US Army zařízla projekt velké průzkumné vzducholodě  
Vývoj hybridní robotické vzducholodě LEMV podle všeho v tichosti skončil. A s ním prozatím i éra projektů velkých vzducholodí pro americkou armádu.

 

Zvětšit obrázek
Prototyp vzducholodě LEMV na testovacím letu v srpnu 2012. Kredit: US Army.


Mohly to být stroje jako ze světa Julese Verna. Nebo alespoň nějaké steampunkové ságy. Veliké robotické vzducholodě, které se neohroženě šinou nad nepřátelským územím, pilně sbírají zpravodajské informace a z nepřátelské palby si dělají legraci. Nakonec se ale ukázalo, že takové vzducholodě jsou mimo možností soudobé americké armády.

 

Zvětšit obrázek
LEMV v akci. Kredit: US Army.

Hybridní bezpilotní vzducholoď LEMV (Long Endurance Multi-intelligence Vehicle) vyvíjela pro americkou armádu korporace Northrop Grumman, ve spolupráci s Hybrid Air Vehicles a dalšími kontraktory. Vývojáři měli od podpisu smlouvy v červnu 2010 18 měsíců na to, aby za 154 milionů dolarů navrhli, vytvořili a otestovali jednu sofistikovanou průzkumnou vzducholoď, která by byla velká jako fotbalový stadion, operovala by ve výškách nad 6 kilometrů, na území o velikosti 3 tisíce kilometrů a nejméně 3 týdny nepřetržitě, prakticky z jakékoliv základny.

 

Po uplynutí 18 měsíců měla tato vzducholoď vyrazit do Afghánistánu, aby se osvědčila v bojových podmínkách. Kromě průzkumu širokého okolí celou paletou výzvědných přístrojů by vzducholoď LEMV mohla i v Afghánistánu podle potřeby přepravovat těžké náklady, což ji favorizovalo před jinými průzkumnými bezpilotními prostředky. Pevný plášť ze směsi syntetických vláken ji měl ochránit i před intenzivní palbou ručních zbraní, pokud by se ke vzducholodi dostali na dostřel. Mise vzducholodě LEMV by byly v porovnání s jinými výzvědnými stroji tiché a poměrně laciné.

 

 

Zvětšit obrázek
Projekt Blue Devil, také u ledu. Kredit: US Army.

Jenže, nakonec všechno dopadlo jinak. Vývoj vzducholodě LEMV se oproti časovému plánu stále víc a víc zadrhával. Spolu s narůstajícími zpožděním se množily i technické závady. První zkušební let systému LEMV plánovali na listopad 2011, ale ve skutečnosti k němu došlo až v srpnu 2012. Postupně se ukázalo, že hybridní vzducholodě LEMV, v rozporu s požadovanými parametry, potřebují letištní dráhu, nejméně 300 metrů dlouhou a také parkovací prostor – stometrový kruh kolem konstrukce, k níž se vzducholoď uvazuje.

 

Zvětšit obrázek
Steampunkové vzducholodě se už zase tolik neliší. Kredit: Catell-Ruz.

Technická analýza projektu z roku 2011 také naznačila, že požadovaného nepřetržitého letu po dobu 3 týdnu LEMV určitě nedosahuje a že bude ráda, když zvládne létat a špehovat 10 dní v kuse. Zkušební let v srpnu 2012 nicméně byl podle vývojářů úspěšný, vzducholoď LEMV prošla všemi naplánovanými testy a její nasazení v Afghánistánu bylo naplánováno na začátek roku 2013.

 

Přesto se množily další a další problémy, projekt se zmítal v křečích a americká armáda nedávno podle všeho projekt LEMV definitivně v tichosti poslala k ledu. Pro všechny příznivce elegantního letu vzducholodí to je samozřejmě těžká rána, nemluvě o Northrop Grumman, kde byli údajně vývojem situace zaskočeni. Můžeme se jen dohadovat, co bylo tou hlavní příčinou takového rozhodnutí. US Army zmiňuje vícero technických obtíží, které doprovázely dokončování vzducholodě, a také celkově mizernou ekonomickou situaci, která teď uzavírá penězovody v mnoha oblastech výzkumu. Po zrušení kontraktu na vývoj hlavního rivala LEMV, kterým byla průzkumná vzducholoď Blue Devil od TCOM LP, se vzducholoď LEMV stala poslední zbývajícím projektem megavzducholodě pro US Army. Snad tyto fantastické stroje ještě dostanou jinou šanci zajímavého využití.




Literatura

Wired 14.2. 2013, Wikipedia (Long Endurance Multi-intelligence Vehicle).


Před tři čtvrtě stoletím...

Datum: 24.02.2013 21:02
Tisk článku

Související články:

Robotická vzducholoď základnou číhajících dronů     Autor: Stanislav Mihulka (19.07.2012)



Diskuze:

Nezbývá než vynalézt kompresor na vakuum

Jaroslav Santner,2013-02-26 14:05:41

Z přiložených nápadů vyplývá, že nezbývá nic jiného, než vynalézt kompresor na vakuum a plnit vzducholoď místo hélia stlačeným vakuem. Bude to levné a bezkonkurenčně lehké. Když se nás ve škole vyptávali, čím se po maturitě chceme zabývat, můj spolužák tvrdil, že NIČÍM. Pak se po vysoké začal zabývat vakuem a dodnes mu to docela sype i přesto, že ve světle dnešních vědeckých poznatků už nelze potvrdit definici pana Spejbla, že "vakuum je takové NIC, všechno je to kolem takový vypumpovaný". Ono ale do toho stačí praštit tou správnou paličkou a všechno je jinak.

Odpovědět

Nebo éterem

Josef Šoltes,2013-02-25 14:05:14

Nebo bychom mohli vyvolat ducha pana Běhounka, aby nám poradil jak na to.

Odpovědět

Naplnit vakuem?

Martin Krupicka,2013-02-25 11:44:44

Koukal jsem do specifikaci a pisou, ze je to plnene heliem, takze mimoto i dost draha sranda. Tak mne napadlo, ze dovnitr staci dat cokoli lehciho nez vzduch. A kdyz uz ten obal sam o sobe je pevny, tak by tam mohli nacpat vakuum, a pripadne ho behem letu i doplnovat ze zasobniku ;)

Odpovědět


Pavel Hudecek,2013-02-25 14:17:26

Problém je, že nikdo neumí vyrobit nádobu, která by vydržela atmosférický tlak zvenku a byla lehčí než vzduch uvnitř chybějící.

Závěr: Vakuum je sice nejlehčí co může být, ale za úspěch lze považovat, pokud nádoby s ním alespoň plavou na vodě.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz