Velbloudi se objevili hluboko v počátcích evoluce sudokopytníků, v eocénu severní Ameriky. Podle všeho se jim docela dařilo, ale až do doby před 3 až 5 miliony let zůstávali v severní Americe. Pak se vydali do světa. Pustili se na jih, do jižní Ameriky, kde dnes žijí lamy a vikuni a také na severozápad, kudy se nakonec velbloudi dostali do Asie. Ironií osudu nakonec v severní Americe žádní velbloudi nezbyli. Zřejmě posledního amerického velblouda Camelops hesternus nakonec dostali lovci, kteří na sklonku pleistocénu pronikli do Ameriky proti proudu dávné velbloudí invaze do Asie.
Překvapení v Arktidě. Kredit: Julius T. Csotonyi. |
Nezdolná Natalia Rybczynski. Kredit: Martin Lipman/Canadian Museum of Nature. |
Letmý pohled na mapu světa prozrazuje, že velbloudi putovali do Asie přes oblast Beringova průlivu. Museli tudíž žít minimálně poblíž dnešní Arktidy, která sice v pliocénu, před zhruba 3 a půl miliony let, byla výrazně teplejší než dnes, ale do saharských oáz měla opravdu daleko. I když na to žánrové obrázky velbloudů v písečných dunách příliš nevypadají, vše nasvědčuje tomu, že dnešní velbloudi mají pořádně chladné kořeny.
Velbloudi na pliocenním Ellesmere. Kredit: Julius T. Csotonyi. |
Chladná magie krajiny Ellesmerova ostrova, v místech nálezu fosilního velblouda. Kredit: Martin Lipman, Canadian Museum of Nature. |
Paleontoložka Natalia Rybczynski z Kanadského muzea přírody v Ottawě a její spolupracovníci v letních obdobích let 2006, 2008 a 2010 na promrzlém Ellesmerově ostrově v nejsevernějším cípu Kanady nasbírali celkem 30 úlomků kostí, které pocházely z holeně nějakého velkého savce. Shodou okolností ze stejného ostrova pochází i slavný Tiktaalik , pozoruhodná fosilie z počátků linie čtyřnožců ( Tetrapoda ). Fosilie z naleziště Fyles Leaf Bed nejprve s pomocí 3D laserového skeneru poskládali a pak analyzovali nepatrné stopy kolagenu, které na fosilních úlomcích nalezli. Po porovnání se vzorky kolagenu několika desítek žijících i fosilních druhů savců vyšlo najevo, že vzorky z ostrova Ellesmere jsou prakticky totožné s dnešními velbloudy a také velbloudy, kteří se vyskytovali během minulých dob ledových v oblasti Yukonu. Rybczynski a spol. tedy objevili velblouda, který žil ještě mnohem severněji, ve studených lesích pliocenního ostrova Ellesmere.
Úlomky kostí velblouda z Arktidy. Kredit: Martin Lipman/Canadian Museum of Nature. |
Historie linie velbloudů. Kredit: Tony37, Wikimedia Commons. |
Rybczynski a spol. odhadují, že velbloudi z Ellesmere byli o něco větší, než jejich dnešní příbuzní. Podle propočtů vědců měli 2,7 metrů v kohoutku a vážili až 900 kg. Jejich objev rozšiřuje dosavadní známý areál velbloudů v severní Americe o více než 1200 kilometrů na sever, což asi čekal málokdo. Nikdo taky ještě nepoužil k určení fosilních pozůstatků tak starý kolagen. Postupně vychládající Arktida zajistila, že protein dávných velbloudů přetrval až do dnešních dnů v čitelném stavu. Díky tomu můžeme vymýšlet hypotézy, jak nápadné znaky dnešních velbloudů vlastně vznikly v třetihorní Arktidě.
Literatura
ScienceNews 5.3. 2013, Nature Communications 4: 1550, Wikipedia (Camelid).
Nejstarším savcem jihu je Adalatherium hui
Autor: Josef Pazdera (30.04.2020)
Impozantní naleziště kambrických fosilií v Mramorovém kaňonu
Autor: Stanislav Mihulka (12.02.2014)
Páteř podobnou té lidské měl úhoř před 345 miliony let
Autor: Josef Pazdera (24.05.2012)
Smilodoni mazlíky oproti lvům
Autor: Stanislav Mihulka (30.11.2009)
Dinosaurák nebo dinosauřice?
Autor: Vladimír Socha (28.02.2009)
Diskuze:
Naplaveniny
Michal Lichvar,2013-03-08 15:20:01
Ako tak vidim tu kost lezat v strkopieskovych naplaveninach, napadlo ma ci tam nemohla byt mrtva tava nejakym prudom na breh vyhodena, ciastocne zozrana a ciastocne zasypana.
Dopravena napr. riekou z ladovca z juznejsich poloh? Ale to sa asi nepodari overit. Tz. nemusela zit v danej oblasti, tak daleko na severe.
toto je ten skepticizmus? :)
Pavel Hudecek,2013-03-08 21:06:09
Ono už se dnes dá leccos zjistit z izotopového složení. To vždy odpovídá oblasti, kde daný živočich získal většinu hmotnosti dochovaného materiálu.
Re Michal Lichvar
Jiří Novák,2013-03-09 10:34:26
Ta myšlenka s říčními naplaveninami (resp. ledovcem) není marná. Zrovna takový kostěný šrot (ale z mamutů, srstnatých nosorožců, jelenů a pod.) se dá objevit v naplaveninách např. řeky Moravy. Ale jsem si jist, že podle okolních hornin by to vědci okamžitě poznali.
Ono to není nijak překvapivé.
Slaviboj Ošćěpić,2013-03-07 16:35:16
Poušť jako poušť, izolace jako izolace, a zmrzlá voda se využívá taky blbě.
A nebo je to ještě jinak...
Petr Gejdoš,2013-03-07 11:02:59
Mě velmi udivuje, jak se současné paradigma nápadně podobá středověkému chápání světa, jež lze nazvat taky dobou geocentrismu a "placatozemismu". Kdy už si konečně někdo všimne, že je "cosi špatně" na petrifikovaném paradigma, zvaném evoluce ?
Lidé jsou dnes tak dokonale indoktrinováni, že jim naprosto zřejmé věci jakby unikají. jsou ochotni vymyslet či příjmout jakoukoliv hovadinu, jen když to pasuje do unylého obrázku vývoje, charakterizovatelného "plynulým nekonečně dlouhým evolučním vývojem v rámci mírného pokroku".
Nepředpojatý mozek, osvobozený od oktrojované vize evoluce, by dokázal tyto nálezy vysvětlit mnohem logičtěji, zaručeně správněji a bez nutných nesmyslných veletočů typu přeměny "ledního velblouda" na zvíře veskrze spíše tropické. Evolucí je zde míněna nejen jako biologická evoluce, nýbrž obecně,jako plynulý vývoj veškerých podmínek po miliardy let.
Ty miliardy let jsou nutný předpoklad pro současné mainstreamové chápání vzniku a vývoje života. Uvedu dětinský. Dejme tomu, že někdo žije v takovém světě, že počítá pouze s čísly většími než miliarda. Počty s menšími čísly v tom myšleném světě neexistují, prostě je to takový svět, kde se menší čísla nevyskytují běžně, pouze jako teoreické hrátky fantas-matematiků. Nu a nějaký Rus "Darwin Lyellovič Einsteinov" tohoto hypotetického světa vymyslí, že v tom fiktivním možném světě, kde existují i čísla třebas jako jedna, dvě a podobné nepravděpodobné fiktívní čísla, že platí vzah 1+1=3. A všichni s tím souhlasí, protože skutečně, kdykoli nastane nepravděpodobný případ v tomto myšleném světě, že se sečte třebas číslo 1 000 000 001 + 1 000 001, tak přístrojová měření ukazují, že výsledek je přibližně 2 000 003 ! Omlouvám se za přiblblost ilustračního příkladu, ale zde se to takto hodí jako přiblblá ilustrace přiblblého světa. Prostě jedna a jedna jsou tři !
Tak asi v takovém světě my žijeme s tou naší evolucí a nekonečnými érami vývoje života. A drobné nesrovnalosti, jako že nacházíme po údajných více než 65 milionech roků analýzovatelnou krev dinosaurů ? Že se nám podivuhodně přestěhuje chladnomilné zvíře do tropů ? Že cosi nutká pravěké lidi, aby se vypravili celé rody do neznáma bez perspektív, do nepřátelského světa ledu a strašných mrazů, aby osídlili z Asie Ameriku ? Že zpitomělost vědců té pitoreskní vědecké společnosti jde tak daleko, že tomu lednímu velbloudovi přisoudí hrb ? To je nepodstatné ! Vždyť 1 + 1 = 3 !!!
Těch nesmyslných nesrovnalostí je dnes skoro nekonečné množství, ale to slovutným akademikům nikterak nevadí. Vše, co se nehodí, prosím zapomeňte. Máme na to speciální skříň, tzv. "skříň na kostlivce", do které tyto vědecky strkáme, co se nevleze, strkáme pod koberec. A tam kostlivci jak známo prostě patří, aby to nerušilo náš unylý uspořádaný svět evoluce. Pozoruhodné je, že to tak prostě funguje a zdánlivě zcela inteligentní lidé jsou s tím smířeni, ba nadšeni. Dokonce se "vědecky čertí", když jím to někdo zpochybňuje nějakými důkazy, vždyť přece zakázanými nesrovnalostmi z té skříně na kostlivce.
... a nebo taky ne ;-)
Petr Zubrický,2013-03-07 13:51:04
Pane Gejdoši, než se "spravedlivě" rozhořčíte co kdybyste si něco nastudoval o vědeckých postupech, Occamově a Popperově břitvě, skepticizmu, paleontologii atd.
Nejde o to, abyste změnil "víru", ale abyste se vyhnul závěrům, pro které nepřinášíte žádný důkaz. Např. píšete: "Nepředpojatý mozek, ..., by dokázal tyto nálezy vysvětlit mnohem logičtěji, zaručeně správněji a bez nutných nesmyslných veletočů ...". Byl byste tak hodný a napsal pro "OSLA" článek ve kterém byste mnohem logičtěji a zaručeně správněji pospojoval fakta známá s fakty ke kterým došel tým paleonotoložky Rybczynski (např. vzorky z ostrova Ellesmere jsou prakticky totožné s dnešními velbloudy a také velbloudy, kteří se vyskytovali během minulých dob ledových v oblasti Yukonu)? Odkaz na literaturu máte pod článkem, znalosti o dnešních velbloudech lze také nalézt, tak by to neměl být problém.
Jestli se vám to podaří v souladu s vaším příspěvkem, a dodáte důkazy "že to s těmi velbloudy je jinak" budu první co vás bude podporovat.
Jinak přeji hezký den.
Slaviboj Ošćěpić,2013-03-07 16:38:39
Tak to vám Gejdoš pěkně děkujeme. Náš trollometr se beznadějně roztavil.
Škoda plytvať argumentmi na trolla
Marek Fucila,2013-03-07 21:07:33
Pán Gejdoš asi patrí k množstvu ľudí, ktorí nie sú schopní rozlíšiť medzi realitou a fantáziou. Ako sa dá pochopiť vedecká paradigma, keď človek nevie použiť logiku na to, aby separoval nezmysly od možných vecí? Svet je plný prekvapení a neznámeho, aj keď rozumieme množstvu princípov. Pre ľudí, ktorí ani tie základné nepochopili však musí byť plný neobmedzených nástrah. Keď sa človek musí báť všetkého, lebo všetko je možné, potom niet divu, že má strach aj z vedy.
Načo nám je evolúcia. Všetko tu už predsa bolo. Časová následnosť je nezmysel, veci sa môžu objaviť len-tak kedykoľvek a kdekoľvek v akejkoľvek podobe. Jedna ťava (velbloud) a jej kosti v arktíde nie sú problém, ale pán Gejdoš, pozor, aby Vám v nečakanej chvíli spontánne nevznikla kosť nejakej vždyprítomnej ryby zapichnutá v priedušnici, to už by aj Darwin pochopil, že sa mýlil.
Hrb
Pavel Krušina,2013-03-06 11:08:12
Je nějaký důvod kreslit arktické velbloudy s hrbem? Domníval jsem se, že hrb je adaptace na horké podnebí a že ve studeném je výhodnější mít tuk rovnoměrněji po celém těle.
hrb
Martin Smatana,2013-03-07 17:42:51
Problém je asi v tom, že ťavie hrby pomerne ťažko fosilizujú ;-) na rozdiel od kostí. Ale možno sa niečo dá vyčítať zo stavby kostry. Praveká treťohorná ťava Procamelus sa v knihách kreslí bez hrba.
Len tak pre zaujímavosť - ťavy boli súčasťou pleistocénnej mamutej megafauny a dvojhrbá ťava bežne prežíva v oblastia s mrazmi -40°C.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce