V Čeljabinsku sotva zasklili zničená okna a už se dozvídáme, že se za 20 měsíců možná staneme takřka očitými svědky nesrovnatelně intenzivnější srážky vesmírných těles. Naštěstí by se netýkala planety Země, ale stejně. Člověk by si myslel, že srážky velkých rozměrů bývají ve Sluneční soustavě tak vzácné, že nezažije ani jednu. V roce 1994 se ale mnozí z nás stali svědky spektakulárního zániku komety Shoemaker-Levy 9, jejíž úlomky v létě 1994 vlétly do husté atmosféry Jupiteru. A teď bychom měli zažít ještě něco mnohem zásadnějšího?
Není to prý zcela vyloučené. Lovec komet Robert McNaught objevil 3. ledna 2013 na australské observatoři Siding Spring kometu C/2013 A1, přezdívanou Siding Spring, pocházející z Oortova oblaku ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Badatelé projektu Catalina Sky Survey, jehož cílem je hledat komety, asteroidy a hlavně objekty blízké Zemi, které by v budoucnu mohly ohrozit Zemi, se podívali na snímky oblohy z předcházejícího období a našli dotyčnou kometu už na snímcích z 8. prosince. To jim pak pomohlo odhadnout její dráhu pro blízkou budoucnost.
Potíž je v tom, že předpovězená dráha komety C/2013 A1 vede nebezpečně blízko kolem planety Mars. Existuje dokonce malá, ale nenulová šance, že se 19. října 2014 kometa s Marsem srazí. A kdyby se to náhodou stalo, tak to bude podívaná, jakou na Zemi naposledy zažili neptačí dinosauři těsně před svým vyhynutím. Leonid Elenin spolupracující s ruskou observatoří ISON-NM k tomu poznamenal, že kometa C/2013 A letí vůči planetě Mars poměrně velkou rychlostí - přibližně 56 kilometrů za sekundu. Rozměry jejího kometárního jádra 8 až 50 kilometrů zaručují, že by to byla opravdu nepředstavitelná pecka. Podle vědců můžeme počítat s kráterem o průměru desetkrát větším, než kolik by činil průměr jádra komety.
Je pravda, že o kometě C/2013 A1 víme necelé 3 měsíce a že je prozatím velmi obtížné určit, kudy přesně za 20 měsíců poletí. Podle aktuálních výpočtů odborníků observatoře ISON-NM by s největší pravděpodobností měla minout Mars ve vzdálenosti méně než 37 000 kilometrů od jeho povrchu. Šance na přímý zásah Marsu ale stále žije, i když není příliš reálná. Stoprocentně prý ale můžeme počítat s tím, že Mars projde skrz koma – plynnou obálku komet, která se v tomto bodě dráhy rozprostírá do vzdálenosti 100 tisíc kilometrů. I to bude pro naše roboty na Marsu riskantní, protože takový průchod vyvolá bouři nepokojných částic, které by mohly robotizované průzkumníky vyřadit z provozu.
Jako obyvatelé blízké planety, kteří mají na Marsu cenné přístroje, jsme momentálně na vážkách. Máme držet palce Marsu, aby ho minula kosmická srážka, která by na jeho povrchu zanechala hluboké šrámy a pravděpodobně tam i ohrozila naše robotické sondy, anebo máme fandit dotyčné kometě, aby se do Marsu strefila a my z bezpečné vzdálenosti shlédli dechberoucí show? Vědci budou každopádně novou kometu bedlivě hlídat a 19. října 2014 uvidíme.
Literatura
Universe Today 26.2. 2014, SpaceObs 27.2. 2013, Wikipedia (Shoemaker-Levy 9, C/2013 A1).
Diskuze:
