Vždy jednou za zhruba dva roky se mezi Mars a Zemi dostane Slunce. V té době hovoříme o takzvané konjunkci Marsu. V době, kdy je Mars úhlově velmi blízko naší hvězdy, je potřeba přerušit vzájemné informační kanály. Současná situace se proto netýká jen vozítka Curiosity, ale i dalších sond, které u Rudé planety pracují. Abychom byli přesní – ono nejde o to, že by Slunce zastínilo výhled ze Země na Mars (a opačně). Ve skutečnosti se Mars za Slunce nikdy neschová. Vzhledem k rozdílným sklonům drah obou planet bude Mars z pohledu ze Země nejblíže Slunci 17. dubna, kdy se bude nacházet pouze 0,1° daleko od jižního pólu naší hvězdy. Přerušení komunikace je ale nutné kvůli tomu, že pokud by se posílala data, mohlo by při jejich průchodu kolem miliard tun ionizovaného plynu dojít ke značným zkreslením signálu. Ve výsledku by mohlo vozítko dostat nelogické příkazy a naopak na Zemi by dorazily např. poškozené snímky. Ostatně velmi hezky to ukazuje video přímo z dílny NASA.
Ale na druhou stranu to neznamená, že by si vozítko lidově řečeno “válelo šunky”. V provozu zůstávají dva vědecké přístroje – RAD pro měření radiační intenzity v okolí roveru a také REMS, tedy meteostanice, která v pravidelných intervalech zkoumá teplotu, tlak a vlhkost atmosféry, ale i směr a rychlost větru. Curiosity svá naměřená data posílá na palubu sondy MRO, která krouží kolem planety. Až se Mars dostatečně vzdálí od Slunce, tak se očekává, že sonda bude mít ve svých počítačích k odeslání 12 gigabitů dat z Curiosity. Volno nemají ani vědecké týmy, které vyhodnocují informace z vozítka. V tomhle měsíci mají na svou práci klid, nerozptylují je nová data a mohou se zaměřit na zpracování těch, která až doposud nasbírali.
V posledních dnech například vyšla velmi zajímavá zpráva, která se týká laserového spektrometru ChemCam umístěného na hlavě vozítka. Sérií několika laserových impulsů umí odpařit svrchní vrstvu kamenů a z vypařených plynů bezkontaktně určit jejich složení. Díky tomu se pravidelným používáním neopotřebovává, takže není limitovaný počtem použití. Vědecké týmy to moc dobře vědí a samozřejmě toho hojně využívají. Vždyť od 18. srpna loňského roku, kdy došlo k prvnímu laserovému výstřelu na kámen nazvaný Coronation už ChemCam prozkoumal 1 400 různých cílů! “Vypálil” přitom více než 40 000 laserových pulsů.
Velmi zajímavé je, že tato měření odhalila přítomnost mimořádně jemného prachu, který je rozptýlený v atmosféře Marsu. Tento prach ulpívá prakticky okamžitě na všech myslitelných površích. Našel se dokonce i na stěnách čerstvě vyvrtaných otvorů v kameni.
Až se Mars dostatečně úhlově vzdálí od Slunce, budeme se zase těšit z velkého množství informací. Podle všeho se totiž zdá, že předchozí problémy už jsou naštěstí zažehnány. Vozítko v těchto dnech řídí počítač označený jako B. Jeho kolega se jmenovkou “A” je připravený jakožto záloha. Jeho problematická část flash paměti je izolovaná a nebude se dál používat. Důvod proč selhala ale neznáme.
Zdroje informací:
http://czech.ruvr.ru/2013_04_08/Curiosity-ztratilo-spojeni-se-Zemi/
http://www.kosmonaut.cz/
http://blog.kosmonautix.cz/2013/04/curiosity-nemluvi-se-zemi/
http://www.kosmo.cz/ http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1242
Zdroje obrázků:
http://images.gizmag.com/hero/curiosity-test-drive.png
http://sphotos-e.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/156845_491387750911205_1218681854_n.jpg
http://www.astrobio.net/images/galleryimages_images/Gallery_Image_8570.jpg
Psáno pro Kosmonautix a Osel.cz
Marsovské vozítko Curiosity zachytilo stopy organických látek
Autor: Vladimír Pecha (17.12.2014)
Další důkaz o koloběhu vody otisknutém na povrchu rudé planety
Autor: Vladimír Pecha (14.12.2014)
Diskuze:
(ne)zatienenie Marsu
Alexandra Zahradnikova,2013-04-18 11:00:26
nejak nechapem ako je nemozne zatienenie Marsu Slnkom. Hladala som aj na nete, ale jedine co som nasla je bud astrologicky bulsit alebo zatmenie Slnka pozorovane z Marsu... Moze prosim niekto vysvetlit alebo aspon dodat nejaky link (kludne aj v anglictine)? Dik ;)
Neuvěřitelné
Martin Bartůněk,2013-04-16 20:36:37
Ve jménu popularity NASA falšuje skutečnost? Trochu povědomé. To video je lživé. Jak je v článku uvedeno, k takové konjunkci nemůže dojít.
Proč tak popuzeně?
David Benedeki,2013-04-16 22:06:22
Proč tak popuzeně?
Podle grafiky bych odhadoval, že je to hodně zjednodušený popis pravděpodobně pro děti. A některé věci pro zcela laickou veřejnost či děti je záhodno nekomplikovat - pro pochopení i jako lákadlo, aby si zjistili více.
Hezky o tom pojednává tento podcast o konverzaci s Neil deGrasse Tysonem http://storycollider.org/podcast/2012-02-12 .
prach na Marsu?
Pavel Dombrovský,2013-04-15 17:56:40
Když vyvrtáme díru do kamene tady na Zemi, tak budou stěny otvoru také pokryty jemným prachem. Čemu se vědci v případě Marsu diví?
Pochybné zdůvodnění
Roman Nepšinský,2013-04-15 17:31:39
"Ve výsledku by mohlo vozítko dostat nelogické příkazy a naopak na Zemi by dorazily např. poškozené snímky."
To je přeci technicky nesmysl a nevím, proč to NASA veřejnosti takhle prezentuje. Při použití solidních kontrolních součtů a samoopravných mechanismů je prakticky nemožné (viz computationally infeasible), aby se náhodně pozměnila data příkazu a současně odpovídal i ten kontrolní součet. Stejně tak ten částečně provedený příkaz na videu (start laser vs. drive) by se snad poslal jako transakce a dokud by nebyly doručeny všechny části v pořádku (start laser i start drive), neprovedla by se jako celek.
Jediné, co chápu, že ty linky mají omezenou kapacitu (i když x Mbit/s už je docela cool), a na kvalitní kontrolní součty by připadl větší objem dat. Druhý problém je zpětné potvrzování s velkou latencí (když se paket nepodaří opravit a je třeba jej zaslat znova), tam chápu, že není rozumné posílat roveru řídící příkazy a nevědět, jestli zareaguje na první pokus do 10 minut, anebo do 60 po 5 opakováních chybného přenosu.
Ten váš druhý odstavec v sobě ukrývá odpověď.
Tomáš Kohout,2013-04-15 20:15:57
Ono jde také o vytížení sítě pozemních stanic pro komunikaci s meziplanetárními sondami Deep space network, která má v dnešní době poměrně dost nabitý harmonogram.
Není důvod posílat na Zemi snímky u kterých vím, že jich většina přijde poškozená, když mohu tuto dobu využít pro komunikaci s jinými sondami (např. Cassini) a nechám si poslat snímky až v době, kdy jich přijde většina v pořádku.
Jinak samozřejmě kontrolní součty či sekvence se používají od dřevních dob kosmické komunikace. Nedovedu si představit využití třeba takové delta modulace bez opravných mechanismů.
Tak kapacita + možné diletanství? :)
Roman Nepšinský,2013-04-17 14:43:58
Tomáš: To zní rozumně, proto mě zaráží, proč to NASA zdůvodňuje chybami přenosu a nezmíní naopak ten důsledek a omezené zdroje.
Nicméně s těmi opravnými mechanismy jsme možná také přehnaně optimističtí, když člověk vidí, jak jsou nechráněny nové protokoly pro letectví:
http://cdr.cz/clanek/cdr-security-update-androidi-aplikace-ovladne-system-pro-rizeni-letu-fsm
Samoopravné kódy významně snižují kapacitu linky,
Vojtěch Kocián,2013-04-17 15:58:03
protože obsahují v případě nepoškozeného packetu "zbytečná" data. Vždy je to o kompromisu mezi velikostí kontrolní části packetu a šancí na jeho znehodnocení. Započítat do toho můžete důležitost packetu, náklady na opakování nebo na provedení špatného příkazu.
O to, že by NASA nebo JPL samoopravné kódy nepoužívaly hned na několika úrovních, bych se nebál. Na vzdálenosti Mars-Země a zvlášť v opozici se toho musí ztratit poměrně dost i když je Slunce v dostatečné úhlové vzdálenosti. Video vidím jako velké zjednodušení, aby to pochopil opravdu každý, i když technicky to není správné. Bohužel z takových věcí pak vznikají různé konspirační teorie, které se nedají vyvrátit, protože "NASA sama tvrdila..."
Jeden z důvodů přerušení komunikace bude nejspíš to, že Curiosity neposílá kontinuálně (potřebuje mít v dohledu retranslační družici nebo alespoň Zemi a na ní příslušné antény, což rozhodně není pořád). Vyslání příkazu se tedy může protáhnout z deseti minut ne na šedesát, ale třeba i na celý den. Druhá věc je, že poslání třeba osmi paketů najednou se závěrečným potvrzením, každý s 50% úspěšností, nebude trvat dvakrát tak dlouho, ale v průměru osmkrát tak dlouho. Na něco takového operátoři čas a nervy nemají, takže si raději vezmou dovolenou a komunikační síť přenechají kolegům z jiných projektů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
