Momentálně osmnáctiletý Taylor Wilson z nevadského Rena je přesně ten typ génia, kterého by úřady raději měli zaměstnat a po celý život ho dobře platit, aby se mohl naplno věnovat svým zálibám a netrpěl hmotnou nouzí. Čistě v zájmu bezpečnosti státu. Na první pohled neškodný teenager Wilson totiž v 10 letech teoreticky vyrobil svoji první funkční bombu, v 11 si na internetu koupil plutonium a ve svých 14 letech se podle Popular Science stal úředně nejmladší osobou na světě, která navrhla štěpný reaktor.
Wilson, který se netají fascinací jadernou energií a vším s ní souvisejícím, se pak pustil do laciné varianty Čerenkovova detektoru částic, který využívá Čerenkovova záření. Takový detektor obvykle přijde na stovky tisíc dolarů, kdežto Wilson ho postavil za pár set dolarů. V roce 2011 s ním posbíral ceny a také 50 tisíc dolarů v největší středoškolské vědecké soutěži světa Intel International Science and Engineering Fair, které se účastní 1500 studentů ze 70 zemí. Wilson se ukázal být naladěný na protiteroristickou vlnu a svůj Čerenkovův detektor představil jako finančně přijatelnou odpověď na jaderná rizika v bouřlivém světě 21. století. Osobně doufá, že jeho detektory už brzy budou v amerických přístavech.
V roce 2012 Wilson vystoupil na jedné z proslulých konferenci TED (Technology, Entertainment, Design) a také získal Thielovo stipendium (dříve známé jako 20 pod 20), čili 100 tisíc dolarů na dva roky. Letos na jedné z konferencí TED 2013 představil projekt Small Modular Fission Reactor, čili malý, podzemní a poměrně soběstačný reaktor, který by poháněl materiál z vyřazených jaderných zbraní. Vzhledem ke své velikosti by takové reaktory byly komerčně dostupné, tři metry pod zemí by zase byly relativně v bezpečí vůči zlovolným rejdům případných teroristů. Wilsonův kapesní reaktor využívá k chlazení i jako nosiče rozpuštěného paliva technologii roztavených solí. Jako palivo by mohl používat odpad z vysloužilého jaderného arzenálu, kterého je podle všeho v USA dostatek.
Předností Wilsonova návrhu reaktoru je i to, že by měl běžet bez výměny paliva 30 let, čili mnohonásobně déle, než tradiční jaderné reaktory velkých elektráren. Měl by zvládnout 50-100 MW a tím pádem zásobovat elektřinou až 100 tisíc domácností. Jak jeho autor podotýká, v letech po Fukušimě budeme přehodnocovat bezpečnost jaderných technologií a jistě by nebylo špatné mít reaktor menších rozměrů, který bude v mnoha ohledech velice bezpečný. Takový reaktor, jehož turbíny by měl pohánět plyn namísto páry, pracuje při nižších teplotách i tlacích a v případě nehody by bylo možné jeho jádro vypustit do bezpečnostní nádrže pod reaktorem. Ostatně, tavení se v jeho případě nemusíme obávat, protože roztavený už je, byť jen zevnitř. Ať už máme rádi jádro anebo ne, přeci jenom poskytuje méně uhlíkovou energii, než velká většina alternativ. Sériově vyráběné a tudíž laciné reaktory by mohly oživit chudé země, Wilson uvažuje i o zdrojích energie pro vesmírná plavidla anebo vesmírné základny. Své reaktory by Wilson chtěl mít na trhu do pěti let, snad se mu to podaří. Možná tím zabrání hrozící klinické smrti jaderné energetiky v řadě zemí světa.
Literatura: TED blog 27.2. 2013.
Jaderný minireaktor velikosti pivního sudu bude mít 3D tištěné "jádro"
Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2020)
Nová éra: Rolls-Royce v UK postaví a spustí až 15 jaderných minireaktorů
Autor: Stanislav Mihulka (29.01.2020)
Jak se chladí reaktory jaderné elektrárny Fukušima 1
Autor: Vladimír Wagner (06.05.2011)
Diskuze:
Neprojde
Filip Nagl,2013-03-07 14:48:59
Však ona ho atomová a cementová lobby brzo zdegraduje. Predstavte si ty zakázky o které by přišly. Udělají z něj debila. Držím mu palce.
A jen pro uplnost - to plutonium skutečně sehnal a byla z toho v US velká ostuda o níž se zajímal i Obama.
Mystifikace?
Lenka Majer,2013-03-07 14:42:05
http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/322512/Muzeme-zaslechnout-biblicke-trouby-z-Jericha.html
že by nová studená fúze?
Václav Pokorný,2013-03-06 10:53:12
Je to už čtvrtstoletí, co se celý svět šílel potvrzováním fúze deuteria při elektrolýze na paladiových elektrodách. Desítky renomovaných pracovišť oznámily, že se jim to také podařilo, mj. i SAV v Bratislavě vytřela Pepíkům z Prahy zrak. Pak autoři oznámili, že to byl jen Apríl a bylo ticho po pěšině, alespoň do doby než si vymysleli globální oteplování.
Článek je plný strašlivých chyb a mystifikací
Vladimír Wagner,2013-03-05 21:42:46
Taylor Wilson je strašně chytrý a šikovný kluk. Musí se mu teď strašlivě škytat, když o sobě čte takové blbosti. Fúzní reakce je něco jiného než štěpná. A fúzor není ani fúzní reaktor a už vůbec ne štěpný reaktor. Věta "v 11 si na internetu koupil plutonium a ve svých 14 letech se podle Popular Science stal úředně nejmladší osobou na světě, která postavila štěpný reaktor." navozuje dojem, že sehnal plutonium a pomocí něho postavil štěpný jaderný reaktor. On ovšem v těch čtrnácti letech postavil fúzor. Což je zařízení, které pomocí elektrického pole urychluje ionty. Při jejich srážkách pak mohou v jaderných reakcích probíhat i fúze. Takové zařízení se dá využít jako zdroj neutronů a i studenti u nás na fakultě je stavěli. Vyrábí se i komerčně. Že to udělá tak mladý kluk je obdivuhodné. Nejen proto, že se při tom pracuje se zdroji velmi vysokého napětí. Ale je to absolutně jiný level než štěpný jaderný reaktor.
Čerenkovův detektor je v principu velmi jednoduché zařízení. V principu stačí světlotěsně uzavřená nádrž s fotonásobiči a elektronikou pro sběr náboje. To, kolik stojí, závisí, jak kvalitní komponenty použijete a jak kvalitní detektor chcete postavit. Takže opravdu to nemusí být sta tisíce dolarů.
Ten reaktor s využitím tekutých solí je návrh na papíře, je otázka, jak je realistický, propracovaný. Takových návrhů se dělá řada třeba právě v různých pracích studentů. Ale zase, na tak mladého kluka obdivuhodné.
Je jasné, že vše zmíněné dohromady, udělané takto mladým klukem, ukazuje, že jde o výjimečný talent a obrovský slib do budoucna. Ale takhle zpackaný článek o něm je vyloženě jeho urážkou. Už z toho důvodu, že je opravdu zajímavou osobností a na netu lze o něm najít docela dost informací.
Nebezpečný reaktor
Jiří Vyhnalík,2013-03-04 11:42:47
Malý reaktor, který využívá vysoce obohacený uran/plutonium z vyřazených bomb je potenciálně velmi nebezpečný. Zatímco od krádeže běžného paliva je k funkční atomové bombě ještě velmi dlouhá a nákladná cesta, vysoce obohacené palivo by se dalo pro sestrojení bomby použít po malém přepracování, nebo vyčištění.
Navíc odpovídající zabezpečení takové malé elektrárny by její provoz výrazně prodražilo. Armáda a NASA mají podobná zařízení k dispozici, ale pro civilní využití jde o naprostý nesmysl.
Pavel Hudecek,2013-03-04 13:49:05
Zas tak nebezpečně bych to neviděl. Je nutné si uvědomit, že pro zbraně je potřeba velmi čisté Pu239. Po pár hodinách provozu reaktoru z něj bude vysoce radioaktivní sajrajt s obsahem vyšších izotopů. Reaktor se zcela určitě bude předávat již trochu zaběhnutý, určitě nejmíň několik měsíců. Tehdy už z toho zbraň neudělají ani v Los Alamos.
Je nutno si uvědomit, že ty vyšší izotopy se oddělují stejně, jako se obohacuje uran, jenže ten alespoň není radioaktivní.
Pu je totiž na zbraně příjemné tím, že má rychlejší dynamiku (ta je naopak nepraktická v reaktoru) a menší kritické množství. Jenže při správné funkci je potřeba, aby se nejprve dosáhlo významně nadkritického stavu a teprve potom zahájilo štěpení. Když bude palivo vysoce radioaktivní, začne štěpení prakticky okamžitě na hranici kritičnosti a zabrání tak další kompresi. Výsledkem je zanedbatelný účinek - síla výbuchu jen mírně překoná primární trhavinu.
Další věc je, že vysoce radioaktivní palivo rychle degraduje materiály ve svém okolí, včetně primární trhaviny, ovládací elektroniky, ... No a představa pašování něčeho, co je tak radioaktivní, že je potřeba aktivní chlazení, je taky dost úsměvná.
Takže máme něco, co bude možná fungovat pár dní, najít to jde na stovky metrů, ... :-)
Buď, a nebo
Pavel Svoboda1,2013-03-04 09:05:17
Buď mají v Americe neuvěřitelný bordel, nebo mě někdo tahá za nos.
Marek Hoger,2013-03-04 09:04:30
Nerozumiem v čom je toto riešenie tak prevratné, keď presne takýto koncept vyvíja celá plejáda firiem a pokiaľ ma pamäť neklame tak NuScale nedávno získal aj vládny grant na postavenie demonštračnej jednotky ich SMR. Tým nechcem zhadzovať zásluhy spomínaného mladíka, len by možno bolo dobré povedať v čom je jeho koncept iný od možno desiatky podobných riešení na ktorých sa pracuje (a sú verejne známe) už možno 10-15 rokov.
Samotná story o kúpe plutónia mi pripadá tak trošku ako článok Nového času. Verím kadečomu, ale že si niekto kúpil plutónium cez net v USA aby si postavil vlastný reaktor... ehm.. pokial to teda nebolo tak ze si zohnal šuter toho jedného alebo dvoch minerálov ktoré prirodzene obsahujú nejaké smiešne množstvo Pu ;)
Příliš velké, příliš výkonné
Barak Obava,2013-03-04 08:12:11
Ať navrhne něco opravdu kapesního, kolem 50kW, pro rodinný dům.
Plutonium na internetu.
Ladislav šimeček,2013-03-04 06:51:50
V 11 si koupil na internetu plutonium....
Nevíte někdo, kde se na internetu plutonium prodává? Koupil bych si trochu do čaje.
Láďa
Jeden je tady
vojta malek,2013-03-04 01:08:30
Malý jaderný reaktor můžete vidět na vlastní oči ve Francii - institutu ESRF v Grenoble. Je jich více?
Fúze bude samozřejmě zajímavější
Vilma Trivalova,2013-03-04 00:57:15
Fúzní zařízení si již na celém světě postavila asi padesátka nadšenců. I takzvaný fuzor zajistí spojování jader na nabité kovové síťce. Ta dělá elektromagnetickou past v níž se po nějakou dobu udrží plazma.
Neříkejte že něco nejde
Milan Neubauer,2013-03-04 00:39:20
Není dobré říkat, že něco nejde. Přijde blbec a udělá to. A že postavit malý reaktor jde, to tu Wilson již předvedl a nakonec ani u toho fúzního by to už dlouho nemusela být jen fikce. Koukněte třeba sem: Fusor.net.
Fúzní reaktor není tak složité postavit
Libor Andrusek,2013-03-04 00:29:00
Viz například Španěl: Vicent Queral
Fusion nebo fission?
Stanislav Kneifl,2013-03-04 00:01:24
Postavit fúzní reaktor zatím nezvládly ani dva zámky plné jaderných fyziků, v tomto případě jde "pouze" o štěpný reaktor.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
