K závěru, že naši předci byli chytřejší, se začíná klonit stále více vědátorů. Tentokrát k tomu přispělo porovnávání reakčních dob. Zachovaly se totiž výsledky testů odrážejícíh rychlost reakce na vizuální podnět. Autoři se sice takovým zjednodušením testů inteligence dopouštějí jistého zploštění, nicméně z dřívějška je souvislost mezi inteligencí a rychlostí reakce obecně uznávaným faktem. Prý souvisí s s rychlostí úsudku a ten zase s inteligencí. Za hloupost to tedy považovat nelze. Smutné na tom je, že z tohoto klání s předky, kteří jsou dávno pod drnem, odcházíme zahanbeni.
„O intelekt již nějakou dobu přicházíme. Lidstvo postupně hloupne, pomalu se z nás stávají bezcitní grobiáni.“ ( Stanford univerzity, USA)
Navíc psychologové nejsou v tomto nelichotivém názoru na vývoj naší inteligence osamoceni. Podobného smýšlení jsou i mnozí historikové. Ti o době vlády královny Viktorie hovoří jako o nejproduktivnějším čase v dějinách lidstva. Argumentují při tom počtem významných vynálezů, rozkvětu umění, hudby, literatury,... a pravdou je, že tato doba rozmachu lidství v našich životech rezonuje dodnes.
Zmíněná představa našeho hloupnutí zatím není většinovým názorem, nicméně u posuzování testů výsledků inteligence se stále více kloníme k odsouvání úrovně vzdělání do pozadí, což je v podstatě vodou na mlýn další podpory takových závěrů. Z dochovaných záznamů let dávno minulých, které vědci nyní vyhodnocovali, se podařilo vykutat informaci, že reakční čas testovaných osob nezávisel na pramenu a ani na osobě, která se porovnáváním zabývala a že setrvale rostl.
U mužů se reakční doba zvýšila ze 183 na 253 milisekund. U žen ze 188 na 261 milisekund. To se podle vědců dá interpretovat i tak, že v podstatě hloupneme. Myslí si, že to souvisí s dlouho pozorovaným trendem, v němž inteligentnější lidé mají v průměru méně dětí, než ti s nízkým IQ.
výzkumný pracovník střídavě pracující pro švédskou Umeå University a belgickou Vrije Universiteit Brussel.: „ Pokud kratší reakční časy odrážejí vyšší IQ, potom za viktoriánské éry byli lidé inteligentnější, než jsou dnes.“
Jde poněkud o kontroverzní názor, který se dotýká citlivého téma – rasizmu a má hodně nepřátel. Těžko ale můžeme popřít, že by na závěrech výzkumného mezinárodního týmu kus pravdy nebylo. Výsledky jsou totiž podloženy metaanalýzou čtrnácti studií prováděných v v letech 1884 až 2004. Z korelace mezi reakčním časem a IQ, který prokázali jiní autoři, dovoluje zjištění formulovat v onen nelichotivý závěr, že každých deset let nám v průměru inteligence spadne o 1,23 IQ bodu.
To, k čemu dospěli evropští psychologové pod vedením Švéda Michaela Woodley, zapadá do scénáře, který v našich končinách dal ve známost prof. Koukolík v knize „Vzpoura deprivantů“ a nebo v knize „Mocenská posedlost“, v níž se věnuje něčemu, co nazval Darwinova past a úloha zdebilizovaných ne-elit.
Také zpoza velké louže zaznívá stejně ponuré hodnocení naší inteligence. V poslední době to bylo z pera genetika Geralda Crabtree ze Stanfordovy univerzity. Ten šel ve svém hodnocení do minulosti ještě dál než evropští kolegové. Podle něj boom našich intelektuálních schopností a k optimalizaci tisíců genů inteligence došlo v době, kdy jsme byli rozptýleni ve skupinkách a komunikovali spolu neverbálně. Tedy na samém úsvitu našeho lidství, než se naši předci vydali na cestu z Afriky. Tehdy byl tlak na inteligenci umožňující přežití tím nejdůležitějším a rozhodujícím faktorem a právě tomuto velkému selekčnímu tlaku vděčíme za vznik sítě genů určujících náš duševní rozvoj a zrod inteligence. Ze standfordské studie ale také vyplývá, že o své intelektuální a emocionální schopnosti již delší dobu přicházíme. Jednoduše proto, že skloubení inteligence a chování, vyžaduje optimální souhru velkého počtu genů. Udržení tak složitého systému v chodu je možné, ale jen za pokračujícího velkého selekčního tlaku. V časopisu Trends in Genetics byla tato myšlenka podrobně popsána. Argumentuje se složitou sítí genů, kterou je obdařen náš mozek a která při své složitosti je vysoce citlivá na mutace. A právě tyto mutace, zhoršující výkonnost tohoto mozkového uskupení, moderní společnost z populace neeliminuje.
Podle vědců ze Stanfordu náš intelektuální „sešup“začal hodně dávno a to již v době, kdy se z nás stali usedlí zemědělci. Taková společnost totiž produkuje nadbytek a oslabuje sílu přirozeného výběru, včetně nevyřazování mutací vedoucích k mentálnímu úpadku. Na základě výpočtů četnosti, s jakou se škodlivé mutace objevují v lidském genomu a za předpokladu, že s našimi intelektuálními schopnostmi je spojeno asi 2000 až 5000 genů , Crabtreemovu týmu vychází, že v průběhu 3000 uplynulých let, tedy asi za 120 generací, se u každého z nás vyvinuly dvě nebo více mutací, které mají na náš intelektuální nebo emoční stabilitu neblahý vliv. Na trendu s nepěknými vyhlídkami se podepisují dvě věci. První je menší selektivní tlak a druhou velký počet genů často postihovaných mutacemi. Oba faktory se na pozorovaném úbytku našich intelektuálních schopností projevují. Výsledkem je, že se z nás stávají hrubiáni a emocionální mrzáci.
I když je podle vědců pokles intelektu je pomalý, nezbývá nám než doufat, že molekulární genetici stihnou vymyslet způsob, který nás z této šlamastiky vyvede ještě před bodem, kdy neblaze nastoupená cesta nárůstu mutací provázená úpadkem našich duševních funkcí dospěje k bodu odkud nebude návratu. V úvahu připadají opravy poškozených genů a nebo něco, co by zajistilo, aby vnější prostředí mutace pokud možno nevyvolávalo. Rýsuje se ale ještě třetí cesta ze začarovaného kruhu směřujícího ke stále brutálnější společnosti. Je technicky a technologicky dokonce jednodušší, než jakou je oprava zmutovaných genů. Týká se možností přimíchávání „syntetických“ genů do našich genomů. Nejde o žádnou utopii, první úspěchy ve vylepšování pochroumané imunity jsou realitou. Časem budeme schopni do DNA vložit geny pro komunikativnější, intelektuálnější i altruističtější jednání. Doba, kdy budeme potřeba řešit, zda se dát cestou jedinců „v kolektivu oblíbených“, nebo geniálních autistických mrzoutů, je v podstatě za dveřmi.
Ne ale všechny studie jsou tak pesimistické, jak zaznívá z USA a Švédska. Jiskřičkou naděje tábora optimistů by mohl být efekt, který se vžil pod názvem „Flynnův“. Podle něj by měla naše průměrná inteligence od druhé světové války růst. Přišel s tím již poměrně dávno Novozélanďan James Flynn. Jako psycholog si nechal poslat výsledky IQ testů holandských teenagerů a když je vyhodnotil, zjistil, že ti z let osmdesátých na tom byli podstatně, ale opravdu podstatně lépe, než ti z let padesátých. Flynna to zaujalo natolik, že se tomu začal věnovat a zůstal u toho desítky let. Postupně nashromáždil údaje IQ testů z Evropy, Severní Ameriky, Asie i z rozvojových zemí. Ve finále měl data ze 30 zemí a ve všech mu vycházelo zhruba totéž – že za dekádu jsme lepší o tři body. Flynn byl plodným psavcem a tak dnes o existenci jeho efektu pochybuje málo kdo. Možná i proto, že jeho závěry hladí naše ega po srsti a psycholog, který by prohlašoval, že jsme stále hloupější než otcové a otcové než jejich dědové, by nejspíš nebyl považován za dobrého psychologa. Možná i proto má Flynn tolik následovníků, kteří se k jeho teorii rostoucí inteligence tempem 0,3 bodu ročně hlásí a Flynnův optimistimismus se jim daří podepřít dalšími a dalšími statistikami. Stačí ale tyto představy trošku „protáhnout“a dobereme nutně k závěru, že v 19. století musela být většina lidí mentálně retardovaných a v příštím 22. století bychom tu zase měli mít jen samé Einsteiny. Pravda proto bude spíš na straně Michaela A. Woodleye, navzdory skutečnosti, že v jeho týmu figuruje příjmení Murphy.
Prameny: Crabtree et al.: "Our fragile intellect. Part I." Trends in Genetics Crabtree et al.: "Our fragile intellect. Part II." Trends in Genetics
Were the Victorians cleverer than us? The decline in general intelligence estimated from a meta-analysis of the slowing of simple reaction time. Michael A. Woodley, Jan te Nijenhuis, Raegan Murphy, Inteligence, 2013 http://dx.doi.org/10.1016/j.intell.2013.04.006
Diskuze:
Vymyšlené neopodstatněné závěry
Hrdlodus Vrozkrokkop,2015-08-20 14:33:05
Rychlost úsudku je malou částí IQ. Jelikož současní Evropané toho ví mnohem více, samozřejmě jim přemýšlení trvá déle.
Dále - rychlý špatný úsudek oproti delšímu správnému asi nebude znamenat, že dříve byli chytřejší.
Níže se píše o Flynnovu efektu a že jde o případ, kdy je přání otcem myšlenky. Ovšem, když si probereme historii, tak teprve nedávno se začala společnost hromadně vzdělávat - vždyť autor přidal dokonce obrázek ženy, která zavedla povinnou školní docházku. Pokud IQ lidí dříve klesala, neznamená to, že po zavedení vzdělávání (a nejde jen o Marii Terezii, ale i o to, že dnes se na člověka valí informace ze všech stran) bude nadále klesat.
Selektivní výběr většinou znamená, že odpadnou fyzicky slabé kusy. Selektivní výběr většinou znamená, že společnost podporuje jedince zdatné ve společnosti, ne ty chytré (dnes by to znamenalo zhruba: extroverty, kteří se rádi opijí, zatímco ajťáci, kterých je plné Sillicon Valley, jsou považovány za nespolečenské podivíny).
Tento článek rozhodně není promyšlený. Je plný nepodložených zavádějících úvah a ignoruje jiný přístup než ten, který podporuje myšlenku, že hloupneme (dokonce autor zavrhl Flynnův výzkum, protože se mu nelíbí - ač ani nemusí jít proti výše zmiňovaným výzkumům).
pravopis
Milan Boukal,2013-05-31 08:52:08
Aúúúúúúúúú... Ten pravopis... :-((((((((
"vpodstatě", "naschromáždil", čárky v textu zcela nesmyslně, atd. atd. ...
Možná že mají Ti vědci v lecčem pravdu... ;-)
Slaviboji,
František Houžňák,2013-05-25 18:57:52
jo, jiste, to je taky jenom zakladni idea, ktera by se musela do konkretna proklepat a trochu zpresnit. Neni mi jasne to "destruovat hodnoty trvalejsiho razu" ? Volici by volili zastupitele jako tedka, proc by to melo vest k nejake destrukci, vetsi nez dneska ? Nakup hlasu ? Abych mohl "nakoupit hlasy", musel bych ty lidi (kteri jinak ziji z nejakych verejnych penez a tudiz neplati dane) budto zamestnat nebo jim dat zakazky, aby meli vydelek, ze ktereho by ty dane platili. Neslo by samozrejme o to, ze bych prisel na financak a odevzdal pytlik penez a rekl "tady je dan a ted chci volebni pravo", ale o to, ze vykazuju prijmy. Samozrejme, vsecko se da nejak ohnout, ale musel byste taky zaridit, aby se hlasovalo verejne. Tajna volba by vam to dost nabourala. A "zájem většiny poplatníků se omezuje na to, jak platit co nejméně" - no, to jiste, ale ja taky nemyslim, ze by kazdy zaplatil na danich tolik, kolik uzna za vhodne, ale byly by nejake sazby - tak to bylo ve znamych dejinach vzdycky a vsude. A pak byste si mohl vybrat, vydelavat tolik, aby vas to akorat uzivilo, neplatit dane a nehlasovat, nebo "naopak". To uz urcite vymysleli jini i s podrobnostmi prede mnou, ted uz to jenom nekde implementovat. Ze to nemotivovalo k pokroku ? No, nevim, nechce se mi ted hledat nejake priklady, ale rekl bych, ze to je spis vec nazoru, vy byste nejake ty priklady mel ? A proc byste se v mem systemu nemohl odstehovat do toho Norska (kdyz by vas tam Norove pustili) ? Neni mi jasny mechanismus, ktery by vam podle vas v tom mel zabranit, proc by hlasovani platicu dani melo vest k "plutokratickemu patriarchatu" mi taky neni moc jasne, proc si to myslite ?
S tou hajzlbabou mate ovsem pravdu.
Z čoho máme zmúdrieť,
Milan Závodný,2013-05-24 20:29:36
keď dostávame všetko na podnose? Kedysi sa vzdelávalo z kníh, tie boli dielom vedcov a umelcov, teda ľudskej elity. Dnes sa "vzdelávame" z televízie a z internetu, a ten je dielom ľudskej priemernosti /v prípade televízie primitivizmu/. Prečo to tak je? Lebo verejné môže byť iba to, čo je predajné. Iba PENIAZE určujú, akú úroveň inteligencie dosiahneme: Keď sa stali našim grálom, stali sme sa my hráčmi rulety. Stali sme sa hlupákmi.
Demokracia - vláda ľudu - nie je najmenšie, ale najväčšie zlo, lebo je to vláda priemerných. A v 21.storočí dokonca vláda úplných hlupákov, keďže k voľbám chodia iba ovplyvnení jalovým hulákaním propagandy. Rozumní ľudia sa ku kormidlu v tomto režime proste dostať nedokážu.
Máme slobodu, tak nám treba!
Patenty
Rik Killer,2013-05-24 08:55:37
Nemuzu souhlasit s tim, ze Viktorianska doba byla nejplodnejsi. Vsechny dnes bezne uzivane technologie vznikla az po te a myslim, ze pro spolecnost byly mnohem prinosnejsi. Od penicilinu az po nanotechnologii.
Samopotvrzujicí
Mojmir Kosco,2013-05-23 18:08:16
výzkum .Zřejmě kdos má relevantní potvrzující udaje ze stejného vzorku obyvatel v pravěku středověku a novověku a posmoderny kdy všíchni umějí stejně číst nebo lovit mamuta a potom to má smysl porovnat .Jinak chápu že doktoranská místa je třeba potvrdit nesmyslným výzkumem taky jsem člověk .
Technický pokrok
Vojtěch Kocián,2013-05-23 15:20:57
Je otázkou, nakolik za to může technický pokrok a jeho obtížné vstřebávání lidskou společností.
Ti paraziti nevznikli jen tak z ničeho. Před 100 lety byla většina obyvatelstva zaměstnána v zemědělství, protože jinak by nebylo co jíst. Dnes většinu těžké zemědělské práce oddřou stroje, na jejichž ovládání je potřeba minimum lidí. Dokonce ani na výrobu těch strojů a dodání paliva není potřeba tolik lidí (kdyby bylo, moc by se ta mechanizace nevyplatila). Tedy ti samí lidé, které nazýváte parazity, by před 100 lety neparazitovali, ale makali na poli, šili oblečení a obuv, těžili kámen v lomech atd. Samozřejmě by se i rozmnožovali. Dnes je na spoustu práce potřeba slušná kvalifikace a ani té lidské práce není potřeba tolik. Ze stejného důvodu je problém zaměstnat vězně - náklady na zajištění jejich práce jsou často větší než zisk z té práce a navíc tu práci vezmou jiným. Důsledkem jsou i volné soboty, měsíc dovolené, kratší pracovní doba...
Vemte lidem techniku a rázem máte plnou zaměstnanost a minimum parazitů (žebráci a zloději budou vždycky). Tím nechci říct, že by se lidé měli vrátit na stromy, ale musí se se současným (a budoucím) stavem naučit žít lépe, než se to daří dnes. Je to svým způsobem křižovatka, ale rozhodně z nevede jen jedna správná cesta.
Lidstvo na křižovatce
Jiří Kouřil,2013-05-23 12:38:20
Lidé se musí rozhodnout, zda chtějí, aby se civilizace dále rozvíjela a přežila současnou krizi, nebo ve jménu humanismu zanikla.
Všichni víme, co je to přirozený výběr, že na něm je založen vývoj druhů v přírodě ale svým jednáním dokazujeme, že jsme přesvědčeni, že pro nás, pány tvorstva to neplatí. To bohužel není pravda.
A pokud se budeme nadále stavět proti přirozenému výběru, lidská civilizace rychle zdegeneruje a zanikne. Když se podíváme 100 let zpět, tak před 100 lety 90% práce schopné populace vytvářelo hodnoty, dnes je to již jen nějakých 30% a tendence je stále klesající. Ti pracující jsou pochopitelně schopnější a díky přirozenému výběru by měli mít větší šanci na přežití. Ale pokud na jednoho pracujícího připadají 2 paraziti, je otázkou, zda dokáže přežít. A pokud bude pokračovat současný trend, jej jisté, že paraziti brzo nebudou mít na koho se přisát a bude muset dojít ke změně.
Současná vyspělá civilizace vytvořila sociální stát, kdy se podporují na většinové populaci parazitující menšiny, kdy je snaha udržet při životě různě postižené jedince a dokonce jim je umožněno rozmnožování, což v souhrnu vede zákonitě ke snižování schopnosti druhu jako takového přežít, neboť je potlačen přirozený výběr. Díky tomuto "sociálnímu" chování civilizace začíná degenerovat. Místo na rozvoj věnuje prostředky na sociální program, který nepřináší pokrok, zlepšení, nýbrž stále se zvyšující zátěž společnosti.
Podívejte se na USA. V roce 1968 stál první Američan na Měsíci a dnes nemají USA žádný prostředek, kterým by dopravili člověka na oběžnou dráhu kolem Země. Zato mají desítky milionů přistěhovalců a sociálně zaopatřených nezaměstnaných. Skoro se zastavil vývoj termojaderné fúze, využití atomové energie. Dnes neplatí, že se realizuje to, co je ekonomicky prospěšné, tedy že se to vyplatí.
Logika a optimalizace ztratily svůj význam, protože lidstvo začali řídit devianti. Nebo si snad myslíte, že když vás někdo okrade o 70% výdělku daněmi a vykládá vám, že je to pro vaše dobro, že to je normální člověk?
Optimista
Jana Packova,2013-05-23 12:31:40
Možno je môj názor až príliš optimistický, ale mne sa naopak zdá, že múdrieme. Keď si vo všeobecnosti porovnáme celkový a postupný vývoj našej spoločnosti (a teraz chcem hovoriť o modernej, vyspelej spoločnosti) posunuli sme sa k mnohým veľmi pozitívnym veciam. Lety do vesmíru (kedysi nerealizovateľné), posun od polyteizmu k monoteizmu až (a dovolím si tvrdiť, že to nebude trvať dlho) k ateizmu, zavrhnutie dogiem, tolerancia rozdielov (viem, tu je to ešte dlhá cesta, ale keď si porovnáme dnešný postoj ku kontroverzným témam ako je homosexualita alebo rasová neznášanlivosť, je tam posun k lepšiemu, a zdá sa konštantne stúpajúci), rôzne vedecké výskumy a záujem verejnosti o nich, ktorý podľa mňa taktiež stúpa - hlavne vďaka stránkam ako je Osel.cz a časopisom, ako je 21.století, taktiež televíznym staniciam ako National Geographic, Nat Geo Wild, Spectrum, atď... ja v tomto všetkom vidím pozitívny posun k zvyšovaniu povedomia a všeobecnej vzdelanosti.
Taktiež som si všimla oveľa väčšiu propagáciu odborných vedeckých škôl a krúžkov. Ďalšia vec - jazyky. Dnes sa už považuje za "normálne" ovládať anglický jazyk alebo nemecký aktívne, a pasívne ďalší, prípadne dva. Nároky na vzdelanie stúpajú neustále, a kým budú stúpať, ľudia sa budú učiť.
Tých informácii je dnes kvantum a neustále pribúdajú nové a nové - v školách sa dnes učia veci, o akých sa mne ani nesnívalo a to už na základnej škole. Skôr mi to pripadá tak, podľa slov mojej známej, že "tých blbcov je iba viac vidieť a počuť". Preto sú atraktívnejší pre televízie, ktoré dúfajú, že to budú ľudia pozerať a pohoršovať sa nad tým.
Druhá vec je, preberala sa tu štruktúra "zamestnaní" - ja si myslím, že spoločnosť potrebuje rôznorodosť, nemôže byť každý vedec. Je skvelé rozvíjať sa rôznymi smermi, ale konečná špecializácia je dôležitá ako pre jedinca, tak aj pre spoločnosť, ktorej je súčasťou. Jednoducho povedané, nech každý robí to, čo robiť vie, a nech to robí najlepšie, ako vie. Aj ten v niekoho ponímaní "blbec" môže byť pre spoločnosť užitočný.
minus IQ
Josef Vyskočil,2013-05-22 12:55:33
s souvislosti s tématem článku doporučuji čtenářům a diskutujícím pilulku mínus IQ
http://www.videacesky.cz/reklamy-reklamni-spot-video/snizte-si-sve-iq
Idiocracy
Veverka Savlozuba,2013-05-21 13:28:06
Pokazdy kdyz ctu neco takovyho vzpomenu si na film Idiocracy, ktery je zalozeny na myslence postupneho poklesu inteligence lidstva..
Ja si nemyslim ze by to doslo az tak daleko ze by lidstvo jako celek totalne zhlouplo, spis bych rekl ze by mohlo dojit postupne k rozdeleni na 2 nebo vic vicemene oddelenych skupin.
Taky obcas premyslim na jake vlastnosti by v soucasnosti vlastne mohla probihat evolucni selekce, kdyz tu mame moznosti umeleho oplodneni, inkubatory a minimalni umrtnost novorozencu.
Napada me snad jen schopnost prezit nebo se vyhnout nebezpeci spojenych s dopravou a nehodami v zamestnani, pripadne schopnost a chut mnozit se i v prostredi relativni hojnosti a silne znecistenem latkami ktere v prirode drive neexistovaly.
.
Palo Priezvisko,2013-05-21 13:45:41
i dnes skutocnu hodnotu tvori iba par percent ludstva, ostatni sa iba vezu
Re:
Vít Výmola,2013-05-21 16:21:12
No, jo, tvoří... ale volební právo mají všichni a stejné. A přesně podle bonmotu "tři hajzlbáby přehlasují jaderného inženýra" to tady potom tak vypadá.
Ne tak úplně
Vojtěch Kocián,2013-05-21 20:05:33
To procento je sice celkem malé, ale kdyby bylo násobně větší, bude problém. I ti, co nové hodnoty vysloveně netvoří, ale třeba jen udržují staré, jsou potřeba. Jaderný inženýr by si třeba mohl vykopat základy domu sám, ale pak mu nezbyde dost času a sil na pořádný jaderný výzkum.
O úpravě volebního práva by se dalo uvažovat, ale zase by se to nemělo přestřelit.
Jedina dlouhodobe funkcni podoba volebniho
František Houžňák,2013-05-21 20:52:23
prava je uz znama davno: volebni pravo maji mit jenom ti, kteri plati dane. Eventuelne s poctem hlasu rovnym poctu jejich zavislych rodinnych prislusniku, a treba se zahrnutim tech duchodcu, kteri pred duchodem ty dane platili (i kdyz ty bych radsi pridal k te rodine platici dane). Jakykoliv jiny system konci tak, jak to ted vidime v Evrope a v Americe: socky si odhlasuji okradani produktivnich a rozdeleni ukradeneho mezi socky. A jde vsecko do kytek.
Re:
Vít Výmola,2013-05-22 10:33:58
A víte co? Ono se ani nemusí jednat o volby a hlasování. Průměrné inteligenci se přizpůsobuje vše ve společnosti. Čím víc blbců, tím víc blbých pořadů v televizi, víc blbých bulvárních novin, víc blbých knih (nebo rovnou žádné knihy, kdo by se namáhal číst, že?), víc peněz do blbostí místo nudné a nebezpečné vědy (určitě, Máňa říkala, že všude cpou ty geny!). Asi nemusím pokračovat.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-25 10:53:12
Priezvisko: ono to ani jinak nejde. Na uživení všech stačí práce několika, což je mimochodem dobře, na tom stojí celá civilizace, ale má to tu stránku, že o práci mnohých prostě zájem není a nebude a tudíž by byla pitomost je k nějaké nutit - akorát by se tak plýtvalo zdroji.
Výmola: jedna náhodně vybraná hajzlbába má tendenci rozumět některým podstatným stránkám lidí víc, než tři špičkoví jaderní fyzici.
Houžňák: to je skvělý nápad, pokud se toto rozhodování bude týkat jenom peněz. Bylo by značně neprozřetelné destruovat tímto přístupem i hodnoty trvalejšího rázu. Netvrdím, že se na ně nedá přepočítat všechno, ale tvrdím, že sakra záleží, kdy k tomuto přepočtu dojde a podle toho vznikají různě velké průsery. Dále je nezbytné říct, že v případě ploché distribuce mezi všechny reálné poplatníky vám vzniká obrovský prostor pro nákup hlasů těch, co by nemohli volit vůbec, když by jim někdo nedal na minimální daň. A ani vážený systém by většině současných poplatníků nezaručil, že by takovou revolucí nepředali více moci v příjmové pyramidě směrem nahoru, vstříc nadnárodním konglomerátům, než by sami na úkor nešťastných neplatičů získali. V neposlední řadě by mne zajímalo, jak by to dopadlo se samotným výběrem, když zájem většiny poplatníků se omezuje na to, jak platit co nejméně. Všechno, co navrhujete, už v historii bylo a nikdy to nemotivovalo k pokroku, což považuji za zásadní nedostatek. Na moderní demokracii je navíc hezké, že se můžu vždycky odstěhovat do Norska, zatímco v plutokratickém patriarchátu bych skončil jako otrok moci, ať už z důvodu vlastního neúspěchu či úspěchu.
Výmola 2: ono to ale prokazatelně funguje i naopak: čím hloupější mediální obsah, tím tupější je stádo. Ostatně tento článek už si taky našel cestu na patřičné místo - objevil se v prakticky stejném vyznění na bulvárním Reflexu.
Slaviboji,
František Houžňák,2013-05-25 18:58:56
jo, jiste, to je taky jenom zakladni idea, ktera by se musela do konkretna proklepat a trochu zpresnit. Neni mi jasne to "destruovat hodnoty trvalejsiho razu" ? Volici by volili zastupitele jako tedka, proc by to melo vest k nejake destrukci, vetsi nez dneska ? Nakup hlasu ? Abych mohl "nakoupit hlasy", musel bych ty lidi (kteri jinak ziji z nejakych verejnych penez a tudiz neplati dane) budto zamestnat nebo jim dat zakazky, aby meli vydelek, ze ktereho by ty dane platili. Neslo by samozrejme o to, ze bych prisel na financak a odevzdal pytlik penez a rekl "tady je dan a ted chci volebni pravo", ale o to, ze vykazuju prijmy. Samozrejme, vsecko se da nejak ohnout, ale musel byste taky zaridit, aby se hlasovalo verejne. Tajna volba by vam to dost nabourala. A "zájem většiny poplatníků se omezuje na to, jak platit co nejméně" - no, to jiste, ale ja taky nemyslim, ze by kazdy zaplatil na danich tolik, kolik uzna za vhodne, ale byly by nejake sazby - tak to bylo ve znamych dejinach vzdycky a vsude. A pak byste si mohl vybrat, vydelavat tolik, aby vas to akorat uzivilo, neplatit dane a nehlasovat, nebo "naopak". To uz urcite vymysleli jini i s podrobnostmi prede mnou, ted uz to jenom nekde implementovat. Ze to nemotivovalo k pokroku ? No, nevim, nechce se mi ted hledat nejake priklady, ale rekl bych, ze to je spis vec nazoru, vy byste nejake ty priklady mel ? A proc byste se v mem systemu nemohl odstehovat do toho Norska (kdyz by vas tam Norove pustili) ? Neni mi jasny mechanismus, ktery by vam podle vas v tom mel zabranit, proc by hlasovani platicu dani melo vest k "plutokratickemu patriarchatu" mi taky neni moc jasne, proc si to myslite ?
S tou hajzlbabou mate ovsem pravdu.
hm
Palo Priezvisko,2013-05-21 09:55:32
dnesny aktivny clovek je presyteny informaciami... ako decko, co je tak 20-25r dozadu som sa v jednej odbornej knihe bol schopny hrabat pol roka a vzdy som tam objavil nieco nove, vedel som ju naspamat. teraz si tych knih ztiahnem z netu 500, ocami preletim par obsahov a som z toho mnozstva informacii tak znechuteni ze si radsej pustim film.
denne sa na nas hrnu stovky novych informacii(mail, fb, twitter, spravodajstvo...), 99% zbytocnych ale odfiltrovat to treba, ak nechceme prist o tie hodnotne.
navyse ak nechceme, nemusime premyslat skoro vobec. jedlo az do domu, praca monotonna "na automat", jednoducha zabava v tv, pohyb vonku ziadny.. v tomto nestimulujucom prostredi zije vacsina ludi, niet divu ze priemer iq ide dolu
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-21 11:46:16
Přesně. (Jinak ta reakční rychlost se dá docela úspěšně trénovat hraním vhodných her. Uskutečním-li tedy podobný myšlenkový přemet jako je na konci článku: "spíše tedy bude pravda, že se Babbageovi podařilo sestrojit i GPU a počítače byly v té době mnohem rozšířenější, než dnes." Simple... simple.)
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-21 08:12:14
A ten graf se mi zdá nějaký řídký. Jsou to vůbec srovnatelné skupiny? I Rh má vliv, což teprv věk... Když bych vzal 40 řidičů formule 1, kde by se v něm umístnili?
Samí Einsteini v dobách královy Viktorie
Karel Bahný,2013-05-20 23:22:09
v Evropě byli?
Napadají mě ale dvě zajímavější otázky:
Jak to dát dohromady třeba s tím, že lidi jsou povětšinou r-stratégové?
A nebo s tím, že celosvětová populační exploze trvá (a i v Evropě se zastavila až před několika desítkami let)?
A pokud se podari
František Houžňák,2013-05-20 22:27:36
"do DNA vložit geny pro komunikativnější, intelektuálnější i altruističtější jednání", az potom to bude teprv v hajzlu. Socialni inzenyrstvi vzdycky skonci pruserem.
dotaz
Milan Valinar,2013-05-20 23:23:10
Pane Houžňáku, z Vašich dřívějších vyjádření v diskusích, třeba toho o přínosu kreacionismu pro dnešní vědu, je jasné, že Vás muselo popudit něco, co by vést k vylepšení člověka. Myslíte, že tvořit něco lepšího, než co se podařilo Stvořiteli, je zavrženíhodné?
Abych vam jizlive odpovedel,
František Houžňák,2013-05-21 06:45:07
protoze si vase poznamka nic jineho nezaslouzi: vy byste nejake to zlepseni, obzvlaste v oblasti vseobecne inteligence, mohl docela dobre potrebovat. Jenom debil (v medicinskem slova smyslu) si muze myslet, ze vkladani nejakych genu, ovlivnujicich socialni chovani cloveka, muze vest k "vylepseni cloveka", jak vy to formulujete. Clovek prinejmensim prumerne inteligence take muj prispevek do diskuse takto pochopi.
Podstata problemu je shrnuta ve vyroku
František Houžňák,2013-05-20 22:24:34
"nevyřazování mutací vedoucích k mentálnímu úpadku". To je ten pravy duvod. Krasoduchum se to ovsem nelibi a tvrdi, ze nesobestacny debil (v medicinskem slova smyslu) je pro spolecnost stejne cenny, nebo spis jeste cennejsi, nez inzenyr-strojar nebo uspesny podnikatel vyrabejici treba sroubky.
to František Houžňák
Ctibor Jablonický,2013-05-21 06:59:27
Právě jste zabil Beethovena... sociální darwinismus, eugenika... napadlo Vás někdy, že člověk se chová altruisticky protože je to pro něj výhodné?
Ale pane Ctibore Jablonický,
František Houžňák,2013-05-21 14:58:13
člověk se chová altruisticky - to jo, ale jak kdo a jak kdy. Běžně tak, jak se to dotyčnému zrovna hodí do krámu, tedy jak vyhodnotil aktuální situaci. Tyhlety pojmy jako sociální darwinismus a augenika jsou velmi oblíbené u krasoduchů, když chtějí něco diskreditovat, oni sami ale toto chování používají, když se jim to hodí. Většinou, čím větší krasoduch, tím větší Sus scrofa, viz Rousseau se svými cinty o správné výchově dětí.
Františku Houžňáku
Jaromír Ticháček,2013-05-22 00:09:02
Beethovena nikdo nezabil. Dožil se dospělosti, napsal spoustu hudby, jedl, pil, užíval života. A kdyby se náhodou z nějakého důvodu dospělosti nedožil, nikomu, s výjimkou rodiny a jejích nejbližšího okolí by nechyběl.
No, to máte, Jaromíre, pravdu,
František Houžňák,2013-05-22 08:41:32
ale vkrádá se mi maně taková myšlénka: že vy jste si mě splet s Ctiborem ? Zkuste si ty komentáře přečíst ještě jednou.
Máte pravdu, spletl.
Jaromír Ticháček,2013-05-22 20:51:54
Mea maxima culpa. Komentáře jsem četl, přesto jsem se dopustil omylu. Alespoň částečnou omluvou mé nepozornosti budiž fakt, že Vaše jméno bylo nějak viditelnější. Tučné písmo a pozdní hodina jsou, spolu s mou nepozorností, důvodem, proč se Vám nyní upřímně omlouvám.
to Jaromír Ticháček
Ctibor Jablonický,2013-05-23 12:46:20
Pane Ticháček já samozřejmě vím, že Beethovena nikdo nezabil a jakého věku se dožil. Já jenom narážím na páně Houžňáka velkohubě propagovaný sociální darwinismus a nutnost selekce a to ve vztahu k prostředí ve kterém Beethoven vyrůstal (otec alkoholik, matka prostitutka, jeho sourozenci mentálně i tělesně postižení atp.). Takže jste si, nedovtípením se, sám tak trochu naběhl. Dle pana Houžňáka, Vás jako méněceného, který snižuje průměrné populační IQ, si vás dovoluji navrhnout na utracení. :-)
Ale pane Jablonicky,
František Houžňák,2013-05-23 21:20:43
(mam pokuseni napsat Boleslave Jablonský), nesmite se tak nechat strhavat svymi hormóny a vztekem. Ja jsem vam jenom popsal prirodni skutecnost a vy hned "velkohube propagovany socialni darwinismus". To mate jako kdyz vam reknu, ze kdyz zakopnete a upadnete na ksicht, tak si nabijete hubu, a vy zacnete jecet neco o tom, ze velkohube propaguju gravitaci. Onehdy mi tady vsichni pokrokovci nadavali, jakto ze se odvazuju zpochybnovat Darwina a evoluci, a vy mi dneska nadavate, ze ho ctím. Tak se sakra mezi sebou dohodnete. Jaka nutnost selekce, nic neni nutné, ale pak se nesmite divit, kdyz prijdou nasledky dane prirodnimi zakony nebo Panembohem, to podle vasi ideove orientace. Dam vam takovy primitivni priklad, ktery pochopi i alternativne inteligentni clovek: kdyz vam reknu, ze kdyz skocite z desateho patra na beton, tak se zabijete, tak se pak nesmite divit, kdyz to tak skutecne dopadne, i kdyz se mnou budete zasadne nesouhlasit. S tim Beethovenem jste si taky nabehl na vidle, ani vy zjevne netvrdite, ze velky Ludwig byl sam nejak postizeny, no a tak proc byste ho chtel eliminovat ? Jste nejaky nekonsistentni. Jinak jste tu pasaz s otcem alkoholikem nejak nezvladl, ve skutecnosti to bylo takhle: otec byl alkoholik a zemřel sebevraždou před jeho narozením, matka byla prostitutkou a opíjela se a zemřela na delirium. Mladší sestra se utopila, starší se vrhla pod vlak, bratr skočil z železničního mostu na Vyšehradě, dědeček zavraždil svou ženu a polil se petrolejem a zapálil se, druhá babička se toulala s Cikány a otrávila se ve vězení sirkami, jeden bratranec byl několikrát souzen pro žhářství a podřezal si v Kartouzích žíly na krku kouskem skla, sestřenice z otcovy strany se vrhla ve Vídni z šestýho patra, von sám byl strašně zanedbanýho vychování a do deseti let neuměl mluvit, poněvadž ve věku šesti měsíců, když ho převazovali na stole a někam vodběhli, kočka ho stáhla se stolu a pádem se uhodil do hlavy. Tak to bylo doopravdy, to si musite jeste sestudovat.
Ctibore
Jaromír Ticháček,2013-05-23 23:10:05
Zkusme si to vyjasnit: Sociální darwinismus je neuvěřitelně hloupý konstrukt, který mají na svědomí lidé, kteří problematice sice nerozumí, přesto však mají potřebu se vyjadřovat. Stejně jako PHDr Jan Keller má zapotřebí vyjadřovati se k důsledkům teorie relativity, přičemž jeho vědomosti o problematice jsou na úrovni odborných statí z časopisu 100+1 zahraničních zajímavostí.
Darwinova teorie, zejména ve své moderní podobě obsahuje tvrzení, že přežívají a svůj genom dále šíří jedinci nejlépe přizpůsobení svému prostředí. Nic více, nic méně. Je pravdou, že spousta příslušníků našeho druhu by se v jiných podmínkách nedožila dospělosti. A je také pravdou, že naprostá většina z nás, kteří žijeme v západní civilizaci, by se patrně nedožila ani první svíčky na dortu.
Co z toho vyplývá? Nic. Velmi rád si poslechnu Tap-Tap. Hudbu, kterou dělají "chovanci" Jedličkova ústavu. Přinášejí mi potěchu a určité hodnoty. A jsem si vědom tiho, ž eza jiných podmínek by tito lidé nedospěli do věku, kdy by mi tyto hodnoty mohli předat. Chybělo by mi to? Nikoli. Neměl bych nejmenší tušení, že by něco takového mohlo existovat. Stejně jako by mi nikdy nechyběla "Osudová", kdyby její autor zemřel jako dítě. Zcela jistě bych našel jiné hodnoty někde jinde.
Může se stát, že se evoluční výhodou stane barvoslepost, diabetes, nebo leukémie. Zatím tomu tak není. Ale kupodivu, nikdo kolem Vás netvrdí něco, co nám vkládáte do úst. Nikdo z nás nepropaguje vraždění nekřtěňátek.
Jo, Slaviboj ma, jako skoro obvykle,
František Houžňák,2013-05-20 22:18:52
pravdu, s tim mnozenim. Ja si ovsem myslim, ze rychlost zpracovani nema s tim, co "nosime v hlave", tedy s fakty ulozenymi v nasi pameti, nic do cineni. Crabtreeuv vyrok, "Lidstvo postupně hloupne, pomalu se z nás stávají bezcitní grobiáni" - pokud tedy je reprodukovan spravne - je ovsem nebetycna pitomost, inteligence (tedy schopnost resit ulohy pomahajici k preziti individua) nema s tim, jestli je nekdo bezcitny grobian nebo nezna duse, nic spolecneho.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-20 22:05:07
V hlavách toho nosíme víc, informacema počínaje a toxoplasmózou konče, takže se není čemu divit, že rychlost zpracování poklesla. Předci byli bezpochyby lepší v něčem, my si ve spoustě věcí dnes můžeme různě vypomoci, ale že se hloupí množí jako kobylky a že kvůli tomu hloupneme všichni, to je fantasmagorická představa. Hloupý, kdo se nemnoží.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
