Jako by si Severní Korea v posledních dnech předplatila palcové titulky ve všech světových médiích. Na Korejském poloostrově se rozehrála další, obtížně srozumitelná ale každopádně pozoruhodná partie. Není úplně jasné, o co v ní klíčovým hráčům vlastně jde, ale celý svět se zatajeným dechem sleduje, jak to dopadne. Násilně rozdělené území je od začátku padesátých let v chronickém válečném stavu a stát se tu může cokoliv. Korejské válečné hrátky fascinují i servery popularizující vědu a techniku, jako je NewScientist, kde se teď objevil zajímavý komentář od Petera Aldhouse na téma raketové hrozby ze Severu Koreje.
Hlavní potíž se Severní Koreou je asi v tom, že místní tajnůstkářský režim je pro zbytek světa záhadný a v mnohém nepochopitelný. Při pohledu zvenčí není úplně jasné, jaké jsou jejich motivace. Většina komentářů naznačuje, že nynější bojechtivá rétorika směřuje hlavně dovnitř, jako součást převzetí moci Kim Čong-unem, případně k jednacímu stolu, aby si Severní Korea vytvořila pádnější argumenty. V takovém případě horký konflikt nehrozí, pokud někomu ze zúčastněných náhle nepovolí nervy. Neprůhledná Severní Korea by ale také mohla být ve vážné vnitřní krizi a mohla by ji ze zoufalství řešit eskalací konfliktu, přestože je bojová hodnota početně veliké severokorejské armády pravděpodobně k smíchu. Proto jsou okolní země a také Američané ve střehu.
Podle vládních zdrojů Jižní Koreje by dnes (středa 10. dubna) už Severní Korea měla být připravena k odpálení minimálně jedné balistické rakety na východním pobřeží, do které již natankovali palivo. Všichni doufají, že pokud k němu dojde, tak by to byl jen další z řady severokorejských testů. Co by teď Severní Korea mohla odpálit? Většinou se spekuluje o balistické raketě středního doletu BM25 Musudan (známé také jako Taepodong X, Nodong/Rodong-B anebo Mirim). Ta vznikla ze sovětské balistické rakety R-27, vyvinuté v šedesátých letech pro odpalování z ponorek. Pohání ji kapalný asymetrický dimethylhydrazin s dýmavou kyselinou dusičnou jako okysličovadlem. Severokorejci představili rakety Musudan na slavnostní vojenské přehlídce 10. října 2010, odborníci na raketové zbraně je ale na snímcích vyhodnotili jako atrapy.
Pokud by v Severní Koreji zvládli technologii pohonu raket Musudan a jejich odpálení na jedničku, mohly by doletět do vzdálenosti 2 500 až 4 000 kilometrů. Oproti balistickým raketám Rodong-1 (čili Nodong-1) s doletem kolem 1000 kilometrů, které už Severní Korea vyzkoušela, by to byl významný posun. Podle všeho je ale Sevekorejci zatím ještě nevyzkoušeli, takže válečný střet by takovými raketami zahájil jenom šílenec. Z pohledu normálně uvažujících armádních velitelů se jako mnohem reálnější jeví varianta technických testů raket Musudan, s krvežíznivou omáčkou okolo.
Mohla by Severní Korea odpálit i něco jiného s jadernou náloží? Pomineme-li balistické rakety krátkého doletu, kterých mají Severokorejci vícero typů, například KN-2 Toksa (Viper), 9K52 Luna-M (FROG-7) anebo rakety Hwasong-5 a 6, odvozené od sovětských R-17 Elbrus (rodina raket typu Scud), nebudou to nejspíš ani rakety označované jako KN-08. Ty se objevily na vojenské přehlídce v dubnu 2012, kde působily dojmem vícestupňových mezikontinentálních balistických raket s doletem kolem 10 000 km. Odborníci ale brzy došli k závěru, že opět nejspíš šlo o nefunkční atrapy. Navíc to tentokrát byly atrapy technicky nesmyslné, které například kombinovaly prvky raket na tuhá a kapalná paliva.
Start rakety Unha-3 ze 12. prosince 2012, který byl částečně úspěšným pokusem o vynesení civilního satelitu, prý ve skutečnosti jen potvrdil, jak daleko je Severní Korea od vypuštění funkční mezikontinentální rakety. Odborníci z Jižní Koreje, kteří prozkoumali zbytky rakety vylovené z oceánu, zjistili, že nosná raketa byla vyrobena převážně ze severokorejských komponent bídné kvality, kopírujících technologie ze šedesátých a sedmdesátých let. Raketa Unha-3, která je civilní variantou stále nepříliš úspěšně vyvíjené mezikontinentální balistické rakety Taepodong-2, ve své dosavadní podobě ještě tak vynese stokilový satelit na oběžnou dráhu, jaderný mezikontinentální útok ale zatím nepřichází v úvahu.
Někteří experti mají za to, že severokorejci už zvládnou umístit jaderné hlavice na rakety Nodong-1, s nimiž mohou ohrozit japonská a samozřejmě i jihokorejská města. Tomu by nasvědčovala i relativně malá intenzita severokorejských jaderných testů, které by mohly být součástí vývoje jaderných hlavic, vhodných pro rakety středního či krátkého doletu. Pokud by Severní Korea opravdu odpálila rakety typu Nodong-1, tak by se je Jihokorejci, Japonci či Američané snažili sestřelit, nejspíš řízenými střelami zbraňového systému Aegis, který je nainstalován na amerických, japonských i jihokorejských válečných lodích. Připraveny jsou i mobilní raketové systémy Patriot. Je samozřejmě otázkou, nakolik by byly úspěšné. Účinkování systémů Patriot ve válce v Zálivu nebylo příliš slavné. Aegis si prý vede dobře v testech, těžko ale soudit, jak uspěje během reálného překvapivého útoku. Severokorejci asi nedisponují sofistikovanými technologiemi k odvrácení antiraket, pokud by se ale například útočící raketa rozpadla na vícero částí, mohlo by to prý systém Aegis přelstít.
Jak je tedy reálná hrozba raketovým útokem ze Severní Koreje? Pokud tam nevlastní hypermoderní technologie, dovedně skryté za kulisami divadla s předpotopní výzbrojí, tak jsou jejich výhrůžky Spojeným státům k smíchu. O něco reálnější je konvenční, snad i jaderný útok na japonská či jihokorejská města raketou Nodong-1. Ať už by byl úspěšný anebo ne, Severní Korea by riskovala zdrcující odvetu. Pokud právě to není jejich úmyslem, tak se teď podobného útoku nedočkáme.
Literatura
NewScientist 9.4. 2013, Wikipedia (North Korea).
Diskuze:
Jak velká může být SK bomba ?
Karel Karel1,2013-04-12 00:15:59
Jestli jde o velikost, tak dost malá. Už v 50.letech měli v US ve výzbroji věc jménem "Davy Crockett", což byl reaktivní vrhač malé hlavice s mocností 10-20 t TNT. Hlavice W54 vážila 24kg, průměr 28cm, délka (celého vystřelovaného náboje) 78cm. Byla to ovšem nejpitomější zbraň všech dob, dolet byl asi kilometr, ale smrtelný účinek radiace asi 2km. Ukázka vojenského "myšlení" (Vojáci, tohle jsou nové atomové granáty. Zabijou všechno živé 300m kolem. Každý nafasuje dva).
BTW, podobně "chytré" bylo atomové torpédo pro ponorky, dosah byl asi 2km, ale zničilo to všechny ponorky 5km kolem. Zdá se, že všechno "zelené" myšlení je stejně blbé:-)
Z druhého konce je ruská raketová hlavice 20Mt, která byla veliká přesně jako Gagarinova kosmická loď Vostok (ona to vlastně byla přesně kosmická loď Vostok, jenom v tom nebyl Jurij, ale něco docela jiného). Jenže to bylo před 50-ti lety.
Nejmenší jaderné zbraně používají buď moderní lineární implozi (a zesilování /skládání/rezonanci rázových vln, viz. třeba "flying plate" design), pokud jde o implozní design, případně princip dělové hlavně (tak jsou prý dělané populární ruské "kufříky"). Demoliční/sabotážní jaderné zbraně váží kolem 20kg a nosí se na zádech jako baťoh (PNK - Personal Nuke).
Ohledně velikosti jako yieldu, tak termojaderná 300-500kt hlavice - samotný "physics package" má velikost asi dvou 20l kbelíků, tj tak 30-40l, váha 50-120kg. Megatunová je o kousek větší, ale ne o mnoho. Často jsou vidět fotky, jak dva maníci nesou kompletní RV (return vehicle), tj. takový ten kužel, co kromě termojaderné hlavice obsahuje spoustu dalších věcí, jako elektroniku, radary, výškoměry, systémy orientace ve vesmíru, systémy koncového navedení, protiopatření (rušiče), ampulové baterie, chlazení atd. Prostě celý ten "dáreček".
Jak velká může být SK bomba ? Malá i velká, záleží na tom, co chtějí vyrobit. Pokud mají tritium (kdo by neměl, když mají reaktory, stačí nechat ozařovat lithium) a lithium6-deuterid, klidně mohli vyrobit termojadernou nálož. S dnešními simulačními programy (akustika, hydrodynamika, fyzikální chemie, kvantovka, ...) a výkonnými počítači to nic není. Ano, je tam spousta problémů, třeba obrábění Pu, vývoj a výroba super trhavin (chemických pro stlačení Pu/U v core a-bomby), efektivní design imploze, roznět, a samotná konstrukce RV pro deployment pomocí rakety.
Problém je, že kromě samotného získání štěpného materiálu jsou to všechno běžné technologie minimálně tzv. "dvojího určení". Zakážete třeba vysokonapěťové-vysokoproudové spínací elektronky (radiačně aktivní, třeba typu krytron, teratron, ...), ale ono se to používá také na spínání rentgenových lamp nebo neonových světel. Nemusíte to mít přímo na odpalování implozních čoček implozní atomovky s přesností na jednu ns. A tak je to se vším. To je stejné, jako nejde zakázat prodej benzínu, jenom proto, že si z toho někdo může udělat Molotov koktejlek na ujetou party.
Jinými slovy, celá proliferace jaderných zbraní je jenom odložení problému o pár let. Kdo získá materiál, může si tu věc postavit prakticky kdy chce.
BTW, celkem realistický popis "domácí" výroby termojadené bombičky o 500kt (i když ohledně designu poněkud zamlžený) je v románu Clancyho - Nejhorší obavy.
hra
Jakub Steinhubel,2013-04-11 17:21:47
troska mna zaujima ci to cele nie je hra USA a Severnej Korei ako umelo vyvolane napatie a zamienka pre utok na Iran....
Proc patrat po nejakych motivacich.
Vaclav Knowledge-integration,2013-04-11 15:20:06
"Při pohledu zvenčí není úplně jasné, jaké jsou jejich motivace."
---
A koho to zajima. Kdyz rikaji ze nas napadnou, mame je vyhladit a pak se nebicovat, kdyz se zjisti, ze jen blufovali.
Kdyz se nekde zabarikaduji a budu vyhrozovat privolane policejni prepadove jednotce, ze mam zbrane vcetne bobmby a oni me pak zastreli, a zjisti se ze ty zbrane byly jen plastikove napodobeniny a zadnou bombu jsem nemel, tak jsem si to zastreleni zaslouzil, tecka.
Nechapu kdyz je Korea ve valecnem stavu se sousedy, proc spolu koketuji na urovni prumyslovych parku a jeste jim uz desitky let posilaji pomoc.
A proc kdyz Severni Korea je ve valecnem stavu s Jizni Koreou, nasim davnym spojencem, proc vubec tam mame nejake diplomaty, to je padle na hlavu, a nejen v posledni dobe. Komunismus se ma ostrakizovat, ne s nim koketovat a snazit se ho koupit. Jsme my tady na Zapade tak blbi, nebo navedeni?
mas recht!
Ales Krata,2013-04-11 17:09:49
Hodit tam 3-4 vodikove pumy a je klid. Lidi je jak sracek!
Proc byt tak nelidsky
Vaclav Knowledge-integration,2013-04-12 16:57:13
prece by uplne stacilo je v prve rade nepodporovat. To vyskakovani toho jejich pohunka co ma mlici na brade je vysledek naseho sametoveho pristupu k totalitarnim rezimum, jen proto vi, ze si neco takoveho muze dovolit a vyuziva to jako paku a my jsme za blbce hrejici si hada na prsou...
A kdyby prislo na utok, stacilo by vybombardovat konvencnimi bombami strategicka mista, vojenska i politicka, bez varovani, a klidne s tim, ze nejaci civiliste by to samozrejme odnesli, ale to uz je riziko ziti v totalitarnim rezimu.
Ale jak rikam, k nicemu takovemu by nebylo treba sahat, kdybysme jim tam neposilali pomoc, kdyby je svet totalne ostrakizoval, vcetne prosacovani vsechno co jde ven a dovnitr. A kdyz by si stezovali, hodila by se tam bomba nebo dve a kdyz by se to delalo vcas, nikdy by nemohlo dojit k nejakemu vyvoji zbrani jako je tomu dnes.
Lide jako vy jsou pro nas civilizovany svet pohromou.
jeeee
Ales Krata,2013-04-16 13:54:46
jeeeee ty ses tak chytrej! skoda, ze vas neni vic. hned byste zastavili vsechny pohromy sveta!
Článek na psovi je snůška blbostí
Karel Karel1,2013-04-11 13:53:51
1.Nejprimitivnější bomba "FatMan" měla 5.5kg Pt. Ale blběji to už udělat ani nejde (zvolili to proto, že to mělo nízké riziko neúspěchu).
2.Co dokázali před 70-ti lety géniové v projektu Manhattan, dnes zvládne každá lepší parta inženýrů. Plány, informace, výpočty, modely, výpočetní kapacita, simulační software - vše je k dispozici.
3.Kdo má materiály (Plutonium, tritium, polonium, U235, U238), není problém ani termojaderná zbraň s účinkem v megatunách (ale velká a těžká)
4.Malý device do hlavice, s váhou do 100kg a mocností cca 50kt (boostovaný tritiem), použitý také jako fůzní rozbuška do větší termojaderné zbraně - jen několik let vývoje a pár skutečných testů (zbytek simulace).
Jinými slovy, je to technologický a vzdělanostní průser. Ale jednak jsou hlídány materiály, jednak počítám, že v blízké budoucnosti bude fyzika prohlášena za "hermetickou" vědu, znalí kontrolování a celoživotně sledováni.
Jak daleko jsou SK ve vývoji ?
Karel Karel1,2013-04-11 14:29:17
Podle nízkého yieldu pokusných výbuchů se dá soudit, že už dělají na miniaturizaci. Už v 50.letech se velmoci dostaly na úroveň cca 3kg Pu ("levitating core"), později pod 1kg Pu ("linear implosion"). Poslední generace prý již umí dosáhnout kritického množství s 300g Pu (pomocí řádově vyššího stlačení - zesilování a skládání rázových vln atd - "flying plate"). A úplně poslední generace jaderných zbraní už počáteční plutoniovou (nebo jinou štěpnou) rozbušku nepotřebuje, impulsového výkonu se dosahuje jinak (že by ta mýtická "červená rtuť" ?).
Vzhledem k tomu, že třeba první generace (FatMan) je na netu včetně výpočtů a blueprints, další generace jsou jednodušše simulovatelné (všechny charakteristiky Pu, U jsou známé), software (především hydrodynamické modelování) od 90. let již volně dostupný, tak konstrukce jaderných zbraní jako takových není problém. Problém je manipulace s Pu, U (jsou to fakt velmi podivné materiály) a hlavně jejich získání. Kdo je má, má i bombu (nebo ji kdykoliv mít může).
Insider video
Vít Výmola,2013-04-11 12:30:19
https://lh4.googleusercontent.com/-cnD5-0QN8as/UV6E7U2s3YI/AAAAAAAAawI/0yd9iaLEjxk/w497-h373/nkmissile%2Btest.gif
Já vím, pitomost, ale nedalo mi to. :)
"Násilně rozdělený ostrov"
Pavol Sedláček,2013-04-11 09:46:21
Odkedy je Korea ostrovom? :)Uz sa odtrhla od Azie? :)
Dnešní článek na Neviditelném psovi
Jan Šimůnek,2013-04-11 07:52:02
http://neviditelnypes.lidovky.cz/kldr-kobaltova-bomba-0lu-/p_zahranici.asp?c=A130410_104645_p_zahranici_wag
to staví někam jinam.
Dovolil bych si odcitovat jeden z četných Murphyho zákonů: "Je-li něco technicky možné, vždy se najde nějaký blbec, který to udělá."
Nepřesnosti v psím článku
Martin Vajsar,2013-04-11 11:26:37
Popis kobaltové pumy je v tom článku poněkud zmatený (co s tím má co dělat radioaktivní uhlík? rozžhavené fragmenty kuliček budou spíš kobaltová plazma atd.), ale to samozřejmě nemění nic na tom, že kobaltovou bombu lze vyrobit a její výbuch by byl smrtící. Ovšem pro optimální konstrukci už jsou potřeba poměrně detailní znalosti, ty na Google myslím nejsou a pochybuji, že je Severní Korea mohla získat vlastním výzkumem. O skutečném rozsahu zamoření tak lze mít pouze velmi mlhavou představu.
V článku jsou ale i další omyly:
"je lhostejné, zda hlavice exploduje podle nastavení výrobce nebo zda exploduje v důsledku zásahu střelou protiraketového štítu"
Rozhodně není, a to i v případě kobaltové bomby. Pokud jaderná bomba exploduje "špatně", sníží se energetický výdej (i o několik řádů) a stejně tak se sníží množství neutronů vzniklých výbuchem. Tyto neutrony jsou přitom to, co z obyčejného kobaltu 59 dělá smrtící kobalt 60.
"Detonátor plutoniové nálože není problém nastavit tak, aby reagoval jak na explozi antirakety s jadernou náloží nebo při zásahu kinetickou hlavicí bez nálože."
Naopak si myslím, že to je dosti složité.
1) Ochrana hlavice před jaderným výbuchem není triviální a obě mocnosti se v 60. letech tímto tématem intenzivně zabývaly; nelze předpokládat, že někdo dosáhne podobných výsledků napoprvé a bez významného testovacího programu (při jaderném výbuchu blízko jiné střely nejde jen o zničení odpalovací elektroniky, ale i o změny vyvolané v jaderných materiálech, proud neutronů může přivést plutonium k předčasnému výbuchu v nevhodné konfiguraci). Na druhou stranu je pravda, že velmi blízký výbuch jiné jaderné hlavice by také mohl situaci výrazně zhoršit (aktivace většího množství kobaltu než s původní hlavicí). Ale domnívám se, že je téměř vyloučeno, že by USA nasadila na sestřelení první vlny raket jaderné hlavice, takže tento bod je celkem nepodstatný.
2) Kinetická hlavice se bude vůči cíli pohybovat rychlostí několika km/s (předpokládejme pro jednoduchost 10 km/s). Exploze konvenční trhaviny přitom musí proběhnout dříve, než bude její geometrie kinetickou střelou narušena. Pokud by byla trhavina od pláště rakety vzdálena jeden metr, dojde k jejímu narušení za zhruba 0.1 ms. Elektronika, která to bude vyhodnocovat, musí být tedy velmi přesná, rychlá a zejména spolehlivá (žádný falešný alarm na odpalovací rampě, například). Nemohu samozřejmě vědět, zda Severní Korea tuto technologii nemá, ale - podle mého názoru - nejde o trivialitu.
I přes tyto výhrady je asi nutné souhlasit s tím, že ne všechny rakety by byly včas sestřeleny, takže nebezpečí plynoucí z realizace takového scénáře je značné. Přesto si lze těžko představit, že by severokorejský režim takovou akci přečkal (i kdyby jeho vlastní území nebylo kobaltem 60 zamořeno), a jistě si je takové okolnosti vědom. Šlo by tedy v každém případě o sebezničující akci. (Pravda, Fidel Castro chtěl během kubánské krize takovou akci podniknout, a jen to, že sám neovládal červené tlačítko, tomu zabránilo. Kim má naproti tomu nad svou technologií naprostou vládu.)
Doufejme, že nikdo tak blbý a zároveň chytrý není
Karel Karel1,2013-04-11 14:05:47
Protože vyrobit skutečný "doomsday device" (stačí aby fungoval lokálně třeba na Korejském poloostrově) není složité. Bohužel. Pokud už mají A-bombu, tritium, lithium6-deuterid, U238, plutonium, a třeba kobalt, jde vyrobit poměrně příšernou "spadovou" bombu, třeba do lodě nebo ponorky. Nebo to můžou bouchnout u sebe doma (a zalézt pod zem), účinek zajištěn.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
