Jestli se dnes včelaři něčeho opravdu bojí, tak je to nepochybně syndrom zhroucení včelstev (anglicky Colony Collapse Disorder, CCD). V Severní Americe začaly z ničeho nic vymírat celá včelstva a nikdo nevěděl proč. Jako by úly někdo proklel. Ještě horší je, že se tento mysteriózní jev postupně začíná objevovat i v Evropě. A stále nikdo neví proč. Odborníci už nabídli spoustu možných odpovědí, žádná z nich si ale zatím nezískala všeobecnou důvěru. Ve hře jsou prakticky všechna zla moderní doby – geneticky modifikované plodiny, pesticidy, patogeny, paraziti, podvýživa, globální oteplování, smrtící záření mobilních sítí a kdyby včely mezi sebou šířily kopírované filmy, jistě by se o nich v této souvislosti mluvilo taky.
Se zajímavou studií, která nabízí další možné vysvětlení, přichází tým odborníků, v jehož čele stála entomoložka May Berenbaum z Illinojské univerzity v Urbana-Champaign. Klíč ke zhroucení včelstev by podle nich mohl být ve starobylých a v přírodě běžně rozšířených enzymech cytochromech P450 monooxygenázách, které mají v metabolismu na starost špinavou práci s detoxifikací. Rozkládají cizorodé látky, které mohou v těle hmyzu škodit, například pesticidy anebo mnohé látky obsažené v rostlinách.
Včely se živí nektarem a pylem spousty druhů rostlin a musí se tím pádem vyrovnat s tisíci rozličných organických látek. Zároveň mají ale k dispozici významně méně genů pro enzymy, které jsou zapojené v detoxifikaci.
Již delší dobu se vědělo, že včelí med zřejmě u včel spouští intenzivnější tvorbu detoxifikačních enzymů. Berenbaum a spol. teď zjistili, že klíčovou látkou, která podporuje včelí detox, je kyselina p-kumarová. Vědci krmili včely experimentální směsí, do nichž přimíchávali různé složky včelího medu a sledovali, jak se mění tvorba detoxifikačních enzymů. A jako nejúčinnější zesilovač se ukázala právě kyselina p-kumarová, jedna z hydroxyskořicových kyselin. Ve skutečnosti je ve světě včel velice běžná. Je například stavební jednotkou sporopoleninu, velmi odolného biopolymetru, který tvoří základ vnější stěny pylových zrn. Kyselina p-kumarová podle všeho za normálních okolností funguje jako velmi efektivní signál, který dává včelímu metabolismu najevo, že se blíží dávka potravy plná toxických látek.
Účinek této kyseliny na včely je ale ještě mnohem širší. Kromě cytochromů P450 monoxygenáz reguluje i geny ze všech ostatních skupin detoxifikačních genů včel. Ovlivňuje dokonce i včelí imunitu a zesiluje fungování genů pro antimikrobiální proteiny. Vše nasvědčuje tomu, že kyselina p-kumarová a spolu s ní i další složky včelího medu se významně podílejí na odolnosti včel vůči nástrahám jejich světa. Potíž je v tom, že mnozí komerční včelaři krmí včely náhražkami medu, jako je vysokofruktózový kukuřičný sirup (anglicky High Fructose Corn Syrup, HFCS). Berenbaum s kolegy naznačují, že by právě tohle mohlo souviset s neblahým syndromem zhroucení včelstev. Na definitivní závěry je ještě brzy, ale je to rozhodně zajímavý postřeh, který si zaslouží další výzkum. A včelaři by už teď mohli jít do sebe a alespoň občas poskytnout svým chovancům nefalšovaný med, pokud na to zapomínají.
Literatura:
University of Illinois News 1.5. 2013, PNAS online 29.4. 2013, Wikipedia (Colony collapse disorder, p-Coumaric acid, High fructose corn syrup).
Diskuze:
zdravy med
Alexandra Zahradnikova,2013-05-03 10:24:16
to si ludia naozaj myslime ze vceli med je tak zdravy iba pre nas ludi? Nemozem si pomoct, ale podla mna je logicke ze vcelam obycajny cukor alebo synteticky med bez vsetkych tych zloziek vdaka ktorym si cenime ten ozajstny, nebude dostacujuci...
Ehm...
Vojtěch Kocián,2013-05-03 09:31:46
V Evropě včelaři HFCS moc nepoužívají. Včely většinou dokrmují obyčejným řepným cukrem nebo umělým medem z tohoto cukru vyrobeným. A nejde jen o komerční včelaře, bez dokrmování včelaří jen pár nadšenců nebo to mají včelaři jako doplňkový chov. (Colony Collapse Disorder správná zkratka je CCD nikoliv CDC) se vyskytuje nejvíce v USA, což by teoreticky mohlo indikovat, že řepný cukr je pro včely o trochu příznivější než tam často používaný HFCS. Bez důkladnějšího výzkumu je to však jen nepodložená spekulace.
Pak se mi zdá podivná formulace "...alespoň občas poskytnout svým chovancům nefalšovaný med." Působí to na mě, jako kdyby v USA včely fungovaly coby fabrika pro přepracovávání HFCS na něco jak med... Nebo to tak opravdu je? Pravý med mají včely k dispozici přes celé jarní, letní a část podzimního období. Dokrmuje se jen na zimu, protože včelami připravené zásoby včelař odebral. (Podvodníky, kteří dokrmují i v jarním a letním období, aby zvýšili výnos "medu", nepočítám.) Neodebral samozřejmě úplně všechny, ale většinu ano. Nedostatkem pravého medu může být ovlivněna především dlouhověká zimní generace včel a částečně matka, která může poškozené geny předávat i letním generacím dělnic (a samozřejmě i trubcům a novým matkám).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
