Zvětšit obrázek

Galaxie SDSSJ1506+54. Kredit: NASA/JPL-Caltech/STScI/IRAM.

Se špetkou divoké fantazie si lze galaxie představit jako hodně veliké spalovací motory. Spalují mezihvězdný plyn tvorbou hvězd a obvykle to dělají s mizernou účinností. Obvyklé galaxie vytvářejí hvězdy mnohem méně intenzivně, než by teoreticky mohly.

Zvětšit obrázek

Jim Geach. Kredit: McGill University.

Jim Geach z McGillovy univerzity v Montrealu a jeho spolupracovníci našli galaxii, která je v duchu tohoto přirovnání vytuněným sporťákem, co spaluje plyn ve hvězdách v maximálně možné míře. Galaxie se jmenuje SDSSJ1506+54 a objevili ji v datech infračerveného vesmírného teleskopu WISE. V infračerveném pásmu se prý nedala přehlédnout. Badatelé ji pak prohlédli i s Hubbleovým vesmírným dalekohledem ve viditelné části spektra, který jim ukázal, že dotyčná galaxie je velmi kompaktní a září prakticky jenom z oblasti o průměru několika set světelných let.

V galaxii SDSSJ1506+54 vznikají nové hvězdy několiksetkrát rychleji než v naší ospalé Mléčné dráze. Zároveň její záře přichází z oblasti o velikosti pár procent Mléčné dráhy. Podle Geacha je to ryzí extrém ve tvorbě hvězd mezi galaxiemi. Geachův tým pozoroval dotyčnou galaxii i pozemním interferometrem IRAM Plateau de Bure, který pracuje ve francouzských Alpách. Interferometr detekoval milimetrové záření galaxie, z něhož lze odvodit množství mezihvězdného plynu. Když pak vědci dali dohromady rychlost vzniku hvězd v galaxii podle dat WISE a množství plynu odvozeného z pozorování IRAM, mohli odhadnout účinnost, s jakou tu hvězdy vznikají.

Zvětšit obrázek

WISE. Kredit: NASA/JPL.

Zvětšit obrázek

Plateau de Bure Interferometer. Kredit: Douchet Quentin, Wikimedia Commons.

Zjistili, že účinnost tvorby hvězdy v galaxii SDSSJ1506+54 je tak vysoká, že se blíží teoretické hranici, kterou představuje takzvaná Eddingtonova mez. Je to bod, v němž se gravitace hroutících se mračen plynu vyrovnává s tlakem záření okolních hvězd. Když je Eddingtonova mez překročena, tak záření hvězd rozfouká mračna plynu a tvorbě hvězd je v dané oblasti konec.

Proč je vlastně galaxie SDSSJ1506+54 tak neobvyklá? Geach a spol. se domnívají, že ji přistihli ve výjimečné a z hlediska délky života galaxií nepříliš dlouhé fázi vývoje, zřejmě bezprostředně po splynutí dvou galaxií dohromady. Teď vyrábí hvězdy tak zběsilým tempem, že, ji za pár desítek milionů let musí dojít palivo – tedy mezihvězdný plyn. Pak podle vědců dozraje do podoby úctyhodné eliptické galaxie.

Literatura

McGill University News 23.4. 2013, Astrophysical Journal Letters 767: L67, Wikipedia (Eddington luminosity).