Vulkánci a Romulané se špičatými boltci a komickým obočím, robustní Klingoni s mohutnou hřívou a náhradními orgány anebo prohnaně se tvářící Ferengové s ohromnýma vzrušivýma ušima. Člověk nemusí být ani pravidelný divák Star Treku, Hvězdných válek a podobných počinů aby si všiml nápadně lidského vzezření mnoha mimozemských ras i poměrně srovnatelné úrovně jejich technologií či vnímání okolního světa. Obvykle vypadají jako naše pouťové karikatury.
Není to pochopitelně žádná záhada. S podivně nelidskými mimozemšťany vybavenými nepochopitelnými technologiemi by se jen obtížně budovala dramatická zápletka a secvičovaly dechberoucí akční scény. Stejně tak, maskéři mívají spoustu práce a napnutý rozpočet, takže ušatci s obráceným obočím pro ně představují přijatelnou výzvu. Jak by ale setkání s mimozemšťany vypadalo v reálném světě? Server The Conversation na toto téma nedávno uveřejnil zajímavý článek, jehož autorem je Mike Lee z Muzea Jižní Austrálie a Univerzity v Adelaide, nedávný přednášející na setkání TEDx v Adelaide.
O setkání s mimozemšťany zatím můžeme přemýšlet jedině na základně vlastní minulosti, přičemž je samozřejmě otázkou, nakolik je historie druhu Homo sapiens a celá historie života na Zemi univerzální pro případné další obyvatele vesmíru.
Podle toho, co víme, je sice pozemský život hodně starý a to i v kosmickém měřítku, drtivou většinu doby své existence ale prožil v podobě jednoduchých buněk. První vyráběné nástroje se na téhle planetě objevily před pouhými pár milióny let a to je z hlediska existence planet jenom chvilka. O moderních technologiích ani nemluvě. Jejich nástup byl tak raketový, že mezi námi stále ještě žijí lidé, kteří si pamatují černobílé televize anebo telefonní budky.
Technologický pokrok stále zrychluje a když se ho někdo pokusí zachytit do grafu, tak ten ve 21. století obvykle míří strmě vzhůru k nadoblačným výšinám. A není to žádné velké překvapení. V inovacích se intenzivně prosazuje pozitivní zpětná vazba. Mnohé vynálezy vzájemně souvisejí a leckterá inovace podporuje vznik mnoha dalších. Telefon či internet by mohly vyprávět. Měření rychlosti přibývání inovací je samozřejmě ošemetné. Máme za zásadní technologickou inovaci považovat mikroprocesor anebo celý notebook? Anebo obojí? Otázkou také je, jak to s námi půjde dál. Ještě závratnější rychlost změn? Čeká nás snad stagnace? Anebo se blížíme ke strmému skluzu do minulých století? Dokonce nelze ani vyloučit, že technologické civilizace nemají budoucnost. Uvidíme.
Pokud jde ale o setkání s mimozemšťany, podle Leeho je prakticky vyloučeno, že bychom narazili na bytosti s podobně rozvinutou civilizací. Nás vlastní technologický vývoj je teď splašený, a byla by to tak veliká náhoda, že i náš vesmír je na takovou nejspíš příliš malý. Je sice pravda, že Slunce vzniklo v dávné hvězdokupě, společně s celou řadou hvězd podobných Slunci, velmi pravděpodobně s planetárními systémy, které jsou někde kolem nás. Jenže ani tam se prakticky jistě nepotkáme s ušatými lidmi vybavenými ledničkami a mobilními telefony. Když už najdeme nějaké mimozemšťany, budou to nejspíš nějaké nanicovaté buňky, podobné těm pozemským. A když budeme mít opravdu smůlu, potkáme civilizaci, pro kterou budeme takovými bakteriemi my. Naše pozorování blízkého i vzdálenějšího vesmíru tomu zatím naštěstí nenasvědčují.
Literatura
The Conversation 8.5. 2013.
Pokročilé civilizace by se mohly prozradit černoděrovým měsícem
Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2024)
Projekt Hephaistos má sedm kandidátů na nekompletní Dysonovy sféry
Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2024)
Časté katastrofy posilují odolnost lidských populací
Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2024)
Lovci civilizací SETI prohledali matematicky podezřelý planetární systém
Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2024)
Astrofyzik Loeb tvrdí, že možná našel úlomky cizí vesmírné lodi
Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2023)
Diskuze:
Prepáčte
Jana Packova,2013-05-16 12:48:58
Zle som pochopila váš predchádzajúci príspevok :)
Myslím si, že komunikácia ostatných tvorov je fascinujúca aj napriek tomu, že si nevymieňajú informácie o jadrovej energii - a napríklad tak ako pri spomínanom vyššom článku o komunikácii medzi bobom obecným, sa dajú tieto poznatky potencionálne využiť rôznym spôsobom - nehovoriac o tom, že celková idea vedy sa opiera o snahu porozumieť svetu okolo nás, vrátane živých tvorov.
To som zase chcela povedať ja :) ale tak ako píšete, tie možnosti skúmania sú takmer nekonečné, a naše zdroje obmedzené.
P.S. Vaša veta "a zrejme ani všetci ľudia nemajú predpoklady na civilizovanú spoločnosť. :-)" sa mi veľmi páči :)
viď
Jana Packova,2013-05-15 10:46:22
nový článok tu na Oslovi Bobový underground http://www.osel.cz/index.php?clanek=6906
citácia: Výsledky pokusu popsané v časopisu Ecology Letters, mění naše představy na vzájemnou komunikaci rostlin. Předávají si informace pomocí signálů o nichž jsme neměli tušení, že existují.
as Delfíni Tomáš Petrásek
Jana Packova,2013-05-15 10:17:11
Pán Petrásek, veľmi sa mi páčil Váš príspevok, keďže už dlhšie ma fscinuje problematika dešifrovania "reči" a signálov živých tvorov okolo nás.
Neustále sa vynárajú nové a nové poznatky v tejto oblasti, ale stále ešte nie sme schopní 100%-tne dešifrovať akýkoľvek iný jazyk okrem toho nášho, ľudského (a keď už sme pri tom, ani tu nie je jeho dešifrovanie 100%-tné), neustále sa iba domnievame, predpokladáme (čo je logicky pochopiteľné).
Už len keď sa pozrieme na na prvý pohľad jednoduchú komunikáciu kvetín s hmyzom, všetko sa to deje "mimo nás", a neustále vedci objavujú nové a nové veci, čo je skvelé.
Čiže myslím, že táto problematika je oveľa komplexnejšia než ako píše pán Fucila. A snaha komunikovať je očividná z oboch strán, čo sa týka delfínov, akožto skúmaných subjektov. Stále mi to pripomína skôr jazykovú bariéru než hľadanie niečoho, čo neexistuje.
Každopádne, a to sa týka aj mimozemských civilizácii, čas ukáže a som si istá, že žiadneho vedca doterajšie neúspechy neodradia od neustálej snahy o to, ten život nájsť.
komunikácia
Marek Fucila,2013-05-15 16:35:37
Moju odpoveď treba chápať v kontexte príspevku, na ktorý som reagoval. Stopárovho sprievodcu som nečítal, ani Summu Technologie, ale z pojmu "civilizácia delfínov" som usúdil, že tieto príbehy predpokladajú vyššiu inteligenciu ako delfíny v skutočnosti majú. Pred rokmi som videl Khanov hnev, kde ak si dobre pamatam, priletela mimozemská kozmická loď k Zemi, tuším to tu aj začala ničiť, ale nakoniec ufónci zistili, že planétu by nemali zničiť, lebo tu žijú inteligentné delfíny (ľudia pre nich neboli dôležití), s ktorými "nadviazali reč".
Píšem teda o tom, že je absurdné predpokladať, že akékoľvek živočíchy (či rastliny) medzi sebou nepozorovane "inteligentne" komunikujú. (Inteligentnou komunikáciou tu predpokladám reč, schopnú vytvoriť civilizáciu.) Nič také nepozorujeme, a teda sa nič také ani nedeje. Ich komunikácia sa obmedzuje na ich základné životné potreby. Najväčšie úspechy, o ktorých v tomto kontexte viem sa dosiahli s opicami, keď nejakého šimpanza naučili prostredníctvom ukazovania na tabuľku piktogramov vyjadrovať svoje myšlienky. Zrejme je šimpanz schopný aj určitej abstrakcie, ale rozhodne sa to ani neblíži k schopnostiam zdravých dospelých ľudí a zrejme ani všetci ľudia nemajú predpoklady na civilizovanú spoločnosť. :-)
Civilizácia týchto tvorov skrátka bez ďalšieho vývoja nehrozí.
A môj osobný tip je navyše ten, že je oveľa jednoduchšie pochopiť neznámu inteligentnú komunikáciu (ak sa táto sama nesnaží byť šifrovaná), ako detaily komunikácie nižšej úrovne intelektu. Ak by sa tu mali objaviť ufónci a chceli s nami komunikovať, a my s nimi, spôsoby by sa našli. Ťažko komunikovať s delfínmi, ktorí sa nám to nesnažia uľahčiť.:-)
Čo sa týka toho, čo všetko o komunikácii nevieme, tak jednak ľudia nemusia mať správne senzory na zachytenie komunikácie (nepočujeme delfíní ultrazvuk, necítime molekuly v hline medzi rastlinami...), a jednak ak už aj komunikačný kanál poznáme, premietneme si ho do zvuku, obrazu alebo čohokoľvek, tak následne potebujeme rozoznať jednotlivé vzory. Na to nemáme nacvičený a možno ani vyvinutý príslušný mozgový aparát, a tak sme odkázaní na techniku. A rozpoznávať vzory súčasnou technikou je dosť problematické. Ale aj tak si myslím, že ak by sa venovalo toľko energie a peňazí, čo už zhltlo rozpoznávanie (anglickej) reči, tak by sme mali softvér, ktorý by nám vedel preložiť delfínie myšlienky "som hladný", "poďme rovno" a podobne. Ale na čo by to komu bolo? venovať úsilie akejkoľvek činnosti predpokladá dosiahnutie nejakých cieľov, a tie musia nejakým spôsobom ospravedlniť výdaje (peniaze, čas energia...).
To je skrátka dôvod, prečo nevieme všetko ani o bežných veciach. Lebo máme konečný počet ľudí, konečný počet zdrojov, a pravdepodobne nekonečné možnosti čomu sa venovať...
R A,2013-05-13 21:22:19
Ad.: Petr Kuběna - súhlas + tých faktorov, ktoré by vstupovali do hry, keby sa malo seriózne uvažovať nad tým teoretickým modelovaním nejakého nepozemšťana s ohľadom na zabezpečenie všetkých telesných funkcií, pri ktorých by sa dalo uvažovať o nejakom rozvoji inteligencie (resp. tým, čo za ňu my považujeme), je podľa mňa tak veľa, že by to vydalo na samostatný článok.
Môj osobný príspevok, skôr len tak nahodenie do ďalšej debaty (a to nechcem narážať ani na "Stopárovho sprievodcu", ani na Stanislava Lema a jeho "Summa Technologiae", alebo dobre - možno chcem :)) - a čo tak netechnická "civilizácia delfínov"?
Veď nevieme komunikovať ani s tými, čo žijú tu u nás na Zemi a je isté že disponujú nemalou inteligenciou. Chceme to pomeriavať len technokraticky?
delfíni a ich možnosti
Marek Fucila,2013-05-14 00:27:37
Niektoré nápady sú tu sci-fi, ten váš ale len fi.:-) Možno del-fi.:-) Ak sa teda nejedná o nejakých geneticky alebo inak upravených delfínov.
O delfínoch toho veľa neviem, ale mám dojem, že v prímorských krajinách je dosť delfinárií, kde tamojší personál viac-či menej úspešne komunikuje s delfínmi až do takej miery, že tieto milé vodné živočíchy poslúchajú príkazy a predvádzajú divadlo za rybaciu odmenu. čo viac by sme si tak asi s delfínmi mali povedať? Politika ich nezaujíma, klasickú literatúru nečítaju, ani pod vodou nelúštia krížovky.
Obávam sa, že aj to čím sme my, nie je zďaleka len vrodenými predispozíciami. Možno by aj neandrtalec dokázal urobiť doktorát, ak by sa narodil v dnešnej dobe. Možno na inteligenciu dnešných ľudí nemal a možno (aj) preto vymrel, lebo niektorí jeho súčasníci mali. Ktovie. Určite ale vidieť priepastný rozdiel v komunikácii nevzdelaných ľudí a vzdelaných. Ak je navyše človek nejakým spôsobom mentálne zaostalý, úroveň komunikácie s ním má žiaľ svoje neprekonateľné limity.
Obávam sa, že nevyužitý potenciál inteligencie je z pohľadu pozorovateľa to isté ako nedostatočná inteligencia. A myslým, že ak by sa dieťa ocitlo v divočine na spôsob knihy džunglí, v dospelosti by z neho už asi nikdy nebol "inteligentný" človek. Chce to schopnosť vzdelávať sa, chce to nástroj vzdelania - reč, a v neposlednom rade využiť možnosti a naozaj niečo o svete zistiť.
A tak si myslím, že inteligencia delfínov je trochu preceňovaná. Tam aj ak sa potenciál využije naplno, zázraky sa nedejú. Pripomína mi to personifikáciu psích miláčikov svojimi majiteľmi, ktorí si myslia, že to štekajúce zviera snáď vo voľnom čase myslí na každý ich problém a ideálne aj pozná riešenie. Strop toho, čo sa dokážu delfíny naučiť už podľa mňa mnohí biológovia skúmali a nijako sa ku mne nedostalo, že by dosiahli známok inteligecie povädzme 6-ročného dieťata. A 6-ročné dieťa určite nebude vhodným partnerom na komunikáciu pre mimozemštabnov, ktorí si to sem z akéhokoľvek dôvodu namieria. Takže asi nehrozí, že si tu nejaká kozmická loď bude vypiskovať s delfínmi, ako to tuším bolo v Khanovom hneve v Star treku.
Ak použijeme Ockhamovu britvu, tak ak to nevyzerá, že by delfíny skladali básničky a volili si miestne zastupiteľstvo, pravdepodobne to ani nerobia. :-)
Delfíni
Tomáš Petrásek,2013-05-14 16:00:39
Otázka těch delfínů mi přijde hodně zajímavá a často nedoceňovaná. Jestli komunikují v duchu abstraktním, nebo konkrétním, na tom (alespoň pokud používáme delfíny jako model ET) nesejde. Nejde přece o to, jestli si delfíni navzájem vypravují veršované eposy nebo matematické teorémy. To by bylo hezké, ale není to zásadní. Ať si třeba vyměňují informace nesrovnatelně přízemnější a prostší - ty, které potřebují pro svůj delfíní společenský život a přežití (typu "ryba vpravo!", "kosatka zleva!", "vypadni z mého revíru!"). Ale i tak, resp. tím spíš by bylo na místě očekávat, že jejich komunikaci pochopíme a dešifrujeme. Pokud se tak dosud nestalo, což se zřejmě nestalo, znamená to, že buď je delfíní projev bezobsažný (což mi přijde jako velmi troufalý předpoklad), anebo že v dešifrování komunikace jiných druhů nejsme zase tak dobří, jak bychom si rádi mysleli. Pokud selháváme v dešifrování (snad) jednoduché a (snad) obsahově konkrétní komunikace delfínů, jaké jsou potom naděje porozumět vysoce složitému a vysoce abstraktnímu projevu inteligence srovnatelné či vyšší, než jsme my?
Rad jsem si pocetl,
Petr Sabik,2013-05-12 23:26:19
misty mi prisly prispevky protirecici si a kdyz napisu dlabu se ted v nose, vysledek a smysl je s prominutim naprosto stejny jako u vsech predchazejicich prispevku bez ohledu na jejich kvalitu a obsah.
Neda se svitit - i tak je vsude tma:)
Diky za zajimavou diskuzi a prinejhorsim se ohlednete na puvodni zdroj clanku. Myslim, ze sve si splnil na vybornou.
Co na tom
Petr Sabik,2013-05-13 17:15:56
neni k tematu - podle vas jsem mel vybalit dalsi teorii jak by kdyby? Hodnoceni diskuze se vztahovalo k datu napsani prispevku, tezko budu hodnotit do budoucna.
V neposledni rade je to diskuze - vyjadril jsem svuj NAZOR a vas prispevek ma stejne jalovou hodnotu, pokud mel byt k tematu clanku.
Článok je v poriadku
Milan Závodný,2013-05-12 13:51:05
len tému niet čím naplniť. Veď sa nemáme čoho chytiť. Star trek... no pozeral som to niekoľkokrát, vždy asi minútu. Nekonečná americká kravina! A to je tak všetko na túto tému, čoho sa v médiách možno dopátrať.
V minulosti, keď sme mali veľké oči o dobývaní kozmu, sa vytvárali teórie: Akí asi sú, koľko ich je, sú nám priateľsky naklonení? A odvtedy sme sa nepohli z miesta. Až teraz sa dozvedáme od rádiológov, že ani sami seba by sme nezachytili od spomínanej Alfa Centauri.
Ja si myslím: 1./ Že žiadna vyspelá civilizácia nebude vysielať do vesmíru svojich členov. Bolo by to aj zbytočné, jej podstatou je predsa informácia, a k tej telo netreba. 2./ Že pojem inteligencia má v podmienkach Zeme veľmi nesprávnu náplň. Došlo to až tak ďaleko, že "inteligentný" je vari ten, kto si dovolí kúpiť čo najčastejšie nový mobil a auto. V takom prípade sa klaniam Krovákom - sú vyspelejší.
expanzia
Miro Macko,2013-05-12 15:27:53
" Že žiadna vyspelá civilizácia nebude vysielať do vesmíru svojich členov. Bolo by to aj zbytočné" ... ja si naopak myslim, ze kazda civilizacia ktora ma zaujem o svoje zachovanie musi nutne expandovat do vesmiru, byt vyspelou civilizaciou a uspokojit sa len so svojim jedinym vesmirnym domovom je z dlhodobeho hladiska nadmieru riskantne, lebo nech je civilizacia akokolvek technicky vyspela, moze sa jej planete, alebo celemu hviezdnemu systemu prihodit katastrofa tak velkych rozmerov, ze na jej odvratenie nebude stacit ani jej vyspela technologia. Ako priklad staci uviest, ze keby sa Zem mala zrazit s telesom velkosti Mesiaca, aj keby sme o tom vedeli 100 rokov dopredu, nedokazeme s tym nic urobit a bude to znamenat 100% skazu cloveka ako druhu, jedina sanca na zachranu je preto v expanzii na ine planety a nasledne samozrejme aj do inych hviezdnych sustav.
Star trek
Ondi Vo,2013-05-13 02:08:52
pochází z šedesátých let a také jej podle toho musíme měřit. V té době bylo natočeno mnoho kosmologických filmů a mnohé působí dnes spíš trapně. Tehdá se věřilo na lineární extrapolaci technologií potřebných na lety do vesmíru - 1970 let na Měsíc, 1990 let na Mars, 2020 teraforming Marsu s trvalým osídlením, fabriky na Měsíci vyrábějící dálkové hvězdolety a odpovídající pohony. Dokonce osídlení Venuše, než přišla sprcha o fyzikální podstatě její atmosféry.
Mezi tím došlo k mírnému vystřízlivění. Let na orbit 400km nad povrch naší planety je už desetiletí vrcholem lidského dobrodružství. Jestli opětovně poletí lidská posádka na Měsíc v dohledném čase je pravděpodobné, o letu na Mars se nechá s úspěchem pochybovat.
A mezihvězdné lety? Schází nám kryotechnika na uchování posádky v nestárnoucím stavu a bez potřeby potravin, vody, kyslíku a defekace během letu, schází nám pohon, který by urychlil vesmírný vehikl aspoň na 10% světelné rychlosti - to by z pozemského času trvala cesta k nejbližší hvězdě pouhých 80 roků.
S chemickým, tedy zvládnutelným, pohonem rakety se dostanem stěží na orbit, s vypětím všech sil na Měsíc a zpět.
Koncepce jaderného pohonu by existovaly, akorát se z různých důvodů nedaj vyzkoušet a už vůbec ne použít. Jadernou fůzi nemáme zvládnoutou, i když se pracuje na zažehnutí pilulek deuteria laserem, ale i ten laser potřebuje gigawatový příkon.
Antihmota je zase jeden slogan, který zní krásně ... ještě líp zní warp, akorát se ani netuší jak na to a pochopitelně, kde vzít potřebnou energii.
Takže nezbývá než snít o příletu ALIENs, hodných, vstřícných, mírumilovných, kteří nám Pozemšťanům věnují technologii umožňující mezihvězdné lety nadsvětelnou rychlostí ... a nebudou za to nich chtít.
Jsem jinak zastáncem rady "neříkej nikdy nikdy", ale vývoj technologie neprobíhá lineárně, nebo dokonce exponenciálně - vše má své přirozené, tedy fyzikální hranice.
Takove nesmyslne relativizovani
Vaclav KI,2013-05-12 12:36:56
..."A když budeme mít opravdu smůlu, potkáme civilizaci, pro kterou budeme takovými bakteriemi my."
-----------
Tohle je hovadske zakonceni clanku, ktery jak ostatne jiz bylo poznamenano, stoji tak maximalne za odpich na nejakou tu diskuzi bez prihledu k clanku samemu.
Ten vyse uvedeny nesmysl patri do stejne kategorie jako napad, ze pokud sem nekdo prileti, tak ze ho my nebudeme zajimat, protoze nase technologie budou nutne za temi jejich zaostavat.
Samozrejme ze by zaostavaly, ale zajimavi bychom byli po vsech strankach, vcetne tech technologickych i pro toho nejvyspelejsiho navstevnika, na to bych dal jed.
---
Shodou okolnosti me prave vcera u televize napadla zajimava myslenka ohledne vyvoji zivota nekde jinde. Bylo to u poradu o tech nejvetsich dinosaurech kteri kdy po zemi chodili a kazdy jsme se asi taky podivoval nad tim, jak dokonali jsou ti vselijaci 'miniaturni' zivocichove na druhe strane skaly zivota. Tim nemyslim nejake mikroby, ale treba mravence, mouchy... kdyz se patricne zvetsi, tak je krasne videt, jak jsou sloziti a dokonali, i kdyz intuitivne a naivne by clovek na takove skale ocekaval spis nejakou jednoduchost stavby tela.
Dostavam se tim k tomu, ze bych si dokazal predstavit, ze nekde jinde by mohl byt inteligentni zivot na takovem malem meritku. My sice pomerujeme inteligenci absolutni velikosti mozku, ale to je nejspis asi dost naivni nahled na vec. Prijde me, ze velikost mozku a existence inteligentniho vedomi spolu nejspis asi nejak nutne vubec nesouvisi. Nevidim proc by takove 'slozitosti' nemohla priroda dosahnout na velikosti ptaciho, nebo i jeste hodne mensiho mozku.
Pro takove inteligentni 'liliputany' o velikosti mravencu by napriklad bylo mnohem snazsi prekonavat zemskou gravitaci pri letech na okolni planety, jejich raketa by mohla vazit jen nekolik kilogramu... a vime ze pod urcitym limitem hmotnosti/velikosti lze letat vzduchem ciste svepomoci, za pouziti kridel na rukou jako letaji ptaci - jde tu o absolutni skalu veci.
Vezmeme si, kdyby clovek behal po zemi uz v ere dinosauru a byl by tak velky, ze by mu tito prisli jako nam ted prijdou nasi nejvetsi zemsti tvorove. A vyvinul by si dnesni technologie a chtel by letat k planetam. Mel by to o hodne tezsi nez to mame ted my, jeho rakety by nutne vazily o dost vic, vsechny predmety ktere by pouzival by byly vetsi, tezsi... a gravitace by zustala jako ted.
Kdybych mel hadat, mozna ze budoucnost za miliony let bude znamenat posun k vseobecne mensi velikosti vsech tvoru zijicich na zemi a mozna u jinych, mnohem mensich tvoru nez jsme ted my lide se vyvine inteligence a my lide casem vymreme jako vymreli treba neandrtalci... treba my lide jsme inteligentni 'dinosauri', obrove naseho veku, ktere budou budouci vedci vykopavat a divit se jak jsme byli obroviti, jako my ted koukame na ty obri kostry z drivejsi ery...
Ale co se navstev nebo jen nalezeni mimozemstanu tyka, nebo cest ke hvezdam i takovych malych tvoru, v tom jsem velice skepticky - kvuli te nesmirne velikosti vesmiru tam venku mimo nas hvezdny system a taky kvuli moznemu omezeni platnemu na veky, ze napriklad cestovani nekde pobliz rychlosti svetla nikdy nebude mozne ani to nepujde nikdy nejak obejit, at uz bude inteligence treba i nejak dokonalejsi.
Petr Kuběna,2013-05-12 19:33:17
Dvě věci
1) Pokud předpokládáme život aspoň trochu podobný našemu (buňky apod.), tak jde předpokládat, že je spodní limit velikosti, při kterém můžeme očekávat inteligenci našeho typu. A rozhodně to nebude kdekoliv poblíž velikosti mravence. Ti mají mozek složený řádově ze stovek tisíc neuronů, my skoro 100 miliard (tzn v řádech stovek tisíců více).
2) Naopak, čím je raketa menší, tím je složitější ji dostat do vesmíru. Jsou totiž vlastnosti, které se směrem dolů neškálují vůbec dobře (odpor vzduchu, tloušťka tlakové nádoby, izolace,...). Proto nenajdeš žádnou malou raketu (ne pod cca 10 tun), která by se dostala do vesmíru a u těch nejmenších je náklad spíše symbolický (vyjádřeno jak v absolutní hodnotě, tak v procentech). Takový Falcon 1 váží 40 tun a vynese 200kg na LEO.
Malá zmatečnost pojmů
Charlie Vtx,2013-05-12 09:53:34
Ve všech podobných popularizačních článcích se tak-nějak předpokládá, že inteligentní život = technologická civilizace našeho typu. Jenže skutečná technologická civilizace je záležitostí posledních cca 1000 let. Takže inteligentní civilizace se možná nemusí nutně překlopit do technologické. A vůbec se neberou v úvahu možná specifické podmínky na Zemi, které rozvoj technologické civilizace umožnily - jako první mě napadá třeba dostatečné zásoby uhlí a ropy, jako energetického zdroje - bez této jinde nejisté podmínky by technologická civilizace našeho typu nejspíš nevznikla, nebo rychle zas zanikla.
Takových
Mojmir Kosco,2013-05-12 07:48:49
předpovědi už bylo .Není,nejde nemožné prostě se snažme a uvidíme
Na nějakou parodii Vulkánce narazíme nezbytně.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-12 06:31:09
Budeme-li dost dlouho. A nikoliv jenom proto, že šance na bipedální inteligenci jsou nezbytně nenulové, neboť minimálně o jedné víme, ať už si o jejích kvalitách myslíme cokoliv. Zatím se však zdá, že kvůli kurevským cestovním vzdálenostem, radiačnímu peklu a nepředvídatelnému smetí budeme dřív umět šít vesmíry na míru než létat mezi hvězdami. A parodie je jistě osvědčený tvůrčí postup, mělo-li by k tomu dojít.
článek
Jakub Rint,2013-05-11 23:44:54
mi připadá jako takové lepší tlachání u piva, naprosto ignoruje objevy exoplanet(jejich množství), Drakeovu rovnici, platnost stejných fyzikálních zákonů v nám známém vesmíru a tedy i pravděpodobnost rozvoje podobné formy života.
Ufounů bude asi dost, jen
Pavel Hudecek,2013-05-11 22:11:03
je problém, že se o nich hned tak nedozvíme. Z kosmického hlediska jsme stále v podstatě neviditelní. Kdysi jsme někde na fóru rozebírali, zda by civilizace našeho typu byla "viditelná" našimi prostředky a mám dojem, že ani u Alfa Centauri by moc šancí nebylo. Naše umělé signály sice teoreticky dorazily už cca 100 sv. let daleko, ale úbytek s 2. mocninou vzdálenosti, je v kosmických měřítkách strašlivý. A bude hůř. Moderní signály čím dál víc připomínají šum a bez jejich podrobné znalosti se trochu dál prakticky nedají detekovat. Navíc trend směřuje k velkému počtu malých vysílačů, které čím dál účinněji pokrývají povrch země se stále menšími ztrátami vyzařováním do vesmíru. Ani radary již nejsou co bývaly:-)
Nesouhlasím
Martin Bartůněk,2013-05-11 20:51:01
Zásadně nesouhlasím.
Kromě filozofování si vemte praktickou stránku. Dívá-li se někdo na zemi, jak dlouho na ní detekuje život? A z jaké vzdálenosti? Je to strašně komplexní téma, ale domnívat se, že když každý den objevujeme na obloze něco, co tam prokazatelně dávno bylo (a to nikoli ve stále větších vzdálenostech), a nepřehlídli jsme planetu s životem je iracionální. Možná bychom se divili, kdyby byl na planetě kolem Alfa Centauri život, který by se díval naším směrem a říkal si "tam je to jalové jak nikde"
nulová pravděpodobnost
Ivo Přikryl,2013-05-11 19:12:34
Jestli jsou nám jedinci civilizací, s nimiž bychom dokázali komunikovat, podobní nebo vypadají naprosto odlišně až nepochopitelně, je docela praktická otázka. Nemá samozřejmě smysl ztrácet čas úvahami, jestli vypadají jako filmové karikatury.
Pravděpodobnost výskytu takové civilizace je sice malá, ale zvětšováním rozměru "někde poblíž" se nejspíš rychle blíží k jistotě, že jich bude spíše "hodně". Otázka zní, jak malá šance už se rovná nule a jaká už je nenulová?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
