Začalo to asi nekdy okolo roku 1978, kdy si angličtí rybáři začali všímat „zparchantělých“ kusů a obrátili se na biologa ze společnosti Thames Water. A opravdu, u pěti z 26 dospělých plotic, ulovených v řece Lea z povodí Temže nešlo určit pohlaví. Podezření padlo na tamní čističku odpadních vod. A co čert nechtěl, řeka sloužila také jako zdroj pitné vody pro severní Londýn. Pátrání se proto rozběhlo ve velkém stylu. Podezření se brzo potvrdilo a nejen v Británii. A dál už to znáte – syntetické hormonální látky procházejí čističkami, aniž by přicházely o své mocné účinky. Rezidua z těch sto milionů pilulek, které ženy na celém světě každý den spolknou, se s močem dostávají až do vodních toků, kde se pak vyřádí především na samčích častech populací vodních obratlovců.
Zatímco se čističky odpadních vod s fekáliemi vypořádávají vcelku slušně, se syntetickými látkami obsaženými v lécích, které projdou našimi tělesnými schránkami, už to tak slavné není. Většinou u nich máme dobře zmapováno co dělají v lidských tělech, ale jak jsme se mohli poučit na případu mocné síly estrogenních účinků antikoncepce, o jejich dopadu na další tvory, toho víme žalostně málo. Tentokrát se o tom vědci přesvědčili u další látky, která je základem celé řady léků. Nejde přitom o žádné hormony s estrogenním účinkem ani o tvorbu obojpohlavních mrzáků neschopných se rozmnožit. Nový průšvih se týká přípravků, které my lidé bereme „na hlavu“. Pokus na okounech, kterým naordinovali jeden z nejběžnějších „oblbováků“ – oxazepam, dopadl pro ryby krutě a stojí za to se mu věnovat podrobněji. Oxazepam je jedním z léků z rodiny benzodiazepinů. Léčíme s nimi kde co. Především psychické napětí a úzkostné stavy. Předepíší nám ho ale i při odvykacích kůrách a dostaneme ho i když si jen postěžujeme, že jsme nějak nervózní, nemůžeme spát, případně že nás trápí předmenstruační problémy. V arzenálu ranhojičů ducha jsou tyto přípravky už déle než půl století a v různých zemích se s Oxazepamem setkáváme pod nálepkami: Alepam, Ox-Pam, Medopam,Serax, Serepax, Murelax, Noripam, Purata,...
K oblibě Oxazepamu přispěly jeho slabé nežádoucí účinky. Můžeme se setkat s únavou, ospalostí, závratěmi, bolestí hlavy, nejasným viděním, případně kožní vyrážkou, ale nebývá to často a ani zvlášť silné.
Aby vědci nebyli se svými pokusy mimo realitu, použili u pokusných ryb takovou koncentraci léčiva, kterou naměřili v řece protékající Uppsalou - universitním městem bez průmyslu a chemiček. Veškerá navýšení této látky v řece lze tedy připsat na vrub tomu, co tamní studenti, starousedlíci a návštěvníci pozřou a pak vyčůrají do kanalizace. To, co výzkumníci zjistili, nejlépe charakterizují slova Tomáše Brodina, prvního autora článku: "Normálně jsou okouni plaší a drží se v hejnu. Je to jejich osvědčená strateie s níž se jim podařilo věky úspěšně proplouvat až do dnešních dnů.
Po Oxazepamu ale ztrácejí zábrany a ze všech jsou najednou hrdinové.“ Ryby ve vodě, která je kontaminovaná množstvím Oxazepamu, která jsou typická pro toky protékající městy, opouštějí své úkryty, nedrží se formace hejna a vydávají se shánět něco na zub, na vlastní pěst. Takový individualismus je pro malé ryby značně riskantní. Semknutá formace je využívaným prvkem obrany těch slabších snad od nepaměti. Podobně se chovají i pěvci a úspěchy s ní slavili i ti, jimž se z hrdla dralo - ktož jsú boží bojovníci. A zatímco Oxazepam nás lidi zbavuje nočních chmur, neklidu a strachu. z ryb dělá neohrožené individualisty pohrdající nebezpečím a postrádající základní pud sebezáchovného jednání. Prý to je proto, že droga působí v mozku na stejné receptory, jako v tom našem a kvůli jehož působení v limbické oblasti je na příbalovém letáčku červená poznámka: Nepříznivě ovlivňuje činnost vyžadující zvýšenou pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování, např. řízení motorových vozidel.
Zajímavé je, že po Oxazepamu jsou ryby nejen asociální, ale zvyšuje se jim apetit a žerou hltavěji. Snad to nebudou číst ti, kteří jsou nějak zainteresováni na produkci pstruháren,...
Švédští vědci z Umeå University svým jedním pokusem na plevelných rybách prokázali, jak malá množství látek, která nám lidem pomáhají zbavit se stresu, projdou čističkami a zacloumají s rybím osazenstvem v řekách. A protože ryby zastávají v ekosystémech vodních zdrojů významnou roli, změny v jejich chování a stravovacích návycích mohou podle všeho „zákonem padajícího arumentu“ značně narušit ekologickou rovnováhu. Podle výzkumníků se to v konečném důsledku projeví ve zvýšeném zamoření toků sinicemi.
Ještě horší na novém poznatku je to, že jde o obecnější záležitost a že něco podobného, s čím jsme se již dříve setkali u estrogenů a nyní nově u Oxazepamu, nás v případě povrchových vod bude čekat více. Celá řada dalších léků i po průchodu našimi střevy a ledvinami si uchovává funkční stav. Ekologové mají ve zvyku často přehánět, ale tentokrát jejich zdvižený prst, je zcela na místě. Bylo by asi naivní si myslet, že jinde ve světě to bude lepší, než ve Švédsku a tak můžeme nový poznatek shrnout do jedné věty: I množstvím drogy menším než pro osobní potřebu dokážeme mnoha jiným tvorům změnit jejich životní prostor takřka k nepotřebě. Naivní by také bylo se domnívat, že by se na situaci mohlo něco brzo radikálně změnit. Už proto, že omezovat něco, co mnoha lidem dělá z pekla alespoň slzavé údolí, by bylo nemorální. Proto je třeba hledat cesty, jak těmto hormonálním buldozerům, ubrat na jejich síle. V čističkách, kde jsou tyto látky již hodně naředěné, to je technologicky obtížné. Nejlevněji by to společnost vyšlo, pokud by se celá věc řešila hned někde na začátku, nejlépe v nočníku. Špatnou zprávou je, že noční vázy už vyšly z módy a že čím dál od nich to budeme řešit, tím to budeme mít dražší. A ta dobrá zpráva? Že pití vody se stopami Oxazepamu po těch co nemohou v noci spát a v dávkách o nichž tu byla řeč, se na rozdíl od ryb bát nemusíme. Stejně tak klidní můžeme být i v případě konzumace rybího masa. Při necelých dvou mikrogramech Oxazepamu na litr vody se v rybím mase kumuluje tolik účinné látky, že abychom do sebe dostali množství odpovídající jedné tabletě, museli bychom sobeckých městských okounů spořádat čtyři tuny.
Literatura: AAAS Annual Meeting in Boston (14.2.2013)
www.sciencemag.org/content/339/6121/814.abstract?sid=d2996dc9-dfd8-43a1-99d7-b51cfa0a4ae6Journal reference: Science
T. Brodin, J. Fick, M. Jonsson a J. Klaminder kol., Dilute Concentrations of a Psychiatric Drug Alter Behavior of Fish from Natural Populations, Science 2013: Vol. 339 no. 6121 pp. 814-815 DOI: 10.1126/science.1226850
Diskuze:
