Celiakální sprue, glutenová enteropatie, endemická sprue, primární malabsorpční syndrom, choroba Geeova-Herterova, Heubner-Herterova nemoc. To všechno jsou názvy pod kterými se skrývají celoživotní trable nesnášenlivosti k potravinám v nichž je lepek. Celiakie nemá s alergií na lepek nic společného, je to mnohem závažnější chronické onemocnění v němž jde o život. Společné je jen to, že sliznice nesnáší některé proteiny. Lepek, neboli gluten, není jedna, nýbrž směs bílkovin obsažených v mnoha druzích obilí. Nesnášenlivost je celoživotní a nevyléčitelná. Vzniká zánětem sliznice střeva a končí totální devastací jeho epitelu. Následuje špatné vstřebávání živin, podvýživa. Nestrávené živiny obšťastňují postiženého průjmy, dávením, nechutenstvím, únavou, cukrovkou i rakovinou střev.
Celiakie postihuje asi jedno procento populace ale podle všeho v Česku 85-90 % osob trpících celiakií o tom ani neví, že příčinou jejich obtíží je právě tato nemoc. Má se zato, že u jejího vzniku asistuje genetická predispozice. Smutným faktem je, že jí neumíme vyléčit a jediným řešením pro nemocné je celoživotní bezlepková dieta.
Pokud má v nemoci prsty genetika, zdá se poněkud protismyslné doporučení, které zaznělo ze Švédska a které v podstatě říká, že není vhodnější příležitost, než začít s navozováním tolerance k obilnímu proteinu již u kojenců. Představitelkou tohoto kacířského názoru je Anneli Ivarssonová, hlavní autorka studie a lékařka vyučující na Umea University. Nutno podotknout, že nemluví do větru, opírá se o výsledky studie, která vyšla v nejnovějším vydání časopisu Pediatrics a jíž je první autorkou.
Tým Ivarssonové provnával dvě skupiny švédských dětí. V první byly narozené v roce 1993, což bylo údobí v němž se počet diagnostikovaných případů celiakie zvýšil čtyřnásobně. Ve druhé skupině byly děti narozené v roce 1997. U těch stejnou měrou počet případů zase klesl. V první skupině onemocněly téměř tři procenta dětí a ve druhé jen něco přes dvě (2,9 % versus 2,2 %). Jinak řečeno to znamená, že děti narozené později měly o 25 procent nižší riziko že onemocní.
K těmto dvěma skupinám Ivarsonová dospěla z prostého důvodu. Šlo o období, kdy ve Švédsku probíhaly mediální masáže propagující změnu výživy kojenců. Obě se týkaly potravin a důraz se kladl i na obsah lepku. Zatímco lékaři v roce 1982 před potravinami s obsahem lepku varovali s tím, že nejsou pro děti do šesti měsíců vhodné, v roce 1996 je zase doporučovali. A to již od 4 měsíců věku.
Ivarssonová přiznává, že nemá přímý důkaz podložený fyziologickým výzkumem, který by doložil, že přídavek lepku brání rozvoji celiakie nemá. Zjištěná data ale takovou myšlenku víc než podporují. Nějakou roli při vzniku nemoci genetika hraje, nicméně při pohledu na statistiku výskytu nemoci u švédských dětí při změně jejich výživy je jasně vidět, že přivykání na lepek v době kojení nějakým tím cumlání piškotu navíc, dětem, pokud neprospívá, rozhodně neškodí. Samozřejmě, že to platí jen za předpokladu, že nemoc u dítěte ještě nepropukla. Umožnit organismu kontakt s lepkem lze doporučit jen a jen v případě, že je dítě zdravé. Nesmí mít chronický průjem nebo zácpu, bolesti břicha křeče z plynatosti a podobně. Mohly by to být známky, že celiakii již má a pak by gluten škodil.
Stejného názoru jako nyní zaznívá z evropského severu, je slabě slyšet i za velkou louží. Peter Green, ředitel Centra pro celiakii na Columbia University Medical Center v New Yorku také v v jeho zařízení, rodičům, kteří mají v rodině postiženého potomka a přijdou se poradit co mají dělat aby další dítě také nebylo nemocné, doporučuje: "Kojte a seznamujte střívka vaší ratolesti s lepkem již mezi 4. a 6. měsícem věku." Doporučení Američanů nevychází ze švédské studie a poznatků na Evropanech, ale z vlastních, amerických zkušeností. Instituce, jakou je například American Academy of Pediatrics, ale žádné podobné doporučení k možnosti snižování rizika celiakie zatím nevydaly. Nejen ve Švédsku ale i v zámoří sílí, zvláště u imunologů přesvědčení, že dát možnost zažívacím traktům a tím i bílým krvinkám kojenců se s lepkem v útlém věku seznámit, je cesta správným směrem a že by se tím opatřením mohlo riziko vzniku onemocnění snížit až o polovinu.
A co ve věci lepku říká Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Výbor pro toxicitu (COT) a Vědecký poradní výbor pro výživu (SACN)? V poměrně strohém vyjádření se praví „Není dostatečně silný důkaz na podporu doporučení zavádět lepek před šestým měsícem věku dítěte.“ Jakoby tím říkaly, že do šesti měsíců nemáme s lepkem experimentovat a se zdravím dítek hazardovat.
Lieratura: Celiac Disease Foundation, Pediatrics, Health News
JOINT STATEMENT - Timing of introduction of gluten into the infant diet
http://cot.food.gov.uk/pdfs/cotsacnstatementgluten201101.pdf
Diskuze:
Velmi zavádějící článek
Tomáš Vognar,2014-10-23 12:26:41
Článek uvádí zavádějící závěry a doporučení.
Jak mi vysvětlíte, že v naší přelepkované civilizaci je tolik alergií a intolerancí na lepek? Jejichž počet stále stoupá a procento pozitivních vyšetření ukazuje, že zasažených lidí je mnohem více, než kolik se podrobilo vyšetření. A začalo to po 2 světové válce, kdy se pšenice stala univerzální potravinou, která vytěsnila mnohé dříve běžné suroviny, protože lidé přestali pracovat v zemědělství a začali se živit tím, co dá obchod. A přitom i předtím lidé pšenici jedli.
Tento problém se v necivilizovaných národech, hlavně v izolovaných kmenech, nevyskytuje.
Sám na lepek jsem citlivý a díky Bohu za to, že aspoň v mých 40 letech se na to přišlo. Samozřejmě do mě cpali rafinovanou pšenici před 6 měsícem, to byl trend doby - dlouho nekojit a co nejdřív človíčka převést na normální stravu. Žili jsme ve městě, maminka půl roku po porodu začala pracovat a já byl v jeslích. Nikdo mi nedělal pohankové kaše.
I manželka je alergik.
Naopak naše 4 děti do 1 roku žádnou pšenici nedostaly, snaha byla do 2 let, a to nedávat ani podobně rizikové mléčné výrobky (ovoce, zelenina, pohanka, rýže, příp. ovesná jídla). U žádného z nich nebyla zjištěna negativní reakce na lepek a jsou mnohem zdravější než my rodiče.
Vlastně nejde o novinku.
jaroslav mácha,2013-02-24 22:02:18
Už před desítkami let bylo v USA zjištěno, že pylovou alergií aneb sennou rýmou trpí více děti z měst než z venkova. A novější informace říká, že při podání antigenů přes zažívací systém dochází asi k tříměsíčnímu specifickému útlumu imunity. Je zřejmé, že bez tohoto jevu bychom všichni trpěli stejnými kompliacemi jako u pacientů s céliakií. Na navození útlumu imunity je také založen efekt chondroitinsulfátu při léčení artrózy. I když byla léčba založena na zcela chybné představě, že složky chrupavky mohou zlepšit její vznik. Syntéza chondroitinsufátu totiž začíná glukozou a sulfoskupiny jsou dodatečmě zaváděny do hotových řetězců cukrů.
Gluten
Jozef Varhaník,2013-02-20 13:32:53
Pani doktorke gratulujem, no len tak na okraj ma napadlo ci uz pocula o neceliatickej citlivosti na obilniny a ako ju chce zistovat u tych menej nez 4 mesacnych deti pred tym nez ich vystavi potencialnemu silnemu alergenu a totalne podradnemu zdroju zivin, namiesto druhu homo ovela vyhovujucejsim zdrojom potravin a to aj (obzvlast) pre krpcov. Je od nej mile, ze sa snazi popohnat kolieska evolucie smerom ku glutenovej tolerancii a tak podobne, ale nie dakujem...
-
Zdeněk Jindra,2013-02-20 17:58:43
Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdyby se Vaše matka bála očkování pro Vás, oblažoval byste příspěvky možná tak červíky na hřbitově.
Z článku dost jasně vyplývá statistický přínos doporučovaného.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
