nebude to rozhodne zadna slava a bude nutna
naprosta tma, aby se dostavil kyzeny efekt. Nejedna se o problem energie, te maji
fotosynteticke organismy obecne nadbytem (optimum Arabidopsis je 10x nizsi, nez
svetelna intensita behem letniho dne). Problem je dostatek kysliku uvnitr bunek,
bez kysliku to nesviti a spotreba je velka.
jeste dotaz ohledne IP
Tomas Moravec,2013-05-30 14:25:58
Jeste mne zaujala jina vec - v clanku se pise, ze rostliny nebudou zatezovany patenty. Moc by mne zajimalo, jak se tvurcum projektu podarilo stavajici patnetny obejit. Situace je v tomto oboru dost neprehledna a napriklad Ingo Potrykusovi trvalo leta s celym tymem pravniku vubec zjistit, jake vsechnmy patenty jsou pri tvorbe bezne GMO odrudy pouzity a pak k nim ziskat volnou licenci. Mezitim mozna neco z toho exporovalo, ale mnoho noveho zase pribylo. Taky mne zaujala zminka o nastrelovani DNA do husenicku, ten se preci mnohem snadneji transformuje Agrobacteriem. Zrejme chteji udelat transgenni chloroplasty, coz je o poznani slozitejsi. A jeste posledni poznamka ke komentari nize - rostliny pouzivaji modre a cervene fotony, naproti tomu zelene svetlo temer uplne ignoruji.
neni to tak jednoduche
Tomas Moravec,2013-05-30 14:18:00
Jak jiz uvedl nekdo vyse je nutne se v podminkach CR ridit platnymi zakony (78/2004 Sb.), coz konkretne znamena podat si na MZP zadost o zapis do seznamu uzivatelu pro uzavrene nakladani s GMO, zpracovat havarijni plan, mit k dizpozici odborneho garanta nakladani. Dale provest nektere drobne stavebni upravy - napriklad site do oken zabranujici pruniku hmyzu, brano a zamek na dvere mistnosti kde se bude nakladat- pestovat. Dale je potreba jeste dalsi popsat na konkretni odrudu a konstrukt, ktery byl do rostliny vnesen a zpusob jeho detekce v pripade uniku. SOucasti zadosti je i hodnoceni miry rizika, ktere musi zhodnoti odobrna komise. Dulezitym detailem je, ze povoleni se podava jen pravnickym nebo fyzickym osobam opravnenym k podnikani, takze nejake domaci pestovani pro radost je asi vyloucene. Za pestovani na cerno hrozi mnohamilionove pokuty.
Vítané důsledky
Robert Iliev,2013-05-30 09:44:13
Když to budou mít lidi doma, tak alespoň každý uvidí, že GMO nejsou nijak nebezpečné. Uvidí, že to není nějaká "Adéla" :-)
To je keců
Mojmir Kosco,2013-05-30 06:47:59
jak budou vědci zodpovědní .Jak mohou něco zpeněžit hned hups a jdem na to. A ti kteří se vedou na modní vlně hups a rádi to zaplatí nějaké důsledky na to kašlem .
Mad Max3,2013-05-30 10:32:11
Nevim na co narazite, sam jsem nenasel zadny prispevek ani zminku v clanku odpovidajici Vasi reakci.
Ten kdo GM provede neni tentyz ktery urcuje stupen bezpecnosti.
Co se tyka "modni vlny" - kolik lidi si riskne pestovat napr znameho sviticiho potkana s rizikem opravdu vysoke pokuty? Zde az 5 mil kc. A to se tyka organismu, jehoz nebezpecnost spociva spise v moznosti zameny se skutecne potencialne nebezpecnym laboratornim "uprchlikem".
-
Zdeněk Jindra,2013-05-28 20:56:02
Svícení potřebuje hodně energie, jestli se nepodaří to selektivně vpašovat jenom do květů nebo jiné malé části, nebude to vidět ani v noci. Takové fluorescenční barvivo, to by byla jiná.
Myslíte?
Martin Bartůněk,2013-05-28 21:50:11
Energie zeleného fotonu (ten, který se na fotosyntéze podílí z největšího efektivního procenta) je 3,7x10-19J čili naprosto směšná hodnota.
Přeměna ATP na ADP v jednom molu uvolní 30kJ, jeden mol je 507g. Přeměnou jednoho gramu se uvolní 60 J = 1,6x10na19 kusů zelených fotonů (účinnost je 98%, takže žádná žárovka).
Rostliny nemají evoluční důvod svítit, ale energie by se na to našla.
Pavel Hudecek,2013-05-29 03:39:25
Jeden čas jsem se trochu podrobněji zajímal o biopaliva. Jedním z výsledků bylo šokující zjištění, že energetická účinnost přeměny slunečního světla na biomasu je kolem 1 promile. Takže rostlina té energie zrovna nazbyt nemá.
Ale jestli se tu bude více lidí skládat na dovoz a vyřizování administrativy, tak bych se k nim rád připojil, taky to chci domů:-)
Účinnost a a svítivost
Vojtěch Kocián,2013-05-29 08:50:07
S tou mizernou účinností máte pravdu, ale lidské oko vnímá intenzitu světla zhruba logaritmicky. Kbyby tedy rostlina na noční fluorescenci spotřebovala 1% energie, kterou získala přes den ze slunce, svítila by (velmi zhruba) jako sníh na světle měsíce v úplňku (asi 100000 krát slabší světlo než od slunce v poledne). Tedy úplněk jako takový by ji přesvítil, ale za bezměsíčné noci by měla být vidět velice jasně. To 1% je nejspíš přehnané kvůli názornosti, ale i méně než jedno promile získané energie přeměněné na světlo by mělo být za tmavé noci zřetelné.
To MadMax a Bartůněk
Jan Šimůnek,2013-05-28 14:15:09
1. Evoluce je "slepý hodinář" a svítící rostliny se mohly nevyvinout pouhou náhodou, konec konců, hmyz také svítí pomocí "zajatých" bakterií.
2. Řadu rostlin opylují druhy nočního hmyzu, tj. večer rozkvétají a po východu slunce vadnou. Namátkou pupalky nebo lagenárie.
Jinak by tyhle kytky mohly lemovat chodníčky na zahradě a mohlo by to fungovat přes léto líp než světélka na solární články a akumulátorky.
Mad Max3,2013-05-28 15:07:40
ad 1: nelze nesouhlasit, proto pisu "vysoce pravdepodobne" - vzhledem k diverzite organismu u nichz se toto projevuje, at uz symbioticky nebo primo.
dodatek k 2. - mury se na pastve orientuji cichem, nepolarizovane svetlo (neodrazene od mesice) jim spise komplikuje orientaci, viz naletavani na lampy.
Pokud by se nevyvinula soucasne mura s touto specializaci, tezko by to bylo rostlinam k prospechu. Spis bych se obaval brzke specializace skudcu.
Co se tyka svitivosti, tezko se priblizi LED osvetleni, ale opravdu by asi mohla slouzit jako oznaceni hranic chodniku. Ztezi ale pujde poznat zda na chodniku neni prekazka.
Přesně tak
Martin Bartůněk,2013-05-28 17:09:26
Pan Šimůnek si představuje, že když konkrétní hmyz opýlí konkrétní rostlinu, tak to lze generalizovat. Nikoli pane, příroda není dort Pejska a kočičky.
Mi třeba noční kaktusy opylují pestřenky ve fázi večerního rozkvětu nebo ranního dlouhého dokvětu, žádní jiní opylovači na ně nejdou.
Antonín Hvízdal,2013-05-28 11:02:54
Připadám si jak dítě v hračkárně.
CHCI TO, CHCI TO, CHCI TO,.... :)
Arabidopsis thaliana Col-0
Michal Vajrauch,2013-05-28 01:23:51
Zatím nikdo neřekl, že by v ČR nebo rovnou v celé EU byla tato rostlina s touto konkrétní genetickou modifikací zakázána.
Co se týče nás, problematika GMO a vydávání povolení k nakládání s GMO je v gesci Ministerstva životního prostředí. Dle reakce na můj dotaz z oddělení "geneticky modifikovaných organismů" je nutné postupovat dle zákona č. 78/2004 Sb, v platném znění a prováděcí vyhlášky č. 209/2004 Sb., v platném znění. Dále je nutné podat oznámení o nakládání s uvedenými GMO, kde je důležité zpracovat hodnocení rizika pro daný organismus a další náležitosti dle vyhlášky pro danou kategorii rizika v režimu uzavřeného nakládání a tak dále...
Jinými slovy, je zde možnost a určitá šance dostat Arabidopsis k nám, nicméně je třeba splnit řadu věcí, které by bylo dobré konzultovat s právníkem, případně se spojit s nějakou přirodovědeckou fakultou, aby bylo možné splnit ony nelehké požadavky.
Level 1
Marek Černocký,2013-05-27 20:04:08
Už vidím, jak to nezodpovědní zákazníci vysejí všude možně, rozplevelí se to a za chvíli tu bude článek, jak mají v USA problémy s celými svítícími plantážemi.
Mad Max3,2013-05-27 20:16:49
Vzhledem ke ztratam energie svicenim bude tento GM husenicek oproti puvodnimu nejspis o neco mene konkurenceschopny. Tudiz se nezda ze by mohla hrozit nejaka "svitici husenickova plantaz". A i kdyby k tomu nekde vznikly podminky, nasledek nevypada prilis drasticky.
Marek Černocký,2013-05-28 08:51:49
On se nějaký problém najde. Příkladů ze zavlečení "neškodných" nepůvodních druhů máme hromady.
Mad Max3,2013-05-28 09:10:34
Pokud by sviceni u rostlin byla evolucni vyhoda, je vysoce pravdepodobne ze by se objevila spontalne, stejne jako u zivocichu nebo hub (vysoky prijem energie z externich zdroju). Tudiz se zda, ze vyhoda nocniho opylovani navic nevyvazi energeticke ztraty. Jinak husenicek se jiz vyskytuje vyjma Jizni Ameriky temer po celem svete.
Opylovači?
Martin Bartůněk,2013-05-28 13:51:58
A kdo by ho v noci opyloval? Opylující hmyz je studenokrevný a v noci nefunguje.
Noční opylovači
Mojmir Kosco,2013-05-29 07:42:30
Můry ,mušky,komáří já když du do ledničky a pod.
Jinak existují rostliny které kvetou pouze v nocí například i u nás pěstovaná pupalka dvouletá
Marek Černocký,2013-05-29 21:32:24
Třeba to právě ten opylující hmyz zblbne, zůstane venku a pochcípá.
Já netvrdím, že to nutně musí dopadnou špatně nebo zrovna jak jsem napsal. Jen poukazuji na to, že jen tak nějaký organismus geneticky upravit pro zábavu, dát tomu nálepku Level 1 a díky tomu si myslet, že se nemůže absolutně nic stát je hodně naivní.
Mad Max3,2013-05-29 23:12:35
Kdyz jsme u ovlivneni hmyzu apod svetlem, poulicni osvetleni jedine delsi ulice da vice svetla nez 1 ha takovychto rostlin.
Pokud chcete "videt" opravdovou tmu venku, musite daleko od civilizace, jinak je prakticky vsude svetelny smog.
Chapu, ja zase poukazuji na rozdil mezi rozumnou a nerozumnou opatrnosti, ktera muze napachat vice skod zbytecnym zdrzenim vyvoje, ktery by mohl nahradit stavajici technologie efektivnejsimi a v dusledku i bezpecnejsimi.
Kazda nova technologie prinasi rizika, stejne jako muze prinaset nova rizika dlouhodobe pouzivani stavajicich.
Ano, tento organismus je zivy, tudiz samoreplikujici se, a nejde jej proste stahnout z trhu "kdyz se neco podela".
Na druhou stranu se jedna pro tuto rostlinu spise o hendikep nez vyhodu.
GM rostliny s pro ne vyhodnymi rezistencemi jsou jiz bez velkych problemu pestovany v masovem meritku. Ze na danou mutaci odpovednou napr. za rezistenci "neprisly samy" je celkem vedlejsi. Zivot se vyviji "sam od sebe" znacnym tempem prave mutacemi. Pokud je obcas postrcime vyhodnym smerem, pomer rizika a zvyseni efektivity (omezeni zasahovani jinym zpusobem) je pri rozumnem uzivani velmi prijatelny.
Nelze jednoduse rict "GM organismy jsou dobre, nic nam od nich nehrozi", stejne jako "GM organismy jsou spatne, urcite se s necim skrizi, pak se premnozi a kdovico pak".
Nezalezi na tom jestli ma organismus genom pouze evolucni nebo i zamerne upraveny clovekem.
Vse je otazkou konkretniho organismu v konkretnim prostredi. A tuto otazku je vzdy nutno dukladne zvazit.
Marek Černocký,2013-05-30 14:40:44
V zásadě s vámi souhlasím. Jen bych upozornil na jeden rozdíl mezi přirozenou a umělou mutací. U přirozené nějako dobu trvá, než se rozšíří a vše navazující má šanci se tomu nějak přizpůsobit a může vzniknout nová rovnováha. Zatímco u uměle upravených druhů se jich najednou přiveze "celý kontejner" a naráz se vrhne do ekosystému.
.
Daniel Konečný,2013-05-27 14:22:41
jaka je minimalni castka na zaslani semena? snad by slo si jej nechat preposlat z usa od nekoho znameho, pokud uz EU nema na letistich rakouske GM detektory:)
Josef Jindra,2013-05-27 14:54:54
Pokud by se to povedlo poslat tak bych se pridal a podelili bychom se o naklady.
40$
Daniel Konečný,2013-05-27 19:44:21
jeste by byl zajimavy pocet semen, coz jsem nezjistil
10 days to go
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
