Hydrát nebo taky klatrát metanu, případně poeticky „hořící led“, je vlastně led obsahující spoustu uvězněných molekul metanu. Původně jsme si mysleli, že se může vyskytovat jen ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, pak jsme ho ale našli v ohromném množství i u nás na Zemi. Podle toho, co zatím víme, jsou ložiska klatrátu metanu v hloubce maximálně do 2 kilometrů, přičemž bývají v usazených horninách polárních oblastí, kde teplota na povrchu nepřesahuje 0 stupňů Celsia, pode dnem oceánů, když je nad nimi minimálně 300 metrů vody a také pod hlubokými sladkovodními jezery, jako je například Bajkal.
Podle současných odhadů jejich světová ložiska 2 až 10 krát převyšují známé zásoby zemního plynu, což z nich dělá potenciálně velmi významný zdroj energie. Až doposud ale ložiska klatrátů nikdo komerčně nevyužil. Zatím se podle všeho jejich těžba ekonomicky nevyplácela, bránily ji technické problémy a těžařům také očividně scházela odvaha do toho jít. Zásoby zemního plynu se ale tenčí, jeho cena roste a úměrně s tím narůstá i odvaha těžařských společností, které se zřejmě do ložisek klatrátů metanu brzy pustí se vší parádou.
Nasvědčuje tomu i nedávné prvenství, kterého dosáhla japonská státní agentura Japan Oil, Gas and Metals National Corporation (JOGMEC). 12 března 2013 se jim podařilo vůbec poprvé v historii vytěžit plyn z podmořského ložiska klatrátu metanu. Japonská agentura pracuje na ložisku v oblasti podmořského údolí Nankai, vzdáleném několik desítek kilometrů jižně od japonského ostrova Honšú. Zdejší lokalita přitom patří k nejlépe prozkoumaným zásobárnám metanového ledu na světě.
Japonští těžaři se tu provrtali 300 metrů pod zdejší dno oceánu a úspěšně získali cenný plyn. Molekuly metanu se drží v klatrátu díky působení chladu a velkého tlaku. Těžba metanu v oblasti údolí Nankai probíhá tak, že těžaři odčerpávají vodu z prostoru vrtu a po snížení tlaku se klatrát rozpadá na vodu a plyn, který pak odsají na palubu vědecké těžařské lodi Chikyu.
Experimentální těžba metanu tady poběží ještě dva týdny, už teď je ale jasné, že to jde. Těžaři dokázali vytvořit stálý proud metanu z vrtu, který ještě navíc efektně hoří a dává tím najevo, že vše zatím vypadá slibně. Pokud by se tu Japoncům podařilo rozjet ekonomicky rozumnou těžbu klatrátů metanu, tak by jenom se zásobami podmořského údolí Nankai pokryli energetickou spotřebu celého Japonska na více než 10 let. Představitelé agentury JOGMEC věří, že se jim v této oblasti oceánu povede spustit těžbu metanu do jara 2019.
Japonsko v šoku po tsunami ze března 2011 a následné jaderné nehodě ve Fukušimě vypnulo jaderné elektrárny a prozatím všechny reaktory až na dva stále stojí mimo provoz. To ale pro Japonsko znamenalo zvýšení ceny energií a nutnost nakupovat drahá fosilní paliva. Proto teď intenzivně hledá různá perspektivní alternativní řešení získávání nezbytné energie. Zajímavou alternativou by se v Japonsku mohla stát právě těžba klatrátů metanu.
Jak už je to pro dnešní přecitlivělý svět příznačné, těžba metanu z klatrátů je zároveň vnímaná jako poměrně kontroverzní. Někteří lidé fantazírují, jak se může vytěžené ložisko klatrátu katastroficky propadnout anebo jak může dojít k velkému úniku plynného metanu z místa vrtu. Uniklý metan by pak prý mohl okyselit oceán anebo se dostat do atmosféry a zhoršit tam globální oteplování.
Role metanu v globálním klimatu je často obávaná, i když, příznačně, zatím stále není pořádně jasné, jak vlastně metan v historii klimatu funguje. V tuto chvíli je samozřejmě jen velmi obtížné odhadovat, zda experimenty s těžbou klatrátů metanu navzdory těmto obavám povedou k rozvoji celého nového těžařského průmyslu. Jistě by bylo fajn se o to alespoň pokusit a zvětšit tím diverzitu našich zdrojů energie. Při zacházení s ohromnými ložisky metanu je ale jistá obezřetnost na místě.
Literatura
NewScientist 12.3. 2013, AFP 12.3. 2013, Wikipedia (Methane clathrate).
Diskuze:
Pro Ondřeje
Karel Frauknecht,2013-03-19 12:38:14
Díky těžbě břidlicového plynu se USA, jako jedinému státu, podařilo snížit celkovou produkci CO2. A to se k takovému kroku nikdy manifestačně nezavázaly (na rozdíl např. od Německa, kde produkce mírně stoupá:-)).
Ta "neukojitelná touha po penězích" je onen nenáviděný volný trh, který opět funguje - svatý VK oroduj za nás :-)))).
A to se jim podařilo jak?
Ondrej Zeman,2013-03-19 20:08:27
Není mi vůbec znám princip, jak by se pálením břidlicového plynu místo zemního plynu či čehokoliv jiného snížila produkce CO2. Nevím odkud to máte ale to co jste napsal není pravda.
To je, Ondreji, very einfach,
František Houžňák,2013-03-19 21:37:05
jak rikame my kosmopoliti. Kdyz misto urciteho mnozstvi uhli, ktere vam v uhelne elektrarne poskytne 1 kWh elektriny, spalite urcite mnozstvi plynu, ktere vam v plynove elektrarne taky poskytne 1 kWh elektriny, zjistite, ze jste na tu 1 kWh vyprodukoval z plynu mene CO2. Za domaci ukol si zjistete, proc tomu tak je.
Vlastne jste se ptal na neco jineho, To je taky
František Houžňák,2013-03-19 21:42:06
very einfach. Kdyz zjistite, ze plynu je dost a tudiz je lacinejsi palit plyn v plynove elektrarne nez palit uhli v uhelne elektrarne, dostanete ten efekt, o kterem jsem mluvil predtim. I kdyz koukam, ze pisete "mimo cehokoliv jineho", predstavte si ve sve bujne fantazii, ze navrtate lozisko, kde je cisty vodik, a palite ho misto uhli. Co myslite, kolik CO2 se vyprodukuje palenim cisteho vodiku v elektrarne ve srovnani s palenim uhli ?
No a do tretice vseho dobreho, Ondreji,
František Houžňák,2013-03-19 21:46:02
vy moc pekne pisete "Není mi vůbec znám princip...", no, za to si muzete vy a jenom vy, ze jste malo vzdelan. Nam ostatnim je tenhle princip znam velmi dobre. Ja vam poradim, nejdriv studujte, seznamte se s problematikou a pak se k tematu vyjadrujte. Jinak pusobite jako, no, nevim jak bych to slusne rekl.
Pokud vím,
Barak Obava,2013-03-18 13:38:42
tak cena plynu v poslední době dost podstatně klesla. Už jenom známé zásoby jsou na nějakých 150 let, takže hovořit o tom, že se ztenčují, je úsměvné. Plynu je tolik, že se na řadě míst pálí, protože není komu ho prodat a jak ho skladovat. Pokud je ho v téhle formě ještě 10x víc, tak jsme na tisíc let "za vodou".
Na dlhej trati
Milan Závodný,2013-03-17 13:07:57
aj tak zájdeme všetci - pravda takmer svätá. Keď už sa nikomu nechce šetriť /u nás na OÚ sa dá chodiť v bikinách a ponožky už nevydržia ani jedno celé jednodenné použitie/, tak dobre, zničme všetko! Aj metán v podloží. Asi by sa dala zahájiť ťažba vo veľkom, aspoň by krajiny vlastniace strategické energetické zásoby mali pokoj od slobody a demokracie. Na kompenzáciu proti pribúdajúcemu CO2 by sa mohla zahájiť svetová zelená akcia - zalesnenie rozsiahlych oblastí. No ale lesy sa zase rozložia na CO2... Taký nárast skleníkových plynov by sme nezvládli. Ak energia zlacnie, bude to náš koniec, upečieme sa. Ale veď tam smerujeme tak či tak.
Pavel Hudecek,2013-03-17 23:46:31
Jediné, co je ohledně CO2 jisté, je to, že určité skupiny lidí na boji proti němu horentně vydělávají na úkor ostatní populace.
V historii Země byla období, kdy ho byly desítky % a nic katastrofického se nestalo. Nejméně jednomu z nich dokonce vděčíme za své životy, neboť právě jím skončilo období "sněhové koule", kdy to tu vypadalo, jako na Európě. Za toho vysokého CO2 pak začly naopak pravé "orgie biodiverzity", zvané Kambrická exploze.
Dnes je CO2 minoritní plyn, jehož obsah je 00nic, takže se obvykle uvádí v PPM, aby to jako 00nic nevypadalo. Když to 00nic několikanásobně zvětšíme, bude to zas 00nic.
Příští generace budou na naše období nejspíš pohlížet s podobným úsměvem, jako my na dobu před rokem 1000, kdy se skoro nic nestavělo, protože se předpokládalo, že bude konec světa. Nebo jako na obavy, že koncem 20. století se obyvatelé velkých měst budou po kolena brodit v koňských výkalech:-)
Zas to s těmi procenty nepřehánějte
Vojtěch Kocián,2013-03-20 07:24:21
Oxid uhličitý způsobuje v koncentraci 20% u člověka zástavu dechu prakticky při prvním nádechu a při 5% člověk dlouhodobě nepřežije. Teprve pod 2% je koncentrace bezpečná. Je fakt, že k tomu se spalováním fosilních paliv jen tak nedostaneme.
Oddalování nevyhnutelného?
Ondřej Té,2013-03-17 10:16:56
Těžba metanu, břidlicová ropa, břidlicový plyn ... ale jo, proč ne, je to všechno fajn, ale není to jen oddalování nevyhnutelného? Nechce se mi zkrátka věřit, že za neskutečně pomalým, několik desetiletí dlouhým vývojem (a ruku na srdce, masově ne moc dobře vyuřitelnými výsledky ve stávající podobě) ohledně využití obnovitelných zdrojů v masovém měřítku je jen a jen technologická slabost. Navíc - snad se jednou dětem našich dětí nebude země propadat pod nohama ;)
Ondřej Té:
Vojtěch Kocián,2013-03-17 16:38:15
Japonsko naprostou většinu fosilních paliv dováží a to ještě nikoliv levně produktovodem ale draze lodí. Nedávno se k tomu přidaly problémy s jadernou energií.
Opravdu si myslíte, že zrovna Japonsko, které je jednou z nejrozvinutějších zemí v oblasti výzkumu a průmyslu, by se raději nechalo ožebračovat nákupem a vkládalo naděje do nevyzkoušené technologie navrtávání ložisek zmrzlého metanu, kdyby existovala nějaká snazší cesta přes obnovitelné zdroje, studenou fúzi nebo něco podobného?
fakt cena rastie?
Pavel Ondrejovic,2013-03-17 09:13:05
"Zásoby zemního plynu se ale tenčí, jeho cena roste"
zijem v tom, ze vdaka bridlicovemu plynu cena ostro klesla.
Ondřej Té,2013-03-17 10:57:56
Doufám, že alespoň pro jednou zdravý rozum přetlačí neukojitelnou touhu některých jedinců po penězích. Těžba břidlicového plynu je naštěstí ve většině zemí zakázána, vzhledem k technologickým postupům v takové hloubce nikdo není sto zodpovědně říci, co se stane "když" (dopad na stabilitu podloží, ale hlavně na zásobárny podzemní vody atd.). Jestli něco někdy sníží cenu zemního plynu, těžba toho břidlicového to nebude.
No, Ondreji,
František Houžňák,2013-03-17 12:32:12
vy si svoje predstavy a vas "zdravy rozum" holt nenechate kazit realitou, ze ano. Tezba bridlicoveho plynu v poslednich letech cenu plynu srazila na tretinu nebo kolik. Samozrejme ne v socialisticke EU, ale svet neni jenom SEuSR. Je vam znamo, ze 90% podzemni vody se zasadne neda vyuzit jako voda pitna, protoze je zasolena ci radioaktivni ?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
