Zvětšit obrázek

Soustava MAXI J1659-152. Kredit: ESA.

Zvětšit obrázek

Erik Kuulkers. Kredit: 9th INTEGRAL Workshop.

Objekt MAXI J1659–152 objevila 25. září 2010 kosmická gamaobservatoř Swift, která pro NASA loví gama záblesky a jejich odlesky ve více oblastech elektromagnetického spektra. Ten samý den ale rentgenový teleskop MAXI (Monitor of All-sky X-ray Image), který pracuje v japonském modulu Kibó Mezinárodní vesmírné stanice ISS, zjistil, že se přesně v místě údajného gama záblesku nachází jasný zdroj rentgenového záření. Postupně vyšlo najevo, že MAXI J1659–152 je nádherně bizarní hvězdný systém - rentgenová dvojhvězda, ze které se snadno zatočí hlava.

Erik Kuulkers z Centra ESA ve Španělsku a jeho tým pozorovali soustavu MAXI J1659–152 s evropskou orbitální rentgenovou observatoří XMM Netwon nepřetržitě 14 a půl hodiny a nakonec vystopovali černou díru v těsném objetí s červeným trpaslíkem. Místní černá díra je minimálně třikrát hmotnější než Slunce, zatímco červený trpaslík dosahuje pouze 20 procent hmotnosti Slunce a černá díra z něho ještě neustále ujídá. Bizarní párek od sebe dělí pouhý milion kilometrů, což téměř šedesátkrát méně, než je u nás vzdálenost mezi Sluncem a Merkurem. Černá díra obíhá hmotný střed (barycentrum) soustavy MAXI J1659–152 rychlostí 150 tisíc kilometrů za hodinu a červený trpaslík se na své dráze žene vpravdě ďábelskou rychlostí 2 miliony kilometrů za hodinu, čili 555 kilometrů za sekundu. Je zhruba dvacetkrát rychlejší, než Země na oběžné dráze kolem Slunce. Vzhledem k tomu je červený trpaslík soustavy MAXI J1659–152 nejrychleji se pohybující hvězdou známou z rentgenové dvojhvězdy.

Swift Gamma-Ray Burst Mission. Kredit: NASA.

Zvětšit obrázek

Rentgenový teleskop MAXI na ISS. Kredit: JAXA.

Povedená dvojice se oběhne za rekordních 2,4 hodiny. Dosavadním držitelem rekordu byla rentgenová dvojhvězda Swift J1753.5–0127, kde se partneři oběhnou jednou za 3,2 hodiny. Navzájem podobné soustavy MAXI J1659–152, Swift J1753.5–0127 a pak ještě XTE J1118+480 spojuje i extravagantní výskyt vysoko nad galaktickou rovinou Mléčné dráhy. Podle Kuulkerse tyto soustavy, s krátkými orbitálními periodami a výskytem daleko od galaktické roviny, možná představují nový typ rentgenových dvojhvězd. Mohly se kupříkladu odpálit z galaktické roviny při bouřlivém vzniku vlastní černé díry, což Kuulkers a spol. považují za pravděpodobnější, než že by tyto soustavy vznikly v nějaké kulové hvězdokupě.

Literatura

ESA News 19.3. 2013, Astronomy & Astrophysics 552: A32, Wikipedia (MAXI J1659-152, X-ray binary).