Vše nasvědčuje tomu, že konečně plánujeme stavby na Měsíci a hledáme ty správné technologie, s nimž se tam uchytíme. Není vyloučeno, že jednou takovou bude i 3D tisk, který momentálně velkolepě proniká všude možně. Proč by se nemohl uplatnit na Měsíci? Evropská kosmický agentura ESA se teď spojila s technologický společnostmi a testuje s nimi proveditelnost 3D tisku na Měsíci, s využitím měsíčních substrátů.
Do projektu se zapojili i architekti mezinárodní společnosti Foster + Partners, která má na svědomí stavby jako spaceport Virgin Galactic, kampus společnosti Apple či mezinárodní letiště v Kuvajtu. Navrhli komplex propojených kupolí se zdmi, jejichž struktura připomíná konstrukci ptačích kostí, plných dutin a proto lehkých, zároveň ovšem slušně pevných. Stejně tak by i 3D tištěné zdi na Měsíci měly být pevné a zároveň lehké. Vývojáři ESA a jejich partneři nedávno úspěšně předvedli 3D tisk s atrapou suti na povrchu Měsíce – měsíčního regolitu a vytvořili 1,5 tunový stavební blok. Pokud by časem dospěli k plně funkční technologii 3D tisku měsíční základny, měli bychom skvělý potenciál pro rozjezd kolonizace Měsíce, která by tolik nespoléhala na import ze Země.
Podle Xaviera De Kesteliera z Foster + Partners Specialist Modelling Group vývojáři zamýšlejí rodící se technologii nejprve testovat v extrémních prostředích na Zemi, kterých tu koneckonců máme docela dost. V každém z nich by v maximální možné míře využívali místní materiály, tak jako se to chystají dělat na Měsíci.
Britská firma Monolit pro vývoj 3D tisku na Měsíci poskytla zařízení D-Shape, což je vlastně 3D tiskárna fungující v architektonickém měřítku. Zatím se používá při konstrukci soch anebo třeba k výrobě umělých korálových útesů pro ochranu pláží před nenasytnými mořskými vlnami.
Technologii D-Shape vymyslel milovník Gaudího, designér Enrico Dini, který se sám také podílí na projektu základen na Měsíci. Stavební materiál, v tomto případě falešný měsíční regolit, je při architektonickém 3D tisku nutné smíchat s roztokem založeným na oxidu hořečnatém. Vzniklou směs je pak možné tisknout ve 3D, ve vrstvách o tloušťce 5-10 milimetrů. Nynější zařízení zvládne vytisknout 2 metry materiálu za hodinu, připravované vylepšené 3D tiskárny by měly dokázat 3,5 metru za hodinu. S takovou rychlostí by konstruktéři postavili plánovaný komplex za zhruba pozemský týden.
Dini si s kolegy pochvaluje, že jedním z nezanedbatelných úspěchů projektu bylo objevení pozoruhodného zdroje materiálu, velmi podobného měsíčnímu regolitu. Čediče z jedné sopky ve střední Itálii prý z 99,8 procent odpovídají suti na povrchu Měsíce. Pokud 3D tištěná měsíční základna jednou vznikne, bude nejspíš stát v oblasti jižního pólu Měsíce, kde by měla být voda a také mírnější extrémy teplot.
Literatura
ESA News 31.1. 2013, Wikipedia (Regolith, D-Shape).
Diskuze:
bylo by to hezké
Pavel Aron,2013-02-10 18:31:31
Ale musím jen souhlasit s Ondim. Základní problém je v tom, že dopravit na Měsíc a stejně tak na jiné planety jakýkoliv větší náklad je neskutečně drahé . A nové technologie na obzoru nejsou. A co by tam ta základna dělala ? I kdyby hned vedle bylo ložisko čistého zlata, jeho těžba a doprava na Zem by se nevyplatila. Naše další expanze do vesmíru je závislá na nalezení účinnějších pohonů.
Městečka na Měsíci
Ondi Vo,2013-02-08 19:33:42
jsou zrovna taková, neli větší utopie, jako městečka na dně mořském. Mám rád Sci-Fi, člověk potřebuje zábavný úlet do pohádkového prostředí.
Na měsíci se už desetiletí virtuelně hloubí podzemní bunkry, budují rozsáhlé skleníkové plantáže, staví hotely z nafukovaných a vytvrzených elementů, tak proč ne stavby spékané z měsíčního prachu. Ty impakty a mikrometeority jsou jen jedním problémkem, větším problémem je kosmické a tedy i sluneční záření.
No a pak ještě zbývá zodpovědět otázku "jaké by taková měsíční základna plnila úkoly?". Čím by se Měsíčňané zabývali.
No a nakonec - dokud nějaký génius neobjeví něco aspoň o faktor deset účinnějšího, než je dnešní reaktivní pohon je celkem zbytečné o nějaké měsíční základně vážně uvažovat.
Sdilim vas nazor.
Vaclav Knowledge-integration,2013-02-20 17:32:22
"jaké by taková měsíční základna plnila úkoly?". Čím by se Měsíčňané zabývali.
--------
Presne tak. Lidem prijde takova zakladna romanticka a proto zadouci, z pohledu z tepla od klavesnice, ale skutecnost je uplne prozaicka. Je to podobne te nasi ISS co nam krouzi na hlavami...
Byly, anebo jsou napady umistit na odvracene strane mesice teleskop, popripade jejich soustavu, ale to asi taky nema sanci, protoze je muzeme umistit v prostoru... stejne i na tom Mesici musi byt lide ve skafandrech stejne jako na orbitu, at uz Zeme nebo Mesice, a nejspis na tom orbitu je vice pozitiv z hlediska provozovani treba toho teleskopu, nez kdyz se clovek vali v tom prachu na Mesici...
Sklo a reseni
Adam Windsor,2013-02-08 11:23:46
Je pravda, že sklo má, dle teoretických výpočtů vyšší hodnoty pevnosti v tahu/tlaku, nicméně se na skle velice projevuje únava materiálu a vliv poškrábání. Společně s betonem se oba porušují křehkým lomem, sklo je ale na toto mnohem náchylnější. Nemyslím si, že by skleněná kce byla východisko, stejně jako si nemyslím, že by byl vhodný beton. Sendvičové panely vyplněné prachem naráží na problém kde sehnat prach a jak jej uchovat v ,,načechraném" stavu. Návrh od Foster´s to naopak řeší elegantně, všimněte si porézního upořádání tištěného vzorku. Tato konstrukce se bude deformovat podobně jako automobil, ony dutiny budou fungovat jako deformační zóny. A kámen má zhruba podobné vlastnosti jako beton, proto docela věřím v jejich odolnost. Takováto konstrukce schopná zachytit pohltit energii meteoritu je výhodnější, než pevná skořepina, odolná proti nárazu. Na druhou stranu, proti meteoritu s rozměry v řádech desítek či stovek metrů takovouto záladnu neochrání ani sebelepší beton, sklo, ocel,...
Skleneny barak
Martin Krupicka,2013-02-07 17:04:10
Skleneny dum na miste, ktere je soustavne masirovano meteority mi prijde jako mirne problematicke reseni. Sendvicove struktury, vyplnene prachem by to asi resily, ale styl beton mi prijde o neco odolnejsi. Coz je mimo jine dano tim, ze s nim ma lidstvo velkou zkusenot, baraky pecene z pisku by potrebovaly napred vychodit.
Meteorit není hozený kámen
Vojtěch Kocián,2013-02-08 08:08:03
Jeho účinky jsou spíš tepelné než mechanické. Na stavbu by se navíc dal nahrnout surový regolit jako přídavná ochrana proti mikrometeoritům a záření. Jinak má kvalitní sklo asi desetinásobnou pevnost v tahu i tlaku než kvalitní beton (zkuste vyrobit 5 mm silou desku 1x1 metr z betonu bez armatury). O kvalitním skle by se tu sice mluvit nedalo, ale to ani o kvalitním betonu. Nemyslím, že by v pevnosti obou konstrukcí byl nějaký zásadní rozdíl, pokud by se zvládla technologie.
Snizena gravitace
Jiri Novak,2013-02-07 12:32:16
Kdyz uz chteji stavet zakladny na mesici, vyresili uz nejak nepriznive ucinky snizene gravitace na lidske telo?
Co takhle zapékání?
Vojtěch Kocián,2013-02-07 07:31:58
Nedávno tu byl článek o 3D tisku zapékáním písku soustředěným slunečním světlem (odkaz je pod článkem). Pokud je mi známo, podobná metoda se kdysi plánovala i pro základnu na Měsíci. Bylo by to pomalejší, ale zase by nebyl vůbec žádný problém s materiálem pro hrubou stavbu (tady je třeba dovézt oxid hořečnatý a nejspíš i vodu). Jen tam dopravit dost velké zrcadlo a pár stavebních robotů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
