Kdo by neznal vesmírný dalekohled Kepler, jemuž vděčíme za záplavu cizích planet v odborných časopisech i nadšeně popularizujících médiích. Není jediným přístrojem, který loví exoplanety, ale je teď jednoznačně nejlepší. Právě v jeho zorném poli teď známe nejvíc míst, kde by s nezbytnou dávkou fantazie mohlo být i něco zajímavějšího, než vyprahlé kamení. Lidé, pátrající v SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence) po mimozemských civilizacích, měli pohotový nápad zacílit své pátrání do zorného pole dalekohledu Kepler a hledat signály cizinců ve hvězdných systémech, kde je alespoň s trochou dobré vůle myslitelný život našeho typu.
Pustila se do toho věhlasná astronomka Jill Tarterová, donedávna ředitelka Centra výzkumu SETI, podle které napsali roli Jodie Foster ve filmu Kontakt. Mezi únorem a dubnem 2011 s kolegy zaměřili radioteleskop Green Bank v Západní Virginii na 86 hvězdných systémů vytipovaných Keplerovým dalekohledem. Vybrali si hvězdy s planetami v obyvatelné zóně - kde je naděje na kapalnou vodu, systémy s pěti a více planetami a také takové, v nichž obíhají superzemě jednou za 50 dní a déle.
Tarterová a spol. lovili signály v pásmu ultrakrátkých radiových vln 1,1 až 1,9 GHz, tedy v oblasti, kde na Zemi pracují například mobilní telefony. Zaměřili se hlavně na úzkopásmové rádiové signály, které zahrnovaly 5 a méně Hz, protože ty, pokud víme, nevznikají žádným přírodním mechanismem.
Vzhledem k tomu, že sami vytváříme takových signálů spoustu, je u podobného výzkumu největší výzvou vyloučit pozemské rušení. Tým Tarterové se zajímal jen o signály, které zmizely, když teleskop mířil jinam. Tímto způsobem vyloučili drtivou většinu všech pozorování a zbylo jim jenom 52 zajímavých signálů, které podrobili dalšímu zkoumání. Výsledek byl nakonec poměrně prostý. Nenašli vůbec nic.
Mohlo to vůbec dopadnout jinak? Zlé jazyky říkají, že jenom civilizace padlá na hlavu zamořuje okolí rádiovými vlnami po významnější dobu. Otázkou prý také je, jak silné signály mohl reálně zachytit teleskop v Green Bank. Tarterová s kolegy každopádně na základě svých výsledků odhadují, že je kolem nás méně než jedna civilizace bezuzdně vysílající na ultrakrátkých radiových vlnách na milión hvězd podobných Slunci. Civilizace, která by se pohybovala kolem prvního až druhého stupně Kardašovovy škály civilizací, tedy výkonnější až mnohem výkonnější než ta naše, by to podle nich jistě zvládla. Nejspíš jich ale moc nebude. Na hořké zklamání je vždycky dost času, naopak je sympatické, že se zajímáme o okolní vesmír a snažíme se ho alespoň zběžně prozkoumat, byť zatím jenom na malém kousku oblohy. Možná by ale nebylo od věci se zamyslet, jestli je průzkum ultrakrátkých rádiových vln tou nejlepší možností.
Literatura
MIT Technology Review 7.2. 2013, arXiv:1302.0845, Wikipedia (Kepler – spacecraft, Search for extraterrestrial intelligence).
Diskuze:
Problém překryvu okna civilizačního stupně
Oldřich Horák,2013-04-07 21:29:38
Nebo řekněme technického stupně. Kdo umí dnes ještě číst kouřové signály (asi by se pár odborníků našlo, stejně jako při čtení morseovky). Ale kdo z doby kouřových signálů, by dokázal detekovat a ještě rozluštit signály TV, nebo mobilních telefonů?
Je mnohem vyšší pravděpodobnost, že technologicky výše postavená civilizace přečte starou zprávu, ale ne vše musí být pochopitelné a ne o vše musí mít příjemce zájem (nebo třeba jen historikové).
Náš systém vyhledávání najde jen civilizace na stejné úrovni techniky - užívání radiových vln. Jako ukázka - v době bzdrátového telegrafu, by těžko někdo porozumněl GSM přenosu, v lepším případě by ho možná odhalil (došlo k velkému posunu od dlouhých vln po hodně krátké). A jen čert ví, jak budeme bezdrátově komunikovat za pár desítek let.
A tímto myslím, že kontakt je možný jen mezi civilizacemi ve stejném "civilizačním" okně. A to snižuje pravděpodobnost nalezení, "okna" se musí alespoň trochu překrývat, aby skrze ně bylo vidět a čím více se překrývají ve směru pohledu, tím více uvidíte.
Co kdyby si osel spravil razeni komentaru
Vaclav Knowledge-integration,2013-02-22 14:46:43
Pise o vesmiru a vede vseobecne a sam 'tahne karku se zelim, ktera hrka a je rozlamana az beda'.
Muj komentar byl odpovedi panu Kmentovi.
Vaclav Knowledge-integration,2013-02-22 14:45:00
Ktery napsal:
" Jan Kment 12.02.2013 v 12:32
Takový výzkum je určitě chvályhodný, ale přece jen... Naše "technická civilizace" trvá nějakých dvě stě let a vůbec není jisté, zda je to ve vývoji člověka zákonitý směr. Případní inteligentní tvorové na jiných planetách se dozajista mohou ubírat jiným směrem (tak jako mnoho kultur před námi) anebo jejich "technologie" může mít zcela jinou podobu. Rozhodně bych existenci inteligentního života nepodmiňoval rádiovým vysíláním ani jakýmkoli jiným výplodem naší techniky."
---
K te posledni vete bych dodal, ze jiste nikdo nepodminuje existenci inteligentniho zivota timto druhem, nebo jakymkoli jinym vysilanim. cili kdyz se nic nenajde, vubec to neznamena, ze 'tam nic neni', ze jsme ve vesmiru sami. Nikdo prece neni tak hloupy aby selhal v tak elementarni logice uvazovani... i kdyz je pravda, ze cela vedecka komunita takto selhala v pripade vykladu Michelsonova-Morleyho slavneho pokusu, takze mozne je opravdu vsechno.
Zakonitosti vyvoje.
Vaclav Knowledge-integration,2013-02-20 17:04:07
"vubec není jisté, zda je to ve vývoji cloveka zákonitý smer."
Ja bych rekl, ze nas vyvoj zakonity je, dokonce zatracene zakonity. Lide 'nevedci' si dnes mysli, ze (jini) vedci mohli docela dobre vymyslet neco jineho, nez to s cim prisli. Jenze skutecny vyvoj neni vubec takhle nahodny, naopak ma jistou posloupnost, je jako tunel, ze ktereho neni cesty nekam stranou, ktery nas nuti jit jistym smerem, tedy dopredu nebo zpatky nebo zustat na miste.
Jine kultury se neubiraly 'jinym smerem', jen jim proste stacilo kam se dobraly, anebo na vic nemely.
Ocekavam ze az jednou objevime ET civilizaci, tak budeme zklamani, protoze v zakladu bude vice mene jako ta nase - pocinaje organickym slozenim tela az po technologie - pokud budou vedecky dale, a to nejspis budou, pak se ukaze, ze prosli tou samou cestou jako ji prochazime nyni my, na nasi urovni.
Vesmir je navzodry sve nekonecne rozmanitosti svym zpusobem navysost prozaicky. Mozna az objevime nejaky jinoplanetarni ci mesicni zivot v nasi slunecni soustave, tak budeme rikat, ze je stejny protoze slo o mistni meteoriticke rozsireni zivota z toho sameho zdroje, a budeme dale ocekavat neco exotickeho u jinych hvezd... az jednou taky zjistime, ze ani tam to neni v zakladu nejak moc jine.
Nejspis budeme 'usetreni' techto zklamani, protoze i kdyz je zivot ve vesmiru prakticky na kazdem rohu, tak kvuli jeho obrovitosti (toho vesmiru) jsou ty 'rohy' od sebe tak vzdalene, ze nikdy nedojde k zadnemu fyzickemu setkani a mozna ani ne nejakemu kontaktu na dalku (jako tady radiovym, ci jinym signalem). A mozna ani nenajdeme neco kloudneho na nasich planetach a jejich mesicich.
Jako nekdo vcelku dobre obeznameny s fyzikou jsem velice skepticky, ze nekdy bude clovek letat ke hvezdam, nebo ze bude mit nejake moznosti, o kterych dnes kdekdo sni. Ale to jsou jen sny z opilosti nahleho pokroku na poli technologickem, kdy to laikum pripada, ze vsechno je mozne a vedci byvse take jen lide se uchyluji k vedecko-fantastickym spekulacim vsude tam, kde se nachazi vedecka terra incognita, kde na vedeckych mapach stoji 'hic sunt leones'...
banka ..hm tak banka to vede
Adam Mazaný,2013-02-16 11:21:51
To je jako dostat se na Měsíc povozem taženým voly.Hlavně jestli to sídlí na kopci se ujménem banka.To se nedivím,že nic nenajdou jenom obří dluh a následné převzetí hloupých zadlužených měst a stát.
Nejsou jen rádiové vlny
Vojtěch Kocián,2013-02-12 21:26:59
Naše civilizace už vyprodukovala mnohem silnější signály. Kam asi tak mohly být vidět jaderné exploze v gamma spektru, jako EM pulz nebo v oboru neutrin? Hádám, že oproti přírodním zdrojům (jako třeba mnohonásobně silnější sluneční erupce) mají jaderné expolze dost odlišný charakter, tak by teoreticky mohly být pozorovatelné na velkou vzdálenost. Tím nechci říct, že by se na to SETI měla zaměřit. Trefit se zrovna do intervalu, který u civilizace zákonitě nemůže trvat moc dlouho (pokud vůbec nastane), by byla neskutečná klika
Neutrina
Martin Vajsar,2013-02-13 00:32:42
To s těmi neutriny by mohlo být zajímavé. V jaderných reaktorech vzniká spousta antineutrin, a tady na Zemi už pár desítek let běží řada jaderných reaktorů se slušným celkovým výkonem. Kdyby se antineutrina podařilo detekovat na velké vzdálenosti (a odlišit od případných antineutrin vznikajících ve hvězdách...)
No, pořád by to nemuselo nic dokazovat. V Oklo fungoval přírodní jaderný reaktor pár set tisíc let. A na Marsu byl snad taky jeden :(
Jako cvičení jsou takovéhle výzkumy
František Houžňák,2013-02-12 14:25:40
nepochybně zajímavé a asi i užitečné, jenom by mě zajímalo, co s tím, když by v Green Bank zachytili nějaký ten mobilový signál, a po rozluštění by to bylo něco jako "hele, mám vzít bílej nebo ovocnej jogurt" ? Na podobné téma existuje kouzelná povídka tuším od toho pána, co napsal "Sedm pohlaví Venuše" neboli Seven Sexes of Venus.
No, takhle je to lepsi,
František Houžňák,2013-02-12 14:08:54
uz je jasne, ze je jenom jedna. Jeste opravte "Západní Virgii" na "Západní Virginii" a bude to dobrý, a muzete me zase smazat. Jo, jeste jedna technicka, "ultra krátké vlny" jsou vlastne "ultrakrátké vlny", napsali byste "hyper prostor" nebo "mega byte" nebo "krátko vlnný" ? Samozrejme ze v anglictine je to zvlast, oni tvori slova jinak.
Jan Kment,2013-02-12 12:32:01
Takový výzkum je určitě chvályhodný, ale přece jen... Naše "technická civilizace" trvá nějakých dvě stě let a vůbec není jisté, zda je to ve vývoji člověka zákonitý směr. Případní inteligentní tvorové na jiných planetách se dozajista mohou ubírat jiným směrem (tak jako mnoho kultur před námi) anebo jejich "technologie" může mít zcela jinou podobu. Rozhodně bych existenci inteligentního života nepodmiňoval rádiovým vysíláním ani jakýmkoli jiným výplodem naší techniky.
Vývoj radiokomunikací
Pavel Hudecek,2013-02-12 11:06:52
směřuje od jednoduchých signálů, které lze náhodně zachytit a mají úzkopásmový charakter k pokročilým metodám, které čím dál tím více připomínají šum. Je velmi nepravděpodobné, že by nějaká pokročilá civilizace po dlouhou dobu využívala primitivní formy přenosu. Prostě čím lepší matematiku vymyslí a čím výkonnější počítače mají, tím neviditelnější signály produkují.
Re:
Vít Výmola,2013-02-12 12:00:00
A nejenom to. Je chybná představa, že naše radiová komunikace dorazila od svého vzniku nějaké ty desítky světelných let daleko. Signál zaniká v běžném rádiovém šumu vesmíru už ve vzdálenosti několika málo sv.l. (přesnější číslo neznám).
Takže buď by bylo třeba zachytit záměrně směrové vysílání nebo signály podstatně vyššího výkonu, než které používáme na Zemi (viz. ten Kardašov).
Pane kolego, taky jedna technická,
František Houžňák,2013-02-12 14:16:56
"viz." není "viz" (imperativ od slova vidět), ale latinská zkratka, znamenající "totiž" nebo "jak by se jinak řeklo", "a to následující:" a podobně. Vy jste ale zjevně myslel "viz". Fyzika je důležitá, ale správná komunikace taky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
