V roce 1956 geolog M. King Hubbert, který pracoval pro Royal Dutch Shell v Texasu předal American Petroleum Institute pojednání, v kterém předpověděl, že v roce 1970 bude v USA dosaženo vrcholu těžby ropy. Vycházel přitom z předpokladu, že ropa je fosilní palivo, pocházející ze zbytků dinosaurů, řas, stromů a jiných forem života z doby před 500 miliony lety.
Hubbert převzal teorii o fosilním původu ropy, aniž by si kladl nějaké otázky a podle všeho se zřejmě ani nepokusil tuto důležitou část své argumentace vědecky doložit. Hypotézu o fosilním původu ropy chápal jako evangelium a začal kolem něho vytvářet nové neomalthusiánské náboženství očekávaného nedostatku surovin.
Hubbert použil při výpočtu celkově vytěžitelných ropných reserv v USA vědecky problematicky uznatelnou metodu. Sám krátce před svou smrtí v roce 1989 přiznal „...Musel jsem přitom ono vytěžitelné množství znát, nebo přinejmenším jej odhadnout. ...Nakreslit křivku. Když byl výsledek od tehdejších představ příliš vysoký, tak se zmenšil – a když byl nízký, tak se trochu přidalo...„
Zemní plyn i uhlí zahrnul pod jednu položku - uhlovodíky či fosilní paliva. Rozdíly mezi nimi Hubert nebral v úvahu. V průběhu invaze do Iráku v roce 2003 byly jeho staré teorie opět oprášeny a šířeny internetem a vládní instituce – jedna po druhé – je houfně přebíraly.
V roce 2005 zveřejnilo americké ministerstvo energetiky tzv. „Hirsch Report“ s názvem Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation, and Risk Management. V něm byl vrchol těžby - Peak Oil (ropný zlom) - umístěn do časového rámce a byly zkoumány pravděpodobné následky. Ve zprávě se říká : Ropný zlom světové těžby postaví USA a svět před dosud nepoznaný problém rizikového managementu. Čím více se ropný zlom (Peak) bude blížit, tím dramatičtěji budou stoupat ceny a cenové výkyvy kapalných pohonných hmot, s bezpříkladnými společenskými a politickými následky...“
Pro teoretiky katastrofy ropného zlomu je tu však jeden problém: v reálu dochází k pravému opaku. Jak zdůrazňuje ropný ekonom Peter O’Dell, světu ropa nedochází, nýbrž zásob ropy neustále přibývá. Kde se podíváme, všude jsou objevována nová ložiska ropy a zemního plynu, a to dokonce tempem, které daleko překonává spotřebu. Velcí olejáři – BP, Shell, ExxonMobil, Chevron a jejich spojenci se pokoušejí s užitím všemožných triků držet současnou cenu na přibližné hranici 100 dolarů (USD) za barel, při které jsou investice do těžby z písků a břidlic v Kanadě ještě rentabilní.
Ropa, všude jen ropa...
I když nám to tak nemusí připadat, v minulých letech byla objevena tak rozsáhlá ropná pole, která tézi o tom, že světu ropa či plyn dochází, vyvrací. Ropná ložiska byla potvrzena u pobřeží Brazilie, v Keni podél Velké příkopové propadliny je také minimálně deset miliard barelů ropy ii
V ropných polích Svedrup v Severním moři, o kterých se již léta tvrdí, že budou brzy vyčerpána, bylo koncem roku 2012 objeveno další nové naleziště v blízkosti Shetlandských ostrovů a začíná se uvažovat o novém boomu ropy v Severním moři. Anadarko Petroleum hlásí nová plynová pole u Madagaskaru. Téměř všude, kde provádějí ropné společnosti zkušební vrty, ropu nebo zemní plyn nacházejí – od Darfuru, přes Čad po Kamerun, Guineu, dokonce i v Mali.
A to jsme zatím zmiňovali jen nově objevená konvenční naleziště ropy a plynu. Připočítáme-li k tomu zjišťované lokality s uhlovodíky v břidlicích, je hojnost ropy a plynu téměř ohromující. V USA se v posledních třech letech začíná hovořit o ropě, kterou půjde vytěžit z břidlic v Bakken, Severní Dakotě a v Texasu. Domácí produkce ropy stoupla v USA na nejvyšší úroveň od roku 1992.
Je pravdou, že se objevují i komplikace spojené s technikou frackingování, včetně případů kontaminace pitné vody. Argumentuje se i rizikem vyvolávání zemětřesení, nic z toho ale nepodporuje představy, že ropa a zemní plyn jsou výhradně fosilního původu a že se jejich zásoby blíží vyčerpání. Nová naleziště břidlicového plynu a ropy uštědřují zastáncům ropného zlomu těžké rány.
V lednu tohoto roku australský Sydney Herald oznámil, že v australské pánvi Arckaringa bylo objeveno ložisko s odhadovanými 233 miliardami barelů ropy s hodnotou v řádu miliard dolarů. iii Tím by se oblast stala prakticky novou „Saudskou Arábií“....
Na listině s novými ropnými a plynovými nalezišti se nově objevuje i celé východní Středomoří podél pobřeží Israele, Libanonu, Syrie, Kypru a Řecka. V ekonomicky a politicky orientovaných periodikách se spekuluje, zda nové nálezy nesouvisí s postojem Kataru, Saudské Arabie, Turecka, Francie a USA a snahou svrhnout proiránský režim v Syrii a nahradit jej novým, závislým na Kataru.
Odkud skutečně pochází ropa ?
Od představitelů velkých ropných společností se varování před hrozícím ropným zlomem ozývá stále hlasitěji. Jak ale ropa vzniká? A kde všude ji bude možno nalézt? V této souvislosti stojí za zmínku zapátrat v archivech. V čase studené války například prověřovali tehdy sovětští vědci všechny teorie vzniku ropy. Byli překvapeni, že v západní literatuře nemohli nikde nalézt vědecké potvrzení teorie vzniku ropy jako fosilního paliva. Fosilní teorie, nynější výchozí bod argumentu „ropného zlomu“, zřejmě má původ v nepotvrzené hypotéze jednoho ruského vědce z devadesátých let devatenáctého století. Tu, jako vítaný argument, tehdy převzaly velké britské i americké ropné společnosti. Ani vládám nebyl takový argument proti srsti, ospravedlňoval totiž vyšší zdanění a tím i lepší plnění státní kasy. Teorie byla všeobecně přijata a rádo se s ní operuje dodnes.
Kdyby ale ropa vznikala tak jak se soudilo – v těžko vysvětlitelném procesu přeměny z mrtvého biologického materiálu (rostlin a živočichů), jak potom vysvětlit velká ložiska v hloubkách přes 10000 metrů, daleko pod těmi nejhlouběji uloženými fosilními vrstvami? Podle stále živé hypotézy jsou organické zbytky života hluboko v podzemí přeměňována působením vysokých teplot a tlaků v ropu. Jenže při experimentech simulujících tamní teplotní a tlakové podmínky se nic takového prokázat nedaří.
Naproti tomu jsou úspěšné experimenty, které ukazují, že uhlovodíky vznikají za tlakových a teplotních podmínek, které panují v zemské kůře v hloubce kolem 200 kilometrů. Tam se ale ani mrtví dinosauři nijak dostat nemohli. Geofysik Vladimír Kučerov a po něm i další vědci, opakovaně demonstrovali abiotickou syntézu uhlovodíků za podmínek, odpovídajících těm, které panují ve velkých hloubkách.iv Jako většina revolučních hypotéz v dějinách vědy, byla i tato znevažována. Už není, akumulace ropy a plynu je zřejmě součástí přirozených procesů „odplyňování Země“, které svého času vytvářelo hydrosféru, atmosféru a biosféru. Do širšího povědomí se abiotická teorie ale dostává těžko, navzdory tomu, že je pro nás do značné míry optimistická – znamená totiž, že ropa a zemní plyn mohou být teoreticky nalezitelné všude tam, kde docházelo a nebo dochází, k významným tektonickým pohybům. Kučerov z Moskevské státní university zmiňuje proč má tato teorie hodně odpůrců „Vědecké vysvětlení vzniku uhlovodíků nám umožňuje považovat ropu a zemní plyn jako obnovitelné energetické zdroje a nově zkoumat struktury, velikost a lokalizaci uhlovodíkových rezerv“.vi Množství zemního plynu uložené v metanových hydrátech, kdyby se jich podařilo vytěžit jen desetinu procenta z celkově odhadovaného množství uloženého na dně moří v podobě tzv. „hořlavého ledu“, pokrylo by to spotřebu plynu v příštích tisíciletích“.vii
Existují i další argumenty svědčící ve prospěch abiotické teorie. Na „stárnoucích“ ropných polí v Saudské Arábii stejně jako obrovského ropného pole Ghawar, které vykazují jen málo příznaků „stárnutí“ – možná právě proto, že tamní ropná pole se stále probíhajícím procesem probíhajícím ve velkých hloubkách stále doplňují.
Poznání procesů při nichž vznikají uhlovodíky, patří k těm strategicky nejdůležitějším a zaslouží si mnohem větší pozornost, než jaká jim je věnována.
Upraveno podle: F.William Engdahla
Poznámky :
i Robert Hirsch et al, Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation, and Risk Management, US Department of Energy, Washington DC, Oktober 2005.
ii Eduard Gismatullin, Cradle of Mankind Offers Kenyans Three Centuries of Oil, Bloomberg, 15. März 2013.
iii Jonathan Pearlman, »Oil Discovery in Australia’s Outback could transform world’s oil industry«, 24. Januar 2013, Calgary Herald.
iv dtto
v V.G. Kutcherov, »Scenario for world energy transformation in XXI century: natural gas dominated«, Proceedings of the Third International Gas Processing Symposium, 5.-7. März 2012, Katar.
vi dtto.
vii dtto.
Ropný šok naruby?
Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2009)
Diskuze:
ak dlouho nám ještě vydrží ropa?
Petr Ba,2013-05-28 11:00:17
ak dlouho nám ještě vydrží ropa? (doc. Ing. Igor Linhart, CSc., VŠCHT Praha)
http://energetika.tzb-info.cz/9959-jak-dlouho-nam-jeste-vydrzi-ropa
politika
Petr Ba,2013-05-24 10:40:07
Většina článku řeší rozporování jiných teorií, terminologii a taxalogii, ale přínos k tomu z čeho tedy ropa pochází je zanedbatelný.
ropa je stará 170 milionů let
Stanislav Kaštánek,2013-05-22 08:47:00
Hezký den
1) Vznik uhlí černého 200-300 milionů let, hlavní doba vzniku ropy je 170 milionů let, hnědého uhlí 60 milionů let.
2) V té době mohutný život na Zemi dávno byl. Stačí tedy najít hodně ropy staré řekněme miliardu let a anorganická teorie se posílí. V zemi máme zemní plyn, který doprovází ropu, čili můžeme tvořit anorganickou teorii i vzniku zemního plynu, že?
3)Anorganickou teorii ropy měl už Mendělejev, myslel, že vznikají uhlovodíky z karbidů
4) Vodík může v zemské kůře vznikat z kovů ( Fe) a vody, Vzhledem k tomu, že v kůře není prvek železo, ale jeho oxidy, bude to s redukčním prostředím s vodíkem v zemské kůře hodně těžké.
Stejně jako s obdobou Fisher-Tropsovy syntézy z CO +H2 v zemské kůře, když tam není vodík ani CO.
5) Klatráty methanu na dně oceánu potřebují klid a chlad, teplo a tsunami je rozkládá, takže jen váží nejspíš trvale se uvolňující methan. A jsme u zdroje methanu.
6) Vznik uhlovodíků z vápance a vodíku má chybičku, že nikdo nenašel zdroj vodíku v kůře. Jestliže vznikala ropa v době dostatku methanu a vodíku v prvotní Zemi, proč je ropa stará 170 milionů let.
Nejprve objasněte proč srovnáváte www.geoterra.eu
Petr Rajlich,2013-05-20 08:54:03
se stránkami Nucleostopu ať si vyjasníme pozice. Poté můžeme probrat proč jsou deskoví tektonici přesvědčeni, že dřevo se může zabořit do oceli vlastní vahou
lidé tisíc let zkoumali plochou Zemi
Petr Rajlich,2013-05-17 11:41:18
Tím nedokázali, že tomu tak opravdu je. Sešlost vědců francouzské akademie sice odsoudila pavědecký názor sedláka od Barbotanu, že kameny mohou padat z nebe a tím nedokázala že tomu tak ve skutečnosti opravdu je. Deskoví tektonici pak budou stále věřit tomu, že se dřevo zaryje vlastní vahou do tvrdé oceli.
Vase nazory jsou velmi zajimave,
František Houžňák,2013-05-17 23:33:20
mohl byste to rozvest, s tim drevem a tou oceli ?
zapomněl jste do výčtu přidat deskové tektoniky
Petr Rajlich,2013-05-16 07:22:15
Od jakživa platilo také, že někdo raději věří než přemýšlí.
ale kdepak, nezapomněl
Pavel Brož,2013-05-16 08:47:33
Desková tektonika se jakožto uznávaná teorie etablovala velice zdlouha a byla po desítky let většinovým směrem odmítána, v žádném případě nešlo o její uznání na základě ideologie, ale na základě velice dlouhé řady důkazů, které musely být po celou tu dlouhou dobu sbírány, a s postupujícími možnostmi techniky se těch důkazů prostě už nahromadilo tolik, že se nedají ignorovat. Naopak teze o rozpínání Země neumí nabídnout zhola nic.
Desková tektonika může být jakožto jakákoliv jiná vědecká teorie nahrazena jinou vědeckou teorií, která ji překoná. To je docela dobře možné, to je totiž přirozený osud vědeckých teorií. Oproti tomu pavědecké teorie žádný podstatný intelektuální vývoj nemají, v podstatě si vystačí jen s omíláním základních dogmat. Díky stabilní komunitě svých vyznavačů pravděpodobně nikdy nevyhynou, ovšem jejich vliv na vědu zůstane v podstatě nulový. Např. ufologové budou stále věřit v unášení lidí mimozemšťany, a mormoni budou stále financovat kreacionistické studie, ale vědce to nijak nevzruší.
Blud zůstane bludem i kdyby tomu věřilo 50 milionů
Petr Rajlich,2013-05-15 21:28:06
Nemáte pravdu, že desková tektonika je soudržná, vnitřně bezrozporná vědecká teorie použitelná v praxi například pro předpovídání zemětřesení. I kdyby neukazovala současná měření (zvláště VLBI) rozpínání, stejně nebude platit, že Afrika se oddálila od Amerik deskově tekonickými pochody (www.geoterra.eu)
tak platí to oboustranně
Pavel Brož,2013-05-15 22:27:50
Vědecká teorie může být zcela jistě nesprávná, ačkoliv jí věří třeba i 7 miliard lidí. Na druhou stranu historie ukazuje, že existuje stabilní množina nezničitelných bludů a táborů jejich vyznavačů, třetiči úhlu a konstruktéry perpetuí mobile počínaje, a rozpínačemi Země, konspirology a kreacionisty konče. S těmito individui je zbytečné pokoušet se vést dialog, oni si vystačí se svou ideologií.
Uhlie
Robo Boh,2013-05-15 08:17:38
Chcem sa opýtať, či sú nejaké pochybnosti s organickým pôvodom uhlia. Keďže sa dá bežne v uhlí nájsť fosília, tak predpokladám, že uhlie je organického pôvodu. Ak je to tak, prečo by potom mala byť ropa výnimka? Je možné, že ropa vzniká z organického vápenca alebo dokoca z uhlia. Základ ropy by tak bol opäť organický.
Výroba uhlovodíků
Adolf Balík,2013-05-14 19:47:53
Výroba uhlovodíků - např. syntetického benzinu z uhlíku - obvykle z uhlí - je běžná technologie. Teď se jí moc nepoužívá, protože vrtat uhlovodíky je jednodušší. Hodně se používala na území Německé říše za WWII, protože neměli dost ropných ložisek. Jimi postavený závod v Záluží na Mostecku vyráběl benzin karbonizací (z uhlí) do 60. let. Také Jižní Afrika za časů apartheidu - společnost SASOL - vyráběla prakticky veškerá uhlovodíková paliva, maziva, ale i produkty "petrochemie" z uhlí.
Není nejmenší důvod, aby v zemských hlubinách, kde je spousta horninové vody a uhlík, jsou tam vysoké tlaky, teploty a spousta agresivních chemikálií se také vesele nevařily uhlovodíky.
Transmutace
Mojmir Kosco,2013-05-14 10:26:36
Slyšel jsem že se v mikroskopickém měřítku podařilo proměnit olovo ve zlato, ale nikde jsem neslyšel že by z tuhy nebo diamantů šla udělat ropná směs . Něco podobného dostaneme z řepky nebo uhlí ale je to pořád z biologického základu. A zatímco se zde každý směje studené fůzi tak bez jakehokoli důkazu jsou ochotni přijmout myšlenku anorganického původu ropy.
K ropnému zlomu problém je že se od 1 ropné krize vše odehrává ve formě snad možná a je velký rozpor mezi skutečností a možnostmi .Těžíme ropu ze stále meně přístupných zdrojů .Je to obdobné jako s jadernou fůzi víme že tam někdeš je ale zatím na ni nedosáhneme
Jmeno Nenipodstatne,2013-05-14 16:10:38
Není potřeba žádný diamant či tuha. Jak poznamenali jiní, velká část uhlíku je vázána ve vápenci. Vápenec lze za vysoké teploty (500 °C) a přítomnosti vodíku rozkládat na metan, oxid vápenatý (nehašené či pálené vápno) a vodu. Metan dále lze dále využít společně s kyslíkem jako základ Fisher-Tropschovy syntézy a lze tak získat i složité uhlovodíky (opět je potřeba vysoká teplota a vysoký tlak).
Tyto procesy jsou běžně známé, ověřitelné a funkční. Potřebné látky, teploty i tlaky jsou také k dispozici. Není potřeba kolem nich budovat „novou fyziku“ jako u současné studené fúze prezentované různými šarlatány.
Zkrátka abiotická hypotéza je postavena na vědeckém základě a je jedině dobře, když je podrobena klasickému kritickému přístupu, který by měl být vlastní vědeckému výzkumu.
Vodík?
Vojtěch Kocián,2013-05-14 19:56:45
Problém bude ta "přítomnost vodíku". Ten se pod povrchem vyskytuje převážně ve formě uhlovodíků a takový se nám pro tuto úvahu nehodí. Může se tam dostat spolu s metanem a vodou v klatrátech metanu, ale pak už je i ten vápenec celkem zbytečný. Otázkou zůstává, kde se vzaly ty klatráty.
já nezpochybňuji
Mojmir Kosco,2013-05-14 22:05:46
že ropa může vzniknout abiotickým postupem ale vychozím materiálem je vždy produkt živého organizmu což se týká i vápence
ad produkt živého organismu coby výchozí materiál
Pavel Brož,2013-05-14 22:58:35
No to je otázka, jestli tomu tak nutně musí být, že na začátku musel být vždycky ten živý organismus. Dlouhou dobu se to myslelo např. i o aminokyselinách, že na začátku jejich vzniku musely být živé organismy, a nedávno byly nalezeny dokonce v meziplanetárním prostoru.
Ono totiž např. do atmosféry při dnešní teplotě a tlaku lze nacpat jenom zanedbatelně malé množství z celkového množství uhlíku, který je zde na Zemi, a podobné to je s množstvím uhlíku rozpustitelného v oceánech. Jakmile máte na planetě tektonické pohyby (což je případ Země a Venuše, ale už několik miliard let nikoliv Marsu, jehož jádro zřejmě stihlo vychladnout a ztuhnout), tak máte zaručen koloběh většiny prvků. Do atmosféry a oceánů se za dnešních podmínek může deponovat pouze zanedbatelné množství plynných sloučenin uhlíku, přesto ale toto množství může hrát význačnou roli právě díky přítomnosti biosféry, která i ta drobná množství stíhá z atmosféry pilně vychytávat a ukládat je do mocných vrstev válence či dolomitu. Pokud by tady biosféra žádná nebyla, a pokud by zde zároveň byly zachovány oceány, tak je velice pravděpodobné, že by se nějaké uhličitany či podobné uhlíkaté sloučeniny usazovaly také, ale pravděpodobně v úplně jiných formách. Tím pádem by také byly subdukovány, a tím pádem, pokud ropa může vznikat za obrovských teplot a tlaků v zemském plášti, by mohla vznikat také i bez přítomnosti života na Zemi.
V modelovém příkladě výše je ale počítáno s existencí velkých objemů kapalného média na povrchu, např. s oceány. To na druhou stranu také není nijak dáno, že by zde musely být. Za určitých podmínek - a pokud by na Zemi nevznikl kdysi život, tak dost možná i za docela pravděpodobných podmínek - totiž hromadění uhlíku v atmosféře může vést až ke stavu, v jakém se nachází Venuše, kde je v atmosféře 96,5 procenta CO2 a všechny tamní oceány se už před více než miliardou let vyvařily. Zdůrazňuji, že jsem klimaskeptik, do tohoto stadia se sice Země v budoucnu asi pravděpodobně také dostane, ale pravděpodobně ne dříve než za miliardu let, a bude to primárně způsobeno nikoliv spalováním fosilních paliv, ale zvyšující se teplotou Slunce, které se v průběhu svého stárnutí čím dál více rozehřívá.
Takže suma sumárum, pokud ropa vzniká ve spoluúčasti tektoniky např. při subdukci vápenců, pak by pravděpodobně vznikala i při subdukci jiných uhlíkových sloučenin, které by zde v nějaké formě vznikaly i bez existence života, prostě proto, že se do atmosféry všechen uhlík nevejde.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-15 12:23:23
Vodík běžně uniká ze země v elementární formě. To je zatím bohužel všechno, co víme o jeho původu. Třeba se stále jedná o zbytky z počátku. Nebo stačí ta trocha příslušného radioaktivního rozpadu emitujícího proton. Nebo ho produkujou bakterie. Nebo je tam dole takový horko, že voda nedrží pohromadě. Ještě k Venuši: tam není takový peklo primárně kvůli CO2 nýbrž kvůli celkový hustotě plynů v atmosféře.
ad Venuše a hustá atmosféra
Pavel Brož,2013-05-15 22:19:48
Hustá atmosféra je na Venuši důsledkem téže příčiny, která finálně vedla k pádivému skleníkovému jevu, a tou je absence uhlíkového cyklu. Atmosféra Venuše je z 96,5 procenta tvořena CO2, což je plyn těžší než molekulární kyslík i dusík. Současný tlak na Venuši, který je cca 92 atmosfér, je v principu vysvětlitelný právě tím přebytkem uhlíku, který se po miliardu let či více slučoval s kyslíkem.
Tzn. že husté plyny v atmosféře je pouze ten kysličník uhličitý, který má původ v úplně obyčejných lehkých prvcích kyslíku a uhlíku. Hustota Venušiny atmosféry není tedy důsledkem nějakých hustých plynů, je důsledkem kumulace uhlíku, který nebyl recyklován z atmosféry zpět do litosféry. Konkrétní průběh těch reakcí samozřejmě dnes není a ještě dlouho nebude znám, mnohé z toho ale určitě v dalších desetiletích odhalí podrobnější průzkum Venuše, nejspíše s pomocí podobných robotických průzkumníků, jaké dnes operují na Marsu.
Ta debata o ropě
Michal Vojtíšek,2013-05-14 10:26:05
začíná připomínat debatu o změnách klimatu. Přitom u obojího jde o čas. Pokud změna klimatu nastane rychleji než je lidstvo schopno se se změnou vyrovnat, je to špatné. Stejně tak s tou ropou, je jedno jestli ji je habaděj, pokud ji v pro nás nutném čase a s ohledem na náklady nedokážeme vytěžit.
Diamantu je tam dole taky habaděj a jejich cena neletí dolu, protože se k nim nedostaneme a jsme odkázání na to co vytěžíme z kimberlitových nebo lamproitových komínů a jejich okolí nebo prolejzáním různejch náplav.
Tzn jestli je původ ropy organický nebo anorganický je v postatě jedno, jde jen o to zda jsme s to ta nová možná naleziště efektivně vytěžit. Tzn zatím těžko říci jestli ten ropný zlom je taková blbost nebo jaká je jeho aktuální podoba.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-14 12:49:24
Vskutku, a i to běžně lidem splývá, jako kdyby nám mělo být teprve horko, až palivo dojde. Ropný zlom je ale vnímán katastroficky zcela zbytečně. I z podstaty původního, kreativně vyfabulovaného grafu jasně plyne, že se nejedná o jeden moment, kdy najednou všechna ropa dojde. Není důvod neřešit to až za pochodu. Bude se zdražovat - no a co? V inflačních ekonomikách jsme na to zvyklí. Tekutá paliva lze vyrábět z ledasčeho, takže dokud bude poptávka, bude i nabídka. Lidstvo zatím vyniká v panikaření, ale dá se očekávat, že přizpůsobení nám půjde taky dobře, až toho bude třeba.
Petr Skůpa,2013-05-13 19:52:05
V jaké formě tam však ten "samý uhlovodík" je?
Ropa? (O tom jsem tedy neslyšel a extrémně pochybuji)
Metan? rel jednoduchý redukovaný uhlík - žádné překvapení a neříká nic o abiotických ložizcích ropy na Zemi (jen potenciálně o abiotických ložizcích metanu na Zemi)
Mít velké zásoby extrémně redukovaných uhlíků na způsob ropy na ostatních objektech sluneční sousatvy, bylo by to hezké - interpretační bomba pro naši ropu a pro extraterestriální expedice - místní zdroj energie (muselo by být dovezeno nebo získáno okysičovadlo)
An/organický původ
Vojtěch Kocián,2013-05-13 09:23:48
Pokud by většina ropy a zemního plynu byla anorganického původu, připadá mi zvláštní, že tyto uhlovodíky po utvoření planety nevyplavaly na povrch, ale zůstaly skryté po ním, i když jde o nejlehčí horniny dokonce lehčí než voda. V atmosféře bohaté na kyslík by samozřejmě shořely, ale pak je tu problém, kam se poděl oxid uhličitý, kterého bylo dříve v atmosféře prokazatelně více než nyní. Pokud nebudu počítat ropu, a zemní plyn, zbývá v podstatě jen vápenec (a uhlí, pokud je fosilní). Je ho na Zemi dost, aby to vázalo takové množství uhlíku?
Problém je především utváření planety. Uhlovodíky musely být v plynném stavu. Vyskytovalo se tu velké množsví kyslíku. Otázkou je, jestli dost dobře vázaného, aby s uhlíkem za vysokých teplot nezreagoval. Pokud uhlovodíků zbylo dost, musely zůstat v nemalém množství na povrchu. To by trochu měnilo pohled na vznik života - první živé organismy by mohly tento materiál zpracovávat a nakonec povrch planety vyčistit.
Logiku to asi má, ale v žádném případě bych těženým uhlovodíkům neříkal "obnovitelný zdroj". Rudám kovů také neříkáme obnovitelné zdroje. I když pohyby zemské kůry občas nějaké další ložisko vytvoří/zpřístupní.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-13 13:52:15
Uhličitanů je tu spousta. Jsou tu ostrovy a pohoří tvořená pozůstatky drobných breberek. Rozhodně se tedy nedá zavrhnout možnost fosilního původu mnohých ložisek uhlíkových paliv. Kyslíková atmosféra je nicméně dílem masivního (a pro tehdejší sinice sebevražedného) úspěchu fotosyntézy, kdy materiálem byl právě ten postrádaný oxid uhličitý. A že mohlo anorganické ropné jezírko sehrát nějakou roli na počátku života, to se také vyloučit nedá.
Ropné "jezírko"
Vojtěch Kocián,2013-05-13 15:09:43
No, vzhledem k tomu, že uhlovodíky jsou poměrně lehké, měly by tendenci vyplavávat na povrch a současná ložiska by byla jen zbytkovými kapsami. To jezírko by byla spíš ropná skvrna přes celý oceán (jako na měsících některých planet). Teoreticky by na ní (respektive pod ní nebo na okrajích) mohl vzniknout život, který by ty uhlovodíky použil jako palivo a stavební materiál. Otázkou je, jestli je to možné bez přístupu k volnému kyslíku, který by produkovala nejspíš až další generace organismů - sinice. Prozatím se mi zdá, že je tu příliš otázek a málo důkazů. Za prozkoumání by to ale stálo.
to vojtěch kocián
Jmeno Nenipodstatne,2013-05-13 21:47:17
To, že jsou uhlovodíky obvykle lehké, ještě neznamená, že nutně musí být nahoře, či že jsou lehké za všech okolností. Pokud jsou uzavřeny pod nepropustnými horninami, nemají jak stoupat (a že se v zemské kůře takových míst najde skutečně hodně). Dále se také výrazně mění jejich vlastnosti v případě extrémního tlaku. Ono se už stačí podívat, co dělá obyčejný lehký metan pár kilometrů po hladinou moře, kde je metan uložen ve formě klatrátu.
Bohužel toho o Zemi víme stále velmi málo. Moc hluboko jsme se nedostali. Nevíme, co se děje ve velkých hloubkách (řádově stovky km) a hypotéz je skutečně vícero.
cyklus uhlíku
Pavel Brož,2013-05-13 21:56:28
Uhlovodíky byly přítomny v prvotní atmosféře Země, ale s rozvoje fotosyntézy vzaly rychle za své. Kyslík, do té doby pevně vázaný v oxidech, včetně toho pro život velice zásadního oxidu - vody - začal být uvolňován do atmosféry, kde plynné uhlovodíky rychle zoxidoval. Uhlovodíky, které by byly kapalné při pozemské teplotě a tlaku, na prvotní Zemi asi moc nebyly, rozhodně je nenacházíme na jiných planetách, a natolik dlouhé uhlíkové řetězce nejsou ani v mezihvězdném prostoru, ačkoliv tam bylo pomocí jejich spekter objeveno nemálo organických molekul - ropa ale opravdu ne.
Podle Petera Westbroeka, autora velice pěkné knížky Život jako geologická síla, je uhlík, stejně jako drtivá většina dalších prvků, v průběhu historie Země recyklován, přičemž zrovna pro uhlík udává Westbroek délku jednoho cyklu cca 400 miliónů let. V průběhu tohoto cyklu je uhlík uvolňován jednak sopečnou činností do atmosféry, dále se účastní výměn mezi atmosférou a oceány, a komplexních biosférických dějů, v průběhu nichž je v převážné většině jednak pohřbíván v podobě fosilních zdrojů, jako jsou rašeliniště a uhlí, jednak v mnohem větší míře pohřbívám vodními mikroorganismy a přeměňován na vápenec a magnesit. Podle Westbroeka je právě nejvíce pozemského uhlíku uloženo v magnesitu, o maličko menší část ve vápenci, ještě menší, ale ne nepodstatná část v organické hmotě, a naprosto niterné množství se nachází ve formě CO2 rozptýleného v atmosféře a rozpuštěného v oceánech.
Z toho všeho výplývá, že nemá moc smysl bazírovat na pojmenování organický/anorganický či fosilní/nefosilní, důležité jsou ty interakce mezi těmi rezervoáry. Anorganický uhlík je z podoby CO2 měněn na organický, ten je ukládán převážně jako vápenec, což je opět anorganický uhlík, ale zároveň může být chápán jakožto fosilní, protože se opravdu jedná o mořské mikrofosilie, vápence jsou dále částečně rozpouštěny v oceánech a částečně subdukovány při pohybech tektonických desek, aby se opět dostávaly vulkanickou činností do atmosféry, přičemž celkový objem uhlíku tímto megacyklem proteče těch každých cca 400 miliónů let.
Podle většinového názoru je ropa původu fosilního, přičemž se ale nemyslí fosilní ve smyslu "mikrofosilní", tzn. že se nebere v potaz vápenec. Otázka je, zda při subdukci vápence mohou ve velkých hloubkách panovat takové podmínky, aby jejich výsledkem byla třeba ona ropa, event. zda mohou existovat i jiné "ne-makrofosilní" procesy, jejichž výsledkem ropa je. To zřejmě v dnešní době nikdo s určitostí nemůže ani potvrdit ani vyvrátit.
Petr Rajlich,2013-05-13 07:35:14
Uhlík a vodík jsou tu od prvopočátku, kdy se Země začala tvořit z kometárního materiálu. Desková tektonika krom toho že je to intelektuální podvod (www.geoterra.eu) s tím nemůže mít nic společného. Podrobnosti Zillmer: Energetický blud. Navíc na Neptunu či měsících Saturnu desková tektonika není a jsou z velké části z metanu a dalších uhlovodíků.
ropa může mít anorganický původ
Pavel Brož,2013-05-13 08:41:10
ale teorie rozpínání Země propagovaná na Vámi propagovaném odkazu geoterra.eu je pavědecký blábol srovnatelný snad možná ještě s teorií duté Země propagovanou jistými "vědeckými" kruhy za druhé světové války. Desková tektonika je dneska mnoha důkazy velice dobře podepřená teorie, a vzájemné pohyby kontinentů, nikoliv však rozpínání Země, je velice přesně potvrzováno měřením GPS a laserovými měřeními.
Organický původ?
Xavier Vomáčka,2013-05-12 23:02:59
Ačkoliv se (v podstatě nevědeckým způsobem) dehonestují všechny hypotézy kontinuální tvorby ropy a zemního plynu, existují zajímavé souvislosti:
http://www.rozhlas.cz/leonardo/technologie/_zprava/umela-
ropa-z-bakterii--1203572
Kde se bere uhlík?
Jan Valečka,2013-05-12 22:51:50
Mohl by mi prosím někdo stručně popsat, odkud tedy pochází uhlík a vodík, ze kterého tam dole ropa vzniká? Je tam už od vzniku Země a jen se postupně uvolňuje ve formě ropy? Nebo se tam v rámci pohybů zemské kůry dostává stále nový třeba v uhličitanech?
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-13 07:30:33
V zásadě A je správně. Druhý proces může být toliko dodatečným zdrojem spíš jen metanu.
Uhlovodíky ve studené části Sluneční soustavy
Adolf Balík,2013-05-12 20:30:48
Ať se koukneme, kam se koukneme do studených mrtvých světů počínaje Marsem a konče velkými měsíci obřích planet, všude samý uhlovodík a žádný dinosaurus tam určitě nechcípnul.
Tomáš Hluska,2013-05-13 11:57:34
to je sice pěkné, ale taky tam asi není v atmosféře zrovna moc kyslíku, který by přítomné uhlovodíky zlikvidoval, že?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
