Zvětšit obrázek

Rozpustilá robovčela. Kredit: Kevin Ma. Harvard Microrobotic Lab

Drony jsou stále větší, více vyzbrojené a dravější. Zároveň ale existuje poptávka po úplně maličkých dronech, které by byly velké jako hmyz. Vojáci by pro ně našli uplatnění při skrytém průzkumu bojišť budoucích válek, třeba v nepřehledném městském prostředí. A když na to přijde, tak by roj mikrorobotů mohl plnit i rafinovanější úkoly, jako jsou sabotáže anebo likvidace živých cílů.

Logo. Kredit: Harvard Microrobotic Lab.

Jak už to tak u podobných šílených konceptů bývá, i tenhle výzkum má na svědomí DARPA. Odstartovala ho před více než desetiletím a záhy bylo všem jasné, že tohle bude pěkně tvrdý oříšek. Řada odborníků prý dokonce nevěřila, že se vývoj létavého robotického hmyzu vůbec může povést.

Před pár dny ale časopis Science s velkou slávou představil Robovčely (RoboBee), které vytvořil Kevin Ma studující na Harvardu v Laboratoři mikrorobotů a jeho kolegové. S vynaložením heroického úsilí nakonec robovčelu udrželi ve vzduchu, a to po dobu 20 sekund. Jejich výkon si každopádně zaslouží uznání a odborníci nešetří superlativy. Už samotný výrobní postup robovčel je prý průlomový a možná odstartuje vývoj nových zařízení v medicíně. Ma a spol. postavili robovčely jako komplikovanou skládačku, kterou nejprve laserem vyříznou z archu vrstveného materiálu a poté složí jako ve třech rozměrech. K finálním úpravám robovčel potřebují pinzety a mikroskop. Je to celé dost komplikované a zdlouhavé, autoři ale věří, že by případnou výrobu robovčel bylo možné plně automatizovat.

Zvětšit obrázek

Robovčely vstoupily na scénu. Kredit: Kevin Ma. Harvard Microrobotic Lab.

Robovčely dělají ohromný dojem svou hmotností, která činí pouhých 80 miligramů. Podle všeho jsou vůbec nejlehčím lidským zařízením, které kdy bylo schopné aktivního letu. Křídla robovčel o rozpětí 3 cm kmitají 120 krát za sekundu. Nedávno s velkou slávou medializovaný izraelský dron Butterfly sice připomíná velikého motýla, váží ale 20 gramů. Oproti živým vzorům jsou včelí mikroroboti stále ještě dost neohrabaní, operátor je ale může ovládat v reálném čase. Vzhledem k velikosti nemají žádné senzory ani zdroj energie. Jak řízení, tak i energii potřebnou k letu robovčelám prozatím poskytuje kabel, k němž jsou napevno připojené.

Zvětšit obrázek

Dron Butterfly. Kredit: Israel Aerospace Industries.

Použité technologie zaručují robovčele délku života na zhruba 15 minut, po nichž se kvůli únavě materiálu obvykle rozpadne. Ma a jeho kolegové usilovně hledají design, který by jejich mikrorobotům prodloužil život. Doufají také, že je postupně vybaví zdrojem energie a senzory, aby robovčely mohly létat bez své pupeční šňůry. I s kabelem jsou ale pro vědce užitečné, přinejmenším kvůli ověřování celého konceptu a testování nových nápadů. Když by se jim to povedlo, tak samostatně operující robovčely jistě najdou uplatnění i v civilních záležitostech, přičemž by mohli řešit problémy s využitím inteligence roje. Mikroroboti by například zkoumali místa nejrůznějších katastrof či nehod, a hledat na nich oběti. Mohli by také fungovat jako robotičtí opylovači rostlin a třeba nás zachránit v případ totálního rozvratu včelstev.

http://www.youtube.com/watch?v=b9FDkJZCMuE

Literatura

ScienceNOW 2.5. 2013, Science 340: 603-607, Wikipedia (RoboBee).