V Jihoafrické republice vyrůstá unikátní soustava radioteleskopů MeerKAT, což by bylo možné přeložit jako „suriKATA“. Měla by pracovat v pásmu rádiových vln o délce 3 až 30 centimetrů. Pokud se povede dodržet momentálně platný termín dokončení MeerKATu v roce 2018, taky by se měl stát největším a nejcitlivějším radioteleskopem jižní polokoule.
V roce 2024 by se pak MeerKAT s plným počtem 64 antén měl stát součástí projektu Square Kilometre Array. Ten zahrne radioteleskopy v Africe a Austrálii. Jsou před ním velkolepé úkoly, jako studium kosmického magnetismu, evoluce galaxií, struktury vesmíru na těch největších měřítcích, temné hmoty a také povahu přechodných rádiových zdrojů.
V místě budoucího MeerKATu právě začala pracovat provizorní soustava sedmi dvanáctimetrových antén KAT‑7 (Karoo Array Telescope). Slouží jako technologický demonstrátor pro připravované radioteleskopy a zároveň se podílí na zajímavých pozorováních vesmíru. Richard Armstrong z Univerzity v Kapském městě spolu s dalšími vědci využil radioteleskopy KAT‑7 a také 26 metrový radioteleskop observatoře Hartebeesthoek Radio Astronomy Observatory (HartRAO), aby pozorovali pozoruhodnou rentgenovou dvojhvězdu Circinus X‑1 v souhvězdí Kružítka (Circinus).
Jsou tu dva hvězdné objekty, které se oběhnou za 16,5 dne. Když se navzájem přiblíží, tak ten hmotnější z nich odsává hmotu partnera a pak ze systému Circinus X‑1 vystartují mocné výtrysky hmoty.
Armstrong a spol. ve dnech 13. prosince 2011 a 16. ledna 2012 zachytili mohutné rádiové záblesky z prostoru systému Circinus X‑1. Patřily k těm nejsilnějším, jaké jsme tu v posledních letech pozorovali. Soustava KAT‑7 je zachytila bezprostředně po jejich vzniku a pak sledovala celý jejich průběh. O co tam vlastně šlo? Hmotnější člen rentgenové dvojhvězdy si zřejmě urval pořádné sousto a většinu z něho odpálil v podobě polárních výtrysků hmoty. Nápadná rádiové záblesky podle všeho vznikly, když se hmota v polárních výtryscích srazila s okolní mezihvězdnou hmotou a dramaticky se tak zpomalila.
Spoluautor Rob Fender z Univerzity v Southhamptonu si pochvaluje, jak jim systém Circinus X‑1 poodhalil své chování a jak opět prokázal, že představuje pozoruhodnou laboratoř pro astrofyziku relativistických výtrysků hmoty.
Jak poznamenává Gabriel Török z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, Circinus X‑1 vykazuje některé znaky soustav s černou dírou a také charakteristiky soustav s neutronovou hvězdou.
Mohl by například obsahovat neutronovou hvězdu o hraniční velikosti. Török připisuje úspěšná pozorování Armstrongova týmu souhře šťastných okolností. Měli dobře připravenou technologii a také jim dvakrát přálo štěstí s nápadným rádiovým vzplanutím. Výzkum se radioteleskopem KAT‑7, potažmo MeerKAT, je teprve na samotném počátku, jistě ale můžeme čekat obdivuhodné věci.
Literatura
University of Southampton News 17.5. 2013, arXiv:1305.3399, Wikipedia (MeerKAT, Circinus X‑1).
Diskuze:
Re: Jan Salinger
Martin Bartůněk,2013-05-22 21:02:24
Ta animace se opravdu povedla. Potom je ale otázka, co ve skutečnosti znamená oběh jednoho tělesa kolem druhého, když jde vždy o oběh kolem těžiště.
obeh teles
Jan Salinger,2013-05-23 14:48:47
Oběžná perioda se počítá jako doba mezi dvěma po sobě jdoucími průchody definovaného bodu na oběžné dráze.
Tímto bodem se v astronomii rozumí často vzestupný uzel dráhy nebo periapsida (ve sluneční soustavě je to perihélium). Pro zjednodušení to může být bod, kdy má těleso nejvyšší rychlost (~perihélium).
Oběžné periody mají i rozdílné názvy v závislosti na zvoleném bodu a obecně se mohou lišit :)
Otázka
Robert T,2013-05-21 10:26:57
Prepáčte, nie som astronóm a tak budem mať jednu otázku, možno naivnú: K „Jsou tu dva hvězdné objekty, které se oběhnou za 16,5 dne. Když se navzájem přiblíží...“ Ako a prečo sa navzájom priblížia, keď majú obiehať okolo spoločného ťažiska? To sa posúva? A ešte k tomu náhodne, keď „a také jim dvakrát přálo štěstí s nápadným rádiovým vzplanutím“? Alebo je tam ešte tretí objekt?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
