Jak se zdá, velice toužíme objevit obyvatelné planety, ačkoliv nám prozatím jejich adresa očividně k ničem nebude, neboť k nim neumíme v rozumném čase doletět. Je to ale samozřejmě úžasně sympatické, přinejmenším jako důkaz, že nejsme rezignovaní roboti, kteří až do smrti jenom opakují automatizované úkony. Obyvatelné světy se zvolna stávají vysněným cílem, který by nás mohl pohánět vpřed. Na vzdálenost mnoha světelných let je ale poměrně komplikované zjistit, jak která planeta vlastně vypadá a jestli by opravdu byla obyvatelná podle našich požadavků.
Přítomnost kapalné vody k nim rozhodně patří. Obvykle se odvozuje z toho, zda zkoumaná planeta obíhá v takzvané obyvatelné zóně, tedy v místech, kde by podle intenzity záření hvězdy měla na povrchu panovat teplota příhodná pro vodu v kapalném skupenství. Jorge Zuluaga z kolumbijské University of Antioquia a jeho spolupracovníci teď ale naznačují, jak velice zásadní roli hraje magnetické pole planet. Mars a Venuše nemají žádné magnetické pole, co by stálo za řeč, a obyvatelné očividně moc nejsou, alespoň ne bez masivního zapojení planetárních technologií. Jejich atmosféry zřejmě pořádně pocuchal sluneční vítr. Z Venuše se stalo rozpálené peklo a z Marsu zase mrazivá pustina.
Jak je možné, že naši planetu před poryvy slunečního větru kryje magnetický štít? Země funguje jako gigantické hydrodynamické dynamo a její magnetické pole vzniká třením při rotaci polotekutého vnějšího a pevného vnitřního jádra planety. Zuluaga a spol. propočítali, za jako dlouho se zastaví magnetické dynamo té které planety, když postupně vychládá. Pak své odhady napasovali na tři slavné exoplanety, vesměs velikostí superzemě, které jsou považované za poměrně slušné kandidáty na obyvatelnost. Pro každou z nich sestavili model termální evoluce, tedy vývoje teplot planety během její historie. Vzali přitom v úvahu parametry jejich hvězd, hmotnost planet, jejich rotaci a také stáří, pokud byly k dispozici potřebné údaje. Ukázalo se, že planetární dynama všech tří planet přinejmenším dosluhují a v jednom případě už dokonce dynamo nejspíš dosloužilo.
Planeta Gliese 581 d, která obíhá červeného trpaslíka vzdáleného 20,3 světelných let a jejíž Index podobnosti Zemi (ESI, Earth Similarity Index) činí podle nových údajů Laboratoře obyvatelnosti planet 0,50, na tom byla z celé trojice nejlépe. Její magnetické pole by zatím mělo být dost silné, aby odvracelo neblahý hvězdný vítr. Magnetický štít planety HD 40307 g (Index podobnosti Zemi 0,67), obíhající oranžovou hvězdu spektrální třídy K, vzdálenou 41,8 světelných let, autoři nemohli úplně zhodnotit. Zdá se ale, že i tato planeta je dostatečně chráněná před hvězdným větrem. Zato planeta Gliese 667 Cc s Indexem podobnosti Zemi 0,79, která se nalézá u červeného trpaslíka ve trojhvězdě, vzdálené 22 světelných let, má vážný problém. Její magnetické pole je podle Zuluagy a spol. v takovém stavu, že i v tom nejlepším případě tahle planeta musí dramaticky ztrácet atmosféru.
Upřímně řečeno, modely Zuluagova týmu nevyhnutelně vycházejí ze zkušenosti se Zemí a Sluneční soustavou a je otázkou, nakolik jsou použitelné pro hvězdné systémy s červenými trpaslíky či oranžovými hvězdami spektrálního typu K. Ani vnitřní struktura dotyčných planet nemusí tak úplně pasovat na naše dnešní představy. Zároveň je ale jistě fajn vědět o možných problémech s magnetickým polem planet a vzít je do úvahy při spřádání hypotéz o jejich obyvatelnosti.
Literatura
NewScientist 17.4. 2013, arXiv:1304.2909, Wikipedia (Earth"s magnetic field).
Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu
Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?
Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)
Diskuze:
Volám, volám... ticho nebeské.
Milan Závodný,2013-04-22 05:25:54
Naše volanie počuť tak po najbližšiu vŕbu. Aj po mizernú Proximu C. by bolo treba signál niekoľkokrát zosilniť. Ale uvedomme si, že rádiové vlny poznáme nejakých 100 rokov... už len za 500 rokov - aký okamih to v dejinách Zeme - by sme mali vari disponovať signálom, že aj slnko zbledne závisťou. Totiž... odhadnúť formu vývoja budúcej civilizácie o 1000 či milión rokov je nemožné, ale s čím sa isto bude chcieť popasovať: Vyriešiť problém nevyspytateľných hviezdnych erupcii, to je nutnosť. A my sme hviezdu s hladkým svietením ešte neobjavili. Alebo čokoľvek umelé, nevysvetliteľné, záhadné... a to máme v posledných rokoch skutočne citlivú pozorovaciu techniku, o akej sa generácii okolo apolla ani nesnívalo.
mozna bychom mohli, ale
Daniel Konečný,2013-04-22 10:31:00
proc bychom vubec chteli takto nasobit nas signal, ma to nejake prakticke uplatneni?
technologia
Frantisek Urban,2013-04-22 16:09:12
V jednej z pop science kníh (myslím že od Carla Sagana alebo Michia Kaku) som narazil na jedno pekné prirovnanie. Niekto prišiel medzi obyvateľov primitívneho kmeňa, kde sa na vzdialenosť komunikovalo iba buchaním do bubnu a spýtal sa ich, ako by si predstavovali zariadenie, ktoré by dokázalo komunikovať na ešte omnoho väčšiu vzdialenosť. Ich odpoveď bola - poriadne veľký bubon. Mám taká dojem, že "supevýkonné rádiové vysielanie", bude veľmi podobný odhad.
Všetko vidím dvojmo!
Milan Závodný,2013-04-21 21:17:39
povedal Yossarian. Ja zase všetko vidím inak. Pripusťme, že existujú inteligentné bytosti. Ak sa máme trafiť do ich 20-21. storočia, teda do éry techniky a informácii, klesne nám šanca ku komunikácii priamo drasticky - v pomere k veku ich planéty. /U nás mnohobunečný život pred 550mil. rokmi, tech. civilizácia ešte len 100r./ Ale dajme tomu... Galaxia je veľká. Naša galaxia existuje cca 10miliárd rokov. Z tak obrovského množstva hviezd sa za ten čas nejaká civilka mohla uvariť, dokonca by ich mohol byť v čase roztratený celkom slušný počet. Kde sú? Môj iný pohľad je v tom, čomu sa každý vyhýba ako čert krížu: SÚ MŔTVE! Správanie sa živočíchov /etológia/ nepozná variantu spolupráce za účelom prežitia druhu.
ad. volani do lesa
Daniel Konečný,2013-04-22 01:12:00
Nekde jsem zahledl, ze to s tim (nejen?) nasim hulakanim do kosmu neni zase tak zhave a signal se relativne brzo ztraci v sumu, mate k tomu nekdo neco konkretniho? Stacil by odhad, na jakou vzdalenost bychom dokazali vlastni technikou rozeznat sami sebe nebo, idealne, zdroj zabyvajici se touto tematikou
vliv Měsíce
Tomáš Kohout,2013-04-19 14:16:11
Myslím, že velký vliv na obyvatelnost Země má přítomnost takto velkého Měsíce.
Existuje výzkum, který by se zabýval tímto problémem obyvatelnosti planet vzhledem k poměru velikosti a počtu jejich měsíců?
Existuje co si napíšete
Martin Bartůněk,2013-04-19 18:48:10
A jakou referenční planetu by jste chtěl vybrat? Potřebujete minimálně dvě a tu druhou ještě nikdo neobjevil :-) Vliv měsíce na dynamiku procesů je jistě měřitelný (zejména slapové jevy, které mohly střídáním podmínek umožnit vznik života), ale je zbytečné se tím zabývat nevíme-li, jak život vznikl.
Muj vyzkum provedeny
Vaclav Knowledge-integration,2013-04-20 05:29:31
prostym zvazenim me rika, ze kdyz je kolem planety vice mesicu, je tato neobyvatelna. Svedkem jsou mi planety naseho hvezdneho systemu s jejich pocetnymi mesici.
U planet obihajicich kolem jinych hvezd mesice jeste detekovat neumime, ale casem i to nejspis prijde.
to Václav
Martin Bartůněk,2013-04-20 07:49:23
Taková detekce měsíců je vám k ničemu. Nejdříve musíte detekovat život, a pak se zaobírat měsíci. A protože nikdo extraterestriální život nedetekoval, vliv měsíců na něj je nesmyslné analyzovat.
Vliv mesice na vznik zivota
Vaclav Knowledge-integration,2013-04-20 13:41:00
nejspis urcite nebude klicovy, bude pri jeho vzniku jen jednim z doprovodnych uzitecnych faktoru, asi jako mechacka, ci spisovne asi michacka je uzitecna pri vyrobe pokrmu.
I pokud by jednou byl znam zivot na mnoha planetach a samozrejme znamy i pocet mesicu techto planet, tak z toho nic definitivniho vyvodit nepujde. Takhle statisticky se totiz opravdova veda delat neda, to je opici vedecky styl, ktery neni zalozeny na porozumeni toho ktereho fenomenu, ale na vnejsich (pri)znacich, jejich korelaci.
Jinak kdyz vidim ten kosmicky pech nasi vlastni soustavy - hafo planet ale jen jedna jedina s kloudnym zivotem (mozne bakterie na Marsu apod. nepocitam), tak jsem velice skepticky ohledne zivota nekde v nasi relativni blizkosti.
Zivot ve vesmiru samozrejme je bezna zalezitost (my nemuzeme byt nejakou vyjimkou v tom kosmu, to je prakticky vyloucene), ale vzdalenost mezi misty kde zivot vznika nejspis bude kosmicka, cimz chci rici pro inteligentni zivot cestovne nebo i jen komunikacne neprekonatelna. Mozna maximalne nekdy zachytime nejaky ten signal svedcici o inteligentnim zivote nekde jinde, ale na realnou komunikaci to nebude, jen budeme vedet, ze nekde krome nas jeste nekdo je.
Takze nemuzeme spolehat na to, ze nalezeni zivota nekde jinde nam pomuze pri patrani po tom jak zivot vznika, ale budeme se muset spokojit s tim co mame.
A vlastne to co mame neni vubec malo, ale to bysme nesmeli kvuli nasemu prevladajicimu ideologickemu presvedceni trestuhodne prehlizet co uz v tomto smeru bylo vypracovano.
Pokud je to takto
Daniel Konečný,2013-04-20 16:31:15
tak ten zivot spise najde driv nas nez my je. Treba uz je archa na ceste a za nejake to stoleti tady bude veselo.
to Václav
Martin Bartůněk,2013-04-20 18:51:08
Velmi výstižně jste parafrázoval "míchačka", to je nejdůležitější fakt. Měsíc funguje jako míchadlo zemského koktejlu.
"budeme se muset spokojit s tim co mame." Je sice pravda, ale z donucení. Otázka je, jak si život na jiných plentách představit. Uhlíkový? Křemíkový? Ignorantské je říkat, že jinde není, protože tisíc let zpět jsme byli také informačně hluchá planeta a Caesar už byl po smrti :-)))))
Archa na ceste
Vaclav Knowledge-integration,2013-04-21 02:01:29
Tak to je prakticky dana vec, ze nekdo najde nas. Nase nejlepsi moznost v tom smeru je zachyceni nejakeho signalu svedciciho o inteligentnim zivote nekde jinde, u jine hvezdy. Jenze ze zrejmych duvodu to na zadnou komunikaci nebude. Jestlize tedy pujde o pricestovani, budou to urcite oni kdo prileti sem, nikoli my k nim, aspon v dohledne budoucnosti. A muze se to stat hned zitra, jako pristi den, nebo taky nikdy za nasich zivotu, ale taky mozna uplne nikdy.
Krome tech nesmirnych vzdalenosti je tu taky moznost mijeni se v case, s cimz je spojena otazka dlouhovekosti civilizaci. Jestlize vyloucime moznost mezihvezdneho cestovani, pak civilizace muze trvat maximalne jen tak dlouho, nez jim dohori hvezda, ale i to je extremne optimisticka moznost a plne otevrena zalezitost.
Sam jsem zastance nazoru, ze cestovani pobliz rychlosti svetla nikdy nebude mozne a tak to mezihvezdne cestovani nebude mozne a tudiz zadna jinohvezdna navsteva nikdy neprileti.
Opravdu jedinou moznost mezihvezdneho cestovani bych videl v ovladnuti gravitace, tedy ovladnuti setrvacnosti hmoty. Ale protoze prave o tomhle neco vim a nevidim zadnou takovou moznost, tak proto si myslim, ze mezihvezdne cestovani se nikdy neuskutecni. Tim myslim samozrejme v prakticke rovine.
-----------------
@Martin: ta "informačně hluchá planeta" po tisice let je to mijeni se v case a je to taky spojene s tou dlouhovekosti civilizaci.
Zivot zalozeny na jine bazi... fyzika je vsude stejna a jestlize neumoznuje dosahovat rychlosti blizkych svetla, pak by takovy jiny zivot mel stejne potize s letanim ke hvezdam. Ale uvidite, ze jestli jiny zivot bude nalezeny, treba neco na Marsu, tak bude 'prekvapive' v zakladu jako ten nas, uplne jiny urcite nebude.
Ja si stejne myslim, ze za tim pomyslenim na cestovani ke hvezdam je jen zvidavost a obejdeme se bez toho a nejspis se budeme muset obejit. Zachovani lidstva, inteligentniho zivota, neni doopravdy na poradu dne pro zadneho z nas. Kazdemu z nas zalezi primarne jen na vlastnim zivote a zivotech blizkych lidi, a pro ostatni, vcetne nasich potomku, i tech vlastnich, muzeme mit tak maximalne dobrou vuli (jak si ustelou, tak si lehnou). Kdyz muj zivot muze definitivne skoncit smrti, proc bazirovat na tom, aby lidstvo tu bylo naporad a snazit se o cestovani ke hvezdam za tim ucelem? Kdyz lidstvo vymre, jiste bude jeste nekde jinde u nejake jine hvezdy a treba pozdeji povstane znovu v nasi soustave, pokud k tomu budou podminky, a kdyz ne, vesmiru to bude jedno, stejne jako je mu jedno ted, ze tu jsme. A my jsme smrtelni, kazdy mame jisty absolutni konec vlastni existence a to je jediny konec o ktery doopravdy jde, kazdemu.
K tomu planetarnimu magnetismu
Vaclav Knowledge-integration,2013-04-21 02:22:43
Pokud jednou zacne slabnout a treba i zmizi, tak kdyz se to stane pozvolna, tak si na to nas zivot zvykne, prizpusobi se, i kdyz se nam to ted nezda.
A na jinych planetach u jinych hvezd bych nevidel absenci magnetickeho pole planety jako absolutni prekazku vzniku zivota, i inteligentniho.
Prece i tady na zemi zname organismy prezivajici i okolo reaktoru a proc by se z nich nemohl vyvinout 'jiny' zivot na povrchu zeme, pokud cely jeji povrch by byl stale silne ozarovany. Zivot jak ho zname ted je na zareni citlivy, protoze vzniknul v prostredi bez znacneho ozarovani. Zivot jde vzdycky cestou nejmensiho odporu, takze kdyz se vyvojove nemusel prizpusobit silnemu zareni, tak je na nej dnes citlivy. Ale to vubec neznamena, ze by se nemohl vyvinout s necitlivosti k nemu, pokud by prostredi bylo vzdy silne ozarene.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
