Poletí lidé k Marsu už za 5 let?  
Americký miliardář Denis Tito se do historických tabulek zapsal už jednou. V roce 2001 se stal prvním člověkem, který si zaplatil let do vesmíru. V dalších letech ho následovali ještě další bohatí lidé. Ale Titovi zřejmě tohle prvenství nestačí. Jeho cíle míří výš – k Marsu.


 

Denis Tito založil společnost Inspiration Mars, která by ráda v roce 2018 poslala dva astronauty k Rudé planetě a vrátila je zpátky. Má vizi, které věří, vychází z existující techniky, přesto mu jedna věc chybí. Ano, hádáte správně, jsou to peníze. Je tedy otázkou, jestli tento projekt skončí v propadlišti dějin, nebo se zapíše zlatým písmem do dějin kosmonautiky.


 
K Marsu se má vydat dvojice astronautů. Tito by byl nejraději, pokud by to byla manželská dvojice. Ponechme teď stranou spekulace, zda by manželé zvládli v duševní pohodě více než roční let v malém prostoru a zaměřme se na misi samotnou. Celé soulodí, které se má vydat k Marsu by mělo vážit jen něco přes 10 tun. Čtyři tuny by připadly na loď Dragon, šest tun by tvořily potraviny a další zásoby. Ty by bylyl uložené v přeletovém modulu, kde by posádka trávila většinu času. Tento modul by měl být nafukovací. Dá se tedy předpokládat spolupráce s firmou Bigelow.


 
Celý projekt letu k Marsu je až geniálně jednoduchý. Mise je prakticky ořezaná na minimum. Kosmická loď se neusadí na oběžné dráze Marsu, natož aby na jeho povrchu přistála. Pouze proletí kolem Rudé planety ve výšce cca. 160 kilometrů a zamíří zpět k Zemi. Tento profil letu je totiž ze všech ten nejjednodušší a nejbezpečnější. Není totiž potřeba provádět žádné brzdící nebo odletové zážehy. U téhle mise by profil letu řídili pánové Newton a Kepler, potažmo jejich zákony.
 

 

Zvětšit obrázek
Plánovaný profil letu Zdroj: http://www.space.com


Rok 2018 má také svoje opodstatnění. Kromě toho, že by v tomto roce mělo být Slunce velmi klidné, takže klesá riziko nebezpečného zásahu, je tu i výhodná poloha obou planet. Země a Mars se každých 26 měsíců dostanou poměrně blízko sebe. Toho se pokaždé využívá k vyslání několika průzkumných sond. Ale pokud bychom srovnali vzdálenosti obou planet v těchto “maximálních přiblíženích”, zjistíme, že jednou za 15 let přijde mimořádně blízké přiblížení. Hezky to vyplyne z následujících údajů:
 
srpen-září 2003 (55 miliónů km)
říjen-listopad 2005 (69 miliónů km)
prosinec 2007 (88 miliónů km)
leden-únor 2010 (99 miliónů km)
březen 2012 (100 miliónů km)
duben 2014 (92 miliónů km)
květen-červen 2016 (75 miliónů km)
červenec-srpen 2018 (57 miliónů km)

 


 
Posádka by proto měla odstartovat 5.1.2018. O vynesení se má postarat těžkotonážní raketa Falcon Heavy z dílny společnosti SpaceX. 20.8.2018 proletí kosmická loď kolem Marsu a 21.5.2019, tedy 501 dní po startu by mělo přijít přistání. Mimochodem vstup do atmosféry by byl bez přehánění rekordní. Výpočty počítají se vstupem v rychlosti něco přes 14 km/s! Dosavadní rekord přitom drží neporovnatelně menší návratové pouzdro sondy Stardust s 12,6 km/s.


 

Zvětšit obrázek
Desetitunové soulodí u Marsu v představách grafika.Zdroj: http://themeridianijournal.com

I přesto, že by se mělo k Marsu letět v období Slunečního minima, bylo by jistě nutné dovybavit loď protiradiační ochranou. Je samozřejmě otázkou, jak rychle je možné takové úpravy učinit. O recyklaci vzduchu a vody by se měly starat systémy, které fungují i na ISS.

 
Projektů na lety k Marsu jsme už zažili několik, vždycky se nad nimi ale zavřela voda. Po velkých slovech nepřišly velké činy a projekty teď mlčí. V čem má Tito výhodu? Nechce žádnou super bombastickou techniku. Naopak – sází na technologie, které budou v roce 2018 provozuschopné. Ať už mluvíme o Falconu Heavy (premiéra 2014), pilotované lodi Dragon (premiéra snad 2015), nebo o nafukovacím modulu. Misi navíc nastavil maximálně minimalisticky. Díky tomu roste bezpečnost a klesá náročnost, tedy i cena.


 
Ale upřímně. Peníze jsou v dnešní době až na prvním místě. projekt letu k Marsu může být realizovatelný, může být bezpečný i krásný. Ale pokud na něj nebudou peníze, zůstane jen ve fázi snu. Osobně mne ani příliš nemrzí, že je třeba okolo naddimenzovaného projektu Mars One ticho po pěšině. Ta mise od začátku ukazovala, že chce být nejlepší. To není špatná vlastnost, ale pokud chybí technické zázemí, pak se její zástupci dostávají do úrovně sci-fi. Ale Titův plán má potenciál. K letu přistupuje skromně, nehraje si na nejlepšího. Ví moc dobře, že nehynoucí slávu by mu zajistil i na první pohled jednoduchý průlet – i proto bych mu přál úspěch.


 
Zdroje informací:
 http://cs.wikipedia.org/
 http://www.kosmo.cz/
 http://www.inspirationmars.org/
 
Zdroje obrázků:

 http://static3.businessinsider.com/image/512e5c87eab8eaa667000009-590/tito-founded-a-non-profit-organization-called-inspiration-mars-to-oversee-the-mission-the-project-will-initially-be-funded-by-tito-but-the-multimillionaire-expects-to-raise-money-from-private-charitable-foundations-and-by-selling-data-to-nasa-i-will-come-out-a-lot-poorer-as-a-result-of-this-mission-but-my-grandchildren-will-come-out-a-lot-richer-tito-told-reporters.jpg
 http://www.space.com/images/i/000/026/593/original/tito-mars-flyby-mission.jpg?1361989168
 http://themeridianijournal.com/wp-content/uploads/inspiration-Mars.jpg
Psáno pro: Kosmonautix a Osel.cz

Autor: Dušan Majer
Datum: 09.03.2013 09:22
Tisk článku

Související články:

Rudá planeta je plná vody. Ale ukrývá se uprostřed marťanské kůry     Autor: Stanislav Mihulka (14.08.2024)
Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz