Ze vzdálených hlubin vesmíru se na nás šklebí stovky tisíc kvasarů, nesmírně energetických a bouřlivých aktivních galaktických jader, která pohání nenasytná supermasivní černá díra. Přesto ale jsou, vzhledem k ohromujícím rozlohám vesmírných pustin, vlastně docela vzácné. Ještě mnohem vzácnější jsou systémy více kvasarů, navzájem svázaných gravitací, které zřejmě vznikají při přízračných srážkách galaxií. Pozorování takových systémů těsně gravitačně svázaných kvasarů je navíc obvykle blízko hranice možností soudobých přístrojů.
Když v roce 1989 astronomové objevili systém kvasarů QQQ J1432−0106, považovali ho nejprve za párek kvasarů, jaké jsou samy o sobě už velice vzácné. Pak se v roce 2007 ukázalo, že jde vlastně o trojici gravitačně provázaných kvasarů, která se tak stala na dlouhou dobu jediným známým systémem tří kvasarů, vzdáleným od nás 10,5 miliardy světelných let. Až teď, zcela nedávno, jsme se dozvěděli o druhé, vcelku spolehlivě pozorované trojici kvasarů, která se honosí pojmenováním QQQ J1519+0627.
Její objev má na svědomí italský astronom Emanuele Farina z Insubrijské univerzity ve městě Como a jeho spolupracovníci. Využili k tomu data Sloanovy digitální prohlídky oblohy (SDSS), plus pozorování 3,6 m teleskopu New Technology Telescope chilské Evropské jižní observatoře a infračervené kamery Omega 2000 na 3,5 m teleskopu CAHA španělské observatoře Calar Alto, která prohnali pokročilými astronomickými modely. V podobných situacích vždy hrozí jisté riziko, že může jít o objekty vzniklé gravitačním čočkováním vzdálených objektů gravitací nějakého bližšího objektu, tuto možnost ale Farina a spol. prý spolehlivě vyloučili.
Uspořádání těchto tří kvasarů je asymetrické. Dva z nich tvoří těsný pár, ten třetí je vzdálenější. V oblasti vesmíru, kde je Farina a spol. nalezli, nejsou patrné žádné stopy po ultrasvítivých infračervených galaxiích (Ultraluminous Infrared Galaxy, ULIRG), které jinak velmi často s kvasary souvisejí. Objevitelé proto navrhují, že by jejich trojkvasar mohl být součástí větší struktury, kterou přistihli ještě ve stavu zrodu. Zřejmě tu pozorujeme tři navzájem blízké mladičké aktivní galaxie, snad právě splývající dohromady.
Literatura
Royal Astronomical Society 11.3. 2013, Wikipedia (Quasar).
Vyřeší Problém posledního parseku vzájemně interagující temná hmota?
Autor: Stanislav Mihulka (25.07.2024)
Gravitační čočkování prozradilo gravitačního behemota
Autor: Stanislav Mihulka (30.03.2023)
První hvězdy vesmíru mohly být molochy s hmotností až 100 tisíc Sluncí
Autor: Stanislav Mihulka (03.02.2023)
Rychle rostoucí supermasivní černá díra "sežere" 1 Zemi za sekundu
Autor: Stanislav Mihulka (16.06.2022)
Vznikly zárodky supermasivních černých děr zhroucením hal temné hmoty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2021)
Diskuze: