Zvětšit obrázek

Seismické vlny prozrazují vnitřní jádro Země. Kredit: Rhys Hawkins, National Computational Infrastructure.

Se zajímavými novinkami kolem pevného vnitřního jádra Země se v poslední době roztrhl pytel. Nedávno jsme se dozvěděli, že rozžhavené železo a nikl v něm dosahují teplot kolem 6 000 stupňů Celsia. Teď se zase ukázalo, že vnitřní jádro o poloměru 1 220 kilometrů rotuje jinak, než jsme dlouho předpokládali.

Zvětšit obrázek

Hrvoje Tkalčić. Kredit: ANU.

Hrvoje Tkalčić z Australské národní univerzity v Canbeře a jeho kolegové analyzovali data o těsně provázaných dvojicích zemětřesení (doublet earthquake), která se tu a tam objevují a s jejich pomocí odhadovali rychlost rotace vnitřního jádra naší planety během posledních 50 let. A nestačili se divit. Nejenom že podle jejich výsledků vnitřní jádro Země rotuje jinou rychlostí než zemský plášť, jeho rychlost je navíc ještě proměnlivá. Někdy zrychluje, jindy zase zpomaluje.

Badatelé si pochvalují, že jde o první experimentální doklad takového chování vnitřního jádra Země. Jeho vrtochy jsou přitom poměrně nápadné a časté. V sedmdesátých a devadesátých letech minulého století rotovalo rychleji než zemský plášť, v osmdesátých letech zase pomaleji. V posledních pár letech prý navíc dochází k poměrně dramatickému zrychlení, i když tyto odhady si ještě vyžádají další testy.

Zvětšit obrázek

Dvojice velkých zemětřesení na Kurilských ostrovech. Kredit: NewScientist.

Podle Tkalčiče vědci dlouho předpokládali, že rychlost rotace jádra Země je konstantní a zároveň neměli k dispozici matematický aparát, s jehož pomocí by mohli celý problém vyřešit. O odlišné rychlosti zemského jádra vlastně spekuloval už v roce 1692 Edmund Halley, po němž nese jméno Halleyova kometa. Tkalčičův tým teď už ale potřebnou matematickou výbavou měl a tak vědci mohli pořádně proklepnout celkem 24 dvojic zemětřesení, která s odehrála v letech 1961 až 2007.

Zvětšit obrázek

Prezidentský palác na Haiti, 2010. Zemětřesná data bývají draze zaplacená. Kredit: Logan Abassi / UNDP Global, Wikimedia Commons.

Tato opakovaná zemětřesení jsou si navzájem pozoruhodně podobná a vytvářejí velmi podobné seismické vlny, přesto se ale vždy nepatrně liší. A tyto odlišnosti lze vztáhnout k vlastnostem vnitřního jádra Země.

Tkalčić a spol. si zaslouží uznání za novou metodu a podle všeho schopnou metodu ke studii dynamiky hlubin naší planety. A problematika vnitřního jádra Země by nás určitě měla zajímat, protože se významně podílí na tvorbě životodárného magnetického pole Země. Toto magnetické pole nás jako magický štít chrání před tvrdým zářením z okolního vesmíru a jako bonus nám ještě na oblohu vykreslují kouzelné polární záře.

Literatura

Australian National University 13. 5. 2013, Nature Geoscience 12.5. 2013, Wikipedia (Inner core, Doublet earthquake).