Obvykle na to zapomínáme, ale za větší část kyslíku, který máme k dispozici, vděčíme mikroskopickým fotosyntetickým organismům. Bez nich bychom na tento potměšilý, reaktivní plyn mohli zapomenout. Jak se ale zdá, jejich přínos výrobou kyslíku nekončí. V současné době se intenzivně bádá na využití sinic a řas při ekonomicky smysluplné výrobě biopaliv a nedávno se dokonce zajímavě prosadily v jinak spíše skomírajícím stavebnictví.
Německá Mezinárodní výstava architektury (Internationale Bauausstellung, IBA) v rámci svých aktivit financovala vývoj a stavbu domu podle konceptu Bio Intelligent Quotient (BIQ). Jde o obytnou budovu s patnácti byty o výměře 50 až 120 metrů čtverečních, zvnějšku pokrytou 129 bioreaktory s fotosyntetickými organismy, které se významně podílejí na provozu celé stavby. Dům BIQ vyrostl po 3 letech úsilí v Hamburku, a v březnu 2013 se stal součástí právě probíhající Mezinárodní výstavy budov 2013. Celá stavba přišla podle dostupných informací na 5 milionů eur.
Pokud jde o sinice a řasy – jejichž identita je poněkud zahalena tajemstvím – stavitelé je nabrali z poblíž tekoucího Labe a umístili je do průhledných nádrží. V nich teď žijí a o jejich zásobování živinami a oxidem uhličitým se stará automatický systém. Každá z nádrží je vsazena do konstrukce, která se, s využitím podobné technologie, jako u solárních panelů, stará o natočení nádrží ke Slunci v průběhu dne. Když se fotosyntetičtí chovanci namnoží, tedy zejména přes léto, tak pomáhají budovu chladit a také ji chrání před hlukem. Přebytečné teplo je odváděno pod budovu, do 80 metrů hlubokých jam s roztokem soli.
Pokud množství zelené biomasy přesáhne určitou mez, obslužný systém určitou část vytěží a pošle do výrobní linky uvnitř budovy. Tam se z ní záhy stane bioplyn, kterým lze topit v zimě. K úplně soběstačnému provozu to podle všeho nestačí, stavba by měla být vybavena solárními panely a napojena na bioplynovou stanici. Autorský tým domu BIQ se i tak dušuje, že jejich stavba nepotřebuje žádná fosilní paliva a že splňuje standardy pro energeticky pasivní dům.
Je to zajímavý nápad a má také pozoruhodnou didaktickou hodnotu. Nejenom že demonstruje neotřelé nápady v architektuře, je to také vlastně živá reklama na fotosyntézu a obnovitelné zdroje. U podobných projektů je ale vždy klíčové, zda jsou přívětivé nejen pro nadšené architekty, ale také pro obyčejné nájemníky, kteří v nich především chtějí bydlet. Je také otázkou, nakolik je podobný dům reálně šetrný vůči prostředí, které hodlá chránit a jestli náhodou stavba takové budovy v reálném světě a také její údržba nakonec nezatěžují cyklus uhlíku víc, než by člověk ohromený energetickou pasivitou čekal.
Literatura
IBA Hamburk, Phys.org 12.4. 2013, Clean Technica 26.3. 2013.
Diskuze:
Na stěnách a na střeše by mohli pěstovat révu
Josef Hrncirik,2013-04-19 00:00:28
Biokoňakem vypáleným listím pod kotlem by se mohli zahřívat nebo pohánět tepelná čerpadla. Pokud ale PV má účinnost cca 14% a fotosyntéza cca jen 1%, tak kromě akumulace energie není co řešit. Leč 1 kWh se uskladní v cca 360 l H2 nebo jen cca 3oo g listí.
nějak mi to pořád nevychází
Miroslav Bezouška,2013-04-18 00:06:50
ať se snažím jak jen dovedu. Čtvereční metr podlahové plochy v baráku vychází - plus mínus - 115 tisíc korun za metr, tedy asi trojnásobek ceny běžné u nás. Troufám si tvrdit, že jen ta osmdesát(!) metrů hluboká jáma, naplněná roztokem soli (proč právě soli, proboha!) by spolu s nezbytnou další technologií spolkla těch pět miliónů euro sama. Tím ovšem "zázraky" nekončí: efektivita bioreaktorů a připojené výroby bioplynu, vztažená k dopadající energii slunečního záření může být zhruba 1% (takzvaná sluneční konstanta je u nás i v Německu hluboko pod 1400 W/m2, průměrně asi 200 W/m2, takže není problém spočítat si, kolik se z toho dá vytěžit). Na snímcích "bioreaktorů" nejsou patrná žádná čistící zařízení, bez kterých by ten skvost přestal za pár týdnů fungovat - akvaristi jistě vědí, o čem je řeč. Zmíněná produkce kyslíku je z hlediska energetické efektivity baráku docela mimo, nijak ji neovlivní. Prostě a krátce - stačí vzít tužku, papír a nějaké slušné technické tabulky a začít počítat. Závěr bude docela jednoznačný. Projekt je docela zajímavý jako cvičení technické fantazie, ale současně je čímsi jako nepříliš povedenou technickou a technologickou intelektuální masturbací. Podobně jako například zde uváděný nápad na pohon motorových vozidel stlačeným vzduchem. Ale no tak - fuj!
Myslím, že to není nic tak nového.
Jiří Pospíšil,2013-04-17 22:18:35
Kdo se chce kouknout na takové bioreaktory, tak si zajeďte do Nových Hradů. Tam je má biologická fakulta ve střeše už drahně let.
Ale asi jsou o dost levnější.
Kde jsou ty bioreaktory?
Jmeno Nenipodstatne,2013-04-17 15:28:17
Možná jsem jen hloupý kolemjdoucí, ale mohl by někdo říct, kde na tom domě jsou zmíněné bioreaktory?
Na první fotce vidím vizualizaci, jak by to mělo vypadat. Na druhé dva zřejmě skutečné bioreaktory. No, a na třetí je stav na konci stavby z letošního března. Pokud nejsem úplně slepý, tak mi tam něco chybí - fasáda je zelená omítkou, nikoli umístěnými bioreaktory.
Dokonce ani na oficiálních stránkách se s žádnou fotogrtafií bioreaktorů přímo na domě nechlubí:
http://www.iba-hamburg.de/en/themes-projects/the-building-exhibition-within-the-building-exhibition/smart-material-houses/biq/projekt/biq.html
Tak jak to tedy je? Jsou tam nebo je to jen šalba a klam?
Pry tam jsou, podivejte se na treti obrazek
František Houžňák,2013-04-17 16:24:02
zleva v rade, ty "sklenene" zelene desky na fasade jsou PBR neboli fotobioreaktory, i kdyz dotycna "fotka" je nejspis z nejakeho design software. V realu jsou to takova placata akvaria, tloustka bratru 10 cm. Meli jsme u nas diplomantku, ktera na tech PBRs neco merila, takze asi skutecne existuji. V pulce kvetna slibuji tvurci exkurzi v ramci konference DECHEMA v Hamburku, tak se tam pujdu podivat, jaka je skutecnost. Samozrejme ty povidacky okolo jsou kecy, postavili to, protoze byly prachy na "obnovitelne zdroje", a takovy barak je dobra pokrokova a politicky korektni reklama. Provozuji v tom prirodni smesne kultury (jak stoji v clanku), takze se skutecne da pouzit maximalne ta biomasa, a povidani o vyuziti na bioplyn je taky jenom reklama - ne ze by to nefungovalo, ale rasy dokazou za optimalnich podminek prevest na biomasu 1% dopadajiciho slunecniho zareni, stejne jako normalni rostliny, a pak to musite jeste pumpovat, trochu odvodnit (kdyz vam to pobezi opravdu dobre, budete mit 2 gramy na litr biomasy), ten bioplynovy hrnec musi byt taky dost veliky, musite ho ohrivat, a tak dál. An sich to bude urcite k necemu uzitecne, ale rozhodne ne k tomu, k cemu je to deklarovano.
Jo, tady jsou ti stavitele
František Houžňák,2013-04-17 16:31:37
i s nejakymi detaily. Dotycni se ovsem zivi fotovoltaikou, a rasy tam holt "prihodili", aby meli Nemci zase za co vyhazovat penize, mlaskajice pritom, jaci jsou pasaci:
http://www.ssc-hamburg.de/index.html
http://www.ssc-hamburg.de/Bioreaktorfassade.pdf
Nevím proč mám
Tomáš Bartoň,2013-04-16 18:40:46
takový pocit, že za ty nehorázné prachy, které se na vývoj, výrobu a výstavbu těch zmíněných technologií vyhodily, by mohla celá budova topit obyčejným plynem aspoň půl století a dřevem možná století celé? :-D
-
Zdeněk Jindra,2013-04-16 20:34:40
Taky bych řekl. To je jako ten elektromobil, co se kvůli němu dělá měsíční krajina.
...
David Literák,2013-04-16 23:54:42
A jak dlouho by topil ten barák dřevem, kdyby se použil rozpočet curiosity? ... aha ono to nelze srovnat viďte? Já myslím, že lze ... je to prostě pokus a pokusy jsou drahé a nemusejí přinést pozitivní výsledky ... ovšem pokud to nezkusí, tak to nezjistí.
Třeba jednoho dne budeme mít na svém bungalovu místo pevné zelené střechy vodní zelenou střechu ... anebo to může najít využití pro mimozemské základny ...
vtipná námitka proti ceně
Mojmir Kosco,2013-04-17 06:51:49
15 bytů v centru za 5mil eur ? A je to
drahé ? A potřeba přidat energie pouze v zimě ? Tento projekt je v podstatě zadarmo...
Michal Kára,2013-04-17 10:00:09
David: Co má, proboha, vozítko na Marsu společného s otázkou, zda je ekonomičtější postavit dům s konvenčním vytápěním nebo s nějakou takovouhle technologií? Ano, pokusy můžeme dělat a Tomáš právě komentuje, že tenhle pokus ukázal, že je to nejspíš jen slepá ulička, protože je to prostě příliš drahé.
Mojmír: Předpokládám, že uvedená cena je cena za stavbu, tedy bez pozemku, tedy je irelevantní zda je to v centru. V přepočtu jsou to _stavební náklady_ asi 8.5 miliónu korun na jednu nepříliš velkou bytovou jednotku a to je teda fest pálka.
Nedalo
Mojmir Kosco,2013-04-17 10:14:46
mi to a mrknul jsem se na portál cen nemovitostí v hamburku a byt 100m2 do os. vlastníctví stojí kolem 1mil EUR
Zajimalo by me co budou delat v zime
Jenda Krynický,2013-04-16 10:31:28
Nalejou tam rasam fridex?
Tomáš Hluska,2013-04-16 13:10:54
teoreticky, pokud to budou natáčet k slunci a vzhledem k zabarvení by tam mohly být o něco vyšší teploty než v okolí. A když by teplota klesala (ony taky řasy asi moc nepracujou zrovna při 5°C, že?), tak se některé řasy sebeobětují a půjdou nejspíš na biomasu ;) Jen aby nemuseli každé jaro lovit nové řasy z Labe :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
