Některé 3D tiskárny tisknou budovy, jiné zase nanostruktury. Na nejsledovanějším výročním setkání v oboru fotoniky Photonics West, které právě tento týden proběhlo v San Franciscu, představili nejrychlejší 3D tiskárnu v měřítku mikro a nanometrů na světě. Vyvinula ji společnost Nanoscribe, nejstarší spin-off při prestižním Technologickém institutu v Karlsruhe (KIT). Tahle tiskárna dokáže vytisknout maličké trojrozměrné objekty, které zhusta bývají menší, než je průměr lidského vlasu, ve velmi krátkém čase a se slušnou přesností. Využívá při tom novou technologii 3D laserové litografie.
S touto technologií se rychlost tisku tiskáren mikroskopických struktur zvyšuje zhruba stonásobně. V Nanoscribe toho docílili použitím systému zrcadel s galvanometry, které se objevují třeba v zařízeních pro laserovou show, či ve čtecích jednotkách CD a DVD disků, a vylepšují výkon instalovaných laserů.
Zmíněná tiskárna tiskne dvou-fotonovou polymerizací, při které dochází k současnému pohlcení dvou fotonů a excitování molekul fotosenzitivního materiálu, v němž se tiskne. Ultrakrátké laserové pulzy vyvolají jeho polymerizaci a podle typu použitého materiálu dochází k rozpuštění buď laserem osvětlených anebo neosvětlených míst. Nakonec se hotový výrobek opláchne, aby zmizely veškeré nečistoty a nanostruktura je na světě.
Technologičtí mágové z Karlsruhe předvedli 3D vytištěnou kosmickou stíhačku, očividně velmi inspirovanou všestranným a levným strojem F-86C Hellcat V ze světa Wing Commander. Lidská Konfederace jich tam vyrobila ze všech svých stíhačů nejvíc, pochopitelně ale ne v měřítku desítek mikrometrů. Mikrometrovou verzi od Nanoscribe kontrolovali elektronovým mikroskopem a její použití v letech do vesmíru je prý jen omezené. Ostatně, v Nanoscribe se teď příliš nestarají o kosmický výzkum, ale spíš o biologicky využitelné struktury anebo nesmírně lehké metamateriály. Odpálení kosmické mikrolodi, v níž poletí posádka zkušených mikrobů, by mohlo přijít na řadu někdy příště.
Literatura
KIT News 6.2: 2012, Wikipedia (Two-photon absorption).
Jehly
Autor: Josef Pazdera (20.11.2003)
Diskuze:
