Poslední dobou už je docela jasné, že planety vznikají všude okolo nás. Je jich plný vesmír a některé jsme dokonce už i zahlédli. Přesto jsou naše znalosti o jejich vzniku z velké části založené na počítačových simulacích. Co kdybychom ale v rozumné vzdálenosti od nás našli čerstvý hvězdný systém, kde právě teď vznikají planety a pozorovali je při tom?
Už se to vlastně několikrát povedlo, ale teď zřejmě našli protoplanetu ještě uvnitř prachoplynového disku. Sasha Quanz ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETHZ) nedávno vedl mezinárodní tým, který studoval prachoplynový disk kolem velmi mladé hvězdy HD 100546 v souhvězdí Mouchy. Ke svému údivu v tomto disku našli něco, co zřejmě je protoplaneta ve stavu zrodu, stále ještě zahnízděná v prachoplynovém disku kolem hvězdy, úplně jako embryo v děloze.
HD 100546 je ve skutečnosti oblíbený objekt výzkumu. Ve vzdálenosti 337 světelných od Slunce se tam formuje hvězda spektrálního typu B, o velikosti zhruba 2,4 Sluncí, nejspíš mladší než milión let. Před časem u ní objevili průvodce, pravděpodobně plynného obra anebo spíše hnědého trpaslíka o hmotnosti zhruba 20 Jupiterů, který by měl obíhat kolem místní hvězdy ve vzdálenosti asi 6,5 AU (vzdáleností Slunce – Země). Quanzův tým vystopoval cosi, co obíhá ještě asi desetkrát dál, zhruba v místech, kde ve Sluneční soustavě krouží trpasličí planety, plutoidy Eris a Makemake. Použili přitom speciální koronagraf, který je součástí adaptivní optiky NACO na chilské soustavě dalekohledů Very Large Telescope. V blízké infračervené oblasti spektra tak získali skvělé snímky, na nichž je po zaclonění hvězdy patrná protoplaneta.
Kredit: ETHZ.
Podle současných představ o vzniku planet rostou zárodky plynných obrů tak, že si přivlastňují materiál prachoplynového disku, který zbyl po vytvoření hvězdy. A objekt v prachoplynovém disku hvězdy HD 100546 na to opravdu vypadá. Quanz a spol. kolem něj pozorovali struktury, které takovému pohybu materiálu odpovídají. Z jistých náznaků také vyplývá, že se okolí protoplanety při pohlcování materiálu zahřívá.
Na druhou stranu, ve vědě o exoplanetách, nevelkých tělesech hluboko ve vesmíru, je jenom málo co úplně jisté. Protoplaneta u HD 100546 je sice nejpravděpodobnějším vysvětlením pozorovaných věcí, není ale jediné. Mohlo by jít i o nepravděpodobný signál z pozadí, kde může být ve vesmíru takřka cokoliv. Další možností je, že Quanzův tým nepozoroval protoplanetu, ale hotovou planetu, kterou něco vymrštilo z oběžné dráhy mnohem bližší ke hvězdě. Upřímně řečeno, plynný obr tak daleko od hvězdy, to je zvláštní. Pokud se ale ukáže, že objekt v systému HD 100546 je opravdová protoplaneta, tak se z něj nepochybně stane jeden z nejoblíbenějších objektů planetárních věd.
Literatura
ESO News 28.2. 2013, arXiv:1302.7122, Wikipedia (HD 100546, Very Large Telescope).
Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu
Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?
Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)
Diskuze: