Zvětšit obrázek

Jak se máte na Zemi? Kredit: NASA/Pat Rawlings/SAIC.

Máme vůbec naději dostat se v dohledné době na Mars? Anebo čeká lidstvo bezútěšná budoucnost na stárnoucí planetě Zemi? Mnozí odborníci se teď domnívají, že čistě technicky vzato je v našich možnostech do dvaceti let zahájit lidské dobývání Marsu. Jde ale samozřejmě o to, jestli jsme dost odhodlaní. Stěžejní otázky o budoucnosti lidstva ve Sluneční soustavě se teď budou řešit ve Washingtonu, D.C. V pondělí 6. května 2013 tu v prostorách Univerzity George Washingtona odstartuje třídenní konference Lidé na Mars (v originále H2M, Humans 2 Mars Summit).

Zvětšit obrázek

Buzz Aldrin (2013). Kredit: Buzz Aldrin.

Velkoryse pojatá konference má ambice stát se jedním z nejvýznamnějších setkání, které kdy řešily lidskou přítomnost na Rudé planetě. Mezi pozvanými jsou lidé z NASA, osobnosti astronautického průmyslu, vědci a řada dalších hostů. Mluvit bude například Buzz Aldrin, kterému stále leží na srdci osud průzkumu vesmíru, tentokrát jako autor konceptu dopravy mezi Zemí a Marsem „Aldrin Mars Cycler.“ Podle programu bude řeč o mnoha praktických aspektech dobývání Marsu, robotickými misemi na Mars počínaje, přes koncepty nosných raket a kosmických lodí, skafandry, problémy s lidskou psychikou či problematiku přistávání na Marsu, až po zdroje energie pro marťanské základny, vědecký výzkum na dobývané planetě anebo řešení dopravy na povrchu Marsu. Mezi sponzory konference se skví zásadní jména, jako třeba Boeing, Lockheed Martin, Google, Honeywell či National Geographic.

Zájem o Mars se před časem v médiích opět rozhořel jasným plamenem, zejména po ohlášení společnosti Mars One nizozemského podnikatele Base Lansdorpa, která počítá s jednorázovými cestami pasažérů na Mars, prozatím bez možnosti návratu. Poslední dobou se také ukazuje, že americká veřejnost poměrně výrazně podporuje vyslání lidských astronautů na Mars.

Zvětšit obrázek

Poster konference H2M. Kredit: ExploreMars.

Podle většiny Američanů se tak stane do dvaceti let. Tři čtvrtiny nedávno dotazovaných Američanů si také myslí, že by rozpočet NASA měl být zdvojnásoben na jedno procento federálního rozpočtu, aby tím pokryl náklady na mise k Marsu i další atraktivní programy průzkumu vesmíru. Momentálně NASA dostává 0,5 procenta federálních peněz, což je v porovnání se 4 procenty v době projektu Apollo docela smutné. V době vleklé ekonomické krize bude samozřejmě velice obtížné najít další peníze, ale přesto stále častěji zaznívají hlasy, že lidská výprava k Marsu musí být prioritou. Řada odborníků také vkládá velké naděje do soukromých společností a nadšenců, i když ani oni to nebudou mít snadné.

Zvětšit obrázek

Kdypak asi Curiosity dostane lidskou společnost? Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS, Wikimedia Commons.

Scott Hubbard ze Stanfordu věří, že kdybych začali hned teď, je naprosto reálné přistát na Marsu do dvaceti let. Podle něj k tomu nejsou nutné žádné zázraky, jenom peníze a pevná vůle. Za největší technické problémy považuje přepravu 30 až 40 tun materiálu nezbytného pro konstrukci první základny na Marsu a pak také dopravení paliva pro zpáteční cestu, případně jeho obstarání na místě. Robotický průzkumník Curiosity váží jenom jednou tunu a letěl jenom na Mars, i tak se ale v NASA pořádně zapotili. Klíčová také bude technologie pohonu kosmických lodí, která by měla zajistit dolet k Marsu za snesitelnou dobu. Pokud by se to podařilo, tak padne značná část námitek proti cestě lidské posádky na Mars, ať už ohledně fyzického anebo duševního zdraví neohrožených astronautů.

Literatura

AFP 5.5. 2013, H2M.ExploreMars.