Jen ve Spojených státech každým rokem na silnicích zahyne 80 milionů ptáků a jinde ve světě to nejspíš nebude o moc lepší. Podle odborníků jde o závažný problém, který by si zasloužil nějaké rozumné technické řešení. Na druhou stranu, u některých druhů ptáků jsou ztráty na životech kvůli silničnímu provozu tak vysoké, že si lze snadno představit tvrdý tlak přírodního výběru na to, aby se ptáci lépe vyhýbali automobilům. Pokud by to fungovalo, měla by úmrtnost daných populací na silnicích v čase postupně klesat.
A právě takový případ nedávno objevil manželský párek vědců: Charles Brown z Univerzity v Tulse, státu Oklahoma s Mary Bomberger Brown, z Univerzity v Nebrasce. Ekolog a ornitoložka podle všeho zasvětili odborný i manželský život studiu vlaštovek pestrých (anglicky cliff swallow, odborně Petrochelidon pyrrhonota). V jihozápadní Nebrasce je pozorují od roku 1982. Brownovi se každoročně v hnízdní sezóně vracejí na stejná místa, počítají vlaštovky i jejich snůšky, kroužkují je a pozorují jejich chování. Mimo jiné také sbírají vlaštovky, co zahynuly na silnici. Původně jen proto, aby měli dost materiálu na měření. Vlaštovky si totiž oblíbily silniční mosty a nadjezdy, kde rády hnízdí. Badatelé si v poslední době všimli, že sražených vlaštovek na silnicích ubývá.
Když se detailněji podívali na dostupné údaje, tak zjistili, že počet vlaštovek sražených silničním provozem setrvale klesá. V sezónách 1984 a 1985 to bylo 20 ptáků, zatímco v posledních pěti letech nalezli méně než 5 sražených vlaštovek na jednu sezónu. Počet vlaštovek i jejich hnízd se přitom za stejnou dobu více než zdvojnásobil a automobilová doprava zůstává na daném území po celou dobu zhruba stejně intenzivní. Pak se ukázalo, že vlaštovky zabité na silnici mají v průměru delší křídla.
Kupříkladu v roce 2012 měly vlaštovky pestré ve studované populaci průměrné rozpětí křídel 106 milimetrů, kdežto rozpětí křídel vlaštovek zabitých na silnici činilo 112 mm. Délka křídel přitom zásadním způsobem rozhoduje o manévrovacích schopnostech vlaštovek. Je to prosté, ptáci s kratšími křídly létají obratněji a také rychleji vzlétají ze země.
Brownovi ze svých dat také vyčetli, že se průměrné rozpětí křídel živých vlaštovek zkrátilo ze 111 milimetrů v roce 1982 na 106 milimetrů v roce 2012. Podle nich jde o přesvědčivý doklad působení přírodního výběru. Vlaštovky s delšími křídly z okolí silnic mají o něco nižší šanci, že se úspěšně rozmnoží a to se již za pár desítek let pozná. Jak je vidět, naše civilizace vytváří pozoruhodná nová prostředí, v nichž se mohou uplatnit různé druhy organismů. Prosadit se na takovém místě ale není úplně snadné.
Nakolik jsou výsledky Brownových obecně platné, ukáže čas. Jestli jsou podobné situace běžné v jiných populacích, u jiných druhů ptáků nebo snad i u savců. Brown je přesvědčen, že podobných druhů, které evolučně zasáhla lidská dopravní infrastruktura, bude jistě víc. Hynutí zvířat na silnicích se ale obvykle studuje jednu či pár sezón, takže většinou scházejí rozsáhlejší studie historických trendů. Výzkum Brownových také opět zřetelně potvrdil, nakolik může být užitečné, když někdo pečlivě a trpělivě sbírá dlouhodobá data, i když mu zpočátku není příliš jasné, k čemu by takové informace mohly být dobré.
Literatura
ScienceNOW 18.3. 2013, Current Biology 23: R233-R234.
Diskuze:
Uvádí se, že u savců
Jan Šimůnek,2013-04-13 08:58:54
je řada na silnici sražených zvířat nějak nemocných. Sražené lišky prý velice často trpěly vzteklinou (což je průšvih pro každého, kdo by se ulakotil na jejich kožíšek). Takže silnice do jisté míry substituují roli vyhubených nebo drasticky zredukovaných predátorů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
