Zvětšit obrázek

Systém Kepler 62. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.

Zvětšit obrázek

Kepler-69c, Kepler-62e, Kepler-62f a Země. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.

Jak teď už tušíme, Mléčná dráha přetéká rozmanitými planetami. O obrovské většině z nich nevíme absolutně nic, malou skupinku planet z nevelkého kousku oblohy na pomezí souhvězdí Labutě a Lyry pro nás postupně objevuje vesmírný specialista – teleskop Kepler. Právě jeho data jsou poslední dobou zárukou fascinujících novinek, nad nimiž žasnou odborníci i jinak znuděná veřejnost.

Před pár dny jsme se dozvěděli o hvězdných systémech Kepler-62 a Kepler-69, u nichž obíhá dohromady přinejmenším 7 planet. Hned tři z nich jsou nadějné superzemě v obyvatelné zóně, tedy kamenné planety větší než Země, na nichž by snad mohla být kapalná voda. Jak je to už pravidlem, kolem těchto tří planet se ihned vyrojila spousta optimistických dohadů, které již hledají možnou podobu místních obyvatel, a zároveň s nimi skeptické komentáře odborníků, kteří mírní nadšení mainstreamových médií a kazí rozjetou zábavu vyzdvihováním všemožných pochybností. Obě tyhle extrémní polohy snad až příliš opomíjejí podstatu celé věci, totiž že jde o další fantastický objev cizích světů, který by bylo fajn si pořádně užít.

Takže, o co vlastně jde? William Borucki z Amesova výzkumného centra NASA v kalifornském Moffett Fieldu a jeho početný tým ohlásili objev systému Kepler-62. Kolem oranžového trpaslíka spektrální třídy K, který je menší a také chladnější než Slunce, obíhá minimálně kamenných 5 planet o velikosti 0,54 až 1,95 průměru Země. Planety označené písmeny b, c, d obíhají příliš blízko u hvězdy, takže budou nejspíš pořádně nehostinné. Zato zbylé dvě planety podle všeho krouží uvnitř obyvatelné zóny, což by mohlo znamenat kapalnou vodu. Superzemě Kepler-62e má průměr 1,61 Země a oběhne jednou za 122 dní. Vzhledem ke stáří hvězdy, které autoři odhadují na 7 miliard, její povaze a známým vlastnostem samotné planety by prý mohlo jít o vodní svět, kompletně pokrytý oceánem. K velmi podobnému závěru došli i v případě planety Kepler-62f, která má průměr 1,41 Země a hvězdu oběhne za 267 dní. Oceán této superzemě je ale možná zmrzlý.

Zvětšit obrázek

Kepler-62f, toho času exoplaneta velikostí nejbližší Zemi a zároveň v obyvatelné zóně. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.

Thomas Barclay z Environmentální výzkumného institutu v oblasti Zálivu v kalifornské Sonomě a jeho kolegové zase přicházejí s hvězdným systémem Kepler-69. Hvězdou je tam žlutý trpaslík, o něco málo menší než Slunce a s prakticky stejnou povrchovou teplotou. Ze dvojice potvrzených planet je ta bližší dost rozpálenou koulí. Superzemě Kepler-69c s průměrem 1,71 Země ale hvězdu oběhne jednou za 242 a pohybuje se v obyvatelné zóně.

Zvětšit obrázek

Systém Kepler-69. Kredit: NASA Ames/JPL-Caltech.

To, že nějaká planeta obíhá v obyvatelné zóně, ještě samozřejmě neznamená, že na ní najdeme rozvinutou civilizaci. Dokonce to ani neznamená, že tam bude voda v kapalném skupenství. Je to jenom naše neohrabaná pomůcka k popisu planet, o nichž toho víme velice málo. Ve hře je hodně různých neznámých a ty mohou hrát proti výskytu vody i v její prospěch. A naše zkušenost na to zatím moc nestačí. V současné době musíme vycházet ze znalostí Sluneční soustavy, a pokud něco o planetárních systémech víme se slušnou jistotou, tak to, že jsou mnohem rozmanitější, než by nás napadlo při pohledu na našich osm planet. A to jsme si donedávna říkali, kdovíjak nejsou pestré. Teď je úplně jasné, že pokud se budeme chtít o cizích světech dozvědět víc, budeme tam muset doletět. Soustavy Kepler-62 a Kepler-69 asi nebudou mezi prvními cíly, jsou totiž od nás 1200, respektive 2700 světelných let. Objevy teleskopu Kepler, a doufejme, že i jeho následovníků, nás ale každopádně do takového dobrodružství budou hnát stále víc.

Literatura

NASA News 18.4. 2013, Wikipedia (Kepler-62, Kepler-69).