K tomu, že květiny lákají své opylovače svým tvarem, barvami a vůněmi budeme zřejmě muset přidat i elektrické pole. Výzkumníci z Bristolské university pod vedením profesora Daniela Roberta vyšli z pozorování, že květy se ve svých elektrických nábojích liší. Napadlo je, že by mohlo jít o signály určené hmyzím opylovačům.
Rostliny totiž mají většinou negativní náboj a emitují slabé elektrické pole. Včely při letu vzduchem zase získávají kladný náboj. Jeho velikost závisí na stavu vzduchu, ale napětí může činit až 200 voltů. Ani takový rozdíl na jiskření mezi oběma samozřejmě nestačí, nicméně, jak se včela květu přibližuje, k vytěžení jistých informací by to stačit mělo. Aby si vědci svou hypotézu ověřili, instalovali do stonků petúnií elektrody. Ty jim odhalily, že když včely na květu přistanou, květ svůj potenciál (náboj) změní a takto změněný zůstává po dobu řady minut. A právě to je asi pro včely ono sdělení, kterým poznávají, že nedávno měl květ návštěvu a že je momentálně vybrakovaný. Že by na tom něco mohlo být potvrdil i pokus se čmeláky. Také dokázali tento signál vnímat. A nejen to. Čmeldové dokonce rozlišovali elektrická pole vykreslovaná různými květinami.
Včely v testech, v nichž se na nich požadovalo aby si zapamatovaly významový rozdíl dvou barev, se rychleji učily, když měly barvy „podbarveny“ elektrickými signály. Čím včely elektrická pole vnímají, se zatím neví. Vědci si ale myslí, že čmeláci k tomu využívají své bujné ochlupení. Asi tak, jako jsme i my schopni vnímat zježené vlasy na hlavě, když přiblížíme hlavu ke sklu obrazovky staršího typu televizoru.
Objev, že pomocí elektrického pole spolu komunikuje svět rostlin a hmyzu, je překvapením. Když se nad tím ale zamyslíme, tak bychom se zase tak moc divit nemuseli. Reklama má dlouhodobě největší efekt, když je poctivá. A včely, na rozdíl od nás, nejsou tak naivní, aby se na triky podvodníků nechávaly nachytat opakovaně. Rostlinám se proto vyplatí dávat ke svému inzerátu dodatkové sdělení upřesňující jak na tom momentálně se skladovými zásobami nektaru a pylu ve květech jsou. Férový přístup se vždy zúročuje důvěrou a věrností zákazníků.
Literatura: Dominic Clarke, Heather Whitney, Gregory Sutton and Daniel Robert: "Detection and learning of floral electric fields by bumblebees", Science Express, University of Bristol http://www.bris.ac.uk/news/2013/9163.html
Diskuze:
Jo a ještě, nechce se mi to hledat,
František Houžňák,2013-02-22 22:09:41
ale včela nabitá 200 volty mi přijde nabitá docela dost, není to 200 mV ? Řekl bych, že by při 200 V dostala od květinky takovou ránu, až by jí upadla tykadla.
Dark Black,2013-02-22 23:09:24
Mě zaráží, že je tu velikost náboje udávána ve voltech (jednotky napětí) namísto v násobcích coulombů.
Pavel Hudecek,2013-02-23 04:30:25
Vzhledem k malým rozměrům včely představuje 200 V mizivý náboj, ránu určitě nedostane. Použití napětí je rozumné, neb právě to bude asi nezávislé, zatímco náboj hmyzákem nesený bude záviset na napětí a jeho rozměrech. Pochybuji, že by včely byly nějak výjimečné a předpokládám, že těch pár stovek V bude mít i octomilka, nebo sršáň:-) - Ovšem při značně odlišných nábojích.
Normální pole mezi oblohou a povrchem je nad 100 V/m, takže 200 mV by se nemohlo projevit dříve, než řádově mm před dotykem a ještě by na to včela musela mít nějakou speciální plošnou elektrodu. Celkově by to pak nemělo smysl, neb by takové měření představovalo zdlouhavý manévr, rychlejší by bylo přistát a ochutnat:-)
Spíš by mě ale zajímalo, jaké napětí je na tom květu a hlavně jak ho ta rostlina vyrábí. Očekával bych, že je vodivá a tak má celá potenciál země.
No, s tim nabojem je to vcelku jasne,
František Houžňák,2013-02-23 08:29:08
dotycne slovo se zde nepouziva fyzikalne, lec hovorove, a nabojem se mini potencial, napeti vuci zemi, nebo jak to jeste nazvete. Jak uz pise pan Hudecek, je to rozumne. I to je mozne, ze ma vcelka 200 V vuci zemi, jenom mi to prislo dost. Kytka vodiva v zasade je, to ano, ale urcite ne odspoda nahoru, protoze mezi tim jsou membrany, na kterych jsou potencialy, bez toho by nic nefungovalo. Lze jednoduse zmerit ohmmetrem, ktery ma kazdy technik hodny toho jmena doma. Po obede si to zkusim. A kytka by tedy vytvarela napeti tak jako my vsichni - koncentracnimi gradienty na membranach, jednim to z divu sveta.
Pane Pazdero, pokud tedy se nejedná jenom
František Houžňák,2013-02-22 22:04:11
o překlep, kde vám vypadlo písmeno "a", tak by mě zajímalo, co vás vede k tomu, abyste v pasáži "pod vedením profesora Daniela Robert vyšli z pozorování" křestní jméno pana profesora skloňoval, ale jeho příjmení nikoliv ? Z těch, co to dělají politicky korektně vědomě, mi nikdo ještě nebyl schopen vysvětlit, proč tak činí, akorát mi vynadali do zaostalých hlupáků, kteří to nechápou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
