K tomu, že květiny lákají své opylovače svým tvarem, barvami a vůněmi budeme zřejmě muset přidat i elektrické pole. Výzkumníci z Bristolské university pod vedením profesora Daniela Roberta vyšli z  pozorování, že květy se ve svých elektrických nábojích liší. Napadlo je, že by mohlo jít o signály určené hmyzím opylovačům.

Zvětšit obrázek

O rozmístění elektrického náboje na okvětních lístech vypovídají změny barev. Vědci je na květech kakostu, gerbery a plaménku pro nás zviditelnili pomocí práškových barevných elektricky nabitých částic. Kredit: Dominic Clarke a Daniel Robert, University of Bristol.

Rostliny totiž mají většinou negativní náboj a emitují slabé elektrické pole. Včely při letu vzduchem zase získávají kladný náboj. Jeho velikost závisí na stavu vzduchu, ale napětí může činit až 200 voltů. Ani takový rozdíl na jiskření mezi oběma samozřejmě nestačí, nicméně, jak se včela květu přibližuje, k vytěžení jistých informací by to stačit mělo. Aby si vědci svou hypotézu ověřili, instalovali do stonků petúnií elektrody. Ty jim odhalily, že když včely na květu přistanou, květ svůj potenciál (náboj) změní a takto změněný zůstává po dobu řady minut. A právě to je asi pro včely ono sdělení, kterým poznávají, že nedávno měl květ návštěvu a že je momentálně vybrakovaný. Že by na tom něco mohlo být potvrdil i  pokus se čmeláky. Také dokázali tento signál vnímat. A nejen to. Čmeldové dokonce rozlišovali elektrická pole vykreslovaná různými květinami.

Daniel Robert, vedoucí výzkumného kolektivu, University of Bristol, Velká Británie

Včely v testech, v nichž se na nich požadovalo aby si zapamatovaly významový rozdíl dvou barev, se rychleji učily, když měly barvy „podbarveny“ elektrickými signály. Čím včely elektrická pole vnímají, se zatím neví. Vědci si ale myslí, že čmeláci k tomu využívají své bujné ochlupení. Asi tak, jako jsme i my schopni vnímat zježené vlasy na hlavě, když přiblížíme hlavu ke sklu obrazovky staršího typu televizoru.

Objev, že pomocí elektrického pole spolu komunikuje svět rostlin a hmyzu, je překvapením. Když se nad tím ale zamyslíme, tak bychom se zase tak moc divit nemuseli. Reklama má dlouhodobě největší efekt, když je poctivá. A včely, na rozdíl od nás, nejsou tak naivní, aby se na triky podvodníků nechávaly nachytat opakovaně. Rostlinám se proto vyplatí dávat ke svému inzerátu dodatkové sdělení upřesňující jak na tom momentálně se skladovými zásobami nektaru a pylu ve květech jsou. Férový přístup se vždy zúročuje důvěrou a věrností zákazníků.  

Literatura: Dominic Clarke, Heather Whitney, Gregory Sutton and Daniel Robert: "Detection and learning of floral electric fields by bumblebees",  Science Express, University of Bristol http://www.bris.ac.uk/news/2013/9163.html