Betatrofin – enzym s prognózovanou zářnou kariérou  
Nově objevený peptid má co do činění s cukrovkou. Nikoli tou geneticky modifikovanou, ale úplavicí cukrovou, denním to chlebem diabetologů. V jejich péči už je šest procent z nás. Na celém světě je 300 milionů cukrovkářů a má být ještě hůř.

 

Modrý kruh – mezinárodní symbol diabetu. V Česko-Slovensku je diagnostikovaných s cukrovkou již více než milion. Na celém světě má už počet diabetiků dosahovat 300 milionů.

Trojice výzkumníků z Harvardu, u nichž je těžké rozlišit co je jméno a co příjmení, pokusničila s geneticky modifikovanými hlodavci jimž jiní modifikátoři v bílých pláštích již dříve nalinkovali  strastiplnou cestu životem s  metabolickou poruchou. Myší „cukrovkáři“ trpěli tím, co způsobuje u lidí čemu se říká cukrovka druhého typu. Postihuje především tlouštíky, jejichž slinivka hormon produkuje, ale mohutným tělům to jaksi nestačí. Větší tělo potřebuje inzulínu hodně i proto, že  tkáně prošpikované tukovými buňkami rády poblázní imunitní systém, který začne napadat i vlastní tkáně. Ty pak v odezvě na inzulín zleniví a i jeho zvýšená produkce nemá u nich patřičný efekt.

Zvětšit obrázek
Ampule inzulínu Actrapid (pro užití inzulínkou) a Novorapid pro užití do pumpy od firmy NovoNordisk. (Kredit: Mr Hyde, Wikipedia)

U zdravých osob za normální situace inzulín umožňuje glukóze obsažené v krvi vstup do buněk a tam je štěpena na jednodušší látky. Je to pro tělo nejdůležitější způsob, jak uspokojit hlad svalů a mozku po energii. Cukrovkářům tato metabolická dráha zadrhává a v krvi roste koncentrace glukózy, moč zapáchá po acetonu a navzdory dobře vypadajícímu tělu diabetik strádá nedostatkem energie.


 

Zvětšit obrázek
Hormon betatrofin je na nejlepší cestě přivést inzulínové pumpy do muzejních vitrin. (Kredit: van een Accu-Chek Spirit, Wikipedia)

Snadněji než s lidmi se pracuje s  modelovými zvířaty. Proto tým vedený Peng Yi (příjmení by mělo být Yi) použil hlodavce. Na trhu laboratorních zvířat koupil nemocné myši a dál je vylepšoval, aby se z nich stávali ještě dříve a ještě těžší cukrovkáři. Pak teprve u nich sledovali, co s hladinou cukru v krvi udělá aplikace S961. Vše kontrolovali barvičkou pro marker  Nkx6.1. Samozřejmě, že hlídali hladiny cyklinů A1, A2, B1, B2, E1, a F, také CDK1 a CDK2, a E2F1 a E2F2. A že nezapomněli ani na inhibitory Cdkn1a, Cdkn1b, a Cdkn2b.

Zvětšit obrázek
Objev hormonu betatrofinu by mohl odsoudit do zapomnění i transplantace slinivky (pankreatu) s jejími Langerhansovými ostrůvky tvořícími inzulin. (Kredit: Anatomist 90, Wikipedia)

Z toho, čemu na Zemi rozumí asi jen hrstka zasvěcených jim vyšlo, že když se u chlupatých pacientů začne nemoc projevovat, jejich slinivka se to snaží uhrát rychlým pomnožením buněk, které mají v popisu práce produkci inzulínu. Do značné míry se to organismům daří. A nyní pozor, přijde to hlavní.


Dociluje to hormonem!
Je to peptid, který se tvoří v játrech a má pod palcem rozmnožovací choutky beta buněk (B buněk) ve slinivce. Ty jsou oněmi tvůrkyněmi žádoucího inzulinu. Hormon z jater, který jejich růst a množení podporuje, nazvali betatrofinem. Navzdory tomu, že  článek vyšel v prestižním „Cell“, zůstal u popularizačních webů stranou jejich zájmu. Možná proto, že se text ze všeho nejvíc podobá generovaným heslům pro platbu v internetovém bankovnictví. Autor tohoto příspěvku se domnívá, že navzdory tomu si přezírání nezaslouží, neboť  jde o poctivou vědu a  ne jen nějaké statistické kouzlení u něhož se pravda ukáže až v době, kdy prognostici budou dávno v důchodu a nebo ještě dál. Výsledky Yiova týmu lze obratem potvrdit a nějakým přibrušováním tužky či znásilňováním grafů by se autoři již dnes znemožnili. Jejich objev navíc skýtá naději praktické aplikace. U genů, které tvorbu odhaleného hormonu zajišťují, nejde jen o výmysl myší evoluce. I Homo sapiens takový enzym a gen pro jeho tvorbu vlastní. Jen místo na devátém myším chromozómu si u nás hoví na devatenáctém. Jak by ale pravil básník: „...co růží zvem, pod jiným jménem vonělo by stejně“. A to, že ho máme někde jinde, pro jeho funkci je zcela nepdostatné. 

 

Zvětšit obrázek
Po aplikaci hormonu betatrofinu buňky v Langerhansových ostrůvcích slinivky začnou houfně proliferovat a tvořit hormon inzulin (zbarven na preparátu zeleně). Kredit: Peng Yi , WYSS INSTITUTE, Harvard)

 

Zvětšit obrázek
Ne, že by autor chtěl malovat čerta na zeď. Jen ho při psaní tohoto článku na počítači vyrobeném v Buthanu, na střeše s Dish Antenou z Juanu, v košili a pantoflích Zheiang s mobilem přezdívaným „rudý Android“ v kapse, wifinou z Anhui, hodinkami a fleškou z Hebei a záložním diskem Fuian napadlo, jaký osud asi čeká zadlužené státy až bohatnoucí země vytvoří i biologům takové podmínky, že se začnou houfně vracet domů. (Kredit: Jakub Hałun, Wikipedia)

Betatrofin není jen nadějí pro cukrovkáře s relativním nedostatkem inzulinu (diabetes mellitus II. typu), ale i pro nemocné  s jeho absolutním nedostatkem (diabetes mellitus I. Typu), kteří  se léčí injekční aplikací inzulínu. Objev hormonu, kterým lze popohnat množení buněk tvořících inzulin, otvírá dveře zcela novému přístupu k léčbě a to obou typů choroby. I u těch, kteří si dnes musejí "píchat", se rýsuje možnost aplikovat enzym, který by sám převzal starost nad tím, aby si organismus zase začal tvořit inzulínu dostatek.
 

U myších pacientů se již potvrdilo, že podání hormonu betatrofinu glukózovou toleranci zvyšuje a není důvod, proč by stejně blahodárně neměl působit i u člověka. Mechanismus, jakým jaterní hormon přemlouvá buňky slinivky k množení, v tuto chvíli ještě znám není. Nebude to ale trvat dlouho. Lze totiž předpokládat, že se tímto směrem výzkumu nyní vrhnou všichni, kdož nebudou chtít v léčbě diabetu zůstat stranou. Ve hře je hodně. Místo vymýšlení inzulinových pump s trvale zavedenými trubičkami do cév s hrozbou otravy krve a rizikových transplantací štěpů slinivky při nichž zase zlobí odhojovací reakce, které je potřeba zvládat rakovinu vyvolávajícími imunosupresivy, by totiž řadu případů mohlo vyřešit obyčejné podání hormonu, který je tělu vlastní.


Prameny:
Peng Yi a kol., Betatrophin: A Hormone that Controls Pancreatic b Cell Proliferation, Cell, http://dx.doi.org/10.1016/j.cell.2013.04.008
Howard Hughes Medical Institute, Harvard University, USA

 

Zlomový objev v léčbě diabetu


 

Datum: 10.05.2013 12:05
Tisk článku


Diskuze:

Kdyz se tu diskutuje nikoli o te cukrovce

Vaclav KI,2013-05-11 14:50:16

ale o webovych strankach Oslu, tak musim rici, ze me osobne ty zmeny prisly jako kdyz se ten zdejsi web nejak rozbil, vubec jsem v tom nevidel nejaky zamer.

Ted me prijde jen takove divne, ze text clanku mam presne zarovnany kach s mechanickym okrajem me obrazovky a to me vzdycky vadi i ve slovnich procesorech, ale i kdyz tak nekdo pise na papiru, tedy kdyz vlevo od textu neni ponechany ani prouzek bileho nepopsaneho prostoru.

Jsou dva druhy webovych stranek - ty ktere kdyz si zvetsim pismo (Ctrl +) tak se cela stranka nezvetsuje do sirky ... a ty druhe, kde se cela stranka rozsiri az me nabehne horizontalni skrolovaci ukazovatel a abych videl co je v jeji prave casti, tak musim popojet skrolovanim (jako tady na Oslu).

Ty podrubriky pouzivam, ale jen kdyz tu nejsem denne, kdyz se treba vratim po tydnu nebo delsi dobe, abych dohledal jen to co me hlavne zajima, coz je Fyzika a Vesmir, nekdy take Evoluce. Ty ostatni me muzou byt ukradene. Ale kdyz se jich zbavite, stezovat si nebudu.

Zajinmalo by me, jestli ma jakykoli smysl okomentovat jiz starsi clanky, jestli se nekdo vubec dozvi, ze nekam pribyl komentar, kdyz to neni prave aktualni clanek.

Odpovědět

Rozlozeni strany

Mad Max3,2013-05-11 13:19:49

I kdyz je konvenci davat ovladaci prvky vlevo/nahoru, nove rozlozeni mi prijde velmi prijemne a prehledne.

Paklize se jedna o stranku kde je hlavni hierarchicka struktura obsahu, je jiste lepsi klasicky format.
Zde vsak, jak jiz bylo zmineno, jsou rozhodujici nadpisy a hlavicky clanku, ktere v podstate pro vetsinu uzivatelu nahrazuji neprilis pouzivane menu.
Prestoze pouzivam 1920x1080 a okraje jsou velmi siroke, celkove pusobi stranka mnohem citelneji a prehledneji. Celkem zbytecne menu nerusi pri cteni.
Jina otazka je jak se na to budou tvarit sponzori.
Diskuse by vsak upravu zaslouzila.

Odpovědět

jj

Josef Pazdera,2013-05-10 19:08:43

úpravy děláme postupně a nějakou dobu to bude ještě trvat. Takže strpení. Pokusíme se vyhovět i připomínkám, pokud to půjde - za něž všem co nám nějaké pošlou, děkujeme. Ty delší připomínky k úpravám můžete posílat na: ja(zavinutec)osel.cz

Odpovědět


Mám dvě kratší

Martin Bartůněk,2013-05-10 19:44:39

1) Formát diskuze je, jak vidíte na vaší odpovědi, dost velký problém.
2)Alespoň pro praváka je levá část monitoru určena k různým menu a přehledům, co vás vedlo k tomu dát hlavní text do nejméně používaného pole zobrazovadla opravdu netuším.

Odpovědět


ano

Josef Pazdera,2013-05-10 21:19:28

Diskuse je v pořadí, zatím není upravena ale bude.
Pokud mate na mysli rubriky, tak budou jiné ale nebude jich mnoho a bude to kompromis důležitější je pro nás vyšetřit někde důstojné místo pro reklamy. Rubriky nepovažujeme za tak důležité a ten, kdo čte články selektovaně a využívá je, bude muset projet okolo reklam. Když jsme před časem zjišťovali kolik čtenářů rubriky využívá, bylo to minimum, zvažovali jsme zda je vůbec máme uvádět. Většinou nám odpovídali čtu všechno. Nebo že využívají vyhledávač v IE nebo google a za hledaný výraz ve vyhledávači přidají slovo osel. Rubriky pro naše čtenáře ztrácejí význam, funkci přebírají klíčová slova.

Odpovědět


Re Josef Pazdera

Martin Bartůněk,2013-05-10 22:35:55

Myslel jsem si, že je to kvůli reklamám, ale je to velice nepřirozené. Myslím, že většinu lidí zajímají pravé dvě třetiny obrazovky a nalevo od této oblasti je nepříjemné očekávat text, na který se lze přirozeně soustředit. Internetový obsah je stále stejný 4:3 obsah jako před deseti lety. Prakticky všechny monitory a displaye jsou ale širokoúhlé, nadbytečný prostor vlevo je většinou vyplněn záložkami prohlížeče, pak začíná 4:3 prostor, který by měl mít intuitivně hlavní obsah vpravo. Já rubriky také nepoužívám, ale je nepřirozené v takto důležitém prostoru vnímat hluché místo s rušivým obsahem. Jde to překousnout, ale je to jako jíst z tácu, který máte přesně středem před sebou, ale velký talíř se steakem máte vlevo a malou misku s červenou řepou, do které si stále noříte rukáv máte vpravo.

Odpovědět


Pavel Hudecek,2013-05-10 23:20:30

A aby to bylo zajímavější, tak já nepoužívám ani 4:3, ale spíš naopak.

Protože většina stránek je širokých pod 1000 px, mám okno prohlížeče jen asi přes půlku obrazovky a okolo úplně jiné věci. Osel je teď jediná stránka, která se tam nevejde, takže když si chci přečíst Myšlenku dne, tak si tam popojedu scrollbarem, protože okno končí někde uprostřed pravého sloupce Sponzoři a partneři:-)

Odpovědět


pripomienka

Marek Fucila,2013-05-11 01:44:09

Rozloženie je vec názoru. Reklama by v prvom rade, aspoň tá "klikacia", mala byť tam, kde najviac zarába, nech plní účel. :-) Nedivím sa prieskumu, rubriky sú asi skôr pre veľmi sviatočných čitateľov, lebo tých nových článkov nie je toľko, aby sa nedali s odstupom pád dní filtrovať rovno z prvej stránky. Ak teda vôbec treba filtrovať...

Moja pripomienka je, že keď budete riešiť diskusiu, uvítal by som nejaké hlasovanie/bodovanie/"like, dislike" na príspevky. Často by som aj napísal, že sa mi niekoho príspevok páči. Ale nechcem to tu zahlcovať len súhlasným stanoviskom (alebo opačne:-)).

Odpovědět


Re Marek Fucila

Martin Bartůněk,2013-05-11 12:45:33

Rozložení právě není věc názoru, ale vlastností lidského mozku a senzorické soustavy. Zkuste si dát kapsy u košile na rukávy a argumentovat názorem :-)))
Věc názoru je bodování, protože zatímco + je jasné ztotožnění se s názorem, tak minus je zoufalství bez argumentu. Kromě toho je zde dost článků bez diskutujících nebo i jen odpovědi na diskutérovu otázku :-(

Odpovědět

Co jste to provedli s mým oblíbeným webem?

Jirka Niklík,2013-05-10 17:17:31

Přestože mám v celém systému důsledně vypnuté subpixelové vyhlazování písma, na www.osel.cz se teď titulky zobrazují s tím barevným moaré, které je krajně nepříjemné :-(
Požádejte prosím webmastera, aby bral ohled na nás, kteří máme velké monitory a nejsme barvoslepí. Děkuji.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz